19. 5. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
19. 5. 2008

Uletěly nám včely

Uletěly nám včely, nejen na onen svět, ale vůbec – přesně tak, jak říká lidové úsloví. Honbou za pokrokem, majetkem a blahobytem jsme dosáhli značného zpoždění. Ti, kteří chtěli být prvními, stali se posledními. Nelituji ty vyhynulé včely. Musely si s námi jistě užít své. Takto jejich utrpení skončilo.

Potíž je, že bez včel člověk přežije jen asi tři roky, pozn. JČ

Jedno čínské přísloví o duševně zpožděných lidech praví, že jsou hloupí jako včely, které se poctivě dřou a nakonec jim med sebere medvěd nebo včelař. Medvědovi stačí přirozená včelí výtěžnost medu. Nám lidem však nikoliv. Sebrali jsme med dokonce i medvědům. Ani to nestačí. Musíme výtěžnost medu zvyšovat umělými intrikami. Nestačí nám jedno nebo dvě kila medu ze včelího úlu, musíme z něj vydřít kil pět, deset, dvacet a bůhví kolik.

Jako u včel, snažíme se zvyšovat výnos ze všeho, co se nám v našem okolí namane – třeba z ryb, drůbeže, obilí, ale i z dopravy, zdravotnictví, z kapitálových investic a hlavně z lidí. A naši pohlaváři nás v tom navíc ještě podporují, že je to tak zcela správné. Nebo si nepamatujeme na sebejisté výroky pánů profesorů ekonomie?

A náhle se stane, že včely vymřou. Vůbec bych se nedivila, kdyby to prostě vzdaly. Nedivila bych se, kdyby včely zmoudřely dříve, než my lidé občanští. Možná si řekly, že nebudou tak hloupé jako lidé, kterým uletěly včely a kteří se pachtí za penězi a majetkem, kteří dřou do úmoru a nakonec jim všechno sebere nějaký „medvěd“. A když ne ten, tak jim to vezme neštěstí, nemoc, stáří, bolest a smrt.

Nevymřely jenom včely. Vymřelo toho u nás daleko mnohem více. Jestliže cestujete přes Čechy, mimo hlavní silniční koridory, jistě jste si všimnuli, že mimo čestné výjimky zde nepotkáte zajíce, bažanty, koroptve a také žádné lidi. Všude je liduprázdno. Dokonce i ve vesnicích je to jako po vymření. Vesnické domy jsou sice mnohde již pěkně opravené, zvláště ty, které patří měšťákům, a na jejich okrajích bývají rezidence bohatších občanů, ale nikde není ani živáčka. Všude mrtvo, nikde ani živá duše. Vesnice pusté jako opuštěné úly, ze kterých odletěly včely.

Projížděla jsem jednu cikánskou vesnici na východním Slovensku. Byla plná družných lidí. Nevypadali vůbec nebezpečně. Postávali v hloučcích, mluvili spolu, občas tahali vozíky s dřívím nebo s tím, co našli v nedalekém městě v kontejnerech. Nebyli to sebejistí Rómové s tlustými břichy a zlatými řetězy na krku. Neměli ani drahá auta u bizardních chatrčí a domků. Na nedalekém plácku si hrály děti. Kolem lítal pes. Nezvyklá podívaná.

Ty domky byly kuriózní a vypadaly, že jsou na spadnutí. Stačilo, aby zafoukal trochu vítr a odnesl by jejich chatrné střechy a možná i zdi. Ty domky byly sestavené ze všech různých materiálů, na které si vzpomenete – z vlnitého i rovného plechu, prken, desek, cihel a tvárnic bez malty, kůlů, kusů železa apod.

Jistě se ozve nějaký čtenář, který si pomyslí nebo mi dokonce i výsměšně napíše: „Když se vám tam tak líbilo, proč jste tam nezůstala?“ Ne, úplně se mi tam nelíbilo. Zahlédla jsem tam několik satelitních parabol, vyhozenou televizi a ledničku, neupravené cesty, louže, chudobu, bídu a špínu.

Naše většinová občanská majorita žije v mnohem lepších ekonomických podmínkách, avšak společensky žije mnohem a mnohem hůře. A nejen to, občané žijí ve stálém duševním stresu a moc se nesdružují. Nepočítejme ony různé společenské a alkoholové dýchánky nebo grillové party, plné skvělých přátel, kteří vám nepomohou, když se topíte. Našimi společníky se stali přeumělkovaní virtuální panáci a primadony z médií, kteří se nám vlezle vtírají do duší skrze monitory televizí, stránky novin a časopisů. Nejen to vtírají se nám do duší i na ulici, které jsou plné jejich snaživých kopií. Jsou to všechno divní braši a stínovití přátelé.

Vznikají z toho jakési jednoduché rovnice: Nenávist zvyšuje ekonomický standard. Ekonomický vzestup zvyšuje nenávist. Bída sdružuje. Sdružování přináší bídu. Bída a sdružování odstraňují stres a přinášejí štěstí apod.

