4. 1. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
4. 1. 2008

Immanuel Wallerstein: Čeho dosáhli zapatisté?

se svolením autora přeložil Rudolf Převrátil

Prvního ledna 1994 se hnutí Ejército Zapatista de Liberación Nacional (EZLN – Zapatova armáda národního osvobození), kterému se běžně říká zapatisté, postavilo do čela povstání v městě San Cristobal de las Casas ve státě Chiapas v Mexiku. Skoro přesně po čtrnácti letech, ve dnech 13.-17. prosince 2007, zorganizovalo EZLN v tomtéž městě mezinárodní kolokvium na téma „Planeta Země – antisystémová hnutí“ – jakousi inventuru svých vlastních cílů, jak globálních, tak lokálních. Zúčastnil jsem se tohoto kolokvia společně s řadou dalších aktivistů a intelektuálů. Subcomandante Marcos vedl v jeho průběhu sérii šesti diskusí, které jsou dostupné na internetu.

V jistém smyslu si všichni včetně Marcose kladli tutéž otázku: čeho zapatisté dosáhli a jaké jsou vyhlídky antisystémových hnutí – v Chiapasu a na celém světě? Odpověď není jednoduchá. Začněme tento příběh 1. lednem 1994. Byl zvolen za začátek povstání, protože právě v tento den vstoupilo v platnost Severoamerické sdružení volného obchodu (NAFTA, North American Free Trade Association). Heslem bylo tehdy !Ya basta! (Už dost!“). Zapatisté od začátku říkali, že jejich pět set let trvající protest proti nespravedlnosti a ponižování a požadavek autonomie je dnes organicky spojen s celosvětovým bojem proti neoliberalismu, jehož součástí a symbolem je NAFTA.

Připomeňme si, že Chiapas je možná nejchudší oblastí Mexika a že jeho obyvatelstvo tvoří převážně takzvané domorodé národy. Prvním katolickým biskupem v Chiapasu byl v šestnáctém století Bartolomé de Las Casas, dominikánský kněz, který věnoval svůj život vášnivé obraně práva Indiánů na rovné zacházení před církví a španělskou monarchií. Toto právo nebylo Indiánům nikdy přiznáno, od dob Las Casase až do roku 1994. EZLN se rozhodlo vyzkoušet jiné metody. Bylo tedy úspěšnější? Měli bychom se podívat na dopad hnutí ve třech oblastech: v Mexiku jako politické aréně, ve světosystému jako celku, a v rovině teoretických úvah o antisystémových hnutích.

Nejdřív Mexiko: ozbrojené povstání jako taktika bylo pozastaveno po přibližně třech měsících. Nikdy nebylo obnoveno. A je zřejmé, že ani nebude, pokud mexická armáda nebo pravicové polovojenské síly masivně nenapadnou autonomní zapatistická společenství. Na druhé straně mexická vláda nikdy nenaplnila dohodu o příměří dosaženou s povstalci – takzvané dohody ze San Andrés uznávající autonomii domorodých společenství.

Roku 2001 uspořádali zapatisté pokojný pochod přes Mexiko až do hlavního města v naději, že tak přimějí mexický Kongres, aby uzákonil hlavní část dohod. Pochod vyvolal velkou pozornost, ale mexický Kongres nic neudělal. Roku 2005 zapatisté zahájili „druhou kampaň“, pokus mobilizovat spojenectví zapatistů se skupinami v ostatních provinciích sledujícími víceméně podobné cíle – opět neobyčejnou akci, která však nezměnila současnou politiku mexické vlády.

Roku 2006 zapatisté demonstrativně odmítli podpořit Andrése Manuela Lópeze Obradora, levicově centristického kandidáta na prezidentský úřad, který těsně prohrál volební souboj s velmi konzervativním Felipem Calderónem, prohlášeným za vítěze. Tento krok vyvolal největší spory se sympatizanty zapatistů v Mexiku i jinde ve světě, protože mnozí se domnívali, že právě to stálo Lópeze Obradora volby. Stanovisko zapatistů vyplývalo z jejich hlubokého přesvědčení, že volební politika se nevyplácí. Zapatisté se postavili kriticky ke všem levicově centristickým prezidentům v Latinské Americe, od Luly v Brazílii až po Cháveze ve Venezuele, a to z toho důvodu, že všech případech se jedná o hnutí „shora dolů“, která nedokázala změnit nic skutečně podstatného ve prospěch utlačované většiny. Jedinou latinskoamerickou vládou, o které Zapatisté mluví dobře, je vláda Kuby, protože ji jako jedinou považují za opravdu antikapitalistickou.

