9. 4. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
9. 4. 2008

Zelení zřejmě rozhodnou osud radaru. Jak?

Poslanci a poslankyně Strany zelených zřejmě rozhodnou o tom, zda bude, nebo nebude v Česku instalována radarová základna Spojených států amerických. ODS a KDU-ČSL totiž její výstavbu podporují, ČSSD a KSČM naopak odmítají. Více než 70% občanů Česka, podle opakovaných průzkumů veřejného mínění, radarovou základnu též nechce a žádá referendum. Strana zelených má v rozhodování volnou ruku i z důvodu, že radar není součástí koaliční smlouvy. O víkendu je setkání evropských zelených v Lublani, kde budou témata zahraniční politiky, militarizace Evropy a s ním související americký radar v Brdech jako body jednání. Budou tedy Zelení ve vládě a následně ve sněmovně proti, nebo pro radar? Anebo se při hlasování rozdělí?

Historia magistra vitae

Nabídka Spojených států amerických přišla v lednu 2007, a to jen pár hodin poté, co sněmovna vyslovila důvěru vládě ODS, KDU-ČSL a SZ. Předtím se o možnosti zřízení radarové (nebo přímo raketové) základny pouze diskutovalo. Nabídku paradoxně učinili Češi Američanům. Bývalý poslanec Jiří Payne (ODS) jako místopředseda sněmovního zahraničního výboru umístění radaru v Česku navrhl při jednání Spojeným státům. Payne uvažoval o NMD v Česku od roku 1999, kdy jako český poslanec navštěvoval Parlamentní shromáždění NATO. 13. června 2000 napsal tehdejšímu českému prezidentovi. Havla žádal, aby téma projednal v Bezpečnostní radě státu, kam on přístup neměl, ale prezident ano. Premiérem byl v tu dobu Miloš Zeman (ČSSD). Ministrem obrany Vladimír Vetchý (ČSSD). Vláda nereagovala, zato ODS ano. 4. 5. 2001 prohlásila, že "je přesvědčena, že budování systému protiraketové obrany, o kterém mluvil nedávno prezident USA G. Bush, by mělo pokrýt i alianční spojence včetně České republiky jako plnoprávného člena NATO." Vzhledem k tomu, že ČR byla v NATO, neoficiální technická jednání s americkou stranou započali až experti tehdejšího ministra obrany Jaroslava Tvrdíka (ČSSD). První vládní hlasování o tom, zda má Česká republika s USA začít o radaru jednat, proběhlo až po oficiální nabídce Spojených států. Pro se vyslovila celá vláda, s výjimkou tehdejší ministryně školství Dany Kuchtové (SZ), která se hlasování zdržela. Ostatní ministři a ministryně za Zelené Martin Bursík, Džamila Stehlíková a bezpartijní Karel Schwarzenberg byli pro. Bursík se Stehlíkovou to odůvodňovali tím, že se zatím nejedná o konečné rozhodnutí, ale o začátek jednání, která je nutno později vyhodnotit. Schwarzenberg zase tím, že ve funkci ministra musí hájit zájmy celé ČR, nejen SZ.

Modrozelený konsensus ve vládě

Ve sněmovně se opakovaně hlasovalo o ústavním zákonu o celostátním referendu – pokud by byl přijat, mohl by být následně aplikován i na radar. Tato hlasování byla opakovaná. Návrhy na jeho uvedení do praxe (Ústava s tímto institutem počítá už teď) ale Zelení odmítli s tím, že předlohy, zpracované ČSSD a KSČM, údajně nebyly kvalitní a že SZ chystá normu vlastní, pro kterou se bude snažit najít podporu ve vládě (k přijetí ústavního zákona je zapotřebí minimálně 121 hlasů ve dvousetčlenné sněmovně, přičemž ODS disponuje 81 hlasem). Návrh Zelení doposud nepředložili, což odůvodňují tím, že se ve vládě doposud konsensus pro referendum nenašel. TO ale věděli už ve chvíli, kdy slibovali vlastní znění. Ve volebním programu SZ, nazvaném "Kvalita života" je tato věta:

„Strana zelených bude prosazovat přijetí zákonů o celostátním referendu a krajském referendu.“

