• Třebaže diplomatická jednání směřují k uklidnění vztahů mezi Spojenými státy a Severní Koreou (a také k ukončení jejího jaderného programu), i nadále je zamýšlená protiraketová obrana ve Střední Evropě určena -- mimo jiné -- k obraně proti balistickým střelám ze Severní Koreje.
• Většina pachatelů teroristického útoku na newyorská dvojčata byli Sa`ūdové. Sa`ūdská Arábie je ale spojencem USA, i když je pravda, že jde o totalitní monarchii, kde se ani nekonají volby. V Íránu se volby -- jakkoli problematické -- konají, ale jde o nebezpečnou zemi plnou náboženských fanatiků, která je největším sponzorem terorismu a "jejíž aktivity ohrožují bezpečnost celého světa".
• Írán -- země, která neuznává Izrael, ale čile obchoduje s evropskými zeměmi -- je nedůvěryhodný stát. Jakmile získá byť jedinou balistickou střelu s jadernou hlavicí, zaútočí s ní na Evropu. Jeho fanatičtí představitelé neuznávají logiku jaderného odstrašení a dobrovolně vydají svou zemi následné totální odvetě ze strany USA a NATO.
• I kdyby Írán nikdy nevyvinul jaderné zbraně, přesto je nutno systém americké protiraketové obrany v České republice vybudovat, protože Írán může zaútočit balistickou střelou s konvenční náloží.
• Zamýšlená protiraketová obrana rozhodně není namířena proti Rusku, ale "nedopustit, abychom se opět plíživě sunuli do sféry geopolitického vlivu Ruska. To je ten pravý důvod, proč u nás má stát radarová základna."
• Je pravda, že při bombardování Srbska byly první útoky vedeny na radary. Radaru v Brdech by ale nic takového nehrozilo, protože by nešlo o radar protiletecký, nýbrž protiraketový.
• "Je pravdou, že systém chrání sám sebe před útokem střel minimálně středního doletu."

Výše uvedené argumenty iritují mnohé odpůrce americké radarové základny. Jsou totiž na hlavu postavené a ignorují realitu.

Ze strany odpůrců radaru jde ale možná o hluboké neporozumění věci. Podobně jako v případě studie, (již "provedli čeští experti"), která ale opravdu není studií ("takovou ambici neměli zpracovatelé ani z Ministerstva obrany, ani z dalších kooperujících složek"), tak i v případě vládní informační kampaně jde možná o kampaň, která opravdu není informační kampaní. Naznačuje to vystoupení českého velvyslance ve Spojených státech Petra Koláře v pořadu Události komentáře z 16. ledna 2008.

Hostem pořadu byl i -- čtenářům Britských listů známý -- americký expert Philip Coyle, který na tzv. "íránskou hrozbu" pohlíží skepticky. Když se jej moderátor pořadu zeptal (v čase 11:52) na možná rizika, jež by s sebou vybudování amerického radaru v České republice přineslo, Philip Coyle vysvětlil, že za předpokladu, že bude Írán považován za hrozbu pro Evropu, pak podle běžné vojenské taktiky by radar byl tím prvním, nač by Írán zaútočil.

Nato se moderátor obrátil na Petra Koláře a zeptal se jej (v čase 12:42): "Co říkáte na argument, že radar nezvýší, ale naopak sníží naši bezpečnost, že budeme vhodným terčem, pane velvyslanče?"

Odpověď velvyslance Koláře (v čase 12:50) zněla: "Tak to je samozřejmě argument, který se těžko vyvrací, protože je logický..." [Sic!]

Následující Kolářovo vysvětlení, čemu nevěří, čemu věří, a co si neumí představit, již není tak brizantní, jako prvně jmenovaná odpověď; stojí však za vyslechnutí, neboť odhaluje úděsnou úroveň státního úředníka, který záměr odmítaný 70% obyvatel vlastní země obhajuje pouze pomocí svého přesvědčení a svých představ, bez použití jediného racionálního argumentu.

Nejenom Klvaňova lživá a manipulativní "informační" kampaň, ale i zmíněné vystoupení velvyslance Koláře staví českou veřejnost nesouhlasící s americkým záměrem před otázku: "Má vůbec smysl s kýmkoli, kdo radar v České republice prosazuje, diskutovat?"