12. 6. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
12. 6. 2008

R. Pynsent, F. X. Šalda, K. Čapek, a "ti druzí"

Aneb též o literární a jiné kritice a jejích soudech

Doma není nikdo prorokem? Ale taky: jak sugestivně na nás nejednou (ne-li vždycky!) působí, KDO co řekl, ale už méně, CO to "vlastně" řekl! Týká se to ovšem plně nejen literárních soudů, ale ve vrchovaté míře také propagandy čehokoliv, především v politice a v inzerci. Zřejmě jsem měl to pořadí obrátit. Člověk 21. století je přece především Homō oeconomicus; ne-li ještě naléhavěji, pokud je to možné, pak dokonce Homō consūmens! Samozřejmě že nás běžně vzrušují především sugestivní reklamy, a jen když něco ve veřejném životě přihořívá tak, že se nám přitom připaluje ta troška toho našeho soukromého "pokakaného štěstíčka", začneme taky aspoň doutnat pro záležitosti veřejného zájmu. Zatím tu nebylo výslovně zmíněno, že pro novověk byla racionalita jako kvalita lidského usuzování objevena prakticky až v 18. století, během tzv. "osvícenství". Teprve na počátku druhé poloviny 19. století byla pro lidstvo konečně odhalena jako výkladový princip dění evoluce. Nejen do Darwina byl svět vnímán navenek staticky (nebo v opakujícím se stereotypním kruhu).

Kdyby nám vždy a ve všem šlo jen o racionální důvody, možná bychom ani v nejednom ohledu nepotřebovali, aby se budovaly bilbórdy kolem komunikací, rafinované vsuvky do televizních programů, ne-li pro zvláštní příležitosti také řečnické tribuny. Rozumně formulované věty, mající logickou návaznost, by nám zřejmě musely bohatě stačit. Jenže copak nejsme lidé? Lidé, zároveň nějak angažovaní nejen jako nějaké stroje; nýbrž hodně často kupodivu současně s nejednou značně výraznou emoční podezdívkou? V těch emocích se mohou dokonce utopit věcné argumenty. Pakliže se sejdou zkraty logické s emočními, je zaděláno na závažné průšvihy. Zvlášť okatě je to vidět v dramatických reakcích fundamentalisticky smýšlejících lidí na podněty vyhodnocené spíše senzitivně, než jen "s chladnou hlavou".

Tedy ještě jednou: Statické uvažování má zároveň rysy jisté kategoričnosti a absolutnosti. Pokud se tak děje v akademickém, ale i jinak veřejném prostředí, právě ta nesmlouvavá dikce "soudce" (kritika, "vůdce stáda") nepřipouští jakákoli další "různočtení" a nějak odlišující se koncepce. Autorita znalce "stojí a padá" v té míře, s jakou připouští odchylky od svého svrchovaného verdiktu. Tím tvrdohlavým nastavením vlastního uvažování jen na svou osobní vysílací vlnu také nejednou roste věhlas "augura" ("gurua"), ať je to politik, literární kritik, anebo náboženský vůdce. Je "svůj"! "Nezaměnitelně" svůj! Ne-li "autenticky svůj"! Nekamenujte proroky, neboť jsou tvrdohlaví přinejmenším jako žula. A což teprve, pokud narazíme na nějaký třeba dokonce "topas". Ne-li "korund"? Dokonce je to "diamant"? Je to vůbec možné?! Copak se nerozvíjí naše poznání svérázně dynamicky? Přitom ne vždycky jen přímočaře nebo "asymptoticky"! Naše jistoty jsou proklatě provizorní. Nesluší líp "být tvrdohlavým" beranu než člověku?

K té "principiální nesmlouvavosti" samozřejmě také patří osobní zápal, s nímž je to "absolutně pravdivé" šířeno. Právě ta jistota o pravdivosti vlastních soudů umožňuje oscilovat jen na vlastní vlnové frekvenci a prakticky vůbec nic nevnímat z toho, co vychází z odlišné perspektivy vnímání možných souvislostí. Nejednou se říká, že jen kdo hoří, dokáže těm druhým dodat tu potřebnou jiskru. Samozřejmě že k tomu patří šokovat nejen nezvyklým stanoviskem, ale také odpovídající celkovou dikcí, gesty, a ovšem nutkavým emočním podbarvením řečového projevu. Při jistém zápalu, s nímž potenciální adresát přijímá informaci, snadno zapomíná meritum věci a subjektivně najednou ví (nebo pro sebe objeví), že byl osloven. A že byl tím oslovením zasažen. Je pak opravdu dost jedno, o čem to bylo; hlavně že se stal potenciální "adresát informace" aktuálním "vyznavačem věrozvěsta". Nebylo tak důležité, CO říkal(a), ale KDO to takhle "nově" a "neotřele" uměl "zvěstovat"!