Zelený poslanec Ondřej Liška, který se později stal ministrem školství, před hlasováním o jednom z návrhů na celostátní referendum uvedl, že podobné ustanovení se ale SZ nepodařilo dostat do programového prohlášení vlády, tam stojí pouze toto:

„Podpoříme možnosti vypsání všelidového referenda, a to vždy k předem jasně definovaným otázkám.“

Návrhy ČSSD a KSČM ovšem vláda, ani zelení ve vládě nepodpořili. Na radar vládní koalice odmítla onu větu aplikovat z důvodu, že podle jejího názoru se institut referenda nemá vztahovat na otázky bezpečnosti (navzdory tomu, že radar má chránit USA, nikoli ČR). Ani Zelení věty (alespoň veřejně) nevyužili k tomu, aby podpořili opoziční návrh na jednorázové referendum k radaru a snažili se přesvědčit zbytek koalice, aby učinila totéž. „Návrh zákona, který předložili komunističtí poslanci, je natolik nekvalitní, že je nehlasovatelný. Způsobil by chaos a pochybnosti o tom, za jakých podmínek by bylo možné jej vůbec vykonat,“ odůvodňoval rozhodnutí Liška.

Tmavozelení proti modrozeleným

V únoru 2007 se konal sjezd Strany zelených. V jeho rámci se diskutoval i radar. Nebyla přijata usnesení, která jeho případné zřízení jednoznačně odmítají. Ta navrhovali kupříkladu budoucí místopředseda Republikové rady SZ Matěj Stropnický nebo tehdejší místopředseda strany pro zahraniční otázky a radní Zastupitelstva hlavního města Prahy Petr Štěpánek. Zelení nakonec na sjezdu přijali usnesení, podle kterého se budou snažit, aby Česká republika získala od USA dostatečnou garanci toho, že radar bude alespoň v budoucnu začleněn do systému NATO (tedy pod jeho řízení a velení) a souhlasila s ním Rada EU. NATO do usnesení zařadili přesto, že podle jejich volebního programu by bylo vhodné tento vojenský pakt do budoucna nahradit evropskými bezpečnostními silami: „Zelení prosazují, aby se státy EU i v bezpečnostní a obranné politice výrazněji řídily zájmy společné evropské zahraniční politiky a aby vůči USA vystupovaly sebevědoměji, a to i v rámci NATO, zvláště bude-li zahraniční politika Spojených států nadále tak jednostranná a z řady závažných důvodů sporná, jak tomu je v rámci tzv. boje proti terorismu po 11. 9. 2001,“ uvádí se dále ve volebním programu SZ.

Návrat k tradici

Liška, který přijaté usnesení obhajoval, jej odůvodnil tím, že SZ chce, aby byla debata o radaru přenesena z Česka na evropskou úroveň, jelikož se týká celé Evropské unie. Později si pochvaloval, že se tak podle něj stalo. Jediným, kdo na sjezdu vystoupil s jednoznačnou podporou radaru, byl bezpartijní senátor zvolený za SZ Jaromír Štětina.

„Jsem pro velmi silné bezpečnostní garance pro naši společnost. A ve spojenectví se Spojenými státy americkými ony garance vidím. Spojenectví s tradiční demokratickou zemí, za jakou Spojené státy americké – navzdory tomu, jaký tam je právě prezident – považuji, nás může uchránit prudce narůstajícímu neoimperialismu, který se projevuje především u představitelů ruské generality,“ uvedl Štětina v průběhu sjezdu v rozhovoru. Ostatní hovořili buď přímo proti radaru nebo byli k jeho zřízení alespoň zdrženliví. Přeli se ale o znění usnesení. Předseda strany Bursík v závěru sjezdu uvedl, že by byl nerad, aby se strana rozhádala kvůli „bílé kouli v Brdech“, že by se podle něj měla navrátit ke svým tradičním ekologickým tématům.

