29. 2. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
29. 2. 2008

Joseph Stiglitz: Jaká je pravá cena války v Iráku

Joseph Stiglitz je nositel Nobelovy ceny za ekonomii za rok 2005, bývalý člen Rady ekonomických poradců prezidenta Billa Clintona a bývalý hlavní ekonom Světové banky. Nyní vydal studii, v níž analyzoval skutečnou cenu americké války v Iráku. Jmenuje se The Three Trillion Dollar War (Válka za tři biliony dolarů). V knize autor analyzuje, jaký byl, je a bude, po mnoho let, hospodářský dopad této války, na každého, od amerického Wall Streetu až po místní večerku u vás v ulici, na irácké civilisty a i malé africké podnikatele.

V roce 2005 si Stiglitz a Linda Bilmesová, také hospodářská poradkyně za Clintona, povšimli, že podle oficiálního odhadu rozpočtového výboru amerického Kongresu stála válka v Iráku do té doby 500 miliard dolarů. To se jim zdálo nesmírně málo, a tak se to jali zkoumat. Napsali studii, kterou vydali začátkem roku 2006, v níž náklady války v Iráku ostře zrevidovali směrem nahoru - na 1 - 2 biliony dolarů.

Republikáni na to reagovali, že válku nevedou pro peníze. Stiglitz protiargumentoval, že to je sice možné, ale pokud vláda nějaké země vede válku za svých podmínek, měla by ji vést efektivně. Druhou kritikou Republikánů bylo, že Stiglitz a Bilmesová zkoumali pouze náklady války, nikoliv prospěch, který přinesla. "Jenže my jsme žádný prospěch nezaznamenali. Z našeho hlediska jsme si nebyli jisti, o čem mluví."

Stiglitz a Bilmesová hledali dál a po dlouhých měsících hledání úmyslně zatajovaných kont dospěli ke konzervativnímu odhadu, že irácké dobrodružství bude Ameriku stát - a to jen Ameriku - 3 biliony dolarů. Zaznamenali obraz všeobecného mlžení a pokrytectví.

Příští měsíc bude Amerika v Iráku pět let - déle, než bojovala v obou světových válkách. Denní vojenské operace (přičemž se nepočítají, například, budoucí náklady péče o raněné), už stály více než 12 let ve Vietnamu a dvakrát tak více než za korejské války. Amerika vydává měsíčně 16 miliard dolarů jen na běžné válečné výdaje v Iráku a v Afghánistánu (nad normální výdaje ministerstva obrany) - to je celý roční rozpočet OSN.

Velké množství peněz se ztrácí - například se ztratilo, jak to všeobecně proběhlo sdělovacími prostředky, za koaliční prozatímní správy, 8,8 miliard dolarů z Rozvojového fondu pro Irák.

Méně známo je, že se miliony dolarů ztrácejí i přímo na americkém ministerstvu obrany, které neprošlo bez vady za posledních 10 let žádnou finanční inspekcí. Výdaje amerického ministerstva obrany jsou založené na účetním systému, který je tak nedostatečný, že je často nemožné zjistit, kolik peněz se vydává a na co.

A k tomu ještě se americká vláda snaží šířit zavádějící informace. V lednu 2007 americká vláda odhadovala, že vyslání další vlny vojáků do Iráku ("surge") bude stát 5,6 miliard dolarů. To ale byly náklady jen pro bojové jednotky na čtyři měsíce - nezmínili se o 15 000 - 28 000 podpůrných vojácích, za které se bude muset také platit. Oficiální údaje také nezahrnují poplatky rodinám mrtvých vojáků, či náklady na péči o raněné - i když současný poměr raněných k mrtvým, 7 ku 1, je nejvyšší v americké historii Oficiální seznamy ministerstva obrany obsahují pouze osoby raněné v boji. Kromě toho však existuje ještě těžce získatelný seznam vojáků, zraněných při nebojových operacích - při haváriích vrtulníků, při nehodách při výcviku, vojáci, kteří onemocněli (dvě třetiny evakuovaných vojáků jsou nemocní) - vojáci, kteří nejsou odvezeni letecky a jsou ošetřeni přímo na bojišti, se do seznamů nedostanou. Když se zahrnou i všechni tito ranění vojáci, poměr mezi raněnými a mrtvými je 15 ku 1.

Stiglitz a Bilmesová vypočítávají, co se dalo za každý ten bilion dolarů pořídit: 8 milionů bytů, 15 milionů učitelů, zdravotní péče pro 530 milionů dětí za rok, univerzitní stipendia pro 43 milionů studentů. Tyto tři biliony dolarů mohlyu odstranit problém americké podpory v nezaměstnanosti na půl století. Amerika v současnosti vydává v Africe 5 miliard dolarů ročně a bojí se, že ji tam předstihne Čína. "Pět milard dolarů, to je zhruba cena pěti dnů bojů, takže tímhle se dá posuzovat všechno."

Co považuje Stiglitz za nejvíce znepokojující? "Bylo toho mnoho. Například to, že bezpečnostní stráž, která pracuje na soukromý kontrakt, dostává plat asi 400 000 dolarů ročně, zatímco voják jen 40 000 dolarů ročně. Dalo se jistě čekat, že soukromé stráže budou mít větší plat, ale desetkrát větší než vojáci? Je to v důsledku toho, že je téměř nemožné získat pro práci v Iráku pojištění, a tak to platí vláda.

