15. 11. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
15. 11. 2007

Zabití bez výčitek svědomí

Výbuchy atomových bomb před desítkami let byly předmětem zájmu kanadských novin těsně před Dnem vzpomínek na padlé (Remembrance Day), protože způsobily smrt mnoha kanadských vojáků - byť ne okamžitě nýbrž po několika letech prostřednictvím rakoviny a jiných nevyléčitelných chorob. Okamžitou smrt přinesly atomové výbuchy obyvatelům japonských měst Hirošima a Nagasaki již v r. 1945. V listopadu 2007 zemřel americký letec, který svrhnul atomovou bombu na Hirošimu. Prý zemřel v klidu a míru. Po válce to dotáhnul v životě hodně vysoko - stal se brigádním generálem a po odchodu z armády byl úspěšným obchodníkem v americkém státu Ohio.

Pan Leonard Stern, reportér novin The Ottawa Citizen, se zamyslel nad činem i životem Paula Tibbetse Jr. Označil ho za "šťastného člověka", protože byl se svým činem nadmíru spokojený po celý svůj život a nikdy ho nepronásledovala hrůza z megasmrti, která postihla Hirošimu a kterou údajně trpělo nebo trpí mnoho lidí. "I ti z nás, kteří věříme, že Japonskou rozpoutalo válku v Tichém oceánu a že americká atomová bomba ušetřila životy jiných lidí a uspíšila konec války, jsme desorientováni představou, že existuje zbraň, která v jediném okamžiku zabíjí a zpopelňuje desetitisíce lidí", napsal pan Stern.

Pan Tibbets neměl žádné zábrany a jeho nekrology píší o tom, jak často říkal, že civilisté umírají ve válkách proto, že byli v nesprávnou chvíli na nesprávném místě. "Měli prostě smůlu", říkával pan Tibbets.

Jeho zásluha o vlast by nebyla o nic menší, kdyby ukázal jako starý člověk kousek svědomí. Místo pohnutí ale dával najevo jen zvědavost: "Je to ta nejproklatější věc, ten výbuch, kterou byste mohl vůbec zažít", řekl novináři, který s ním vedl rozhovor. "Víte, jak se země zachvěje a zhroutí".

Od vojáků v boji se pochopitelně neočekává, že budou rozebírat to, co jim bylo přikázáno provádět. Pan Stern zdůrazil, že cílem vojenské "kultury" a výcviku (tedy prý aspoň v minulosti) bylo přeměnit vojáky na neosobní stroje, které instinktívně útočí po vydání rozkazu na všechno a na každého, kdo je jim označen za cíl.

Kromě toho ale existuje tradice, že se vojákům vrací jejich lidskost, když válečná vřava utichne a že i cítí smutek nad tím, co zažili a viděli. Pan Stern zde připomíná nějakou legendu, podle níž Bůh rozhněvaně vytýkal svým andělům, když je viděl jak oslavovali tonutí faraónových Egypťanů v Rudém moři: "Vy si tu zpíváte, zatímco moji tvorové hynou?" - Abraham Lincoln velel rozsáhlým bojištím, kde smrt slavila hody, aby zachránil Spojené státy - a přestože tuto válku vyhrál, zemřel s výrazem smutku ve své tváři...

Tibbets zklamal podle pana Sterna jako voják i jako člověk nikoliv za to, co udělal, ale protože se nikdy nepokoušel o to, aby pochopil následky svého činu. Americká vláda byla v r. 1976 nucena omluvit se Japonsku za Tibbetse a to jak sám sobě blahopřál za svržení atomové bomby na Hirošimu, když na jedné letecké výstavě v Texasu předváděl svůj čin.

Tibbetsovi nebylo ani 30 roků, když ho v r. 1944 vybrala americká armáda za velitele ultratajného letu. Dozvěděl se, že půjde o bezpříkladnou událost - okamžité zničení lidí v celém městě. Pentagon potřeboval někoho spolehlivého, kdo by nezklamal nebo nezačal pochybovat o smyslu svého úkolu. Tibbets byl jejich mužem. "Snad je od nás nesprávné, abychom od něho očekávali, že by se u něho mohl později vyvinout soucit nebo osobní pocity", napsal pan Stern. Je možné, že ho vybrali odborníci Pentagonu právě proto, že byl odolný vůči jakékoliv slabosti. V tom případě nebyl jiný než ti, kteří s ním manipulovali. Vybrali Hirošimu jako cíl bomby "Little Boy" zčásti proto, že byla až do té doby ušetřena bombardování konvenčními náložemi. Pentagon toužil po "panenském cíli", po příležitosti ukázat přesně sílu nové zbraně na dosud nedotčeném městě.

Američtí vojenští plánovači chtěli dosáhnout nejvyššího ničivého účinku odpálením bomby vysoko nad městem. Vypočítali, že by se tak mělo stát ve výšce kolem 580 metrů. Výbuch na zemi byl nežádoucí, protože by nerovnost povrchu zeslabila jeho účinek. Pentagon tyto názory potvrdil o tři dny později, když jiný bombardér vypustil druhou atomovou bombu na město Nagasaki. Tato druhá bomba byla silnější než bomba svržená na Hirošimu, ale pro nerovnost terénu bylo zcela zničeno "jen" 6.7 km2 na rozdíl od 13 km2 v Hirošimě.