Bitva o referendum

V lednu a únoru letošního roku Zelení diskutovali o tom, zda k radaru vyhlásí vnitrostranické referendum. Místopředseda Liška nakonec prosadil, aby se uskutečnilo až po bukurešťském summitu NATO, konaném 2. až 4. dubna 2008. Znění otázek mělo dát dohromady předsednictvo strany, schválit je měla Republiková rada. Ta měla referendum vyhlásit na svém zasedání, jež se mělo uskutečnit mezi 14. a 30. dubnem. „Bude to rok a půl poté, co tohle téma diskutujeme, rok a půl po oficiální nabídce Spojených států amerických. Budeme mít výstup z NATO a budeme vědět, jak se k tomu staví Evropská unie,“ uvedl při schvalování termínu referenda Liška.

Místopředseda Republikové rady Stropnický se naopak snažil prosadit, aby referendum proběhlo ještě před summitem Severoatlantické aliance. Nakonec však byl spokojen i tak. „Jsme o kousek dál,“ řekl.

Referendum podle jeho tehdejších slov mělo trvat přibližně tři měsíce. Jeho výsledek by nebyl pro zákonodárce a zákonodárkyně závazný, ale doporučující – mandáty poslanců v České republice nejsou vázané, ale volné. Vše bude však zřejmě jinak: Ústřední revizní komise Strany zelených opakovaně řád referenda zrušila. Takže se s největší pravděpodobností vůbec neuskuteční.

Strana zelených dlouho čekala na výsledky bukurešťského summitu NATO, který se konal 2. až 4. dubna 2008. V očekávání bylo především to, zda k radaru zaujme nějaké stanovisko. Zaujal, ale obecné. Šestadvacet členských zemí vyjádřilo s americko-českým projektem souhlas, a to navzdory tomu, že Turecko, Rumunsko nebo Německo dávaly dopředu najevo nesouhlas.

Smlouvu mezi USA a ČR má počátkem května do Prahy přijet podepsat ministryně zahraničí Condoleezza Rice. Posléze ji buď bude, nebo nebude ratifikovat Poslanecká sněmovna a Senát Parlamentu ČR. Některým Zeleným souhlas NATO stačí, jiným ne.

Republiková rada SZ na svém zasedání 5. dubna 2008 přijala usnesení, ve kterém zkonstatovala, že z podmínek, které stanovil Sjezd SZ v únoru 2007, byla v Bukurešti splněna pouze jedna – bylo dosaženo společného stanoviska v Radě NATO. „Další dvě podmínky – závazná garance vlády USA, že radarové zařízení protiraketové obrany bude začleněno pod řízení a velení NATO a společné stanovisko Rady EU – splněny nebyly. Z tohoto důvodu Republiková rada SZ nesouhlasí s umístěním radarové základny USA na území ČR a vyzývá ministry, poslance a senátory zvolené za SZ, aby hlasovali proti jejímu vybudování na území České republiky,“ uvádí se dále ve stanovisku Republikové rady Strany zelených, které dva dny poté schválila také Zahraniční sekce Strany zelených.

Co ještě je řízení a co už není

Zahraniční sekce dokonce, na vyzvání již dřívějšího zasedání Republikové rady SZ, vypracovala analýzu podmínek podřízení prvků protiraketové ochrany USA na území ČR velení a řízení NATO. Při zpracovávání vycházela z oficiálních zdrojů NATO nebo českého ministerstva obrany. Jak uvedla místopředsedkyně zahraniční sekce Anna Voňavková, prvek protiraketové obrany (tedy radar) podléhá řízení a velení NATO pouze v případě, že jsou dané funkce vykonávány prostřednictvím těchto uvedených prostředků: zapojení personálu, vybavení a zařízení, komunikačních prostředků a procedur NATO. „Zároveň musí být tyto prostředky podřízeny veliteli kvůli splnění úkolu během plánování, řízení, koordinace a dohlížení nad silami a operacemi, které se dějí za použití prvku protiraketové obrany, uvedla pro Britské listy Voňavková. Nic takového v Bukurešti přijato nebylo. Radar naopak řízení a velení NATO nepodléhá v těchto případech: je-li zařazen do architektury a pouze pod politickou kontrolu NATO nebo dochází-li ke sdílení informací se systémy Severoatlantické aliance.

