12. 5. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
12. 5. 2008

Jak dlouho vydrží evropské elektroenergetické rozvodné sítě zimní odběrové špičky?

Referát švýcarského fyzika dr. Michaela Dittmara, citovaný na portálech Cornellovy university a ASPO, analyzuje dodávky elektřiny v Evropě.

Bohaté země západní Evropy a její obyvatelé si posledních 30 let užívali mimořádně stabilní elektrické sítě. Stability bylo dosaženo evropským rozvodným systémem a velmi flexibilní a spolehlivě zálohovanou kapacitou elektráren. Systém dovoloval stálý růst poptávky během posledních 10 - 20 let až o několik procent ročně. Avšak za posledních 10 - 15 let nebyly vybudovány žádné nové velké elektrárny, částečně i kvůli této nadbytečné kapacitě. Zřejmým důsledkem je, že spolehlivá záložní kapacita se zmenšila a že dalším ročním nárůstům poptávky po elektřině o 1 - 2% může být vyhověno, jedině budou-li brzy vystavěny nové elektrárny.

Data z různých evropských zemí podle UCTE (UCTE - Union for the Co-ordination of Transmission of Electricity - je sdružení operátorů elektroenergetických přenosových sítí kontinentální Evropy a kromě Velké Británie, skandinávských zemí, Albánie a evropských postsovětských republik koordinuje sítě všech evropských zemí) ukazují, že zatížení systému v dobách odběrových špiček a zvlášť během jednotlivých studených zimních dnů je mnohem větší, než se všeobecně mělo za to. Ve skutečnosti poslední data UCTE o spolehlivosti energetických kapacit ukazují, že už v zimě 2007/8 jen několik studených zimních dní v západní Evropě mohlo způsobit velmi nepříjemné potíže s dodávkami v době podvečerní špičky ve Francii a v okolních zemích.

Rozbor potenciálu výstavby a provozu nových elektráren ukazuje, že neexistuje žádné krátkodobé řešení, které by dovolovalo další stálý růst spotřeby o 1 - 2% ročně. A tak nebudou-li různé evropské vlády vážně jednat s cílem omezení poptávky po elektřině, riziko výpadků dodávek elektřiny se v blízké budoucnosti dramaticky zvýší. Namísto čekání na katastrofální black-out jsou navrhovány okamžité politické zásahy.

Newsletter ASPO k abstraktu referátu dr. Dittmara doplňuje ještě svůj komentář:

V minulosti národní vlády přijaly odpovědnost za řádné fungování veřejných služeb v jejich zemích, včetně například železniční dopravy, zásobování elektřinou a zdravotnických zařízení, ale taková politika připomínající socialismus byla z valné části vytlačena novou vírou v jednorozměrnou ekonomiku, v níž má svrchovanou nadvládu trh. Skutečně je zřejmé, že záložní kapacitě je v tržní ekonomice přisuzována minimální hodnota a že ze zisků lze obrovsky těžit, jestliže ceny vystřelí vzhůru v reakci na výpadky dodávek, jak zjistili středovýchodní těžaři ropy. K nedostatku záložních výrobních kapacit přistupuje i dopad poklesu domácích dodávek zemního plynu v důsledku vyčerpání jeho zásob, což znamená, že Evropa se musí spoléhat na čím dále vzdálenější zdroje, od nichž je oddělena tranzitními zeměmi, které jsou v nové pozici, v níž si také chtějí vynucovat svoje podíly na zisku.

Existuje i militaristický podtón, protože NATO, které přestalo být obranným paktem, se nově předvádí v ofenzívnější roli. Už má pod kontrolou Turecko, důležitou tranzitní zemi pro dodávky ropy ze Středního Východu a kaspické oblasti, ale teď se zaměřuje na Ukrajinu, přes kterou vedou ropovody.

Paradoxně by větší výpadek elektřiny mohl být pro Evropu požehnáním, kdyby měl donutit vlády k opuštění zastaralých ekonomických praktik a k reakci na zásadně novou situaci, která se otevírá na začátku druhé poloviny ropné éry. Zatímco její první polovina dala vzniknout hospodářské expanzi, vrcholící principy jednorozměrné ekonomie, která přinesla velké bohatství privilegovaným, druhá polovina bude poznamenána ekonomickým poklesem. Přechodné období hrozí být obdobím velkého napětí, ale čím dříve budou přijaty nové politiky, tím menší bude zátěž. Zničující výpadek elektřiny trvající několik studených dní by mohl být přesně tím, co Evropa potřebuje, aby spustila odpovídající reakce, které by vedly přímo k omezení poptávky a zavedení nějakých forem přídělového hospodaření.

