8. 11. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
8. 11. 2007

Monitor Jana Paula:

O fenoménu českého kutilství a rekvalifikované radosti

Stanice ČR 3 Vltava vysílala v pondělí 29.10.2007 v rámci Kritického klubu pořad Nostalgie Husákových dětí, jež se u příležitosti výstavy Husákovo 3+1 na VŠUP zabýval českým kutilstvím a tzv.lidovou tvořivostí. Příspěvky diskutujících se víceméně shodly na tom, že "české kutilství" je ojedinělý fenomén, což je nepochybně pravda. Zajímavé je zamyslet se proč, co bylo příčinou.

Lidé svojí fantazií dříve zvelebovali kdeco, především své příbytky, není divu, když chtěli mít něco extra, protože trh byl omezený se vším, včetně materiálů. V pořadu padla slova jako domácí umění, nadšený diletantismus, pokleslá estetika, či estetika reálného socialismu. Jde o neurčité pojmy a tak začnu od konce otázkou, co to byl reálný socialismus? Teprve potom se můžeme ptát, čím se vyznačoval.

Domácí kutilství bylo především produktem jeho dopadu na soukromou sféru života ve všech typech omezení. To nutilo lidi paradoxně k aktivitě, k tvořivosti bez estetických ambicí. Tento jev se nevrátí, v době "reálného kapitalismu", s dostatkem všeho na trhu, se lidé zabývají jen tím, aby na to měli, tedy vyděláváním peněz, nikoliv zvelebováním ve smyslu vymysli si a udělej si sám. Ale i to je jen vnější důsledek nějakého objektivního stavu.

Jak bylo v pořadu řečeno, lidé dnes nemají důvod vyrábět si sami branku u domu, mohou si ji koupit, avšak pravda, všichni sousedé kolem ji už mají, ale naprosto stejnou. Jenže dnešní filozofie je právě taková, mít přesně to, co mají jiní, tedy to, co je výrazem standardu nějakého typu designu, či trendu. Tehdy lidé také chtěli mít to, co mají jiní, rozdíl byl v tom, že si to museli vyrobit po svém a v ten okamžik se objevila různost, pestrost, rozmanitost, jakkoliv kýčovitá, byla přece jen projevem tvořivosti.

Prioritní motivací byla ale tehdy potřeba mít stejnou věc jako jiní ve smyslu její funkčnosti, užitnosti, a pokud chtěl někdo něco na chlup stejné, buď si to nechal od souseda udělat, anebo ho kopíroval, což se nikdy stejně nepovedlo stejně a výsledek byl zase artefakt. U tisící varianty vyřezávané lampičky z překližky podle obkreslené předlohy se už o artefaktu mluvit nedalo. Člověk ale nebyl jen okolnostmi přinucen, on také sám chtěl, protože měl čas a hledal seberealizaci.

Dnes má vyžití jinde a čas nemá na nic. Otázka "Kde se bere v českém člověku tvořivost a kutilství", jež v pořadu zazněla, zůstala bez odpovědi, nuže pokusím se o ni. Co je to tvořivost, je jasné, v odvaze vytvořit si něco sám vlastním přičiněním, v ten ráz člověk zapojí třeba svůj dosud netušený potenciál, avšak kutilství je pouze důsledkem této neesteticky korigované snahy a ona obdivovaná imaginace, je výrazem oné různorodosti a originality.

Termín "estetika reálného socialismu" je tedy pouze abstraktum, pomocný termín pro orientační označení vizuality nějakého období, které neznamená peorativně nic špatného, pakliže výchozím produktem v soukromém životě byla ve většině případů originalita. Socialismus hlavně nikdy nebyl reálný ve smyslu naplnění ideje (a o tu šlo), i on byl bizarní hrou (bohužel i s lidskými osudy), ve veřejné sféře až na výjimky hrou ne příliš originální.

A další termín který zazněl, pokleslá estetika, co to vlastně je? Je to neestetičnost? A co je estetičnost? Opět další nesmysl, hojně nadužívaný, stejně jako slovo estétství. Víme, co je estetika, seriózní vědní obor, zabývající se vztahy kulturně-psycho-sociálními, kdysi fuj -- marx-leninská estetika. "Pokleslá estetika", v původním významu tedy nevědomá snaha nedodržovat profesionály vytvářenou a společností respektovanou předlohu, je právě projevem onoho "nadšeného diletantismu".

A nadšený diletantismus, neznamenající ve své podstatě opět nic špatného, není projevem ničeho jiného než radosti, tedy je výrazem pozitivního stavu v člověku. Ano, ti lidé měli radost ze svého kutilství, byli jím nadšeni i v době reálného socialismu. Takže radost a originalita, či radost a jedinečnost, to je vygenerovaný vztah z termínů nadšený diletantismus a pokleslá estetika. Radost byla oním zdrojem fenoménu českého kutilství, to je má odpověď.

Pokud se tedy vrátím k otázce "Kde se bere v českém člověku tvořivost a kutilství?", pak bych na ni odpověděl, že dnes nikde, ale dříve v jeho radosti. A není to divné, že zrovna tehdy? České kutilství bylo možná ojedinělým fenoménem právě proto, že i radost lidí byla tehdy, zdá se, ojedinělá. A tak české kutilství zřejmě zmizelo, protože se vytratila radost, jenomže kam a proč? Zmizela úplně a nebo se také rekvalifikovala?