Když byl v roce 1960 dotazován na své názory fyzik Leo Szilard (který litoval toho, že se podílel na vývoji atomové zbraně), řekl: "Předpokládejme, že by bylo Německo vyvinulo dvě bomby dříve než my bychom vyvinuli své vlastní. A předpokládejme dále, že by Německo jednu bombu svrhnulo na Rochester a druhou na Buffalo, ale potom by pro nedostatek dalších bomb prohrálo válku. Pochyboval by snad někdo, že bychom považovali svržení atomových bomb na města za válečný zločin a že bychom za něj odsoudili zodpovědné osoby v Norimberku a pověsili je?" Pan Stern poznamenal, že toto srovnání s činem Spojených států není přesné, protože Německo a Japonsko byly útočníky a vedly dobyvačnou válku, zatímco se Spojené státy bránily. Přes to je Szilardova otázka těžkým problémem pro naše společné svědomí.

Paul Tibbets Jr. byl po mnoho let předmětem tzv. městských legend. Podle některých zešílel, podle jiných spáchal sebevraždu, podle dalších se stal alkoholikem nebo se dostal do vězení. Svět chtěl zřejmě věřit, že člověk, který udělal takovou věc jako on, nemohl zůstat nezměněn. V tom se ale svět zmýlil. Pan Tibbets spával klidně a zemřel v míru se svým svědomím.

                 
Obsah vydání       15. 11. 2007
15. 11. 2007 Vědci: Dnes už žijí lidé, kteří se dožijí 150 let. Je jim pravděpodobně mezi 50 - 60 lety
15. 11. 2007 YouTube: Policie ČR v Panské ulici napadla demonstranty
15. 11. 2007 Profesor Zbyněk Raida k vládní zprávě o radaru: Konečně začátek věcné diskuse? Jakub  Rolčík
15. 11. 2007 Servilně - a ještě lajdácky? Jan  Neoral
15. 11. 2007 Pokračování ruského konfliktu PPF a Děripasky
15. 11. 2007 Ideály jako porucha duše Ondřej  Slačálek
15. 11. 2007 Paroubek: Posudek o škodlivosti radaru musí být přezkoumán Jiří  Paroubek
15. 11. 2007 Výjimečný stav v Gruzii bude v pátek zrušen
15. 11. 2007 Diskriminace romských dětí ve školách: jak změnit praxi po zdrcujícím rozsudku štrasburského soudu?
15. 11. 2007 České ovzduší má problém -- topení uhlím a automobilovou dopravu
14. 11. 2007 Blahoslavený Mejstřík chudý duchem Anna  Čurdová
14. 11. 2007 Jak Julínek naplánoval Klenerovo odvolání a hra se škatulemi Štěpán  Kotrba
15. 11. 2007 Nemáme dnes v naší ubohé zaplivané porevoluční "demokracii" dost problémů?
15. 11. 2007 Je nepochybně nejstatečnější zpytovat vlastní svědomí Václav  Žák
15. 11. 2007 Případ Nohavica ukazuje hlubší problémy: Josef  Švéda
15. 11. 2007 Případ Nohavica: Přes jeho selhání na něj plivat nebudu Jan  Potměšil
15. 11. 2007 Nohavica - Hutka
15. 11. 2007 Herec, kolaborant, písničkář, udavač.... Petr  Partyk
15. 11. 2007 Zabití bez výčitek svědomí Miloš  Kaláb
15. 11. 2007 Strašidlo komunismu v Čechách a na Moravě Adam  Votruba
15. 11. 2007 Normalizační vidění v Týdeníku rozhlas
15. 11. 2007 Aféra jménem Andula (XIV. část) Josef  Brož
15. 11. 2007 Manifest maturanta
15. 11. 2007 Červený kříž lituje nedostatečné aktivity zemí-účastníků Úmluvy o některých konvenčních zbraních
15. 11. 2007 ■ ■ ■ Viktor  Dyk
15. 11. 2007 Idea princezny a masová manipulace Sandra  Wain
15. 11. 2007 Britské vysoké školy, pro a proti Jan  Čulík
15. 11. 2007 Nemoc, způsobená Oxfordem? Ema  Čulík
15. 11. 2007 Církve a globální spravedlnost
14. 11. 2007 Dodržení zákona? Na svatýho Dyndy Štěpán  Kotrba
14. 11. 2007 Osobní priority Václava Moravce, aneb nejen 17. listopad v českých mainstreamových médiích
14. 11. 2007 Pro koho platí trestní zákon o šíření poplašných zpráv? Martin  Gřeš
14. 11. 2007 Jsme pobouřeni manipulací v České televizi
14. 11. 2007 Odkryl Hutka "palčivé místo českých dějin"? Milan  Daniel
14. 11. 2007 Případ Nohavica: Je to sporné Petr  Wagner
14. 11. 2007 Policie: Starého psa novým kouskům nenaučíš Vítězslav "Vitex" Dvořák
14. 11. 2007 Blokáda Židovského města ve fotografiích
11. 11. 2007 Princip moci na pozadí války Milan  Valach
13. 11. 2007 Problémy na pracovišti -- nemusíte být bezmocní
13. 11. 2007 Pedofilové všech zemí, spojte se! Štefan  Švec
14. 11. 2007 Quid faciant leges, ubi sola pecunia regnat? Jan  Makovička
20. 10. 2007 Hospodaření OSBL za září 2007