31. 1. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
31. 1. 2008

Petráčku, proč akceptujete a omlouváte děsivé vraždění obyčejných lidí?

"Co mne opravdu nadzvedlo ze židle, je článek komentátora Lidovek Zbyňka Petráčka 'Suharto, muž řízené demokracie'. Petráček píše: 'Zemřel antikomunista, jenž překonal Pinocheta, ale Indonésii nechal v lepším stavu než demokrati Pákistán.' Zamýšlel snad Petráček slovem 'překonal' skutečnost, že Pinochet, který vraždil a mučil pouze tisíce podezřelých levičáků (mezi nimi i těhotné ženy) není takový šampión jako Suharto, který jich zabil téměř milion?"

Nemohu si pomoci, abych nezareagoval na ohlasy v českém i zahraničním tisku ohledně posledních dnů a smrti jednoho z největších despotů 20.století, indonéského generála Suharta. Rád bych zprvu okomentoval pár zahraničních příspěvků a posléze bych zabrousil k české mediální soldatesce. Rád bych se dopustil i exkurzu do dějin. Suhartova smrt a reakce západních médií jsou ukázkovým příkladem naprosté servility a absence kritického ducha, jde-li o úhel pohledu na jednotlivé události dějící se ve vzdáleném a zároveň blízkém okolí.

Smrti indonéského tyrana předcházelo mnoho glos týkajících se generálova zdraví a předběžných hodnocení jeho politického odkazu doma i za hranicemi. Mohli jsme se dozvědět, že se mu dostává špičkové lékařské péče, aniž by se jeho zdravotní stav výrazně lepšil. Zármutek jeho rodiny byl široce medializován. Z článků, publikovaných v New York Times, jsme se dozvěděli, že generál sice "tvrdě porušoval lidské práva, ale během jeho tři dekády trvající diktatury se Indonésie ekonomicky i politicky (sic!) zkonsolidovala". To je věru humanistický soud, uvážíme-li, že během Suhartova nástupu k moci v letech 1965-66 bylo v Indonésii zmasakrováno na milion lidí, v drtivé většině civilistů -- nemajetných bezzemků a indonéských komunistů. CIA, která hromadnou vraždu podporovala, tento zločin později charakterizovala jako " jeden z největších masakrů 20. století." Pod vágním tvrzením "tvrdě porušovat lidská práva" si genocidní běsnění těžko představit.

Zdroj: Seth Mydans, Respect paid to dying Suharto, New York Times, 8 January 2008

Seth Mydans, Suharto suffers more setbacks, New York Times, 9 January 2008

V červnu roku 1966, tedy již ve "vyčištěné" Indonésii, se sloupkař James Reston na stránkách New York Times vyznává: " Suhartův režim je paprskem světla v Asii." Později téhož roku magazín Time pěje ódy na indonéskou armádu:" ...armáda je skrupulózně ústavní a působí z pozice práva, nikoliv jen síly, a je vedena Suhartem, mužem téměř nevinné tváře." V roce 1967, tedy v době kdy se Indonésie otevírala Mezinárodnímu měnovému fondu a západním koncernům, prohlásil tehdejší americký prezident R. Nixon: " Indonésie je největší odměnou v jihovýchodní Asii." O dvě dekády později psal o Suhartovi Christian Science Monitor: " je to umírněný lídr". Bývalá britská premiérka Margaret Thatcher Suharta považovala za " jednoho z nejlepších a nejcennějších přátel." (V přibližně stejné době se podobně o Saddámovi Husajnovi vyjádřil Bush I.).

Zdroj ZDE

Co mne opravdu nadzvedlo ze židle, je článek komentátora Lidovek Zbyňka Petráčka "Suharto, muž řízené demokracie".

Petráček píše: "Zemřel antikomunista, jenž překonal Pinocheta, ale Indonésii nechal v lepším stavu než demokrati Pákistán." Zamýšlel snad Petráček slovem "překonal" skutečnost, že Pinochet, který vraždil a mučil pouze tisíce podezřelých levičáků (mezi nimi i těhotné ženy) není takový šampión jako Suharto, který jich zabil téměř milion? Co se týče indonéské ekonomiky v Suhartově době, tak koncerny jako General Motors, Goodyear, American Express apod. si přišly na své; Světová banka dávala Indonésii za vzorový příklad, ekonomická numera rostla a vše bylo v pořádku. Ovšem až na jednu maličkost - z ekonomického růstu tyl především sám Suharto a jeho suita, jenž se obohatil o desítky miliard dolarů, dále mezinárodní koncerny, indonéská smetánka, ale životy desítek milionů obyčejných Indonésanů byly ze studií a tiskových zpráv vyloučeny.

