16. 4. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
16. 4. 2008

Uhlův konflikt zájmů a děti u psychiatra, aneb co si v Právu nepřečtete

Dlouholetý komentátor deníku Právo Petr Uhl se pěkně zostra pustil do poslankyně ČSSD Čurdové za její snahu změnit občanský soudní řád. V článku "ČSSD chce navrhnout nesmysl" z 25. 3. 2008 a opakovaně v článku "Dítě místo soudce" autor napadá poslankyni za něco, co neřekla. Za dezinformaci nemůže nicméně Uhl, ale Josef Kopecký z redakce Mladé fronty Dnes, který jako první přinesl zprávu z tiskové konference ČSSD, aniž by porozuměl tomu, oč tam šlo. Není právník a neptal se... Sedl a napsal článek, který stál na počátku řetězce zavádějících informací. Redakce deníku Právo navíc neinformuje čtenáře, že její komentátor Uhl je ve střetu zájmů. Jeho syn, funkcionář Zelených Bc. Michal Uhl je poradce pro oblast rovných příležitostí žen a mužů ministryně Džamily Stehlíkové, do jejíž gesce patří problematika uplatňování Úmluvy o právech dítěte v Česku a Uhlova manželka Anna Šabatová šetřila donedávna jako zástupkyně ombudsmana ty nejkřiklavější případy porušování práv dítěte. Například případ Aničky z Kuřimi. Jak to dopadlo, všichni vědí. Velmi závažným způsobem selhala. Fakticky od října 2006 napomáhala legalizaci kriminálního jednání. Podle jejích vlastních slov se pouze "zmýlila", ale může se "na sebe podívat do zrcadla"... To Uhl také. Nicméně právě Stehlíková měla být původně tím, komu budou tleskat, až onen "nesmysl" navrhne. Podle Čurdové.

Čurdová novelka

Stehlíkové Výbor pro práva dítěte navrhoval na základě výstupů z celostátní konference "V zájmu dítěte", která proběhla 15. listopadu 2007, novelizovat občanský soudní řád už v polovině prosince 2007. O povinnosti soudu respektovat názor čtrnáctiletého dítěte nezaznělo ani slovo. Pouze zkrácení lhůt tak, aby dítě nebylo zbytečně traumatizováno předběžnými opatřeními soudů a následnými odvoláními rodičů, bojujících o právo výchovy dětí... Důvod tohoto náhlého prozření vládního výboru byl zjevný: případ desetileté dívky Terezy Smutné, kterou svéhlavý soudce Miloslav Sládek umístil do do Olivovy psychiatrické léčebny, aby ji tam naučili milovat svého biologického otce, se kterým se odmítala stýkat... České republice je navíc ve Štrasburku u Soudu pro lidská práva často vytýkáno, že soud nezjišťuje názor nezletilého dítěte, jestliže je dítě schopno tento názor formulovat. Ostudný případ se ovšem stal v červnu 2007 a od té doby vládní výbor nijak nekonal. Čurdová napsala dne 7.12.2007 článek do Britských listů pod titulkem Zachraňme Terezu. A 13. 12. 2007 zasedal vládní výbor a jako na potvoru - právě k témuž tématu.

7.12.2007 BL, Anna Čurdová: Zachraňme Terezu ZDE

13.12.2007 Vláda: Výbor pro práva dítěte usiluje o zkrácení délky soudních řízení ve věcech péče o nezletilé ZDE

4. 1. 2008 Čurdová pokračuje v útoku na vládní tmářství článkem "Násilí, zájmy dítětě a lhostejnost institucí" jako reakci na článek Věry Říhové "Násilí nikoho nezajímá" a článek "Skotsko: Zákaz fyzických trestů pro děti", kde případ Terezy Smutné klasifikuje jako lhostejnost a selhání institucí "Míra empatie českých soudců a soudkyň je často pod bodem mrazu. Případ, který je lidským osudem, je pro ně spisem, houskou na krámě a dítě není živý tvor, které může mít své problémy. Je navíc jednoduché je zmanipulovat. Dle názoru mnoha znalců." , píše Čurdová. "Stvořili jsme si svět lhostejný k osudům bližních. Stvořili jsme si svět sobeckých a násilných bližních. " Hlas volajícího na poušti.