Jistě to nejsou rovnice stereotypně stoprocentně platné, ale něco na nich pravdy jistě je. Proč by jinak moudří lidé všech dob a kontinentů doporučovali uvědomělou a nikoliv živelnou chudobu, nelpění na majetku, solidaritu apod.? Jistě tím neměli na mysli ekonomickou nouzi a sociální bídu, které se při zaslechnutí těchto doporučeních děsí občané, kterým uletěly včely.

Nebo je to naopak? Neuletěli jsme náhodou my občané od včel, od přírody, od lidí, od zdravého rozumu a od toho, co dělá člověka člověkem?

                 
Obsah vydání       19. 5. 2008
21. 8. 2012 Proti zapomnění a manipulaci: O co šlo v roce 1968
19. 5. 2008 Velbloudy nepožírám, to bych si vyprosil! Zdeněk  Bárta
19. 5. 2008 Milí Češi a Němci! František  Řezáč
17. 5. 2008 Zásadní pokrok ve vývoji nových prvků fázovaných řad radarů Milan  Hlobil
19. 5. 2008 Proč tolerujete střet zájmů a používáte služeb prokázaného lháře? Petr  Nachtmann
19. 5. 2008 Al Džazíra: Zpravodajství, které to myslí vážně Andrew  Stroehlein
19. 5. 2008 Ještě méně zpráv ze zahraničí Andrew  Stroehlein
19. 5. 2008 13 Pavol Orzságh Hviezdoslav
19. 5. 2008 Ptačí chřipka zdarma Bohumil  Kartous
19. 5. 2008 Vybráno ze slovníčku českých politiků Ivo  Šebestík
19. 5. 2008 Michael  Marčák
19. 5. 2008 Americký coming-out Miloše Čermáka Štěpán  Kotrba
19. 5. 2008 Hladovkující během šestého dne oslovili premiéra, ministra zahraničí a velvyslance USA
19. 5. 2008 Michael  Marčák
19. 5. 2008 Jan Tamáš naplňuje odkaz Jana Palacha? Jan  Prokeš
19. 5. 2008 Hon na čarodějnice pokračuje Jan  Bednář
19. 5. 2008 Gay Cuba? Fabiano  Golgo
19. 5. 2008 O tom, co je ještě možno vstřebat (aneb co pohledával Erich Burkhardt u Stalingradu?) Michal  Petřík
19. 5. 2008 Dvojjazyčnost jako výzva rodičům a výhoda pro děti, aneb Mýtus nejen latinského jazyka Uwe  Ladwig
18. 5. 2008 Úředníkům pražského magistrátu doporučuju americký film Idiokracie
19. 5. 2008 Sudetští Němci: Kritika a skutečnost Jan  Makovička
19. 5. 2008 Profesor „necitlivý vůči základním souvislostem“ Lukáš  Zádrapa
19. 5. 2008 Dalajláma nebyl přijat na vládní úrovni Richard  Seemann
19. 5. 2008 Nepřesnosti v reportáži o „Půl miliardy na most pro medvědy“
17. 5. 2008 Lidovec v Brně: Muslimské země zakazují kostely, proč bychom my měli povolovat mešitu Lukáš  Lhoťan
17. 5. 2008 V Sevastopolu začal sběr podpisů za referendum o připojení města k Rusku
19. 5. 2008 Úvahy "starého muže"
19. 5. 2008 Uletěly nám včely Sandra  Wain
16. 5. 2008 Do ulic! Kultura hoří!
16. 5. 2008 Ohroženy lékařské fakulty, vědecký výzkum i kvalita zdravotnictví
16. 5. 2008 Voliči, budete mít koho volit? Milan  Sova
19. 5. 2008 Naučte se německy! Jan  Čulík
19. 5. 2008 O škodlivosti propagandy
18. 5. 2008 Landsmaschaft a jeho přátelé Egon T. Lánský
19. 5. 2008 Vzpomínky na sudetské Němce
18. 5. 2008 Vyhnání Čechů z Chebu v roce 1938: byli rádi, že je Sudeťáci nezavraždili
19. 5. 2008 Jsem pro spolupráci Čechů a Němců, nikoliv pro konfrontaci
17. 5. 2008 Uhl a jeho „Svatováclavská orlice“ Jaroslav  Kuba
17. 5. 2008 Německý problém František  Nevařil
17. 5. 2008 UÇK a UHL
16. 5. 2008 Omluva se přijímá Josef  Švéda
18. 5. 2008 Zpochybňuji svědectví BBC o zabíjení Albánců v bývalé Jugoslávii Václav  Dvořák
19. 5. 2008 Uloupené Kosovo: Nesnesitelně špatný dokument pro koho?
19. 5. 2008 Čeští studenti míří na Kosovo
17. 5. 2008 Nový německý časopis věnovaný duchu Pražského jara
5. 5. 2008 Hospodaření OSBL za duben 2008