Náplní práce kolegů je vydávání nějakého lejstra občanům, kteří k nim na pracoviště nějakým omylem zabloudí. Žadatel musí ovšem předložit kolek v hodnotě 50,- Kč, který se přilepí na originál lejstra. Ústřižek z kolku kolegové přilepí na kopii lejstra, znehodnotí jej otiskem služebního razítka, založí a mohou si dát třeba kafe. Ročně mají takových asi 100. Myslím, těch lejster. Těch kafí je mnohem a mnohem více. Rukama mých kolegů projde ročně tedy asi 100 kolků v celkové hodnotě 5.000,- Kč.

Kontrola z Finančáku se týkala právě evidence kopií oněch lejster, zda nedochází k nějakým machinacím s penězi, jak je dnes všude naprosto obvyklé. Někdo je prostě prásknul. Možná pro, že mu nechtěli dát lejstro bez kolku.

A teď ta katastrofa. Jedna kopie měla sice správně ústřižek od kolku, ale tento byl nesprávně znehodnocený! Nalepený ústřižek byl sice přetržený, ale neměl otisk služebního razítka! Kolega jej tam zapomněl dát. To se stát nemělo!

Na tu kontrolu z Finančáku přišli tři úředníci. Vypadali jako funebráci. Lépe by bylo říci, že vypadali jako finebráci (fin = konec). Kontrola trvala asi tři hodiny. Chvíli jim to trvalo, než ten nedostatek našli. Z počátku vůbec nebyli moudří z toho, co vlastně naši kolegové dělají a co je náplní jejich práce. Sám si ovšem nejsem jist toho úplně samého u těch havranů.

Závěry z kontroly byly jednoznačné: "No, takto by to přece nejde! Co kdyby někdo ten ústřižek znovu použil?" Stát by přišel o 50,- Kč! Opravdu! Sherlokové z Finančáku přišli na možnost, kde by mohl vzniknout penězovod. Co kdyby na tu možnost někdo přišel, napíchnul by se na ono slabé místo ve státní správě a začal tudy tahat pryč šílený prachy. Co kdyby tu nedbalost udělal každý? To bychom brzy přišli s celou demokracií na mizinu! Při počtu 10.000.000 občanů by to činilo 500.000.000,- peněz!

Ihned mi došlo, že u kolegů v kanceláři byla nalezena ta poslední škvíra v našem systému, kudy by z něj mohly utíkat peníze. Budou jistě po zásluze potrestáni a veřejně zhanobeni.

Lépe ovšem dopadl náš dosti postarší kolega z jiné kanceláře. Je již několik let krátce před důchodem. Je pečlivý a vše u něj bylo v pořádku. Náplní jeho práce je evidence jakéhosi drobného nákupu. Nebylo v ní shledáno žádných závad. Dopadl skvěle.

Postarší kolega jednou měsíčně odnese na poštu dopis s vyúčtováním drobného nákupu. Stvrzenku za zaplacení poštovného za tento jeden dopis na zadní straně podepíše, přidá razítko a nalepí ji na kancelářský papír formátu A4. Potom částku pečlivě zaeviduje do úředního formuláře a čeká.... Na konci měsíce obě tato lejstra vloží do obálky, kterou odnese na poštu. Situace se opět opakuje. Trvá to tak se železnou pravidelností celých 50 let, co je v našem úřadě zaměstnán. Drobný nákup vždy činí stvrzenka za zaplacení poštovného z minulého měsíce, za dopis, ve kterém odesílal drobný nákup, a který tvořila stvrzenka za zaplacení poštovného z minulého měsíce....a tak dále celých 50 let. Snad jsem to nějak nepopletl. Úplně tomu nerozumím.

U našeho vedoucího na kontrole nebyli. Neměl čas. Vyplňoval zrovna svůj výkaz práce. Dělá to tak každý den, týden, měsíc..celé roky. Nic jiného nedělá. Je to ovšem velmi důležité zaměstnání. Za práci vám dnes přece nikdo nic nezaplatí.

Jistě se rozzlobeně ptáte, co tam ti úředníci a na těch úřadech, jako je Finančák a ten náš, vlastně dělají?! Ale to byste byli na velkém omylu. Je dobře, když jsou placeni za to, že nic nedějí. Neškodí! Jiní, kteří tzv. pracují, většinou jenom a jenom škodí, rabují, devastují a berou za to navíc nehorázné prachy a úplatky.

Vezmeme-li v úvahu průměrný plat takového obyčejného úředníka, není to tak příliš mnoho. Za tu směšnou částku dělá nevinný hromosvod pro nadřízené, leckdy úchylné, pro všemožné kontroly, leckdy úchylné a pro občany, též leckdy též úchylné.

Aby jednou ťuknul do klávesnice, ačkoliv nemá právnickou fakultu, musí hravě ovládat stohy zákonů, vyhlášek a nařízení, se kterými si neví rady nejen jeho nadřízení, ale ani právníci na ministerstvu. Bez ekonomického vzdělání musí ovládat administrativní práce jako kvalifikovaná sekretářka. Bez vzdělání musí být počítačovým odborníkem. Navíc musí být skvělým řidičem, ovládat nejméně dva světové jazyky, přičemž ruština se dnes moc nepočítá. Na svoji odbornost, kterou studoval a kvůli které se dal naivně na svoji profesi, může rovnou zapomenou. Odborné problémy se v tržní ekonomice přece vůbec neřeší, ale pouze se na nich jenom vydělávají peníze!

Kdo to nepochopil, tak potom omylem zabloudí na náš úřad -- buď jako jeho zaměstnanec nebo naivní občan. Který to je, ten náš úřad? No přece ten náš! Copak jste to nepoznali, že sedím tam vedle vás u stolu a dělám a dělám a dělám.....jakoby jako vy nic?