25. 3. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Palestinský terorista
25. 3. 2008

Kořeny terorismu – psychologický aspekt

Budoucí teroristé hledají uvnitř primární skupiny duchovní jednotu, solidaritu a stabilní sociální roli. Pro formování osobnosti teroristy či pachatele masového zabíjení a genocidy, je velmi důležitý obraz viníka. Jde o vymezení konkrétní skupiny, která zavinila – ať již skutečně, nebo jen údajně – špatné životní podmínky. Nepřátelská skupina je znectěna pomocí extrémně negativní kategorizace a je dehumanizována. Dlouhodobé a intenzivní pronásledování ze strany mocnějších vytváří u člověka trauma, které vyvolává dojem, že něco musí být špatné ve vlastním osudu nebo v osudu skupiny jíž je členem, což vyžaduje akci. Kolektivní paměť tak přenáší pocit oběti a pronásledování přes celé generace, a to i na lidi, kteří nemusejí být bezprostředně oběti násilí.

Po 11. září 2001 se neproměnil pouze postoj státních institucí, propagandy a následně i veřejnosti k terorismu. Změnu postoje provází i změna vnímání a u mnohých autorů i autorit došlo i k posunu definice terorismu. Takovéto metamorfózy ovlivňují i hledání psychických kořenů terorismu, neboť není zcela jasné kořeny čeho vlastně hledáme. To platí o terorismu obecně a mezinárodním terorismu zvláště. Názorným příkladem může být proměna zachytitelná v oficiálních dokumentech vlády USA o terorismu.

Ve Spojených státech každoročně předkládá ministerstvo zahraničních věcí USA přehled o terorismu ve světě a politických principech boje proti němu. Tento materiál vycházel původně pod názvem Typy mezinárodního terorismu. Podle těchto analýz nastal zlom v užívání teroristických metod v letech 1971 a 1972, kdy se počet mezinárodních teroristických aktů poprvé přehoupl přes 500, po roce 1983 začal nový mírný růst teroristických útoků; zatím největší množství útoků bylo zaznamenáno v roce 1987 a poté nastaly v počtu aktů mezinárodního terorismu výkyvy. Po teroristických útocích proti USA v září 2001 byl zaznamenán pokles.

Po září 2001 se ve Spojených státech změnila protiteroristická legislativa a institucionální zázemí boje proti terorismu. Došlo i na změnu metodiky zpracování zprávy ministerstva zahraničí USA o mezinárodním terorismus a terorismu v zahraničí. Ta se od roku 2005 jmenuje Zprávy o terorismu v jednotlivých zemích a nezaměřuje se pouze na mezinárodní terorismus, ale do značné míry na terorismus obecně. Údaje, které Zprávy přinášejí, jsou výrazně poznamenány intervencemi v Afghánistánu a Iráku, kde přítomnost cizích vojsk a doprovodného civilního personálu je spojená s aktivitami místních hnutí odporu, přičemž například situace v Iráku na konci roku 2006 v mnohém připomíná občanskou válku. Tabulka ukazuje základní údaje z této Zprávy za rok 2005.

Podle tohoto materiálu bylo v roce 2005 spácháno přibližně 360 sebevražedných útoků, které měly za následek okolo 20 % všech zabitých. Z přibližně 40 tisíc jednotlivců zabitých či zraněných ve světě v důsledku terorismu, bylo 10 až 15 tisíc muslimů, což představuje největší skupinu vymezenou podle nějakého společného znaku. Zabito či zraněno bylo přiblížne 6,6 tisíce policistů, tisíc dětí, 300 vládních úředníků, 170 církevních činitelů, 140 učitelů a 110 novinářů. Ministerstvo zahraničí USA hlásilo, že v roce 2005 bylo teroristy zabito 56 Američanů, z toho 47 v Iráku. Z tabulky vyplývá, že více než 30 % útoků spáchaných ve světě bylo v Iráku, na který připadlo více než 55 % smrtelných následků teroristických činů. Toto množství ukazuje na některé problémy „války proti terorismu“, kterou vede prezident USA George Bush.

