Centrum pro současné umění Praha o.p.s. má k dispozici právní analýzy konstatující, že použití loga a sloganu Prahy Olympijské o.p.s. v uměleckém projektu Guma Guar nepředstavovalo porušení zákona o ochranných známkách.

V tomto zákoně (441/2003 Sb., § 8, odst. 2) se uvádí, že "nikdo nesmí v obchodním styku bez souhlasu vlastníka ochranné známky užívat," nicméně žádná z definic obchodního styku uvedená v zákoně se nevztahuje na užití loga a sloganu o.p.s. Praha Olympijská v uměleckém projektu "Kolektivní identita".

V tomto projektu byly logo a slogan použity jako citát v rámci kritiky rozhodnutí městských zastupitelů, kteří vynaložili značné prostředky z pražského rozpočtu na mediální kampaň, jednostranně prosazující veřejnou podporu jistému podnikatelskému záměru. Jakkoli je olympijská myšlenka v zásadě pozitivní, je zřejmé, že současná olympijská praxe vykazuje problematické prvky jako je komercializace, doping, extrémní, zdraví poškozující výkony atd.

Racionální diskuse by neměla být překryta masivní nákladnou mediální akcí, usilující o vytvoření pocitu umělé sounáležitosti a veřejné podpory Olympijských her v Praze v roce 2016. Byla to právě tato mediální "výroba souhlasu", kterou umělci kritizovali svým projektem "Kolektivní identita". Centrum pro současné umění Praha o.p.s. považuje za klíčovou tuto možnost umělecké a občanské zpětné vazby, která nastavuje zrcadlo politickým a ideovým rozhodnutím odpovědných orgánů a umožňuje těmto orgánům nahlédnout učiněná rozhodnutí v novém kontextu, včetně jejich případných negativních stránek. Umělecký projekt umístěný ve veřejném prostoru má jedinečnou možnost aktivizovat veřejné mínění k řešení společné věci.

Tato praxe umělecké reflexe sociálního dění je hluboce zakořeněná v evropské tradici, ale zvláště od počátku 60. let 20. století se v demokratických zemích bouřlivě rozvíjelo umění angažované v politických a sociálních otázkách a bylo vždy podporováno ze státních fondů a z daní občanů. Tak vznikly stovky klíčových uměleckých projektů zaměřených na oblast politické zkušenosti v jejím nejširším slova smyslu, ať už se jednalo o analýzu fungování politické moci, témata sociální, rasové, sexuální nebo genderové nerovnosti, projekty usilující o ochranu přírody či různé formy občanského aktivismu. Bohužel v českém kontextu určitá rezidua totalitní praxe tuto otevřenost veřejného diskurzu občas zamlžují.

K poškození sedmi obrazů, které spočívá v zakrytí obrazů i textů černou barvou, došlo v noci z 29. na 30. května. Z charakteru poškození je zřejmé, že nešlo o pouhý vandalský čin, ale o vyjádření nesouhlasu s poselstvím projektu "Kolektivní identita". Tím tento akt svérázným způsobem naplňuje myšlenku letošního programu galerie Artwall, kterou vyjadřuje slogan: "Vox populi". Poničené obrazy proto budou po určitou dobu ponechány na místě, jako doklad problematických aspektů hledání cesty ke svobodě projevu.