18. 2. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
18. 2. 2008

O fyzice: S těmi pojmy, prosím - opatrně

Materialismus (přívlastek "exaktních" je nadbytečný) přírodních věd a fyziky zvláště, je jen metodologický přístup k přírodním jevům, které si troufá věda popsat. Může tedy popisovat jevy, které lze opakovaně měřit. Klasická (řekl bych "biflovací") školská fyzika je dokonce vyjmenovává (a zkouší -- brrr!). Látka, těleso, pohyb, síly, světlo, teplo atd. Fyzika se zabývá jen věcmi fyzického světa, věcmi reálně (materiálně) existujícími. Nezabývá se jevy, které nejsou za standardních podmínek opakovatelné a u nichž nelze (zase tím opakováním) prokázat reálnou interakci s materiálním světem. Velmi často se setkáte s tvrzením, že nějaký jev toho typu (např. kruhy v obilí) vysílá neznámý, ale dokumentovaný druh energie. A tedy, že ta energie je "vědecky" prokázaná. Zde je skryt první omyl (nebo snad úmysl?), věda může odhalit nanejvýš taková tajemství, která jsou předmětem jejich zkoumání. Nemůže jít dál (rozumí se mimo vědu) a také dál nejde.

Fyzika (a fyzikové) nikdy a nikde netvrdí, že takové jevy nejsou. Pouze zastávají jednotné stanovisko, že tyto jevy nepatří do fyziky a nemohou být vědeckými (fyzikálními) prostředky zkoumány. Tečka.

Ta tečka je tam na místě, ale pozor na nastavenou nohu. Celá řada jasnozřivých aspirantů (meta)fyziky totiž opáčí:"A co přírodní zákony, ty jsou také materiální? Jak to, že příroda poslouchá přírodní zákony?" A další nutkavé otázky co to jsou ty fyzikální zákony, proč je ty jevy poslouchají, kde se ty zákony vzaly a proč platí pořád stejně. Jenže žádné "přírodní zákony" neexistují. To pouze my, přemýšlející lidé, se pokoušíme přepsat pozorované jevy do jakési soustavy, které tak říkáme. Žádná příroda nebo vyšší inteligence či první hýbatel nám tyto "zákony" nesdělil. Jsou výslednicí tisícileté zkušenosti lidstva. Byly a jsou pečlivě odpozorovány. A vždy, když nesouhlasil nějaký pozorovaný jev s touto soustavou, byla tato soustava upravená, opravená nebo i nově přepsaná. Tak to vidíme od Aristotela přes Galilea, Kopernika, Keplera, Newtona a mnoho dalších až po Einsteina.

Dovolím si krátkou odbočku. S tím, že ty zákony platí pořád stejně, si také zcela jisti nejsme. Objevila se např. úvaha, že gravitační konstanta nemusí mít v celém vesmíru stejnou hodnotu, jakou naměřili teď naposledy na Stanfordově univerzitě.

První pochybovačem byl nositel Nobelovy ceny za fyziku (1933) a tvůrce teoretické formulace kvantové mechaniky Paul Dirac už v roce 1937. Jeho hypotéza se dnes nazývá Large Number Hypothesis, hypotéza velkých čísel. Dirac si všiml, že z některých velkých čísel lze vytvořit zvláštní poměry a ve svém dopise časopisu Nature poukazuje na dvě z nich. Obě čísla dávají řádově srovnatelnou hodnotu. První z nich se ale mění se stářím vesmíru. Dirac si pohrával s myšlenkou, že by podobnost obou čísel nemusela být náhodná, ale obě by mohla v poměru tvořit přirozenou malou konstantu. To by ale znamenalo proměnnost druhého čísla s časem a tím i proměnnou gravitační konstantu, která by byla nepřímo úměrná stáří vesmíru. I tuto hypotézu však jednou čeká prověrka pozorováním. Jevy, které tato hypotéza předvídá -- např. proměnný poloměr dráhy Měsíce -- se zatím vymykají možnostem měření (změna o jednu stomiliardtinu za rok).

