24. 1. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
18. 1. 2008

Případ Kosovo: Výzva k solidaritě s republikou Srbsko

Mezinárodní právo a právní stát jsou dva základní výdobytky naší civilizace. Jakkoliv nedokonalé, jsou prozatím jedinou hrází omezující zvůli a schopnou minimalizovat zákony džungle v mezinárodních vztazích. Současná situace kolem jihosrbské provincie Kosovo je aktuálním příkladem jejich porušování.

JUGOSLÁVIE

Od počátku jugoslávské krize byla evidentní snaha stigmatizovat Srby jako původce všeho zla. Tato manipulace šla ruku v ruce se systematickou démonizací osoby Slobodana Miloševiče, zatímco ostatním, nesrbským, předákům byla udělena demokratická nálepka. Jednostranná podpora západních států ve věci odtržení Slovinska, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny od federálního svazku Svazové republiky Jugoslávie bez kontrolních mechanizmů a záruk pro práva menšin znamenala hrubé porušení platných mezinárodních dohod vůči státu s plnou mezinárodněprávní legitimitou (SRJ byla členem nejrůznějších mezinárodních organizací, OSN počínaje a Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě OBSE konče). Tyto secesionistické sily porušily, bez ohledu na kalkulovatelná politická rizika, otevřeně federální ústavu SR Jugoslávie. Zcela právem upozornil Stephen John Stedman v roce 1993 v měsíčníku Foreign Affairs na skutečnost, že "..na začátku války nebylo Slovinsko a Srbsko, nýbrž stát jménem Jugoslávie", který musel být pokládán podle platných národních i mezinárodních pravidel za výchozí bod dalších jednání a událostí. Nelze přitom zapomenout, že jiné evropské státy jako např. Španělsko či Francie se vší samozřejmostí používají represivních prostředků státu včetně armády (Velká Británie / Severní Irsko) na ochranu územní celistvosti státu a platné ústavy. Případ Kosova představuje z tohoto hlediska současný vrchol destrukce jugoslávské státnosti.

SRBSKO / KOSOVO a METOCHIE

Politicky motivované násilí, obecně definované jako terorismus, vycházelo od paravojenských oddílů UCK. Tato organizace byla ještě na přelomu let 1998/99 klasifikována důležitými národními i mezinárodními institucemi (včetně amerických) jako teroristická organizace napojená na organizovaný zločin.

Údajné masové srbské zločiny na albánském obyvatelstvu Kosova a Metochije, které se uváděly jako důvod ozbrojeného útoku NATO na SR Jugoslávii, se naopak ukázaly být nepravdivé (údajné masakry na civilním obyvatelstvu ve vesnicích Račak a Rugovo, údajný koncentrační tábor v prostorách fotbalového stadiónu v Prištině, údajná' operace Podkova` jejímž účelem mělo být etnické vyčištění Kosova od jeho albánských obyvatel).

Jedním z prvních "důkazů" srbského "útisku" albánských obyvatel byl kosovský projev Sobodana Miloševiče z 28. června 1989 a úprava srbské ústavy z téhož roku, kterou masové sdělovací prostředky vydávaly za 'zrušení autonomie Kosova`. Příznačné pro celou manipulační kampaň byla a je skutečnost, že se hovořilo o věcech, jejichž reálný obsah, resp. intence, historicko-politické pozadí a právní analýzy byly systematicky zamlčovány anebo překrucovány. Obojí totiž probíhalo na pozadí sílícího albánského nacionalismu a množících se útoků na spoluobčany jiných národností. Zatímco západní politici a zglajchšaltovaná mainstreamová media neustále označovala Miloševičovu řeč za důkaz srbského šovinismu, jeho text dokazuje pravý opak: jde v něm o jednoznačnou výzvu k udržení multikulturního charakteru Srbska a zachování mnohonárodnostní Jugoslávie. V případě kosovské autonomie nešlo o její celkové zrušení, nýbrž o odstranění státoprávní asymetrie mezi Srbskou republikou a jugoslávskou federací. Ta byla produktem nové federální ústavy z roku 1974, která umožnila této srbské provincii vlastní zastoupení ve federálním parlamentu. Kosovo tedy bylo historickou součástí Srbska, de facto však vystupovalo v rámci Jugoslávie jako samostatná republika. V praxi to znamenalo, že mohlo spolurozhodovat o srbských záležitostech, zatímco Srbsko nemělo vliv na to, co se v jeho provinciích Kosovu / Metochii děje.