4.1.2008 BL, Anna Čurdová: Násilí, zájmy dítětě a lhostejnost institucí ZDE

O dva dny později , 6.1. 2008 už jedná vládní Výbor pro práva dítěte o problematice zákazu styku rodičů s dítětem umístěním v ústavním zařízení v rámci předběžného opatření. Teprve tehdy Výbor upozorňuje na nerovné postavení dítěte před soudem a navrhuje změny v institutu odejmutí dítěte z rodiny. .

6. 1. 2008, Vláda: Výbor pro práva dítěte navrhuje změny v soudnictví ve věcech péče o nezletilé a podá podnět k zákazu tělesných trestů pro dětí ZDE

Vláda plánuje pro občany navykací režim

Vláda urychleně předkládá sněmovně 11. 1. 2008 návrh Novely občanského soudního řádu jako tisk 390. A protože toto je takzvaná "čurdová novela", vláda předloží ještě jednu novelu téhož občanského soudního řádu 4. 4. 2008 - tisk 478, přezdívanou "doručovací". To aby nejen levice, ale ani pravice nevěděla, co dělá pravice. V té lednové, čurdové novele § 100 odst. 4 navrhuje:

(4) V řízení, jehož účastníkem je nezletilé dítě, které je schopno formulovat své názory, soud postupuje tak, aby byl zjištěn jeho názor ve věci. Názor nezletilého dítěte soud zjistí zpravidla výslechem dítěte. Názor dítěte může soud ve výjimečných případech zjistit též prostřednictvím jeho zástupce, znaleckého posudku nebo příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Výslech dítěte může soud provést i bez přítomnosti dalších osob. K názoru dítěte soud přihlíží s přihlédnutím k jeho věku a rozumové vyspělosti.

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) v § 273 odst. 3 této novely občanského soudního řádu organizuje legitimizaci praxe soudce Miloslava Sládka - zavádí tzv. navykací režim. Ten má podle ministrova návrhu "platit v případech, kdy se má dítě začít stýkat s rodičem s nímž nebylo dlouhodobě v kontaktu, aby obnovilo sociální a citové vazby".

Nejsou-li dány podmínky pro změnu rozhodnutí podle § 163 odst. 2, může soud namísto nařízení výkonu rozhodnutí uložením pokuty nebo odnětím dítěte na návrh osoby, která má dítě ve své péči, nebo s jejím souhlasem, stanovit plán navykacího režimu (dále jen "plán"), je-li to v zájmu dítěte. Plán se stanoví tak, a by byl umožněn postupný kontakt dítěte s osobou oprávněnou ke styku s ním. Soud zpravidla před stanovením plánu opatří odborné vyjádření o vhodnosti, obsahu, rozsahu a době trvání. Výkonem kontroly plnění plánu soud pověří vhodnou osobu nebo zařízení, neprovádí-li soud výkon kontroly přímo. Shledá-li soud porušování plánu některým z účastníků řízení, které má vliv na účel navykacího režimu, nebo dospěje-li k závěru, že navykací režim neplní svůj účel, plán zruší a přistoupí k výkonu rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2.

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád - tisk 390/0 ZDE

Až v březnu 2008 členové vládního Výboru pro práva dítěte konstatovali, že v některých soudních rozhodnutích nejsou dostatečně reflektovány všechny aspekty jednotlivých případů, psychika dítěte a jeho zájem. A až v březnu 2008 Výbor navrhl změny v institutu odejmutí dítěte z rodiny a navrhl, aby bylo ve větší míře než doposud zajištěno odborné vzdělávání soudců a jejich specializace.

A až v březnu 2008 Výbor, na jehož zasedání byli přítomni také zástupci ministerstva spravedlnosti a Soudcovské unie, řešil také praxi zjišťování názorů dítěte. Všichni přítomní diskutovali o tom, jak mohou soudci účinně a bez negativních zásahů do psychiky dítěte zjišťovat jeho názor a preference například v otázkách porozvodových sporů... Džamila zaspala.

