Těžba ropných břidlic má v Estonsku dlouhou tradici, začala již v roce 1918 a již v roce 1955 se vytěžilo 7 miliónů tun ročně. V roce 1980, v době vrcholu těžby, to již bylo 31,35 miliónů tun. Těžba ropných břidlic byla v osmdesátých letech na ústupu po zprovoznění jaderné elektrárny Leningrad. V roce 1995 byla těžba na polovině těžby v roce 1980. Po osamostatnění z důvodu nezávislosti na svém velkém sousedovi těžba opět rostla. V roce 2005 se v Estonsku vytěžilo 14,6 miliónu tun ropných břidlic, z toho 10,9 miliónu tun se spálilo v tepelných elektrárnách. Energetická výhřevnost činí 4-8MJ/kg při obsahu síry 10%.

Zdroj ZDE

To je velmi málo porovnáme-li to například s hnědým uhlím kde se tato hodnota pohybuje okolo 17 MJ/kg. Pouze 2,8 miliónu tun se použilo na výrobu ropných produktů a koksu. Z tohoto množství se vyrobilo 345000 tun ropy. Je tedy vidět, že většina ropné břidlice se spálí bez toho aby se přeměnila na ropu. Navíc Estonsko muselo žádat při vstupu EU o výjimku neboť těžba ropných břidlic značně poškozuje životní prostředí.

Zdroj: 2007 Survey of Energy Resources ZDE

Je tedy vidět že těžba ropných břidlic je Estonských specifikem a rozhodně nesouvisí s hledáním nových zdrojů ropy. Estonsko svoji ropnou břidlici spaluje podobně jako my spalujeme hnědé uhlí ze severních čech. Zatímco ropa se používá hlavně v dopravě kde je zatím nenahraditelná. To je první mystifikace.

Dále je uveden rok starý zdroj který údajně dokazuje že většina ropy nebyla zatím v USА vytěžena. V něm je v dodatku A pracováno s veličinou efektivita E která je dána vzorcem

Zdroj Development Of America’s Strategic Unconventional Fuels Resources ZDE

Pokud veličinu E přepočítáme na Energetická návratnost na energetickou investici (ERoEI), která je spíše používaná s ropným zlomem a udává nám poměr energie získané ku energii vložené při těžbě, získáme vzorec

Po zakreslení závislosti ERoEI na E na obrázku 1 vidíme jak různými veličinami můžeme snadno ovlivnit tvar křivky dosažitelných zásob ropy.

Obr. 1 Závislost ERoEI na E

Je vidět že v současné době kdy je u ropných ložisek v perském zálivu dosahováno ERoEI od 10-30 se u veličiny E pohybujeme od 0,9 do 0,96. Oblast kde se tedy teď pohybujeme je u efektivity E „zúžena“ a případnému čtenáři pak nepřijde graf závislosti vytěžitelných ložisek (obr. 2) na veličině E tak dramatický.

Obr. 2

Hodnota E=0,5 odpovídá ERoEi=1 tedy zde energie vložená do těžby je rovna energii vytěžené. Hodnota E=0,88 (ERoEI=8) pro ropnou břidlici je podle mě značně optimistická a neodpovídá realitě. Například v publikaci „Nejistý Plamen“ je ERoEI pro ropnou břidlici rovno 1,5. Hornina by se musela před těžbou roky zahřívat a po těžbě by byla celá oblast doslova zničena. Pro ropné písky je uváděné ERoEI vyšší než pro ropné břidlice , zde je to pro začátek těžby naopak.

Zdroj: Cílek, V; Kašín, M. Nejistý Plamen, Dokořán , 2007.

Při nízkých hodnotách E získáme pouze dvojnásobek energie vložené do těžby. To znamená že tyto zásoby budou fakticky energeticky nižší o energii kterou v těžební oblasti necháme...

Co se týká ropných písků v Kanadě, je nutné si uvědomit že těžba je možná jen díky snadné dostupnosti zemního plynu v oblasti. V podstatě tedy přeměníme energii zemního plynu na energii ropy, s tím že získáme nějakou energii navíc. Těžba je spojena s obrovskou spotřebou vody a tato ropa obsahuje spíše asfalt a těžké oleje než žádoucí benzín....

Na těžbu dalších zdrojů ropy budeme tedy potřebovat stále více a více energie. Pravděpodobně tedy nastane stav kdy nebude moci navyšovat těžbu ropy. A to bude právě onen „ropný zlom“. Graf závislosti minimální ceny na efektivitě E (obr. 3) ze studie „Development Of America’s Strategic Unconventional Fuels Resources“ je tedy spíše zbožným přáním, které se nám s odstupem roku jeví nereálné.

Development Of America’s Strategic Unconventional Fuels Resources ZDE

Obr. 3

V situaci kdy totiž nebude moci uspokojit poptávku po ropě, vyletí cena ropy značně vysoko. Stačí porovnat, jak se snížení těžby ropy o 10% v roce 1979-1983 zvýšila cenu ropy.

V současném světě kdy světová ekonomika značně stoupá je patrný u některých zemí exponenciální růst surovin. Takovou typickou zemí je Čína.

Zde uvedená čísla jsou čerpána ZDE

Čína momentálně spotřebovává 7445 tisíc barelů denně, v roce 1980 to bylo 1694 tisíc, v roce 1990 2323 tisíc barelů denně a v roce 2000 4772 tisíc barelů denně. Pokud proložíme spotřebu ropy za časové období 1980 až 2006 rovnicí regrese, zjistíme že nejlépe odpovídá exponenciální závislost! V letech 1992-1993 nastal zlom kdy Čína spotřebovala více ropy než kolik produkovali její ropná pole. V dnešní době se odhadují zásoby ropy v Číně při současném tempu těžby na 12 let (současná těžba 3684 tisíc barelů denně). To vše vyvolává otázky kde budou tyto energetické zdroje nahrazeny.

Je třeba se připravovat již dnes a dát peníze z ještě pořád levné ropy do výzkumu nových energetických zdrojů. Nepovedený hlubinný vrt stojí dnes půl miliardy dolarů, podmořský výzkum ještě více. Přitom použitelnost termojaderné fůze se uvažuje až za 50 let.

Objevy, které jsou v článku zmíněny - jaderná bomba, jaderný reaktor - byly umožněny jenom díky nesmírným státním válečným dotacím. I počítač měl zpočátku hlavně využití při konstruování jaderné bomby. Proto bude nutné před odpor ekologů a navzdory liberalistům požadujícím volný trh s elektřinou trvat na tom, aby stát investoval do energetiky. Aby investoval do stavby nových jaderných elektráren, aby investoval do výzkumu rychlých reaktorů. Pan Rázl nám předkládá řešení v podobě zničené krajiny podobně, jak se stalo v severních Čechách. Na konci svého článku prohlášením „zdroje budou“ pouze papouškuje větu pana Špidly „zdroje jsou“ či pokud budeme zvlášť škodolibí, jeden známý projev prezidenta Novotného... Není možné řídit se jen okamžitým nejvyšším ziskem. A to je myslím hlavní ponaučení pro budoucnost lidstva.