Původní výzkumy ukázaly, že teroristické skupiny zpravidla nejsou velké – zřídka mají více než 50 členů, přičemž na každého člena je napojeno čtyři až šest osob, zajišťujících materiálně-technickou podporu. Dnes však analytikům dělají starosti proměny velikosti organizací podílejících se na terorismu. Je rozdíl mezi malými teroristickými skupinkami 70. let minulého století a těmi, které v současné době přitahují nejvíce pozornosti – především palestinského Hamásu (Hnutí islámského odporu) a libanonského Hizballáhu (Boží strana). Podle citované zprávy ministerstva zahraničí USA je sunnitský Hamás teroristickou organizací a měl v roce 2005 neznámé množství členů a tisíce sympatizantů a podporovatelů. Obdobně byla charakterizována i síla libanonského šíitského Hizballáhu: tisíce členů a podporovatelů, stovky teroristických operativců. V arabských médiích a vystoupeních některých arabských politiků, lze ale nalézt hodnocení těchto organizací jako součástí občanské společnosti Palestiny či Libanonu. Obé je pravda. Psychická motivace sympatií k takovýmto širokým hnutí je nutně pestrá; jsou-li pak jako celek vnímána jako teroristická organizace, narůstá v politické psychologii nejednota v pohledu.

Shrneme-li závěry studie Ervina Stauba a Daniela Bar-Tala, politických psychologů ze Spojených států a Izraele, věnované genocidě a masovému zabíjení v obtížně řešitelných konfliktech, existuje velká podobnost podmínek formujících osobnost teroristy (nejedná-li se bezprostředně o patologickou osobnost) a vytváření příčin masového násilí.

Především terorista vyrůstající z dlouhodobě obtížných životních podmínek, které vedou k frustraci v důsledku neuspokojení základních psychických potřeb. Jednou z takovýchto potřeb je požadavek bezpečnosti pro sebe a pro vlastní rodinu a skupinu, k níž potenciální terorista patří.

Někdy lze nalézt vysvětlení terorismu v oblasti identity osobnosti. Budoucí teroristé hledají uvnitř primární skupiny duchovní jednotu, solidaritu a stabilní sociální roli. Pro formování osobnosti teroristy či pachatele masového zabíjení a genocidy, je velmi důležitý obraz viníka. Jde o vymezení konkrétní skupiny, která zavinila – ať již skutečně, nebo jen údajně – špatné životní podmínky. Nepřátelská skupina je znectěna pomocí extrémně negativní kategorizace a je dehumanizována.

Dlouhodobé a intenzivní pronásledování ze strany mocnějších vytváří u člověka trauma, které vyvolává dojem, že něco musí být špatné ve vlastním osudu nebo v osudu skupiny jíž je členem, což vyžaduje akci. Kolektivní paměť tak přenáší pocit oběti a pronásledování přes celé generace, a to i na lidi, kteří nemusejí být bezprostředně oběti násilí.

Velkým problémem je terorismus, který doprovází oprávněné osvobozovací hnutí. Jestliže se obecně soudí, že vymítit zlo terorismu lze jen při aplikaci jednotných pravidel a nesmí se používat dvojí metr, pak právě osvobozenecká hnutí často nemají k dispozici jiné prostředky než násilí. Vládnou-li ale ve společnosti nehumanistické normy, může být od nich projevem normálnosti.V těchto podmínkách je terorismus obrannou agresí – a navíc v zásadě naučená reakce na sociální prostředí. Zpravidla se ale v takových případech jedná o selektivní terorismus, který není útokem na anonymní civilní obyvatelstvo, ale útokem na civilní spolupracovníky nepřátelské moci – agenty, zpravodajské důstojníky, představitele státní správy, zrádce z vlastních řad, kolaboranty.