6. 3. 2008 Vláda: Výbor pro práva dítěte navrhuje změny v soudnictví ve věcech péče o nezletilé a podá podnět k zákazu tělesných trestů pro dětí ZDE

Respekt, respekt, respekt

Namísto možnosti (nezávaznosti) navrhuje Čurdová povinnost soudu zjišťovat názor dítěte (závaznost). A od 14 let věku dítěte povinnost soudu tento názor při rozhodnutí respektovat. To, co Čurdová navrhla a na čem trvá, je povinný respekt soudů vůči názorům rozhodnutím dotčené strany sporu. Je to tak divné? Nicméně, tím není dána povinnost soudu řídit výrok POUZE názorem dítěte, jak mylně pochopil poněkud méně právnicky zdatný redaktor MfD, který napsal "...děti starší 14 let by si mohly při rozvodu rodičů vybrat ... Pro soud by to bylo závazné." Ne nebylo. Nebylo by to ani tak, jak napsal Petr Uhl: nejde o absolutizaci názoru dítěte. Soud by stále rozhodoval, nikoliv jen evidoval vůli jedné ze stran. Ale musel by tuto stranu sporu respektovat. Dnes nemusí soud přihlížet k ničemu a o osudu náctieltých, jejichž rodiče se rozvádějí, může rozhodovat naprosto svévolně, neboť je to právě soud, který určuje, co je pro dítě dobré. Čtrnáctiletý člověk je v tuto chvíli pouhý objekt práva. Číslo jednací. Spisová značka. A mnohdy je traumatizovaný dospívající odpovědnější a moudřejší, než morbidně konzervativní soudce a oba rodiče dohromady. A právě to, že dodnes soud není povinen respektovat dítě, způsobuje nejen mnohé šrámy na dětských duších, ale vzhledem k neschopnosti vcítění, neschopnosti pochopení či neschopnosti porozumění ze strany soudce vytváří mnohdy "z moci úřední" ještě větší trauma. A v souladu s právem. Jaké je to ale právo, které nutí dítě milovat jednoho z rodičů pobytem v psychiatrické léčebně?

iDnes, 21. 3. 2008 12:11, Josef Kopecký: Ať rozhodne dítě, s kým chce žít po rozvodu rodičů, žádá ČSSD ZDE

Už v říjnu 2007 ovšem plánoval vládní Výbor pro práva dítěte vytvoření seznamu "vhodného prostředí", kam by bylo možné dítě umístit , aby to nebyla psychiatrická léčebna. A už v říjnu 2007 byla ministryně Stehlíková přesvědčena, že umístění dítěte do vhodného prostředí mimo rodinu by mělo být krajním řešením. A už v srpnu 2007 si ministryně myslela, že by soudy měly zjišťovat názor dítěte. A ve stejnou dobu žila ministryně v představě, že před prosazováním rodičovských práv mají přednost zájem a práva dítěte. Snad proto napsal Petr Uhl, že to, co navrhuje jako zpřesnění stávající úpravy v novele zákona Anna Čurdová, je nesmysl.

31. 10. 2007 Vláda: Stehlíková: umístění dítěte do vhodného prostředí mimo rodinu by mělo být krajním řešením ZDE

23. 8. 2007 Vláda: Stehlíková: při svěřování do péče by soudy měly zjišťovat názor dítěte ZDE
10.08.2007 Vláda: Před prosazováním rodičovských práv mají přednost zájem a práva dítěte ZDE

Vtip je v tom, že Čurdová se zabývala právy dětí, genderovou problematikou už ve chvíli, kdy se Zelení pouze přivazovali spolu s Petrou Buzkovou k vratům jaderné elektrárny Temelín... Je škoda, že se dnes už ministryně hlouběji nezamýšlí nad argumenty, zpřesňující i jí původně prosazovaný názor. To by nemusela být ani vůči opozici v opozici a mohlo by se stát, že by novelu soudního řádu s příslušnými změnami - v souladu se zdravým rozumem i Úmluvou o právech dítěte - prosadila snáz. Nicméně místo toho se bojovník Uhl otec činil, seč mohl, aby své vlastní nepochopení přetvořil do patřičně strhující podoby.

ČSSD chce navrhnout nesmysl

Právo, 25.3.2008, Petr Uhl

Přání dítěte staršího čtrnácti let, s kým z rozvedených nebo jinak odloučených rodičů chce žít, by mělo být pro soud závazné. Veřejně to řekla poslankyně ČSSD a stínová ministryně pro ženu a rodinu Anna Čurdová. Vedle ní stál Jiří Paroubek, takže záměr změnit v tomto smyslu občanský soudní řád myslí soc. dem. vážně.

Poslední dobou se zvyšuje mezinárodní a evropský tlak, aby i ČR důsledně plnila své závazky obsažené v Úmluvě o právech dítěte, sjednané v OSN. U nás platí už 17 let. Dítětem je každá lidská bytost mladší 18 let. A české soudy, také pod dojmem sankcí, které státu ukládá Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku za nezajišťování práva dítěte na oba rodiče, trochu přitvrdily.