Každá věda a fyzika zvlášť, je báječná proto, že nenabízí -- na rozdíl od víry -- hotová řešení. Každý pokrok, každičké zpřesnění našich vědomostí je téměř okamžitě následováno propastí nepoznaného, větších a dosud nevídaných rozměrů. I to může být motivací desítek (možná stovek) studentů, kteří každoročně obsazují přijímací řízení fyzikálních fakult. Přesto však platí, že základní motivaci pro pozdější studium získává žák už na základní škole. Co je obecně motivací k učení? Nejprve identifikace s rodičem, později se vzorem, kladný emoční vztah k rodiči nebo k vysněnému ideálu, potřeba činnosti, snaha o vyniknutí. Postupně pak novost, rozpor, odlišnost od očekávání -- údiv jak je něco takového možné.

Dále i funkční libost -- úspěch v činnosti, radost z činnosti.

Žijeme v rozkolísané době. Změnilo se mnohé a se změnou přišel také rozval hodnot. Doba zesurověla nyní neskrývanou snahou žít na účet skutečných tvůrců materiálních hodnot. Kdosi trefně poznamenal, že žádná společnost se trvale neuživí vzájemným prodejem limonád.

V takto definovaném prostředí se stávají motivační činitelé (identifikace s rodičem, později se vzorem, kladný emoční vztah k rodiči nebo k vysněnému ideálu, potřeba činnosti, snaha o vyniknutí) jakýmsi křivým transformátorem. Ten pak produkuje směs, která vyvolává výzvy jako "Všem, jejichž hlas je slyšet."

Modly byly strženy, ale s nimi padly i vzory. Od 29. října 1981 do 5. března 1991 vysílala bratislavská redakce Československé televize 30 dílů pořadu Okna vesmíru dokořán, kde byl hlavním účinkujícím Dr. Jiří Grygar. Je autorem více než stovky odborných prací i celé řady populárně naučných knih a vzdělávacích pořadů. Je velice zvláštní, že neúnavného popularizátora srovnatelného s R. Feynmanem, vědce, astrofyzika, který se vsadí o facku s režizérem, že ujede vzdálenost Praha -- Bratislava na kole za méně než 48 hodin (stihnul to za 36 hodin), člena výboru prý "bizarního" spolku Sysifos, někdo považuje za prkenného a nimravého omezeného tmáře neschopného bojovat za vědu, za její otevřenost a kritičnost k sobě samému

Nadpis článku, který tady a teď kritizuji je:Učebnice českých fyziků nejsou intelektuálním dobrodružstvím.

Jsem učitelem v důchodu. Vidím ve školství řadu chyb, které nejenže probíhající reforma nenapravila, ale ještě prohloubila. Je to na ZŠ např. vztah matematiky a fyziky. Nikdy bych se však neodvážil označit učebnici Milan Rojka s kolektivem -- Fyzika kolem nás za učebnici, kde je kladen obrovský důraz na rutinní výpočty a na přijetí "fakt" v podobě rovnic a zákonů, jak tvrdí autor zmíněného článku.

