7. 2. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
7. 2. 2008

Opravdu za všechno mohou chlapi?

Naše poměry skutečně připomínají situaci popsanou aforismem Ilfa --Petrova, když zákazníci spatřili výrobek, pochopili, že zábrany padly a že se může všechno.

I mně zlobí arogance těch, které si platíme jako správní a politický servis, ale na rozdíl od paní Hromátkové si nemyslím, že by to bylo ve "chlapech".

Její zjednodušení je z rodu těch, které umožnilo obviňovat z něčeho jednou hugenoty, podruhé katolíky, jednou židy, podruhé nevěrce. Vždycky je k tomu zapotřebí silný a rozhořčený hlas těch, kdo znají jednoduché a správné řešení jako autorka předmětné agitky.

Její vnímavost, rozhled, zvláštní stupnice hodnot, cit pro demokracii a sebereflexi vlastně dává vysvětlení, proč jsou právě u nás voleni lidé jako je Topolánek a tím nemám na mysli jen politiky z ODS. Dovedu si také představit, jak na její tvrzení o "zamindrákovaných a sebestředných chlapech" přibližně z téže úrovně argumentace odpoví hlas čtvrté cenové skupiny, že "všechny ženský jsou krávy". Není nad zjednodušení, to se to hned jinak bojuje za správnost ideí.

Nezahrnuji sebe do skupiny buranů tak citlivě vymezené autorkou a vidím málo příkladů této charakteristiky i ve svém okolí (ostatně i paní Hromátková velkoryse připouští doma "svého dobrého žida"). Myslím ovšem, že dnešní společnost je výsledkem dlouhodobého fackování té nejzákladnější morálky, kterého se dopouštěli jak muži, tak ženy (kdybych převzal "chlapování" autorky, mohl bych napsat jak muži, tak ženštiny, i to něco vypovídá o jejím volání po kultivaci přístupu k druhým a výraziva). Ženy v politice to dělají, pravda o něco skrytěji, ale zase nákladněji, než je stodevadesátka na dálnici. Uvedu jen příklad místopředsedkyně sněmovny, která ač sama neřídila, užívala za peníze občanů dva osobní služební vozy, s jedním jezdil její syn, s tím druhým, kdopak asi? A ta dáma v tom samozřejmě neviděla nic špatného. (Ale jak to, že z toho neměla okamžitě v parlamentě průšvih? Pozn. JČ) A to je samozřejmě jedna z mnoha, mohli bychom licitovat. Autorka by mohla uvést příklad nějakého "chlapa", já nějakou další paní poslankyni a tak bychom mohli pokračovat dost dlouho.

Navíc podle mého odhadu pozici modroptáčnické arogance výrazně posilují pošetilé voličky dávající hlas ODS kvůli pohlednému Klausovi, případně ještě pošetilejší samoživitelky, které tak mají pocit, že patří k lepším lidem.

Jinak bych chtěl upozornit, že kultivace společnosti byla vždy spíše v popisu práce žen. Zaprvé na tom měly bytostný zájem, přece jen se jim dařilo hůře tam, kde se lidé při setkání rovnou praštili klackem přes hlavu, za druhé měly zásadní vliv na výchovu dětí, v posledních desítkách let daleko významnější než muži. Genderové učení, na jehož rozšiřování platíme dnes ze svých daní, ačkoliv nás o to nikdo nepožádal, pokud vím sází plně na člověka jako sociální konstrukt, dokonce do té míry, že chce odvychovat pohlavní chování. Odvychovat hulvátství mělo tedy být hračkou.

Před časem jsem pro BL napsal, podle mého názoru poněkud lépe zdokumentovaný článek než tento, o kterém je řeč, o strmém vzestupu vulgarity žen díky sdělovacím prostředkům a feministickému "rebelkování". BL na rozdíl od tohoto zmíněného jej neotiskly. Krátce si přesto z něho dovolím ocitovat, mluví se o vyjadřování účastnic v reality šou ve srovnání s vyjadřováním vojáků základní služby:

... Mladá, dobře oblečená žena, s budoucností hvězdy superšou pseudoreality, ve "vile", řekne druhé, stejně nadějné, ochotné ukázat cokoliv komukoliv: před milionem jiných lidí, před svými rodiči, učiteli, jazykem uváleného vojáka.

