Orchestra Echoing Iraq's Struggles ZDE

Minulý týden v Severní Koreji zazněly tóny, které berou dech. Díky kamarádovi, který s newyorskou filharmonií pracuje, se mi do emailu dostal tento krásný a kvalitní záznam z koncertu v Pchjongjangu. Dodávám, že z amerických smyčců zněla i korejská hymna a tóny korejského folklóru. Osm členů orchestru pochází z Koreje.

ZDE

Byla to brilantní ukázka kulturní diplomacie. Americká ministryně zahraničí však neuznala za vhodné jejích možností využít. Této nejen kulturní, ale i historické události, se odmítla zúčastnit.

O možnosti kulturní diplomacie, dnes ve vládních kruzích supervelmoci, bohužel není zájem. Je to velká chyba.

Most na Východ

Jsem toho názoru, že například tzv. politika mostu do východní Evropy, měla na sovětský režim silně korozní vliv.

Zmíněná politika byla pragmatickou reakcí Lyndona Johnsona, kterého k ní inspiroval československý pokus o reformu komunismu - Pražské jaro. Československo nebylo možno bombardovat jako Vietnam. O naší blokové příslušnosti totiž bylo zřejmě rozhodnuto již na Jaltě.

Zmíněná politika kulturního a občas i obchodního mostu, tedy kontaktu mezi západním a východním blokem, měla velký vliv na poločas rozpadu sovětského režimu. Západ lidem za oponou ukazoval to, co jim Sovětský svaz nemohl dát, v čem jim nemohl konkurovat. Ukazoval jim vyšší životní úroveň v podobě rozmanitého sortimentu zboží, nových vymožeností moderní techniky a hlavně možnosti svobody. Americký modus vivendi se tak v panelákové šedi a jednotvárnosti centrálně plánované výroby stal tajným snem i mnoha soudruhů.

Lid Severní Koreje je naprosto odříznut od okolního světa. Žije v uzavřené propagandistické bublině, která je o vůdcově politice nenechá zapochybovat, což je jedna z hlavních podmínek udržení dosavadního režimu. Newyorská filharmonie se u svého obecenstva, v Pchjongjangu, tyto pochyby pokusila vzbudit.