Etnická čistka v této jihosrbské provincii ve skutečnosti proběhla po ukončení bombardování Srbska a Černé Hory. Od okupace Kosova vojsky NATO bylo z této oblasti vyhnáno na 350 tisíc nealbánských obyvatel spolu s kosovskými Albánci, kteří se v minulosti stavěli proti aktivitám UCK. Další bilance "osvobození" Kosova představuje na 40 000 zbořených či zabavených srbských domů, na 1000 až 2000 (oficiální statistiky neexistují) zabitých civilistů, o zničených srbských církevních zařízeních a kulturních památkách (ca. 150) ani nemluvě. Současně stále ještě trvá nikým nekontrolovaný příliv Albánců z Albánie do Kosova. Obzvláště markantním příkladem je etnická situace v hlavním městě kosovské provincie Prištině. Před vpádem Severoatlantické aliance do Kosova v něm žilo ca. 150 000 Srbů, nyní jich tam zůstává jen asi 140! Podobná situace je i v ostatních částech Kosova, kde bylo nealbánské obyvatelstvo buď vyvražděno (jako například kosovští Židé), anebo přinuceno žít v "ghettech". Až na několik málo výjimek byla tedy etnická čistka "úspěšně" dokončena. Avšak poněkud jinak, než jak nám ji sugerovala mediální politická propaganda.Výsledkem a odměnou za toto nebývalé barbarství by měla být státní nezávislost Kosova. Pokud by k tomu došlo, byl by to zcela bezprecedentní příklad mezinárodní loupeže části území suverénního státu od dob druhé světové války.

1.

Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244 z roku 1999 definuje Kosovo jako autonomní území v rámci SR Jugoslávie a zaručuje tedy, podle našeho názoru, také územní celistvost a teritoriální integritu nástupnického státu Republiky Srbsko. Smlouva o příměří, resp. ukončení válečných aktivit, ratifikovaná parlamentem SRJ dokonce hovoří o návratu určitého počtu srbských bezpečnostních a vojenských sil na území Kosova.

2.

Je evidentní, že USA a EU uplatňují dvojí morálku: na jedné straně vůči Srbsku, na straně druhé vůči nynějšímu Kosovu, Chorvatsku (vyhnání srbského obyvatelstva ze Slavonie a z Krajiny) anebo Turecku a jeho boji proti tzv. "kurdskému separatismu", v jehož důsledku byly do roku 2000 zbaveny domova asi 3 miliony tureckých občanů kurdské národnosti a na 3 500 kurdských vesnic bylo srovnáno se zemí.

Po osmileté okupaci Kosova se tzv. "mezinárodní společenství" rozhodlo schválením tzv. "Ahtisaariho plánu" přiznat konečně barvu. Podle něj se má Srbsko vzdát patnácti procent svého území. Tím se jen potvrdilo, že od počátku nešlo o hájení lidských práv a demokratizaci, nýbrž pouze o vytvoření nového balkánského satelitu zcela závislého na zahraničních protektorech. Jediná skutečně "albánská" perspektiva směřuje k vytvoření "Velké Albánie", což bylo a je více či méně otevřeně přiznáváno separatistickými vůdci nejen v Kosovu, ale také v sousední Makedonii. Tato situace silně připomíná mnichovské události z roku 1938.

Srbský návrh budoucího statutu Kosova představuje naopak jediné možné řešení situace v rámci obecně uznávaných zásad morálky a práva. Jeho koncept kosovské autonomie je postaven na vyváženosti mezi politickou realitou dneška a legitimními zájmy Srbska. Bude-li naopak akceptováno odtržení Kosova, půjde o do očí bijící pošlapání civilizačních výdobytků moderní Evropy, principů mezinárodního práva a o obrat k růstu projevů barbarství ve vztazích mezi národy. Násilné a mezinárodně legitimizované odtržení tohoto historického území od Republiky Srbsko by bylo nebezpečným precedentem do budoucnosti pro postavení malých států v Evropě i mimo ni.

VÝZVA

Vyjadřujeme v této věci plnou podporu vládě Republiky Srbsko, která je nucena za nedůstojných a nerovných podmínek jednat na mezinárodní úrovni o budoucím statutu Kosova.

Provolání dáváme na vědomí občanské iniciativě NE ZÁKLADNÁM, Jiřímu Dienstbierovi, který byl v době bombardování SR Jugoslávie zvláštním zplnomocněncem OSN pro tuto zemi, a velvyslanectví Republiky Srbsko v ČR. Dále sdružení Res publica, iniciativě ProReferendum2007 a dalším nezávislým občanským iniciativám. Zároveň vyzýváme všechny ty, kterým osud práva a demokracie není lhostejný a kteří chápou, že problém americké základny v České republice a přístupu k problému Kosova jsou dvě strany jedné a téže mince, aby veřejně odmítli další hrubé pošlapávání mezinárodního práva a zásad demokracie.