Jsou rodiče, kteří mají dítě za nástroj boje s bývalým partnerem. Postoje soudů se jim nelíbí a obracejí se na média. Plačící dítě nebo poukaz na krutost soudů působí. Sobeckými rodiči bývají i otcové, ale pokud "bojují" o dítě matky, a to je častější, berou se za ně spolky, v nichž mizandrické (tedy protimužské) sektářství vytěsnilo původní feminismus, jenž přispěl a přispívá k emancipaci ženy, a tím i společnosti. Hlasité jsou i spolky otců, ty ale neovlivňují činnost žádné politické strany.

Změny, v zákonech i v praxi, by přitom byly žádoucí. Ve srovnání s jinými zeměmi mají české děti menší možnosti udržovat styk s oběma rodiči, nežijí-li spolu. Takových porušování úmluvy je více -- slabá podpora původní rodině, strkání dětí do ústavů; zaměňování pěstounství za osvojení; utajování biologického rodiče před dítětem. Rodina, škola, úřad i soud často nedbají práva dítěte svobodně se vyjádřit ke všemu, co se ho dotýká. Dítě má být vždy slyšeno a jeho názor má být brán v úvahu, i na úřadě a u soudu, úměrně ne věku, ale jeho schopnosti názor formulovat.

Toto právo dítěte, pokud mu bude už 14 let, se rozhodla soc. dem. absolutizovat. Neusiluje jen o jeho vyslyšení a o pozornost jeho názoru, ale o to, aby rozhodovalo. Dítě v pubertě je ale stále ovlivnitelné, ba manipulovatelné rodičem, s nímž žije.

Nelze na něj také nakládat volbu, kterou může chápat jako zavržení druhého rodiče. A soud nelze degradovat na dispečera. Zájem dítěte má vždy přednost. Do 18 let ale není v jeho zájmu, aby o sobě rozhodovalo jen samo, to často nemohou ani plnoletí. Kýžených změn je přitom mnoho -- prohloubení specializace dětského soudce, jeho povinné návštěvy v bydlišti a ve škole, častější přezkum podmínek styku s rodiči, psychoterapie při jevu zvaném "odcizený rodič", nejvíce však individuální práce s dítětem a rodinou, jejíž podmínkou je radikální vzrůst počtu sociálních pracovnic.

Vše to je jak šité na míru pro ČSSD, může tím naplňovat svůj sociální program. Návrh na částečnou plnoletost od 14 let Sněmovna odmítne, ale soc. dem. poškodí. Vyvolá i nespravedlivé odmítání feminismu. U odborné veřejnosti jí škodí už dnes.

Uhl v tomto článku splácal páté přes deváté: Částečná plnoletost se netýká respektu soudu před názorem dítěte. Do polemiky, zda se má trestní odpovědnost snížit z 15 na 14 let, přišla ČSSD s kompromisním návrhem. Do nového trestního zákoníku chce prosadit, aby čtrnáctiletí pykali za vraždy, brutální přepadení či jiné násilné trestné činy, zatímco pro méně závažnou kriminalitu má nadále platit současná hranice.

Tejc tvrdí, že je zbytečné trestat čtrnáctileté za zneužití informací v obchodním styku či bigamii, ale že se nesmí vraždit, si uvědomují i mnohem mladší děti. Tak to alespoň napsali na serveru Novinky. Není nad to, když si Petr Uhl přečte noviny...

21.3.2008 Novinky│ČTK: Dítě si má vybrat, s kým chce po rozvodu zůstat, navrhuje ČSSD ZDE

Ačkoliv Čurdová reakci poslala obratem, čekalo se v redakci čtrnáct dní, než polemika vyšla...

Věcná polemika s výkřikem

Když nesmysl není nesmyslem

Právo, 14. 4. 2008, Anna Čurdová

Některá prohlášení vyvolávají vášně. Tak tomu bylo i v případě mého návrhu, aby 14leté děti mohly být slyšeny před soudem v případě opatrovnických sporů rodičů. ČSSD chce navrhnout nesmysl, zvolal Petr Uhl. Nesmysl, řekli někteří kolegové pod vlivem titulku v Právu. Nesmysl, děti jsou korumpovatelné, řekli další. Ptát se dítěte na názor se u nás totiž nenosí.

