Dohoda předpokládá spolupráci při stavbě tranzitního plynovodu (10 mld m³ roční kapacita) a také využití podzemního zásobníku v Banátu, který se stane součástí připravovaného plynovodu South stream. Kromě toho by se také měla společnými silami rekonstruovat rafinérie NIS. Celková hodnota prodeje NIS je odhadována na 400 mil euro a současně se Gazprom zavázal k investicím v rozsahu 500 mil €.

Podle analytiků tak Gazprom získá kontrolu nad více než třemi čtvrtinami srbského trhu s ropnými produkty a protože v Srbsku již působí i Lukoil, bude kontrola ruskými firmami tohoto trhu téměř úplná.

Cena, za kterou Gazprom koupil NIS je považována za nízkou. Celá firma byla oceňována na 1,9 mld USD. I přesto však Gazprom dostal ještě další investiční pobídky od srbské vlády – daňové a celní úlevy při dovozu zařízení apod.

Dohoda také předpokládá, že společná firma, kterou vytvoří Gazprom (51 % akcií) a srbská firma Srbijagas, bude provozovat budoucí plynovod a ruská strana bude mít rozhodující slovo při využití kapacity plynovodu. Jak upozorňuje Kommersant, toto přednostní právo přístupu do plynovodu Gazprom má v Evropě pouze u plynovodu Jamal – Evropa.

Ve stejnou dobu pak Gazprom podepsal i dohodu s rakouským OMV, která předpokládá, že Gazprom získá 50 % akcií v Central Europe Gas Hub (CEGH), což je dceřiná společnost OMV Gas International. CEGH je jedním z nejvýznamnějších evropských míst, kde se obchoduje se zemním plynem.

Podle ruských medií byly reakce zahraničí na tento krok Gazpromu nervózní. Podle Reuters vyjádřily USA znepokojení nad tím, že Moskva získala kontrolu nad energetickými zdroji Srbska a nad tím, že Srbsko by se zúčastnilo výstavby South Stream.

Při této příležitosti se znovu dostal na přetřes plynovod Nabucco, který USA považují za nejlepší způsob, jak dosáhnout diverzifikace dodávek plynu do Evropy. Podle původních představ by měl Nabucco fungovat již v roce 2011 – tedy o dva roky dříve než South Stream.

Nový impuls pro výstavbu plynovodu Nabucco dala minulý týden íránská vláda, která se vyjádřila, že je ochotna dát exportovat svůj plyn prostřednictvím tohoto plynovodu.

Navíc je nutno vidět, že pro South Stream chybí ještě jeden článek – Maďarsko, které se dosud jasně nevyjádřilo, zda je ochotno se jeho výstavby zúčastnit, či nikoli. Byla to naopak v minulosti právě maďarská MOL, která se snažila vytvořit konsorcium pro výstavbu Nabucco.

Podle některých názorů dnes Maďaři licitují, neboť vědí, že pak si budou moci podstatně zvýšit cenu za to, že by dali souhlas k stavbě South Stream. Na druhé straně – ani oni nemohou zajít za hranici možného - South Stream, který má končit v Itálii, může pokračovat přes Řecko a odtud přes Otrantský průliv do Itálie. To by však Srbsko zůstalo zcela stranou.

Tento vývoj tak ukazuje, že ještě stále je plynovod Nabucco ve hře. Stále ještě se určité kruhy pokoušejí mu vdechnout nový život, ačkoliv se již mnohokrát zdálo, že projekt je mrtev.

Osud tohoto projektu totiž závisí na něčem jiném. Různým konsorciím, které k jeho podpoře byla vytvořena, chybí totiž to podstatné – cílová země. Až dosud se o Nabucco zajímaly jen země a firmy, které chtějí zemní plyn jen dopravovat a žít z tranzitních poplatků. Žádná z velkých evropských zemí resp. velkých trhů do tohoto konsorcia nevstoupila.

A to je šance pro Gazprom a jeho projekt South Stream, protože ten jednoznačně podporují velké evropské firmy a zejména koneční spotřebitelé resp. dovozci plynu. Pokud se nepodaří do Nabucco dostat takové firmy, zůstane nevyhnutelně jeho idea jen na papíře.

«Коммерсантъ» : "Газпром" взял Сербию и Австрию ZDE