Na druhé straně zapatisté dokázali v Mexiku vytvořit de facto autonomní domorodá společenství, jež dobře fungují, ačkoli jsou obležena a neustále ohrožována mexickou armádou. Politický důmysl a rozhodnost těchto společenství vyvolává velký dojem. Vytrvají ovšem, pokud v Mexiku nedojde k závažným politickým změnám, zejména vzhledem k rostoucímu tlaku na právo Indiánů být pánem na vlastní půdě? To je otevřená otázka.

Světová scéna skýtá poněkud jiný obraz. Není pochyb, že povstání zapatistů roku 1994 se stalo významnou inspirací pro antisystémová hnutí na celém světě. Bylo nepochybně klíčovým bodem obratu v procesu, který vedl k demonstracím v Seattle roku 1999, jež způsobily neúspěch setkání Světové obchodní organizace (WTO) – selhání, z něhož se tato organizace dodnes nevzpamatovala. Jestliže je dnes WTO napolo na umření, protože vztahy mezi Severem a Jihem uvázly na mrtvém bodě, zapatisté si na tom mohou připisovat určitou zásluhu.

Seattle pak roku 2001 vedlo ke vzniku Světového sociálního fóra (WSF), jež se stalo hlavní základnou pro setkávání antisystémových hnutí z celého světa. A i když se sami zapatisté nezúčastnili žádného setkání WSF, protože jsou z technického hlediska ozbrojenou silou, zůstali pro WSF hnutím-ikonou, zvláštní inspirací.

Zapatisté od začátku říkali, že jejich cíle a starosti jsou celosvětové, v jejich žargonu intergalaktické, přičemž nabízeli svou podporu hnutím kdekoli a také od nich žádali aktivní podporu. V tomto byli velmi úspěšní. A pokud se v této celosvětové podpoře začala projevovat poslední dobou únava, kolokvium v prosinci 2007 bylo zřejmým pokusem o oživení těchto spojenectví.

Z mnoha hledisek se však nejdůležitější přínos zapatistů – o nějž se také vedou největší spory – nachází v oblasti teorie. Bylo nápadné, že první ze šesti prosincových debat, které vedl Marcos, byla věnována významu teoretické práce v sociálních vědách. Co říkají zapatisté o tom, jak analyzovat svět?

Především zdůrazňují, že zásadní nesprávností dnešního světa je skutečnost, že je kapitalistický, což se musí zásadně změnit a což bude vyžadovat skutečný boj. Zapatisté samozřejmě nejsou první, kdo to tvrdí. Co ale přinášejí navíc? Jsou součástí názorového proudu vzniklého po roce 1968, podle něhož je tradiční analýza „staré levice“ příliš omezená, protože klade důraz pouze na problémy a boje městského průmyslového proletariátu. Marcos věnoval celou jednu diskusi bojům žen za jejich práva. Další věnoval klíčovému významu toho, aby kontrolu nad půdou měli po celém světě ti, kdo na venkově pracují.

A co bilo do očí, několik diskusí uvedl pod záhlavím „ani jádro, ani periférie“ – čímž odmítl myšlenku priority jednoho nebo druhého, ať z hlediska moci nebo intelektuální analýzy. Zapatisté prohlašují, že boj za práva všech utlačovaných skupin je stejně důležitý a že musí být veden na všech frontách současně.

Říkají také, že sama hnutí musí být vnitřně demokratická. Heslem je „mandar obedeciendo“, což lze přeložit jako „vést a být přitom poslušen hlasu a přání těch, kdo jsou vedeni“. To se snadno řekne a těžko dělá, ale je to volání proti historickému „vertikalismu“ levicových hnutí. Vede to k „horizontalismu“ ve vztazích mezi různými hnutími. Někteří z přívrženců prohlašují, že jsou definitivně proti jakémukoli přebírání státní moci. Jsou sice hluboce skeptičtí k získání státní moci jako „menšímu zlu“, ale přesto jsou ochotni dělat výjimky, jako v případě Kuby.