Hovoříme-li o snížení hranice trestní zodpovědnosti na 14 let, ruku v ruce s tímto návrhem půjde i snížení hranice pro sexuální styk. Hovoříme o možnosti snížení věku volebního práva na 16 let. Ale ve chvíli, kdy chceme uplatnit právo dítěte být respektováno u soudu, jsme konzervativní až běda.

Jak se ale ukazuje, takový nesmysl můj návrh není. Protože podrobně se o slyšení dětí před soudem diskutovalo na ústavněprávním výboru Sněmovny. Dnes má soudce podle platných zákonů zjistit názor dítěte, ale prostřednictvím opatrovníka. Což je, lidově řečeno, "sociálka". "Opatrovník nemá dostatek informací o dítěti. Nově by měl zjistit názor dítěte soud přímo a přihlížet k jeho způsobilosti," přiznal sám náměstek mistra spravedlnosti František Korbel na tomto jednání. Otázkou prý pouze zůstává, jakou věkovou hranici zvolit. Jestli zůstat u mnou navržených 14let (Rakousko) či jít v úpravě ještě níže, tedy na let 12 (Finsko, Švédsko). Jsem ráda, že se výbor problematikou zabýval bez vášní a emocí. Jsem ráda, že se snažíme najít cestu, jak pomoci dětem v náročných životních situacích.

Je dobře, že hledáme prostor, aby děti byly respektovány a jejich názory slyšeny. Právo dítěte na šťastný a spokojený život by mělo být nadřazeno sporům rodičů. Ale abych zase nebyla příliš optimistická. Podle Marka Bendy je rozvod pro mnoho žen cesta, jak si zajistit pohodlný život. "Zastavme vyplácení výživného, když dítě nechce mít s rodičem nic společného a druhý ho k tomu nedonutí," navrhl. Zamrazilo mne v zádech.

Nemám ráda, když je někdo do něčeho nucen. Vím, že oněch nejčastěji vyměřených asi 800 Kč, není zajištěním pohodlného života. Zvláště s reformami Bendovy strany v zádech. Ale třeba s tímto řešením přijde pan kolega do Sněmovny. A následná diskuse prokáže opodstatněnost a reálnost jeho návrhu.

Jelikož má Uhl v Právu práva štamgasta (publikuje když ne každý den, tak alespoň obden), jeho reakce vyšla ihned, jak to jen bylo možné - následující den.

A jak vypadala polemika s polemikou - aneb poslední slovo Petra Uhla

Dítě místo soudce

Právo, 15. 4. 2008, Petr Uhl

Před časem (Právo 25. 3.) jsem kritizoval záměr stínové ministryně ČSSD pro ženu a rodinu Anny Čurdové změnit občanský soudní řád. O tom, s kým chce žít dítě odloučených rodičů, zda s matkou či otcem, by podle ní prý rozhodlo samo dítě, bude-li mu 14 let. Soud by jeho přání jen evidoval.

ČSSD se hned poté toho úmyslu, který ji poškozoval, vzdala. Včera mne ale Anna Čurdová v Právu zkritizovala a napsala, že prý jen chtěla, aby soud do 14 let dítě povinně vyslechl. Teď to říká dobře. Ve své obraně mi ale nemůže do úst vkládat to, co jsem neuvedl. Nikdy jsem netvrdil, že dítě nemá být u soudu vyslechnuto. Naopak, mockrát, i v onom komentáři jsem to zdůrazňoval. To jen Anna Čurdová mi podsunula, že jsem neználek či ignorant, který nechce, aby se dítě smělo vyjádřit.

Vyjádřit se přece může i dítě mladší. Zda je to názor jeho, a ne jednoho z rodičů, už ale hodnotí soud. Už dnes soudy děti běžně vyslýchají, i mladší než 14 let. Mohou tak učinit vždy, podle mezinárodní Úmluvy o právech dítěte i podle zákona, který se vůbec měnit nemusí.

Čurdová rozzlobeně oponuje dál:

"Řekla jsem na tiskové konferenci, že "do novely občanského soudního řádu navrhnu, aby 14leté dítě bylo slyšeno před soudem a aby byl jeho názor respektován". V mém překladu z českého jazyka do českého jazyka to znamená, že bude stanovena hranice, že ve věcech opatrovatelských bude 14 leté dítě slyšeno před soudem a na jeho názor bude brán zřetel -- k jeho prospěchu. Z tohoto výroku Petr Uhl usoudil, že ČSSD navrhuje nesmysl."