"Ty vole(?), ta pí..(píp) mně nekonečně se..(píp).."

Jakou omluvu za svou sprostotu mají tyto dnešní mladé ženy?

Polehčující okolnost nemají žádnou. Jsou zde dobrovolně, ve středu dění a "civilizace" mezi vybranými, sobě podobnými, a i když nevyhrají přijdou si na slušné peníze. Za našich dob si ty vole neříkaly ani fabričky, teď se zdá, že jsou dívky pokud možno ještě sprostější než exhibující mládenci. Jakoby radostně demonstrovaly, že mohou být "samy sebou". Už tu, až na primární a druhotné pohlavní znaky, není rozdíl. Už dohnaly ba předehnaly, už jsou také volové, jako byla svého času primitivnější část české mužské populace.¨..

A ještě jedna dokumentace, tentokrát z webu Big Brother: (je třeba si uvědomit, do jaké míry se stává toto "hvězdné chování" žádoucím k následování pro zejména mladé lidi a do jaké míry tyto pseudoreality budou utvářet jejich životní postoje).

div class="papcn">

Nevítaná manželská návštěva

Angel, host Velkého bratra, si všechny získal hned ve dveřích pokoje. Makedonským přízvukem, nabídkou různých druhů tetování a krabičkami cigaret v kapsách. Jediná, ne úplně nadšená, byla Renata. Angel je totiž její manžel. Renatino hodnocení se s ostatními rozcházelo. "Mladej zmrd", "feťák", "čur..." a další nelichotivé výrazy létají kuchyní. Angelovi se vyhýbá. Vaří večeři. Ostatní se přesto rychle dovídají o jejich vztahu. Jednoduše řečeno, Renata ho nenávidí, on ji stále miluje.

Opravdu za tento "moderní" styl, vulgární v myšlení, projevu i výrazivu, obraz dnešních poměrů a médií, mohou ti "sebestřední" chlapi? Ti, stejně jako všichni občané ani netuší, kdo vlastně ta média řídí a vlastní a jenom bezmocně přihlížejí, jak se třeba "patriarchálně" solidní Radiožurnál mění v další kanál komerčního halekání. Konec konců netuší ani, kdo řídí politiku této země. Z vůle občanů to tak není, na rozdíl od autorky žádnou částí svého národa nepohrdám.

Jsem jako občan denně urážen stylem politiky a omezeností a programovými lžemi sdělovacích prostředků s (dnes již vysoce nadpoloviční většinou ženských hlasů) v základních otázkách týkajících se mne jako občana. Ale necítím se na stejné lodi s paní Hromátkovou. Myslím, že ta její je svou povrchností a hypertrofií sebevědomí narůžovo natřená topolánkovština, jenom z jiných pozic.