Pro Britské listy a www.energybulletin.cz přeložil a souhrn zpracoval Jindřich Kalous

Poznámka JK: To, co bylo řečeno na adresu západoevropských vlád, je evidentně vysoce aktuální i pro současnou českou administrativu. Kromě kontroverzní dostavby Temelína, zděděného po minulém režimu, se od roku 1989 v Čechách pro dlouhodobé udržení spolehlivosti dodávek elektřiny neudělalo skoro nic. Přitom se teď už veřejně připouští, že po roce 2012 u nás nastanou podobné potíže jako v některých západoevropských zemích.

O tom, jak na jejich riziko (ne)reaguje vláda a ČEZ ZDE

Ctihodné vědce z ASPO snad nikdo nebude považovat za zakuklené komunisty, jejich heslo „Čím hůř, tím líp" chápu jako výraz zoufalství nad nečinností evropských vlád v předvečer energetické krize. Rovnováhy na nižší úrovni nejspíše bude dříve či později tak jako tak dosaženo, ale představa apokalyptických scén v mrznoucích evropských velkoměstech je dost děsivá. S velkou mírou jistoty se dá předpokládat, že nejvyšší cenu za ideologickou zaslepenost vlád a nenažranou chamtivost energetických monopolů nakonec zaplatí - jako vždy - obyčejní lidé.

Poprvé zveřejněno 31. 03. 2008 na elektronickém portálu abstraktů Cornell university v Ithace ve státě New York ZDE

Komentář k referátu byl zveřejněn v newsletteru ASPO č. 89 v květnu 2008 ZDE

Dr. Michael Dittmar přednáší ve švýcarském Federálním technologickém institutu ETH v Curychu a je vědeckým pracovníkem v Evropské organizaci pro jaderný výzkum CERN v Ženevě. Je známý svými kritickými postoji k perspektivám jaderné energetiky a k nadějím na to, že může představovat alternativu k fosilním palivům

prezentace Dr. Michaela Dittmara na 6. výroční konferenci ASPO v irském Corku v září 2007 ZDE

Organizace ASPO (Association for Study of Peak Oil and Gas) už byla v Britských listech představena dříve ZDE
                 
Obsah vydání       12. 5. 2008
12. 5. 2008 Ukradený porod Petra  Švecová
12. 5. 2008 Zničení radaru jako varování před raketovým útokem? Jan  Kavan
12. 5. 2008 Stará ohraná písnička
12. 5. 2008 Uhodí-li tě do levé tváře, nastav jim pravou Štěpán  Kotrba
12. 5. 2008 Česká televize cenzuruje odbornou kritiku radaru. Proč? Jakub  Rolčík
12. 5. 2008 Za radar se zpívá, proti němu se hladoví Bohumil  Kartous
12. 5. 2008 Německá CDU/CSU chce amerikanizovat politiku Richard  Seemann
12. 5. 2008 Kolik stojí spekulace Michal  Vimmer
12. 5. 2008 Myšlenky nad množstvím náhrobních kamenů, neboli O národní a individuální vině Uwe  Ladwig
12. 5. 2008 Jak dlouho vydrží evropské elektroenergetické rozvodné sítě zimní odběrové špičky?
12. 5. 2008 Podomácku si vyrafinujete naftu do auta v ceně 4,50 Kč za litr
12. 5. 2008 Kauza heparinový vrah Petr  Wagner
12. 5. 2008 Návštěva na kótě 718
12. 5. 2008 ■ ■ ■ Karel  Hoff
12. 5. 2008 Podvýbor Kongresu USA: případný radar bude americký
10. 5. 2008 Strategické plánování britských univerzit Jan  Čulík
10. 5. 2008 Píseň písní o jednom českém frajerovi Karel  Březný
9. 5. 2008 Orientační překlad článku z japonštiny do češtiny? Google pomůže
9. 5. 2008 Je odpor Evropanů k Americe odůvodněný?
9. 5. 2008 Turek a Pick: čím byla a co znamenala ekonomická reforma šedesátých let? Miloš  Pick, Otakar  Turek
9. 5. 2008 Mazuchové populistický výkřik do ztracena Štěpán  Kotrba
9. 5. 2008 Druhá zpráva o demokracii v okolí Kosova Egon T. Lánský
9. 5. 2008 Kubánská bloggerka nesměla přijmout významnou novinářskou cenu Fabiano  Golgo
9. 5. 2008 Nevolte radar, volte důvěryhodné strany Milan  Daniel
8. 5. 2008 Americké náboženské organizace protestují proti továrně na jaderné hlavice
5. 5. 2008 Hospodaření OSBL za duben 2008