Zrcadlovým problémem téhož druhu je bombardování civilního obyvatelstva. Je terorismem odpalování střel plochou drahou letu z ponorek na Bagdád či bombardování Bělehradu z výšky nad pět kilometrů? Henry Kissinger v této souvislosti v knize Potřebuje Amerika zahraniční politiku? píše o tom, že „západní demokracie vázaly svoji ochotu postupovat rizika kvůli morálce na určitou nadmořskou výšku“. Ale nejde pouze o politickou mravnost či nemravnost, ale i o odosobnění protivníka pro pilota v kokpitu – z určité vzdálenosti se pro mnohé vojáky a politiky stává zabíjení civilistů psychicky přijatelné.

Autor působí na Fakultě politických věd a medzinárodních vztahů UMB v Banské Bystrici

Tento článek byl publikovaný v Euro-Atlantic Quarterly 4/2006

                 
Obsah vydání       25. 3. 2008
25. 3. 2008 Radar - Bursíkova zhouba Ivan  Větvička
25. 3. 2008 Mise dosud nedokončená: New York Times a svoboda českého tisku Mojmír  Babáček
25. 3. 2008 Zájem o bezvýchodnou válku v Iráku klesá, The New York Times „zkoumají“ proč Karel  Dolejší
25. 3. 2008 Lidé v ČR jsou otupělí chudobou
25. 3. 2008 Volání po státní pomoci, neboli Když bankéři už nevědí, co dělat Uwe  Ladwig
25. 3. 2008 Prohlášení českých občanských sdružení k situaci v Tibetu
25. 3. 2008 M.O.S.T.: Nemyslíme si, že je naše prohlášení o Tibetu věcně špatně
25. 3. 2008 Tibet – konečně vyvážený přístup Miroslav  Polreich
25. 3. 2008 Koordinace tibetských protestů proti olympiádě Štěpán  Kotrba
24. 3. 2008 Od malička předpokládám, že v Americe žijí muži i ženy Hana  Tomšů
25. 3. 2008 Kořeny terorismu – psychologický aspekt Oskar  Krejčí
25. 3. 2008 Ptákoviny jako fundament civilizace
25. 3. 2008 Že si lidé neumějí něco posvátného vysvětlit, neznamená, že to neexistuje
25. 3. 2008 Trhy s dětmi v osvobozeném Iráku Lukáš  Lhoťan
25. 3. 2008 Exprezident Havel se opravdu zbláznil Petr  Wagner
25. 3. 2008 Dosah radaru Jince Boris  Valníček
25. 3. 2008 Lidová
25. 3. 2008 Evropou s Markem Twainem Irena  Zítková
22. 3. 2008 Topolánkův trapas ve Vietnamu
23. 3. 2008 S kým se (ne)baví Topolánek Milan  Daniel
25. 3. 2008 Sněmovna odmítla projednat rezoluci k Tibetu Andrea  Cerqueirová
25. 3. 2008 Sudoměř - 25. března 1420 Petr  Kužvart
25. 3. 2008 Nepálske královstvo: Policajti tvrdo zasiahli proti tibetským demonštrantom
21. 3. 2008 Tibet: Jak zdemolovali Pekingskou třídu
23. 3. 2008 Postscriptum velikonoční Karel  Dolejší
22. 3. 2008 "Zákaz" Komunistického svazu mládeže neznamená, že ti lidé přestanou existovat Štěpán  Kotrba
25. 3. 2008 Hyeny v bielych lekárskych plášťoch Milan  Šupa
23. 3. 2008 Amerika vydírala své spojence
25. 3. 2008 Landsmanšaft chce dnes omluvu? Za co? Štěpán  Kotrba
25. 3. 2008 Podstata medzinárodnoprávnych výhrad voči nezávislému Kosovu Daniel  Šmihula
25. 3. 2008 Schwarzenberg chce uznat Kosovo 2. dubna Rajko  Doleček
25. 3. 2008 Blu-Ray ochrana BD+ byla prolomena
25. 3. 2008 Sestaví Fico po příštích volbách většinovou vládu?
25. 3. 2008 Čínská velvyslankyně: Kdyby čeští poslanci měli nezávislé informace, rozhodovali by se jinak
25. 3. 2008 Německo: vatikánská Velkopáteční modlitba vyvolala protesty Richard  Seemann
25. 3. 2008 Ani deset tisíc městských soudů Karel  Košťál
24. 3. 2008 Srbsko ako štát NATO
23. 3. 2008 Česko-americké vztahy a výročí velikonočního „humanitárního“ bombardování Jugoslávie Štěpán  Kotrba
25. 3. 2008 Lisabonská smlouva v Parlamentu - upřesnění
21. 3. 2008 Mladá fronta Dnes si najala na diskreditaci hnutí Ne základnám specialisty z řad pravicových extremistů Štěpán  Kotrba
21. 3. 2008 Hospodaření OSBL za únor 2008

Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ RSS 2.0      Historie >
25. 3. 2008 Kořeny terorismu – psychologický aspekt Oskar  Krejčí
13. 3. 2008 Patří skutečně Palestina Palestincům? Pavel  Mareš
13. 3. 2008 Staré a otřepané argumenty   
11. 3. 2008 Izraelská přítomnost v Palestině z pohledu vybraných pramenů mezinárodního práva Martin  Janíčko
5. 3. 2008 Kterak USA rozpoutaly v Palestině občanskou válku   
4. 3. 2008 Izraelský útok na Gazu: Smutek a odpor Palestinců   
29. 2. 2008 "Tak trochu jiná" euroatlantická diplomacie v Sýrii: Brzeziński a Paroubek Štěpán  Kotrba
26. 2. 2008 Podle šéfa izraelské armády bude brzy válka   
23. 2. 2008 Izrael má problém: protiraketový systém Ocelový dóm jej před Kassámy neochrání   
7. 2. 2008 Pohled z arabského světa: přestavba moci a autority Rami George Khouri
5. 2. 2008 Totální blokáda „největšího vězení pod širým nebem na světě“ v Gaze a hrobové ticho Daniel  Veselý
2. 1. 2008 Další perzekuce v Saúdské Arábii Lukáš  Lhoťan
31. 12. 2007 Britský konzervativní politik: Západ musí vyjednávat s Hamasem a s organizací Hezbollah   
10. 12. 2007 Summit v Annapolis: Palestincům opět zbyly oči pro pláč Daniel  Veselý
23. 11. 2007 Zatímco si plníme nádrž auta benzinem, kdesi v dáli je bičována mladá žena Miloš  Kaláb

Asymetrická válka a to, co nazýváme terorismem RSS 2.0      Historie >
25. 3. 2008 Kořeny terorismu – psychologický aspekt Oskar  Krejčí
12. 9. 2007 Válka proti terorismu: stala se již lidská práva přežitkem ? Jaroslav  Kuba
18. 5. 2007 Putin je opět zatracován pro odpor k Sorosovým nečistým praktikám Hugo  Fibiger
25. 1. 2007 Islám jako ideologická zbraň v rukou Západu Daniel  Veselý
16. 1. 2007 Vějička evropské lidskoprávní politiky a vějička boje proti terorismu Štěpán  Kotrba
15. 11. 2006 Boj proti terorismu: Novodobý hon na čarodějnice Jakub  Rolčík
25. 9. 2006 Trendy globálního terorismu: drtivé dopady války v Iráku Štěpán  Kotrba
23. 9. 2006 Atta je opět v Praze? Štěpán  Kotrba
23. 9. 2006 Teroristický útok musí mít novinářskou hodnotu Jan  Čulík
23. 9. 2006 Chirac vyšetřuje údajnou bin Ladinovu "smrt"   
9. 9. 2006 Konspirační teorie, anebo alternativní verze událostí? Michal  Brož
8. 9. 2006 Česká vojenská rozvědka přiznává, že Al-Kajda měla sloužit proti Rusům Štěpán  Kotrba
7. 9. 2006 Dotčení – terorem postižení i samotní teroristé Egon T. Lánský
4. 9. 2006 Ptačí chřipka Ivana Gabala Štěpán  Kotrba
20. 3. 2006 Česká televize uvádí na pravou míru... Štěpán  Kotrba