Petráček pokračuje:"...svět pomíjí Suhartovy a Pinochetovy plusy na poli ekonomiky, bezpečnosti či stability státu a zdůrazňuje počet reálných obětí i šrámy na demokracii."

Nechávám bez komentáře. Petráček dále zdůrazňuje jak v Indonésii, tak v Chile hrozbu bolševického démona z Moskvy. To je opravdu sofistikovaný důvod, který však v případě Indonésie ani Chile nebyl akutní. Proč akceptovat a omlouvat děsivé vraždění obyčejných lidí?

Petráček pokračuje:"...byly zmasakrovány statisíce komunistů či lidí za komunisty považovaných. To byl největší zločin Suhartovy životní dráhy, ve světě však nebudil takový rozruch jako tři tisíce obětí Pinocheta." Komentátor asi neslyšel o tom, že Suharto spolu s USA a Británií stojí za genocidou ve Východním Timoru, procentuelně srovnatelnou s Holocaustem, kdy bylo vyvražděno 200.000 obyvatel z celkového počtu 700.000 Východotimořanů. Tento zločin jakoby v západních análech ani neproběhl. Petráčka již očividně nezajímají ani tisíce zavražděných v Acehu a Západní Papui.

Petráček však v Lidových novinách jen navazuje na komentátory typu Palata a Mlejnek jr., jejichž xenofobní a rasistické názory jsou celkem známé. Richard Weiner, excelentní publicista a spisovatel, jenž svého času působil jako pařížský dopisovatel Lidových novin, musí hanbou rotovat ve svém hrobě.

dokument britského publicisty Johna Pilgera Death of a Nation o tragédii ve Východním Timoru ZDE

                 
Obsah vydání       31. 1. 2008
31. 1. 2008 Petráčku, proč akceptujete a omlouváte děsivé vraždění obyčejných lidí? Daniel  Veselý
31. 1. 2008 Výrok měsíce (den je málo)
31. 1. 2008 Lidové noviny za hranicí slušnosti
31. 1. 2008 Dočká se Michal Kraus omluvy médií? Štěpán  Kotrba
31. 1. 2008 Nevím, proč by se novináři měli politikům omlouvat
31. 1. 2008 Už i časopis Popular Mechanic tvrdí to, co Vondra s Klvaňou stále popírají
31. 1. 2008 Strahovské koleje: pozemky za 60 miliard korun G.  Chadzitaskos
31. 1. 2008 Firma Shell zaznamenala "obscénní" zisky
31. 1. 2008 Který film naposledy rozplakal Petra Vachlera?
31. 1. 2008 O školství a společnosti trochu jinak Jindřich  Bešťák
31. 1. 2008 Zahraniční politiku Česka řídí svévolně seskupení osob typu pana Vondry Boris  Valníček
31. 1. 2008 Radar - zodpovědnost nejen velkých hráčů - USA, Ruska, ale i nás samotných Vladimír  Remek
31. 1. 2008 Michael  Marčák
31. 1. 2008 K výstavě "Albrecht z Valdštejna a jeho doba" a ke kultuře polemiky Petr  Kužvart
31. 1. 2008 Moje žena Raymond  Carver
31. 1. 2008 Jazyk diplomacie - Švejnar na Hrad Miloš  Štěpánek
31. 1. 2008 Jak Rusko odpoví na americkou protiraketovou obranu v Evropě
31. 1. 2008 České "člověče, nezlob se" a americká prezidentská "ruleta" Miloš  Dokulil
31. 1. 2008 Demagogický guláš - co jiného! Václav  Špíka
31. 1. 2008 Britská korektní žurnalistika a česká aktivistická praxe Jan  Čulík
30. 1. 2008 Král žlučí pomazaný Martin  Škabraha
30. 1. 2008 Občan 38Kč, církev 300 miliard? Jan  Zeman
31. 1. 2008
30. 1. 2008 Klaus versus Švejnar: profesionál proti amatérovi Štěpán  Kotrba
31. 1. 2008 Jak vznikal majetek František  Řezáč
31. 1. 2008 Zákon o soudnictví ve věcech mládeže je nedostatečný
31. 1. 2008 Kterak se pan Kubačák musí změnit, aby vyžil se 40 Kč na jídlo denně Jan  Paul
31. 1. 2008 Vidím, co vidím František  Řezáč
30. 1. 2008 Hé Rám Miroslav  Tejkl
29. 1. 2008 Komu patří mandát? Stanislav A. Hošek
29. 1. 2008 Kanada zrušila svůj obranný radar po jediné stížnosti Miloš  Kaláb
28. 1. 2008 Rozhovor s Janem Čulíkem v Českém rozhlase Brno
29. 1. 2008 Teta Bushka možná půjde do vězení Štěpán  Kotrba
30. 11. 2007 Jací jsme
2. 1. 2008 Hospodaření OSBL za prosinec 2007