14. 4. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
14. 4. 2008

Jak na nesrozumitelně píšící autory Britských listů

Reakce na článek Stanislava A. Hoška Jak na megalopaty

Z toho, Jak pan Hošek přečetl můj článek Politické školení mužstva a pánbu v troubě, zpětně vidím, že jsem se zřejmě dopustil smrtelného hříchu proti řádu diskursu. Vyvodím z toho jistě pro sebe patřičné důsledky -- nyní však pouze v bodech uvedu, proč nemohu s Hoškovým uchopení problému souhlasit.

Pomíjím přitom takové drobnosti, jako ignorování ironického kontextu, v němž jsem použil některé Hoškem citované formulace..

1) Neměl jsem prosím v úmyslu spáchat jakousi obecnou úvahu o tom, jak na megalopaty. Celé moje psaní o Sloterdijkově knize "Na jedné lodi" směřovalo k jediné věci: Osvětlit širší okolnosti mého sporu s Janem Čulíkem o Selbournovo vyhlášení výjimečného stavu. Chtěl jsem ještě jednou vysvětlit, proč si myslím, že bychom neměli žádným politikům dovolit, aby nás mobilizovali pod hesly "nápravy morálky". Nic víc, nic míň. To byl prosím konkrétní kontext. Mým úmyslem tedy, opakuji, rozhodně nebylo podat obecnou teorii megalopatie (náznak najdeme ve Sloterdijkově eseji), ani se na existující teorii megalopatie nějak široce vázat, ani imperativně hlásat náhradu megalopaty hyperlopatou, či naopak lopatou, ba snad dokonce patou. Jakkoliv Sloterdijka obdivuji, nepatřím k jeho bezmezným vyznavačům a mimo kontext, v němž jsem psal o politickomorální mobilizaci, bych zřejmě použil jinou terminologii a jiné metafory.

2) Nesvázal jsem absenci potomstva s megalopatií. Přihlásil jsem se pouze ke Sloterdijkovu konstatování, že celibát je z jistého hlediska logickým dovršením typu neomezeně manipulovatelného funkcionáře. Jde tu o typ funkcionáře, nikoliv o otázku, zda někdo má nebo nemá potomstvo. Existence potomstva sama o sobě nic nezaručuje, protože řada rodičů (funkcionáři, ale nejen oni) se o své děti řádně nestará, nebo stará způsobem, proti němuž by nestarání se představovalo ještě znatelný pokrok. A opačně: Nikdy jsem netvrdil, že pokud někdo nemá děti, ztrácí tím právo vyjadřovat se k veřejným záležitostem. To jsem dokonce ani tvrdit nemohl. Byla by to totiž poslední věta, kterou bych do Britských listů kdy napsal.

3) Jsem si téměř jist, že Jiří Čunek se ve Vsetíně dosud těší velkému respektu, protože se dopustil pouze faulů v lokální politice docela běžných a dosáhl přitom postu, který je často za obzorem, k němuž běžný obyvatel města dohlédne. Naprostou nedostatečnost tohoto politika na celostátní úrovni (a jeho ostudnost v evropském kontextu) proto jeho "prověřenost" vazbou na místní komunitu nejen že nevyloučí, ale dokonce ani neodhalí. Obecněji řečeno: Velká část současných českých politických špiček má rodokmen regionálního politika -- a celá řada z nich, včetně premiéra, jednoduše přerostla poměry, v nichž by mohla obstát.

4) Kdyby byl Jan Masaryk megalopat, mohli bychom být takřka přesvědčeni o tom, že nezemřel vlastním přičiněním. Takhle si ovšem koncem tohoto politického playboye nikdy jisti nebudeme, protože mu také mohly selhat nervy -- nedokázal se třeba rozhodnout, jestli si má vybrat Marcii Davenportovou, nebo slib daný bez vlastní iniciativy otci. Megalopat by se u řešení tohoto dilematu nezastavil, protože by je měl předem vyřešeno. Odstranit megalopaty z politiky vlastní země je tedy bez dalšího tou prakticky nejjistější cestou ke katastrofě způsobené tlakem zvnějšku. Megalopaté -- na rozdíl od megalomanů -- totiž mají v politice důležitou a svým způsobem pozitivní funkci. Někdo prostě musí pěstovat atletiku státu, dokud tu nějaký stát je. To ovšem neznamená, že takové osoby necháme, aby se svévolně chápaly třeba funkce reformátorů morálky nebo náboženských proroků a využívaly pravomoci přiznávané jmenovaným profesím pro vlastní účely. Možná, že si někdo rád nechá opravit chrup od řemeslníka, který mu právě nádherně osekal ze zdi dlaždičky. Já bych to neriskoval; ale to prosím ještě není zásadní výhrada proti existenci osob, které se zručně ohánějí majzlíkem. Jen o kvalitě jejich zubařství byl měl vážné pochybnosti.