A ještě něco. Kutilství bylo ve své době vysmívané, protože bylo podsvětím "umění reálného socialismu" i umění alternativy. Bylo pokleslé, neboť bylo nezařaditelné a ve chvíli, kdy se kýč stal od konce 80. let vlivem postmoderny součástí umění s vysokým U, když se do něho infiltroval jako inspirativní složka v letech devadesátých a převzal dominantní roli v době současné, najednou se stalo kutilství ve své kýčovitosti respektované.

Mnohé retro-návraty v současném umění a vlivy v designu jsou toho dokladem. Potíž je v tom, že kýč nelze nikdy vymyslet, nelze ho vědomě převzít jako vzor, či styl, výraz a formu. Kýč je výsledkem střetu radostné nedokonalosti s urputnou snahou po dokonalosti, vzniká v konfliktu přirozené neumělosti s uměleckou ambicí. Současné umění sice přijalo vnější projevy jinakosti či odlišnosti kýče, ale tím ho zbavilo samo v sobě jeho původního smyslu.

Došlo tím k zajímavému jevu. Jestliže byl dříve kýč považován za cosi méněcenného, nízkého či nepatřičného, co nesplňuje podmínky nějaké formální a obsahové hodnoty (kýč ale obsah nikdy žádný neměl) vůči umění s velkým U, pak toto umění z kýče vykradlo právě to, co mu vytýkalo a tím paradoxně dodalo kýči (který o to nikdy nestál) smysl a obsah, zatímco samo sebe degradovalo do -- ke kýči podružné role. Kdo s čím zachází, tím také schází.

                 
Obsah vydání       8. 11. 2007
8. 11. 2007 Přímá demokracie do fabrik! Jindřich  Kalous
8. 11. 2007 Bude šéf londýnské policie Ian Blair donucen odstoupit?
8. 11. 2007 "Lyrická teroristka" v Londýně shledána vinnou
8. 11. 2007 Schizofrenie českého novináře: Jindřich Šídlo Jan  Čulík
8. 11. 2007 Američané žalují poskytovatele internetových služeb, že předávají soukromá data americké vládě
8. 11. 2007 Multinacionální společnosti riskují ekologickou katastrofu likvidací starobylých lesů v Indonésii
8. 11. 2007 Nestlé "získává palmový olej odpovědně"
8. 11. 2007 Věty, které mě znepokojily Štěpán  Steiger
8. 11. 2007 O všeobecném základním příjmu a jiných souvislostech Jan  Hošek
8. 11. 2007 Podrobnosti: jaderné pumy nad USA Zdeněk  Brousil
8. 11. 2007 Rusko vypovědělo smlouvu o konvenčních silách
8. 11. 2007 Saakašvili vzal Tbilisi útokem
8. 11. 2007 Aféra jménem Andula (XII. část) Josef  Brož
8. 11. 2007 O fenoménu českého kutilství a rekvalifikované radosti Jan  Paul
8. 11. 2007 Horké párky a Literárky Jaroslav  Čejka
8. 11. 2007 SOBOTA: Všechny barvy proti hnědé - Společně proti neonacismu Štěpán  Kotrba
8. 11. 2007 Obrana politiky DNES Miloš  Štěpánek
8. 11. 2007 Zajímavé pojetí kritiky Petr  Nachtmann
8. 11. 2007 Nechte orgány činné v trestním řízení pracovat Zuzka Bebarová Rujbrová
8. 11. 2007 ■ ■ ■ Ivan  Diviš
8. 11. 2007
8. 11. 2007 Už ne jako samet, ale jako křišťál! Zdeňka  Ullmannová
8. 11. 2007 NE antisemitismu! Zastavme akci neonacistů!
9. 11. 2007 Peripetie právní bitvy mezi Magistrátem, soudy a pravicovými extremisty
7. 11. 2007 Příhoda z ČRo 6 Štěpán  Kotrba
8. 11. 2007 Pane doktore, pojďme na oběd... Filip  Horáček
8. 11. 2007 Zprivatizované občanství Barbora  Černušáková
8. 11. 2007 Výtka k "pár slovům k VŘSR" od pana B. Cveka
8. 11. 2007 Zklamal mě dopis Terezy Brdečkové
8. 11. 2007 Nešťastný národ, kde komunisté interpretují historii...
7. 11. 2007 Demonstrace 17. listopadu na Václavském nám. bude v 16 hodin
7. 11. 2007 Od Tuchačevského k Čunkovi Vladislav  Černík
7. 11. 2007 Cena ropy dosáhla rekordu
7. 11. 2007 Cesta do nebytí Petr  Wagner
7. 11. 2007 Budeme mluvit i o tom, co jsme nezažili Boris  Cvek
7. 11. 2007 Česká vláda se chce pokusit o národní sebevraždu Mojmír  Babáček
7. 11. 2007 Déja–vu televizní krize Štěpán  Kotrba
7. 11. 2007 Básník musí být darebák Štefan  Švec
20. 10. 2007 Hospodaření OSBL za září 2007