Ne, chtěl bych se zamyslet nad možnostmi vědeckého výzkumu pomocí kmenových buněk a nad zajímavou argumentací ohledně bývalé a budoucí evoluce lidského života. (Jiné poznámky k tématu evoluce a k výzkumu pomocí kmenových buněk, viz: "Biologická a společenská evoluce, neboli Vlastně nikdo neplánuje jako jediný" a "Výzkum pomocí kmenových buněk, neboli Prohnanost některých německých politiků".)

V německém Bundestagu politikové rozhodli, že se omezení používání kmenových buněk, dovezených do Německa před 1. lednem 2002, zavede až od 1. května. Politikové se shodli na základě většiny hlasů, vědci zatím jsou spokojeni a můžou bádat s novými buňkami a tím to téma vlastně už ani tématem není.

Já se ale stejně ještě divím. Zajímavé na argumentaci z různých stran bylo, že vlastně každý měl jiné morální základy. Někteří vědci, kteří chtěli, aby ten zákon byl změněn, řekli veřejně, že z hlediska katolických křesťanů pochopitelně platí, že lidský život začíná plozením, a to i v tom případě, když se to stane ve zkumavce. A jelikož se myslí, že v té chvíli začíná platit lidské právo, tak je pak všechen výzkum s oplodněnými buňkami nemorální, a nemůže přitom vůbce hrát roli, že na základě vědeckých úspěchů mohou být potom prodlouženy lidské životy.

Interpretace, kde začíná lidský život, a morální kodex ohledně zákroků do lidského zdraví, jsou ale jiné u těch věřících, kteří si berou jako základ biblický Starý zákon. Někteří Svědkové Jehovovi na příklad zakazují používání cizí krve, a to i tehdy, když jde o prodloužení jejich života či života jejich dětí. Křesťané s tím normálně nemají problémy, ale mají problem s vědeckým používáním kmenových buněk pro léčebné účely. A někteří křesťané si proto myslí, že se lidské geny nemají vůbec měnit.

Pro židy ale prý začíná normální lidský život až narozením a vědci dokonce mají právo nejen na vědecký výzkum pomocí kmenových buněk, ale i na základní pozměňování lidských genů, což by se dalo pochopit jako aktivní a cílevědomé pokračování v lidské evoluci.

Nejde mi při tom vlastně o to, co si kdo myslí. Zajímavé je jen, že někteří lidé, kteří věří, že Bůh stvořil člověka tak, jak dnes kráčí po Zemi, a že se Bůh na nás stale ještě každodenně dívá, nemohou připustit, že Bůh taky cílevědomě připustil, že lidští vědci mohou pozměňovat lidské geny a pokračovat ve vědomém upravování vývoje člověka. Že lidé, kteří nevěří v Boha, chtějí, aby nebyly základy lidského života měněny, to chápu. Je to normální konzervativní názor na to, co je a co by mělo být. Podle mého ale právě lidé, kteří v Boha věří, by měli argumentovat jinak, protože Bůh lidem dal možnost měnit svět, a ne, aby to nedělali, anebo myslíte, že právě on by to myslel jinak?