                 
Obsah vydání       7. 2. 2008
7. 2. 2008 Lekce tržní ekonomiky
7. 2. 2008 Česká televize se distancuje od aktivit Adama Komerse
7. 2. 2008 Medvědář Jakl svému pánovi medvědí službu dělá
7. 2. 2008 Prezidentské sviňárny Jan  Potůček
7. 2. 2008 Lípa nebo Palcát - volba mezi dvěma prezidentskými možnostmi Štěpán  Kotrba
7. 2. 2008 Tachecí není na dovolené, ale v Bohnicích
7. 2. 2008 Důstojnost prezidentské volby Boris  Cvek
7. 2. 2008 Veřejná volba a ne-důstojnost ODS Štěpán  Kotrba
7. 2. 2008 Nejde přece o nic, jen je to s ústním vyjadřováním stále horší Miloš  Dokulil
7. 2. 2008 Vybuduje si Čína vojenskou základnu v Íránu?
7. 2. 2008 Americký systém protiraketové obrany by zvýšil pravděpodobnost vzniku jaderného konfliktu
7. 2. 2008 Příběh Rostislava Roztočila: Před Listopadem jako po Listopadu Zdeněk  Jemelík
7. 2. 2008 Proč byla Tachecí odvolána? Boris  Cvek
7. 2. 2008 Záhořovo lože Karel Jaromír Erben
7. 2. 2008 Obdivuhodná odolnost učitelů, neboli Předčasný důchod jako chybný sociální dárek Uwe  Ladwig
7. 2. 2008 Pohled z arabského světa: přestavba moci a autority Rami George Khouri
7. 2. 2008 Zemřel Ivan Dejmal
7. 2. 2008 Klaus nikdy nebyl mým prezidentem, snad ani nebude
7. 2. 2008 Michael  Marčák
7. 2. 2008 Podle Švejnara se státní majetek měl použít jako základ penzijního fondu
7. 2. 2008 Dementi: Není pravda, že nemám žádné pracovní nabídky Fabiano  Golgo
6. 2. 2008 Výhledy a rizika ochrany osobních dat v ČR Štěpán  Kotrba
7. 2. 2008 Opravdu za všechno mohou chlapi? Jiří  Škuba
6. 2. 2008 Klaus horší Švejnara Štěpán  Kotrba
6. 2. 2008 České řeky jako kanály František  Řezáč
6. 2. 2008 Co je to za socialisty? Štěpán  Kotrba
6. 2. 2008 Čurdová: Na výchovu dětí většina médií rezignovala Irena  Ryšánková
5. 2. 2008 Americké firmy korumpují irácké poslance Anna  Voňavková
6. 2. 2008 Sistáního fatwa proti korupčnímu zákonu Vítězslav "Vitex" Dvořák
6. 2. 2008 Lidstvo proti sobě Oskar  Krejčí
6. 2. 2008 Negativní strana podporuje olympijádu Wenzel  Lischka
6. 2. 2008 Xeonofobie mezi řádky Fabiano  Golgo
6. 2. 2008 O co Golgovi jde? Jiří  Jírovec
6. 2. 2008 Nepanikařte! Radovan  Baroš
6. 2. 2008 Vatikán je otevřeně proti válce v Iráku Boris  Cvek
6. 2. 2008 Zneužívaná tragédie hladomoru Stanislav  Kliment
6. 2. 2008 "Analytický server Publica" není zrovna důvěryhodný zdroj Petr  Nachtmann
6. 2. 2008 Zneužívané tragédie Stanislav  Kliment
6. 2. 2008 Nikdy jsem nebyl komunistou Stanislav  Kliment
7. 2. 2008 Některé informace buď neznáte, anebo je zamlžujete Petr  Nachtmann
6. 2. 2008 Proč ty emoce, pane Cveku? Leopold  Kyslinger
6. 2. 2008 Ukrajinský hladomor jako přírodní katastrofa? Boris  Cvek
30. 11. 2007 Jací jsme
2. 1. 2008 Hospodaření OSBL za prosinec 2007

Genderová nerovnost ve společnosti RSS 2.0      Historie >
7. 2. 2008 Opravdu za všechno mohou chlapi? Jiří  Škuba
6. 2. 2008 Islámské studentky lékařství "odmítají dodržovat hygienické předpisy"   
6. 2. 2008 Jsem proti nelidskosti feministické totalitní ideologie   
5. 2. 2008 Národní urážka krásy, žen a mužnosti Sandra  Wain
24. 1. 2008 O lučních kobylkách a rovných příležitostech aneb Jak se stát militantní feministkou Michaela  Appeltová
24. 1. 2008 Nerovné šance žen a mužů v Senátu Zdeňka  Petáková
17. 1. 2008 Feminismus a možnosti systémové změny katolické církve Mirek  Vodrážka
15. 1. 2008 Lidové noviny: Účelová lež ministrova redaktora také poškozuje ženy Anna  Čurdová
15. 1. 2008 Parlamentní výbor v Zimbabwe chce peníze pro ženské ministerstvo Irena  Ryšánková
14. 1. 2008 Britská policie hodlá experimentovat s kontroverzním americkým získáváním důkazů proti sexuálním násilníkům   
11. 1. 2008 Anorektiček přibývá, přidali se i muži Irena  Ryšánková
31. 12. 2007 Jak mě dohnaly Vánoce Anna  Čurdová
18. 12. 2007 Baby boom po česku aneb hloupá vláda a partner, který vás uživí Anna  Čurdová
30. 11. 2007 Jesle jako norma? Ne. Jesle a školky jako pomocná ruka Anna  Čurdová
29. 11. 2007 Násilí jako komunikační strategie "bezmocných" Jan  Paul