Bylo povstání zapatistů úspěšné? Jedinou odpovědí je apokryfní anekdota o Čou En-lajovi, který údajně na otázku „co si myslíte o Francouzské revoluci“ řekl: „Na hodnocení je ještě moc brzy.“

Zdroj ve všech jazycích: FERNAND BRAUDEL CENTER
Binghamton University, USA
© Immanuel Wallerstein 2007

© Immanuel Wallerstein, distribuuje Agence Global. Pokud jde o autorská práva a povolení, včetně překladů a umísťování v nekomerčních médiích, kontaktujte rights@agenceglobal.com, 1.336.686.9002 nebo 1.336.286.6606. Je povoleno stahování komentářů a jejich zasílání elektronicky nebo e-mailem třetím osobám za podmínky, že nedojde k zásahům do textu a bude zveřejněna informace o copyrightu. Autora můžete kontaktovat na immanuel.wallerstein@yale.edu.

Tyto komentáře, publikované dvakrát za měsíc, jsou zamýšleny jako reflexe současné světové scény, nahlížené ne z pohledu novinových titulků, ale z dlouhodobé perspektivy.

                 
Obsah vydání       4. 1. 2008
4. 1. 2008 Bénazír Bhuttová: BBC se omlouvá za cenzuru rozhovoru
6. 1. 2008 BBC vydala oficiální omluvu ohledně rozhovoru Frost/Bhutto
5. 1. 2008 Cenzura, nebo redakční práce? Jan  Čulík
5. 1. 2008 Al Džazíra není svatá, BBC není svatá, není svatý ani Guardian Štěpán  Kotrba
6. 1. 2008 Bhuttová o bin Ladinovi: Bylo to skutečně jen přeřeknutí? Jan  Čulík
6. 1. 2008 Aféra skupiny Ztohoven v Guardianu
1. 8. 2007 Immanuel Wallerstein: Přežije Mušarraf? Immanuel  Wallerstein
5. 1. 2008 Irácký voják prý "zabil dva americké vojáky"
5. 1. 2008 Polská vláda má vůči americké raketové základně v Polsku námitky
5. 1. 2005 Tři králové aneb Slavnost Zjevení Páně Irena  Ryšánková
5. 1. 2008 Čínsko - indická výzva Západu
4. 1. 2008 Země, kde jsou mocní beztrestní, nikdy nebudou prosperovat
4. 1. 2008 Čína: Rovnováha světové moci se rychle mění
4. 1. 2008 Česká vláda: Je to jen tvoje vina, občane, že nejsi bohatý Jan  Mertl
4. 1. 2008 Ve Francii lékařské ošetření platí pojišťovna Petr  Wagner
4. 1. 2008 Iowa: Američané pro zásadní změnu v politice vlády Spojených států Jan  Zeman
4. 1. 2008 Před 15 lety byla rozdělena Československá armáda Zdeněk  Brousil
4. 1. 2008 "Ztohoven" půjdou k soudu, jenomže co vlastně bude souzeno? Jan  Paul
4. 1. 2008 Umělecké dílo v kontextu společnosti Štěpán  Kotrba
4. 1. 2008 Děsit lidi není umění
4. 1. 2008 Islámské právo šarí‘a Jan  Potměšil
4. 1. 2008 Stěhování z Terry Street Douglas  Dunn
4. 1. 2008 Násilí, zájmy dítětě a lhostejnost institucí Anna  Čurdová
4. 1. 2008 Salazar, tichý diktátor Pavel  Kopecký
4. 1. 2008 Britské listy jsou velmi dobré
4. 1. 2008 Nová Via Iuris
4. 1. 2008 Štěpán  Kotrba
4. 1. 2008 Britské listy měly v listopadu už 156 tisíc návštěvníků, přes milion stažených stran
30. 11. 2007 Jací jsme
4. 1. 2008 Jan Čulík, Knihy za ohradou
4. 1. 2008 Jsem proti ostrakizování Rosenbergových Fabiano  Golgo
4. 1. 2008 Proč není dobré dělat z výrobce pornografie celebritu Jan  Čulík
4. 1. 2008 Debata o pornografii
4. 1. 2008 Pornografie jako kuplířství
3. 1. 2008 Rozhodne-li většina občanů v referendu, že je třeba vyvraždit Romy, je to demokratické rozhodnutí. Je správné to provést? Jan  Čulík
4. 1. 2008 Rasismus v Itálii sílí Lukáš  Lhoťan
4. 1. 2008 Jak se z potoků stávají vodopády Pavel  Urban
4. 1. 2008 Rusko 2007 -- a chybějící čas
4. 1. 2008 Immanuel Wallerstein: Čeho dosáhli zapatisté? Immanuel  Wallerstein
3. 1. 2008 Volba prezidenta jako roznětka politické krize roku krysy? Štěpán  Kotrba
3. 1. 2008 Globální válečná hrozba základny USA v ČR a naše odpovědnost Miroslav  Polreich
3. 1. 2008 Prostituti se pýří? Zenny K. Sadlon
3. 1. 2008 "Myslí si, že je reformátor"
3. 1. 2008 Zdeněk Škromach neodpověděl...
3. 1. 2008 I na to novorozeně už si počíháme! Miloš  Dokulil
2. 1. 2008 Musela Bhuttová zemřít, protože řekla, že je bin Ladin mrtev? Tomáš  Krček
2. 1. 2008 Podívat se kapitálu na zoubek Josef  Brož
2. 1. 2008 Král, válečník, kouzelník, milovník, aneb krize mužské identity a jak z toho ven Jan  Potměšil
4. 1. 2008 Zpravodajství iráckého odboje za dny 16. -- 31. prosince 2007
2. 1. 2008 Filip Paroubkovi: KSČM odmítá váš nátlak ohledně podpory kandidáta na prezidenta
2. 1. 2008 Násilí nikoho nezajímá Věra  Říhová
4. 1. 2008 Témata Britských listů - nejen pro novoroční poučení
2. 1. 2008 Hospodaření OSBL za prosinec 2007

