Nejprve čteme o stížnosti na federální a státní úroveň řešení (nebo spíše neřešení) problému a o obtížích, jimž musí čelit krajská samospráva při svých vlastních pokusech o nápravu stavu. Město i kraj San Francisco v dubnu 2007 rozjeli nový program Healthy San Francisco (HSF), založený na zkušenosti z úspěšně realizovaného projektu, zajišťujícího zdravotní péči všem místním dětem. HSF se tak soustředí na 73 tisíc nezajištěných občanů. V počáteční fázi jde vlastně nikoli o nový typ pojištění, ale jen o restrukturalizaci krajského „safety net“. HSF má pokrýt téměř veškerou zdravotní péči (včetně hospitalizací, laboratorních vyšetření, péče o duševně nemocné) kromě kosmetiky, zubního lékařství, léčení neplodnosti, transplantací orgánů, očního lékařství a dlouhodobé zdravotní péče). Všichni nezajištění mezi 18 a 65 lety věku mají právo využít HSF bez jakýchkoli předběžných podmínek.

Lidé jsou nejprve rozděleni na ty, kteří vyhovují podmínkám jiných, federálních či státních programů, a na ty ostatní. První skupina se zapíše do příslušného programu a opustí HSF, lidé v druhé skupině si potom mohou vybrat péči v jedné ze 14 krajských nebo z 8 neziskových soukromých nemocnic, které jsou zapojené do HSF. Pacient dostane identifikační kartu, knihu vysvětlující, jak obdržet péči, seznam poplatků a přístup k asistentovi, který hovoří jeho jazykem. Všechno je zdarma jen pro místní obyvatele, mající nižší příjmy, než je federální mez chudoby. Ostatní něco platí, ale v tak omezené míře, aby nebyla omezena opravdu široká dostupnost. V článku je uvedena tabulka, z níž např. plyne, že účastník programu platí každý čtvrt rok 675 dolarů, je-li z rodiny, jejíž příjem víc než pětkrát přesahuje federální mez chudoby (přispívá-li mu ovšem zaměstnavatel, platí jen 169 dolarů). Jen pro představu: v roce 1999 byl medián (na rozdíl od průměru není ovlivněn extrémními hodnotami!) ročního příjmu domácnosti v okolí San Francisca asi 63 tisíc dolarů. Federální mez chudoby pro rok 2007, pokud jsem to pochopil správně (viz dole odkaz), je pro jednoho člověka asi 850 dolarů měsíčně a pro osmičlennou rodinu 2900 dolarů měsíčně.

HSF je založený na tom, že snižuje pravděpodobnost využívání nákladné pohotovostní služby a zdvojování péče. Nízké poplatky by měly přilákat ty, kdo dosud nehledali péči, protože pro ně byla příliš drahá, a zároveň nechtěli akceptovat péči charitativní. Nevýhodou HSF jako dosud na pojištění nepostaveného systému je omezenost dostupné péče jenom na zúčastněné nemocnice (nebo může probíhat u pacienta doma). Zároveň opustí-li pacient San Francisco, nemá v jiných krajích žádné právo na péči, jež by vyplývala z HSF.

Z finančního hlediska je HSF pro San Francisco výhodnou volbou. Přímé platby na program jsou asi 200 dolarů na osobu a měsíc. Počítáme-li s inflací 7%, pak v třetím roce projektu, kdy by se v HSF mělo sejít asi 60 tisíc nepojištěných lidí, jsou celkové náklady očekávány kolem 170 miliónů dolarů, což představuje o několik procent nižší náklady na zdravotní program, než bylo běžné. Další výhodou HSF, oproti běžným pojištěním, je odolnost proti snižování plateb od těch jednotlivců či podniků, kteří chtějí levnější, čili i méně pokryté, pojištění. HSF nemá také žádná vydání kromě vydání na zdraví, což upevňuje jeho stabilitu. Tento program je zároveň postaven tak, aby splňoval požadavky federálních a státních přispěvatelů na péči o zdraví, právě tyto příspěvky jsou ostatně pro HSF životně důležité. Občané zapsaní v HSF, na rozdíl od ostatních nepojištěných občanů, mají přístup k federálním a státním benefitům, jako je např. AIDS Drug Assistance Program.

Stejně s rozhodnutím o vzniku HSF bylo rozhodnuto také o tom, že zaměstnavatelé musejí zaměstnancům přispívat na zdravotní program (1,17 nebo 1,76 dolaru, záleží na velikosti firmy, za každou odpracovanou hodinu). Tyto peníze mohou být využity pro nejrůznější druhy zdravotních programů, včetně HSF. Nařízení bylo úspěšně napadnuto u soudu ze strany zaměstnavatelů v restauracích, ale San Francisco zřejmě vyhraje před vyšším soudem.

Na závěr článku autor shrnuje, že právě sjednocení systému „safety net“, ono zavedení karet a jasně stanovených pravidel platby, výrazně zefektivňuje péči. Systém plateb povzbuzuje dále zájem o prevenci. Příklad HSF by měl být velkou výzvou pro státní a federální orgány, uzavírá doktor Katz, neboť osud asi 47 miliónů nepojištěných Američanů stále není uspokojivý.

Odkaz na článek: ZDE

Roční příjem lidí, žijících v okolí San Francisca: ZDE

Odkaz na federální mez chudoby v roce 2007: ZDE