5) Shrnuji: Smysl mého příspěvku, od nějž se pan Hošek takříkajíc odpíchl k širší úvaze, byl objasňující (ve vztahu k předchozí diskusi s Janem Čulíkem) a kritický (ve vztahu k nepřiměřenému nároku sféry profesionální politiky provádět mobilizaci pod praporem "reformy morálky", "návratu ke kořenům", jakož i jiných forem "konzervativní revoluce" blížící se v mobilizačním nároku na občanstvo aktivistickému politickému stylu fašismu). Všechno ostatní, co pan Hošek nebo kdokoliv jiný z mého textu vyčetl nebo vyčte, činí na vlastní riziko -- a já předem výslovně odmítám nechat si v tomto směru cokoliv vyčítat.

                 
Obsah vydání       14. 4. 2008
14. 4. 2008 Berlusconi zřejmě zvítězil v obou komorách parlamentu Josef  Brož
14. 4. 2008 Raketový poplach Jane's - Znamení úpadku kdysi nezávislé instituce Karel  Dolejší
14. 4. 2008 Milý Pavle, s tím Ústavem jsi to pěkně zvrtal. Tvůj Petr Ondřej  Slačálek
14. 4. 2008 Jak se v iDnes vytváří chrchel Štěpán  Kotrba
14. 4. 2008 Stereotypní intelektuální diskurs Daniel  Veselý
14. 4. 2008 Kam se propadá společenské myšlení ? Egon T. Lánský
14. 4. 2008 Kdo jsou skuteční extremisté? Pavel "Nobi" Schneider
14. 4. 2008 Zmluva a mluva Michal  Polák
14. 4. 2008 Ficova pošetilost a absolutní mediální embargo Štěpán  Kotrba
14. 4. 2008 Pane místopředsedo vlády, udělal jste to? Miloš  Dokulil
14. 4. 2008 ■ ■ ■ Ivan  Diviš
14. 4. 2008 Rakouský landsmanšaft žádá odškodnění za údajné bezpráví Richard  Seemann
14. 4. 2008 Dokument: Peníze jako dluh i s českými titulky Jan  Zeman
14. 4. 2008 Jak na nesrozumitelně píšící autory Britských listů Karel  Dolejší
14. 4. 2008 Čínská velvyslankyně varovala před ochlazením vztahů
14. 4. 2008 Jako stádo oslů Mojmír  Babáček
14. 4. 2008 Odborník na ta osmdesátá a sedmdesátá léta
14. 4. 2008 Informace pro ČT a její diváky: Hvězdu na vrbě nesložil ani neotextoval Petr Janda
14. 4. 2008 Dvojí tvář ODS Josef  Vít
14. 4. 2008 Slovenska občianska aktivita, s. r. o. Jakub  Topol
14. 4. 2008 Latinskoamerická integrácia a ALBA Dušan  Krnáč
14. 4. 2008 Globálna neonormalizácia Eduard  Chmelár
14. 4. 2008 Ráje kapitalistů v nebezpečí, neboli že by politikové začali opravdu jednat? Uwe  Ladwig
13. 4. 2008 Není důležité zvítězit, ale zúčastnit se Ladislav  Žák
13. 4. 2008 Nerušit. Zelení pracují...
13. 4. 2008 Lula v Praze: Česko a Brazílie by měly více spolupracovat Andrea  Cerqueirová
12. 4. 2008 Český rozhlas odmítá informovat své posluchače o střetu zájmů Petr  Nachtmann
12. 4. 2008 Falešný profesor Kučera mezi německými extremisty, bývalou rakouskouherskou šlechtou a Kodexem veřejné služby Štěpán  Kotrba
14. 4. 2008 Výraz "landsmanšaft" je xenofobní
11. 4. 2008 Předložili Zelení referendum už před rokem? A kam tedy zmizelo? Štěpán  Kotrba, Andrea  Cerqueirová
11. 4. 2008 Koncerty ruského klavíristy se nebudou v Británii konat, nedodal otisky prstů
11. 4. 2008 Zjistilo se něco nového o Únoru 1948? Martin  Myant
11. 4. 2008 Pražské jaro 1968 v českém postkomunistickém filmu Jan  Čulík
11. 4. 2008 Zápisky od sporáku aneb z deníku ženy v domácnosti Ester  Edr
11. 4. 2008 The Prague Spring as reflected in Czech postcommunist cinema Jan  Čulík
11. 4. 2008 Ani banky, ani nemovitosti, ale rýže je problém Lubomír  Molnár
21. 3. 2008 Hospodaření OSBL za únor 2008