Immanuel Wallerstein: Commentaries RSS 2.0      Historie >
4. 1. 2008 Immanuel Wallerstein: Čeho dosáhli zapatisté? Immanuel  Wallerstein
19. 12. 2007 Immanuel Wallerstein: Velký obrat? Zpráva NIE o Íránu Immanuel  Wallerstein
17. 12. 2007 Immanuel Wallerstein: Čo chce Putin Immanuel  Wallerstein
7. 12. 2007 Immanuel Wallerstein: Falešné alternativy neboli mediální pasti Immanuel  Wallerstein
20. 11. 2007 Immanuel Wallerstein: Japonsko, Spojené státy a světoekonomika Immanuel  Wallerstein
19. 11. 2007 Immanuel Wallerstein: Poslední výzva pro řešení se dvěma státy? Immanuel  Wallerstein
17. 11. 2007 Immanuel Wallerstein: Co chce Putin? Immanuel  Wallerstein
5. 10. 2007 Immanuel Wallerstein: Irák a volby v USA Immanuel  Wallerstein
19. 9. 2007 Immanuel Wallerstein: Je na programu útok na Írán? Immanuel  Wallerstein
10. 9. 2007 Immanuel Wallerstein: Vítězové a poražení v Palestině Immanuel  Wallerstein
7. 9. 2007 Immanuel Wallerstein: Nešíření jaderných zbraní aneb odpočívej v pokoji Immanuel  Wallerstein
5. 9. 2007 Immanuel Wallerstein: Vietnamská analogie Immanuel  Wallerstein
1. 8. 2007 Immanuel Wallerstein: Přežije Mušarraf? Immanuel  Wallerstein
27. 6. 2007 Immanuel Wallerstein: Protiraketový obranný štít: bláznivý nápad nebo racionální cíl Immanuel  Wallerstein
12. 6. 2007 Immanuel Wallerstein: Čí století? Immanuel  Wallerstein