Tento názor zaslala Čurdová i písemně jako polemiku s Petrem Uhlem do deníku Právo. A kousavě dodala:

Aniž by znal další podrobnosti. Ale budiž, čerpal z otevřených zdrojů. Konec konců moje tisková zpráva hned druhý den po titulku v Právu vše objasnila. Škoda, že ji nečetl. Nečíst je právo těch, kteří píší. Stejně jako nemyslet je právo těch, kteří rozhodují. Všichni víme, že děti u českých soudů moc ke slovu pouštěny nebývají, Úmluva neúmluva, zákon nezákon. Psychiatrické léčebny je pak mají z rozhodnutí soudce naučit lásce. Křiklavé případy z poslední doby ukazují, jak soudci uvažují. Nikomu nepodsouvám, že je všeználek a ignorant, to bych si u osoby tak ctěné a vážené jako Petr Uhl nedovolila. Třeba proto, že jeho syn ministryni Stehlíkové radí a třeba proto, že Zelení měli původně být těmi, kdo s tím samým návrhem přijdou.

Editor publicistiky Robert Dengler jí ovšem vzkázal, že s Uhlem už polemizovat nebude. Snad aby něco nevyšlo najevo. V Právu nejspíše musí mít kmenový autor poslední slovo. Nesmysl tak zůstane nesmyslem, i kdyby čert na koze jezdil. Ale bude Uhlův.

                 
Související články       
5. 2. 2014 Jaký má být ombudsman? Ivan  David

Obsah vydání       16. 4. 2008
16. 4. 2008 Theodore Postol: Znepokojující otázky o raketové obraně
16. 4. 2008 Proč vnucujete lidem americký radar proti vůli národa? Václav  Hála
16. 4. 2008 Česká televize ruší diskusi, o odporu českých obyvatel informuje slovenská TA3 Jakub  Rolčík
16. 4. 2008 Uloupené Kosovo, Člověk v tísni při ČT a festival Jeden svět Milan  Daniel
16. 4. 2008 Olympismus jako obětní beránek politického alibismu? Jan  Prokeš
16. 4. 2008 OSN požaduje reformy v zemědělství, aby se zabránilo světové potravinové krizi
16. 4. 2008 Návrat Berlusconiho aneb Italské politické paradoxy, část I. Josef  Brož
16. 4. 2008 Evropští Zelení dali v Lublani radaru červenou Daniel  Solis
16. 4. 2008 Třeba i žijem... Vladimir  Vysockij
16. 4. 2008 Ano, Jan Žižka má pravdu: ČT diskusi o radaru zrušila Jan  Neoral
16. 4. 2008 Uhlův konflikt zájmů a děti u psychiatra, aneb co si v Právu nepřečtete Štěpán  Kotrba
16. 4. 2008 Aktuálně: na případ Savoj nastoupila rozvědka. Jakým právem? Štěpán  Kotrba
16. 4. 2008 Donucovací prostředky policie, aneb kde se ten pokrok zastaví ? Martin  Martínek
16. 4. 2008 Obyvatelé Evropy, neboli Možnosti vědeckého výzkumu Uwe  Ladwig
16. 4. 2008 Druhá tvář ODS v Plzni Josef  Vít
16. 4. 2008 Pionýři vítají dalajlámu
16. 4. 2008 Uloupené Kosovo
16. 4. 2008 O konkurenci ve státním peněžnictví Tomáš  Stýblo
16. 4. 2008 Jak rozdělit zásoby plynu v Turkemistánu?
14. 4. 2008 Stát jsem já. A kdo vlastně jste? Bohumil  Kartous
16. 4. 2008 Proč nesnášíme cikány? Češi a Cikáni jsou jeden národ Adam  Votruba
15. 4. 2008 Povídání o ničem Jan  Neoral
15. 4. 2008 USA a Írán vedou už pět let "tajné" rozhovory o jaderných zbraních
15. 4. 2008 Těžba ropy v Rusku klesá
14. 4. 2008 Raketový poplach Jane's - Znamení úpadku kdysi nezávislé instituce Karel  Dolejší
16. 4. 2008 Hřebejk v Českých Budějovicích
21. 3. 2008 Hospodaření OSBL za únor 2008