„Je pravděpodobné, že se v nějaké míře podaří dosáhnout formální kontroly evropské části amerického systému GMD (Ground-Based Midcourse Defense – součástí je radar) ze strany politických struktur NATO.
Je pravděpodobné, že výměna informací mezi americkým systémem GMD a již budovanými či plánovanými protiraketovými systémy NATO (například protiraketová obrana bojiště TMD, Theatre Missile Defence) nebude představovat vážnější technický problém. Na druhé straně je velmi nepravděpodobné, že se podaří dosáhnout plnohodnotné integrace systémů na úrovni řízení a velení (C2), a to jak z důvodů odlišného určení systémů, tak i z důvodů politických. Podmínka řízení a velení NATO musí být splněna ke dni podpisu smlouvy,“
uvádí se dále v usnesení zelené zahraniční sekce.

Bursíkova představa o velení a volnosti mandátů

Ministr zahraničí Schwarzenberg je přesto s bukurešťskými závěry spokojen. Stejně tak vicepremiér a předseda SZ Bursík. Ten veřejně opakovaně prohlásil, že podmínky Zelených, stanovených loňským sjezdem, splněny byly… S usnesením Republikové rady naopak nesouhlasí. „Za prvé bylo usnesení přijato ukvapeně a předčasně. My jsme dostali podmínky a ty jsme dle mého názoru prosazovali úspěšně. Existence toho zařízení je akceptována od NATO, podle všeho i Evropskou unií. Nicméně na vyhodnocení je zapotřebí mít tu dohodu a tu zatím nemáme. Objektivně tedy nešla posoudit. Rozhodnutí Republikové rady se tedy opíralo o emoce a nikoliv o racionální posouzení situace a znalost smlouvy. Určitě o tom ještě povedeme debatu,“ uvedl Bursík v rozhovoru pro Lidové noviny. „Navíc my máme volné mandáty, a nedá se tedy říct, že by usnesení Republikové rady znamenalo, že všichni poslankyně a poslanci jsou povinni hlasovat takto,“ dodal. S tím, že podle něj už nic nebrání tomu, aby se o radaru mohlo ve sněmovně hlasovat. „V momentně, kdy se to začalo dostávat pod NATO, kritika EU významně klesá. Bude tedy záležet hlavně na tom, kdy bude mít koalice většinu. Bylo by totiž asi nemilé, kdybychom v tom hlasování neuspěli,“ dodal Bursík.

Podle informací z médií závěry bukurešťského summitu spíše uspokojily také předsedkyni poslaneckého klubu SZ Kateřinu Jacques – k tomu, zda by radar v této situaci podpořila, nebo ne, se však doposud veřejně jednoznačně nevyjádřila. Váhavý postoj zaujali místopředseda pro zahraničí Liška a poslanec Přemysl Rabas. Oba podle svých slov chtějí detailně prostudovat smlouvu USA s ČR. Liška považuje závěry bukurešťského summitu za příliš obecné. Místopředseda Republikové rady Stropnický se ale nechal slyšet, že v upřímnost Liškových slov příliš nevěří. Někteří jiní členové, jež radar odmítají, do jeho vyjádření zase naopak vkládají naděje. Závěry bukurešťského summitu vůbec neuspokojily jak první místopředsedkyni strany Kuchtovou, tak poslankyně Olgu Zubovou a Věru Jakubkovou, které podpořily zamítavé stanovisko Republikové rady.

Jak kdo ze Zelených nakonec bude hlasovat ve sněmovně, nelze s jistotou předvídat – na stole jsou zatím jen nejrůznější vyjádření a unesení stranických orgánů.