A pak Stiglitz zjistil, že pojištění, které vláda za vojáka zaplatí, má podmínky: voják, který je zraněn během prvního měsíce války, ho musí vládě vrátit. Anebo musíte platit za výstroj a výzbroj. Voják, který ztratí helmu, ji musí zaplatit. Pokud vás vyhodí do povětří a přijdete přitom o helmu, dostanete za ni stejně účet. Jednoho vojáka vláda žalovala o 12 000 dolarů, i když utrpěl obrovské poškození mozku. Některé rodiny musely svým dětem, americkým vojákům, soukromě koupit bezpečnostní výzbroj. Vojáci, jejichž rodiny byly příliš chudé, aby svým synům koupily neprůstřelné vesty, utrpěli zranění. Až v roce 2006 souhlasilo americké ministerstvo obrany, že nahradí vozidla Humvee modernějšími vozidly, odolnými vůči minám. Mezitím miny usmrtily 1500 amerických vojáků. "Tohle šetření na nepravém místě bylo neuvěřitelné," konstatuje Stiglitz.

Podrobnosti v angličtině ZDE

                 
Obsah vydání       29. 2. 2008
2. 3. 2008 Občanská sdružení kritizují postup památkových úřadů Petr  Kužvart
1. 3. 2008 Hlavní dodavatel plánované základny Boeing přišel o mamutí zakázku pro Pentagon Karel  Dolejší
29. 2. 2008 "Tak trochu jiná" euroatlantická diplomacie v Sýrii: Brzeziński a Paroubek Štěpán  Kotrba
1. 3. 2008 Michael  Marčák
29. 2. 2008 Kubiceho zpráva: Stížnost proti odfláklému stanovisku Rady Českého rozhlasu Štěpán  Kotrba
29. 2. 2008 K čertu s Komersem aneb jaký má názor etická komise Syndikátu novinářů
29. 2. 2008 Rhizome aneb Kauza bratří Mašínů pohledem českých novinářů Josef  Švéda
29. 2. 2008 Kdy je třeba zaplnit jalovými diskusemi mediální prostor Štěpán  Kotrba
29. 2. 2008 Litujete svých obětí? Proč ne? Josef  Brož
29. 2. 2008 Sic semper (ale skutečně) tyrannis !
29. 2. 2008 Český helsinský výbor protestuje proti medaili udělené Mašínům
29. 2. 2008 Bratří Mašínové jako průkopníci metod al Kajdy Lukáš  Lhoťan
29. 2. 2008 Volba prezidenta 2008, exces, či nový trend? Petr  Sak
29. 2. 2008 Přestaňte si číst o tom, jak jsou hloupí, a něco dělejte Ondřej  Hausenblas
29. 2. 2008 Joseph Stiglitz: Jaká je pravá cena války v Iráku
29. 2. 2008 Nepouštět k mezinárodním jednáním české premiéry bez certifikátu kvality! Vladislav  Černík
29. 2. 2008 School of Americas - škola zabijáků a masové hroby v Panamě aneb zavádění demokracie po americku Jana  Ridvanová
29. 2. 2008 K souvislostem shromáždění neonacistů v Plzni dne 1.3.2008
29. 2. 2008 Proč (ne)byl v Plzni zakázán pochod tzv. neonacistů František  Řezáč
29. 2. 2008 Slovo dnes nemá žádnou váhu Anna  Jančaříková
29. 2. 2008 Pojďme bojovat za demokracii Monika  Binke
29. 2. 2008 Wikitopol Bohumil  Kartous
2. 3. 2008 Urážení, které nikomu neprospěje Petr  Wagner
29. 2. 2008 Pomluva i realita
29. 2. 2008 Porodnice -- skryté reklamní prostředí Tereza  Šimíková
29. 2. 2008 Noc vítězů, neboli Od uměleckého díla k rozmanitosti pohledu na dnešní svět Uwe  Ladwig
29. 2. 2008 11 Jiří  Studený
29. 2. 2008 Postmodernismus je něco, co už bylo Boris  Cvek
29. 2. 2008 Postmodernismus? Lukáš  Zádrapa
28. 2. 2008 Postmodernismus: Jaký je dnešní svět? Jan  Čulík
29. 2. 2008 Proč je pro americké vízum třeba chodit?
29. 2. 2008 Pochod neonacistů Plzní ignorujte Aleš  Hess, Milada  Emmerová
28. 2. 2008 Táhni, blbe: dva politici, dvě nadávky Karel  Košťál
28. 2. 2008 Máme dva prezidenty. Oba jsou nacionalisté Ondřej  Slačálek
28. 2. 2008 Bursík: "Kdybychom dělali, co chtějí voliči, byli bychom jen pasivní, populistickou vládou" Vladimír  Tupáček
28. 2. 2008 Plány ministerstva zdravotnictví ohrožují vzdělávání budoucích lékařů
28. 2. 2008 Blokační minorita Petr  Wagner
28. 2. 2008 Vzpomínka na Karla Kryla
28. 2. 2008 Kterak Topolánek bagatelizuje zkušenost totality Bohumil  Kartous
27. 2. 2008 Sloučení škol v Unhošti je pohrdáním názorem občanů
11. 2. 2008 Britské listy ukazují, že tudy cesta nevede
30. 11. 2007 Jací jsme
12. 2. 2008 Hospodaření OSBL za leden 2008