                 
Obsah vydání       18. 2. 2008
18. 2. 2008 Cesta do pravěku Bohumil  Kartous
18. 2. 2008 Zvoní na poplach. Probereme se? Hana  Mudrová
18. 2. 2008 To víte, za mě tu nebyli! Karel  Dolejší
18. 2. 2008 Česko zase jako vlast nafoukanců a ignorantů Petr  Vařeka
18. 2. 2008 ČR je nejúspěšnějším transformačním státem světa
18. 2. 2008 Volba krví a železem Pavel  Kopecký
18. 2. 2008 Staronový prezident a morální vítěz
18. 2. 2008 Pět požadavků na českou sociální demokracii Jindřich  Kalous
18. 2. 2008 Ještě k volbě prezidenta Adam  Rykala
18. 2. 2008 Michael  Marčák
16. 2. 2008 Kdo koho zradil Milan  Daniel
17. 2. 2008 Prezidentská volba a přímá demokracie Milan  Valach
17. 2. 2008 Volba Klause objektivem fotoaparátu - jak se kdo tvářil při druhé volbě Štěpán  Kotrba
16. 2. 2008 Pehe zveřejnil protestní nótu: vztahy Česka s USA se prý po zvolení Klause zhorší Štěpán  Kotrba
17. 2. 2008 Na Klausovo zvolení je možný ještě jiný pohled Jan  Čulík
15. 2. 2008 Jana Bobošíková: Hlava státu zmůže mnohé, když se nebude bát hlasitě hájit hodnoty a principy civilizované společnosti, když bude připravena sloužit lidem a ne posluhovat mocnostem Jana  Bobošíková
17. 2. 2008 Jana Bobošíková: Výsledek této volby se nám nemusí líbit, ale její způsob už nepřipomínal mafiánské tržiště Jana  Bobošíková
15. 2. 2008 Václav Klaus: Jsme už úplně jinde, jen na to, co bylo předtím, nějak příliš rychle zapomínáme Václav  Klaus
15. 2. 2008 Jan Švejnar: Budu ctít Poslaneckou sněmovnu a Senát, byť to ústava nežádá Jan  Švejnar
16. 2. 2008 BBC: Český vůdčí politik zvítězil ve "zkažených" volbách
18. 2. 2008 Poučení pro příště. Voliči, změňte taktiku Radek  Mokrý
16. 2. 2008 Ministr Nečas má špatnou paměť Jan  Rovenský
18. 2. 2008 o nule v kruhu Miluše Anežka Šajnohová
18. 2. 2008 Chamtivost milionářů na pranýři, aneb Kavalíři přece nezkracují daně Uwe  Ladwig
18. 2. 2008 Michael  Marčák
18. 2. 2008 Na obranu Schwarzenbergů a české politiky Miroslav  Polreich
17. 2. 2008 Hanba nám! Milan  Daniel
18. 2. 2008 Problém Kosova a právo na sebeurčení Jiří  Glonek
18. 2. 2008 Kosovo -- po svém kdosi tu snadno figurkami tahá, v našem lhostejném světě Michal  Rusek
18. 2. 2008 Prípad Kosova nie je príkladom národa usilujúceho o samostatnosť
18. 2. 2008 Jsou čeští fyzici málo metafyzičtí? Jiří  Štěpán
18. 2. 2008 O fyzice: S těmi pojmy, prosím - opatrně Leopold  Kyslinger
18. 2. 2008 Ediční politika Britských listů je nevyvážená Petr  Frish
18. 2. 2008 Děkuji za odezvy k článku o ukončování normalizace české fyziky Bohumír  Tichánek
18. 2. 2008 Rakouští aktivisté zahájili boj proti elektrárně Mochovce Richard  Seemann
18. 2. 2008 Zpravodajství iráckého odboje za dny 1. -- 15. února 2008
18. 2. 2008 Immanuel Wallerstein: Odejít: nejméně špatná varianta Immanuel  Wallerstein
15. 2. 2008 Embargo je formou lži Jiří  Maštálka
15. 2. 2008 Co bych byl řekl na Hradě být předsedou KSČM Jaroslav  Čejka
17. 2. 2008 Lidi by spíš přestali kouřit, kdyby každoročně museli platit za oficiální povolení
15. 2. 2008 Kterak nevyplácet příspěvky v nezaměstnanosti, aneb můžete jít do dolů Anna  Čurdová
11. 2. 2008 Britské listy ukazují, že tudy cesta nevede
30. 11. 2007 Jací jsme
12. 2. 2008 Hospodaření OSBL za leden 2008