Nechci, aby se stalo to, co zůstalo jako stopa po Hérostratovi (že tu byl jistý "kdo", jehož jméno v dějinách kupodivu stále trčí); už méně se cituje, CO to vlastně kdysi učinil, aby se proslavil. --- Za připomenutí snad stojí, že K. Čapek není pouze autorem třeba "Zahradníkova roku", ale mj. také "Války s mloky" nebo dramatu "Matka". Sám slovutný F. X. Šalda se sice zprvu vyjadřoval s některými nepřehlédnutelnými odsudky na Čapkovu adresu, ale mj. konečný tvar "Hovorů s TGM" kupodivu pochválil (a nebyl sám). Pokud uvažujeme o J. Seifertovi, pak nám snad neuniká, že tento básník prošel jak občansky, tak básnicky ve svém životě řadou vzájemně citlivě prožívaných konfrontací, jejichž žeň je trvalým vkladem nejen do české literatury.

Ve vědě jsou vzájemně se odlišující názory příležitostí, jak je následně tříbit; případně jak zjevné a hned neviděné omyly napravovat novými koncepcemi. Staticky zakonzervovaný pohled není zrovna pozitivním doporučením ani literárního kritika, ani politika; i když vypadá "zásadně" a "principiálně", ne-li "objevně" a "provokativně". Přitom pokud se pohybujeme v humanitních oborech, hodnocení v nich sice mívají svou cenu právě jistou původností, kterou zjevně provokují další autory k reinterpretacím, ale neměli bychom se cítit být uhranuti emočním nábojem, který taková stanoviska doprovází. Ať už by šlo o názory profesora Pynsenta, anebo jiného "zvěstovatele", ať už by jím byl třeba výmluvný kazatel nebo důrazný politik, a ať už z naší politické či jiné scény, nebo odjinud...

                 
Obsah vydání       12. 6. 2008
12. 6. 2008 Anatomická pomůcka ke studiu chirurgie českého zdravotnictví
12. 6. 2008 Zoufalství nad "českou malostí": Radar nebude?
12. 6. 2008 Tak máme zase dráty František  Řezáč
12. 6. 2008 Rada Evropy vyzývá k zákazu tělesných trestů Maud  de Boer-Buquicchio
12. 6. 2008 CDI: Test protiraketového systému s použitím elektronických protiopatření byl "pro jistotu" zrušen Karel  Dolejší
12. 6. 2008 Konec leteckého modelářství i aeroklubů: A bude "po ptákách"... Štěpán  Kotrba
12. 6. 2008 R. Pynsent, F. X. Šalda, K. Čapek, a "ti druzí" Miloš  Dokulil
12. 6. 2008 Diskuse o R. B. Pynsentovi je okrajová? Jan  Čulík
12. 6. 2008 Paní Parkanová, pane Topolánku, jste necitelní darebáci! Jan  Neoral
12. 6. 2008 Endgame s českými titulky na Google video a iDnes
12. 6. 2008 Co takhle stojí válka, ale i nabouraný "mír"? Miloš  Dokulil
12. 6. 2008 O každodenním šílenství, neboli Kde zrcadlové neurony selhávají Uwe  Ladwig
12. 6. 2008 Nežádoucí příspěvek ke školství Wenzel  Lischka
12. 6. 2008 Základní školství je v rozkladu
12. 6. 2008 Přísné a náročné učitele se dnes ředitelé škol snaží vyhodit
12. 6. 2008 Studenti jsou prázdní
12. 6. 2008 Výměra církevních pozemků: Neuvěřitelné, možná zázrak... Ladislav  Žák
11. 6. 2008 Vážné varování: Rychlý růst cen ropy teprve začal
11. 6. 2008 Supertajné dokumenty britské vlády zapomenuty ve vlaku
11. 6. 2008 Prezident Bush lituje své pověsti jako člověk, který chtěl válku
11. 6. 2008 Online-International News Network: Útok NATO zabil nejméně 27 Pákistánců, 40 vojáků je pohřešováno
11. 6. 2008 Jsou mezinárodní soudní tribunály vždycky politické?
12. 6. 2008 Pražská muzejní noc: Doprava na kolech
12. 6. 2008 Škoda, že web nepodléhá "cenzůře"
12. 6. 2008 Chci být ve slušné společnosti Tomáš  Bodžár
12. 6. 2008 Hluboká textová analýza žije nejen v Londýně, ale i v Hradci Králové Tomáš  Koloc
12. 6. 2008 Josef Vít jako jednooký bojovník proti imperialismu
12. 6. 2008 Nepodléhejme mediální masáži
12. 6. 2008 Králík: Podávám na AČFK trestní oznámení Jiří  Králík
12. 6. 2008 jak básně plynou Charles  Bukowski
12. 6. 2008 NIkdo se v dnešní společnosti nebude starat o děti s postižením
12. 6. 2008 Kompromis bude nevyhnutné urobiť
11. 6. 2008 Dietrich Bonhoeffer a jeho cesta k svobodě David  Pěcha
11. 6. 2008 Ježíšova a Lutherova prasata Jan  Stern
6. 6. 2008 Hospodaření OSBL za květen 2008