                 
Obsah vydání       9. 4. 2008
9. 4. 2008 Ivan Langer: "Ten, kdo nesouhlasí s vládním záměrem, toho není důvod kamenovat, nebo upalovat, toho je potřeba rovnou zastřelit" Jan  Čulík
9. 4. 2008 Zelení proti modrozeleným
9. 4. 2008 Čína, jak ji neznáte
9. 4. 2008 Ignorujete čínská zvěrstva
9. 4. 2008 Kterak aktivista Sudetoněmeckého landsmanšaftu obelhal Český rozhlas Petr  Nachtmann
9. 4. 2008 Příklad práce České televize, jak se novinářství dělat nemá Petr  Wagner
9. 4. 2008 Budeme obětí obchodu s vlastním zdravím? František  Řezáč
9. 4. 2008 Neonacismus a měšťácká nesnášenlivost – co je horší? Ondřej  Slačálek
9. 4. 2008 Zelení zřejmě rozhodnou osud radaru. Jak? Andrea  Cerqueirová
9. 4. 2008 Američané plánují nekonečnou vojenskou přítomnost v Iráku
9. 4. 2008 Můžeme si dělat, co chceme, ale politici to neposlouchají
9. 4. 2008 Odcizení Ingeborg  Bachmannová
8. 4. 2008 Jak zabránila americká základna na Kubě Castrovu autoritářskému režimu? Petr  Nachtmann
8. 4. 2008 ČT je podle kodexu povinna dementovat chybná vyjádření třetích osob
8. 4. 2008 Čína se podbízí nadnárodním společnostem Lukáš  Zádrapa
8. 4. 2008 Byly vraždy páchané hitlerovci taky jen "tragické"?
9. 4. 2008 První dva dny akce "Parlament nás neobejde, obejdeme parlament“ nachodili lidé 440 km
9. 4. 2008 Česká literatura nemusí být čtena František  Řezáč
9. 4. 2008 Ještě pár slov o dnešní české literatuře Josef  Vít
8. 4. 2008 Nebezpečný Žáčkův Ústav a podváděný Topolánek Miroslav  Polreich
8. 4. 2008 Zápisky od sporáku aneb z deníku ženy v domácnosti Ester  Edr
7. 4. 2008 Jací jsou čtenáři Britských listů?
8. 4. 2008 Jací jsou čtenáři Britských listů? Pohodlní a lakomí Soňa  Hromátková
7. 4. 2008 O pocitu ponížení a nezamýšleném účinku Václav  Žák
8. 4. 2008 Slušní pacienti, slušní lékaři a jiný ministr Vladislav  Černík
7. 4. 2008 O čem se bavili Putin s Bushem? O radaru? Ne. O podmořském tunelu mezi USA a Ruskem Štěpán  Kotrba
8. 4. 2008 Ruské antény u estonských hranic, aneb problém
9. 4. 2008 Je ve vesmíru život?
21. 3. 2008 Hospodaření OSBL za únor 2008

Radar v Brdech - klíčové argumenty RSS 2.0      Historie >
9. 4. 2008 Zelení zřejmě rozhodnou osud radaru. Jak? Andrea  Cerqueirová
7. 4. 2008 Otazník nad základnou v Polsku – Jince opět na řadě? Karel  Dolejší
7. 4. 2008 Americký radar v balení pro české zelené Oskar  Krejčí
3. 4. 2008 Balistická hloupost Jiřího Paroubka Štěpán  Kotrba
31. 3. 2008 Diskreditace hnutí Ne základnám pokračuje - jenže selektivně Štěpán  Kotrba
25. 3. 2008 Radar - Bursíkova zhouba Ivan  Větvička
23. 3. 2008 Česko-americké vztahy a výročí velikonočního „humanitárního“ bombardování Jugoslávie Štěpán  Kotrba
21. 3. 2008 Protiraketová základna v Polsku: Co chtějí Poláci? Karel  Dolejší
21. 3. 2008 Mladá fronta Dnes si najala na diskreditaci hnutí Ne základnám specialisty z řad pravicových extremistů Štěpán  Kotrba
17. 3. 2008 Langerovo posílení rozvědky a snížení bezpečnosti Česka umístěním radaru Zdeněk  Maršíček
16. 3. 2008 Proti radaru demonstruje jen malá část jeho odpůrců Štěpán  Kotrba
14. 3. 2008 RADAR: Budeme mít v Libavé i americké rakety?   
7. 3. 2008 Julínek lže ve zprávě ke zdravotní neškodnosti radaru!   
7. 3. 2008 Radar: Odstupující píárista Klvaňa si stěžoval na Britské listy v ČT24 Štěpán  Kotrba
5. 3. 2008 Radar v Brdech: Kterak Bush a Topolánek uplatňují Lisabonskou smlouvu Karel  Košťál