Raquel de Almeida Moraes

Lubomír Brožek

Milan Daniel

Ladislav Fanta

Myriam Gobin

Václav Hořejší

Antonín Hošťálek

Jan Keller

Vladimíra Levá

Jan Majíček

Josef Míkovec

Miloš Mráz

Milan Nápravník

Josef Pokštefl

Vlastimil Polák

Miroslav Polreich

Jan Příbaň

Jana Ridvanová

Petr Schnur

Štěpán Steiger

Jan Tesař

Josef Vít

Za autenticitu signatářů ručí:

Petr Schnur, Hannover, SRN

                 
Obsah vydání       24. 1. 2008
24. 1. 2008 Jak je důležité porozumět psanému textu Darina  Martykánová
24. 1. 2008 Privilegovaní umělci podporující ODS... a pak ti ostatní... Monika  Binke
23. 1. 2008 Otevřený dopis Janu Švejnarovi: Čím se lišíte od Václava Klause? Petr  Schnur
24. 1. 2008 O lučních kobylkách a rovných příležitostech aneb Jak se stát militantní feministkou Michaela  Appeltová
24. 1. 2008 Nerovné šance žen a mužů v Senátu Zdeňka  Petáková
24. 1. 2008 Církve versus Náhrobní kámen Ženského klubu českého Mirek  Vodrážka
24. 1. 2008 Uvnitř automobilu je daleko víc zplodin, než kolik vdechují cyklisté Lukáš  Zádrapa
24. 1. 2008 Topolánek radí: Zadlužte se! Zdeněk  Roubal
24. 1. 2008 Immanuel Wallerstein: Keňa: stabilní demokracie nebo rozpad? Immanuel  Wallerstein
24. 1. 2008 O čem ví tesknota Jiří  Orten
24. 1. 2008 Přirozenou autoritu vajdů ani Čunek nenahradí... Pavel  Novotný
24. 1. 2008 Co je slušnost? František  Řezáč
24. 1. 2008 Neonacista zavraždil 18-letého mladíka, média zajímá kočka
24. 1. 2008 Kdo by se dnes divil posametovému vývoji...
24. 1. 2008 Kosovo jako příklad Michal  Vimmer
24. 1. 2008 Jak občané, kteří nejsou básníci, přicházejí o iluze Václav  David
24. 1. 2008 Generace, které dostávaly mizerné peníze v mizerném socialistickém hospodářství Boris  Cvek
24. 1. 2008 Děti nového režimu
24. 1. 2008 Můžeme se něčím inspirovat z amerických "primárek"? Miloš  Dokulil
24. 1. 2008 A co Ron Paul?
23. 1. 2008 Klvaňovi došly argumenty - má přehlcenou linku Štěpán  Kotrba
23. 1. 2008 O budoucím českém prezidentovi může rozhodnout i Kosovo Stanislav  Kliment
24. 1. 2008 Smrt za urážku islámu Lukáš  Lhoťan
18. 1. 2008 Případ Kosovo: Výzva k solidaritě s republikou Srbsko
23. 1. 2008 Rezoluce ke Kosovu v Radě Evropy prošla, ale jinak...
23. 1. 2008 Jestli se Rusko otočí východním směrem, bude to naše prohra, ne prohra Moskvy Oskar  Krejčí
24. 1. 2008 Památník písemnictví zůstane i nadále samostatnou institucí
24. 1. 2008 Pár bláznivých automobilistů chce silnice jen pro sebe
24. 1. 2008 Tříbení názorů v Česku bude dlouhé
24. 1. 2008 Oči velkého bratra
23. 1. 2008 NATO musí mít právo použít jaderných zbraní jako první
23. 1. 2008 DOKUMENT: Tachecí: "jestli ten tiskový mluvčí mluví za ministra dopravy..."
23. 1. 2008 Zkušenosti důchodce (nar. 1940)
22. 1. 2008 Britské listy jsme ze svých stránek odstranili, protože jsme je odstranili
4. 1. 2008 Témata Britských listů - nejen pro novoroční poučení
30. 11. 2007 Jací jsme
2. 1. 2008 Hospodaření OSBL za prosinec 2007

Slobodan Miloševič, Srbsko a válka v Kosovu RSS 2.0      Historie >
24. 1. 2008 Kosovo jako příklad Michal  Vimmer
23. 1. 2008 O budoucím českém prezidentovi může rozhodnout i Kosovo Stanislav  Kliment
23. 1. 2008 Rezoluce ke Kosovu v Radě Evropy prošla, ale jinak...   
18. 1. 2008 Případ Kosovo: Výzva k solidaritě s republikou Srbsko   
9. 1. 2008 Opět na Bělehrad!? Kateřina  Konečná
8. 1. 2008 Mnichov, tentokrát v Kosovu -- pokračování v dlouhodobé strategii Jaroslav  Foldyna
17. 12. 2007 Kosovo - európsky problém Matúš  Holý
10. 12. 2007 Kosovská evropská republika? Egon T. Lánský
23. 11. 2007 Samostatné Kosovo?   
18. 10. 2007 Ljubav za ljubav: Bývalý poslanec žádá spravedlnost pro Kosovo   
15. 3. 2007 Západ a jeho role při rozbití jugoslávské federace Daniel  Veselý
22. 11. 2006 Jak vyřešit budoucnost pro Kosovo, Abcházii a jižní Osetii? Jiří G. Müller
30. 10. 2006 Srbsko změnilo ústavu: Kosovo "nedílnou součástí Srbska"   
22. 9. 2006 Kosovo: Varianta Štěpána Kotrby? Pavel  Urban
26. 7. 2006 Kosovo bude špatnou ispirací Stanislav  Kliment