2. 11. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
2. 11. 2007

Abychom nezapomněli na smrt

Od nejstarších dob křesťanství církev pojímá smrt nikoli jako definitivní konec osoby, nýbrž jako cosi, co ji směřuje k poslednímu soudu a do života věčného. Zejména u mučedníků a u světců se věřilo, že přímo po smrti se znovu rodí v plnosti spasení (proto výročí smrti bylo slaveno jako narozeniny). Západní tradice postupně zavedla poněkud pohanskou představu života duší všech zemřelých, simulujícího pozemský život v okrscích ráje, očistce (ortodoxní církve zejména učení o očistci naprosto odmítají) a pekla. Východní, pravoslavná tradice chápe smrt jako určitý mezistav podobný spánku (jenom světci žijí plně), v němž duše čekají na soud. Protestanté zase vesměs věří v smrt jako zánik a ve vzkříšení jako v nové stvoření zaniklého jedince.

Víra v to, že smrt není konečné slovo lidského osudu, se může zdát přirozená a banální. Je spojena s primitivními kmenovými představami, s mytologiemi, s lidovými povídačkami. Ale tak je vždy jaksi pozemská. Mrtví žijí v podsvětí, vstávají o půlnoci z hrobu, trápí je svědomí, bloudí v hradech atd. Křesťanství chápe smrt jako důsledek celkové porušenosti vesmíru, jako zlo. Smrt tu není proto, abychom po ní byli ztrestáni či odměněni, nemá sama v sobě smysl a hodnotu, je to čirý akt násilí, vítězství temnoty, výron zla. Jsme tu s ní stejně jako i s jinými výrazy porušenosti kosmu, je sestrou hříchu, beznaděje, prázdna, lži. Na dně toho všeho je dle křesťanského učení obrovské tajemství viny, svobodné vůle tvorstva, která dává prostor sice k lásce, ale zároveň i k porušenosti. Hovoří se (v podobenství) o pádu Satana a pak o svedení člověka. Jestliže něco takového začneme vnímat v kosmickém smyslu, budeme rozumět celému tajemství lépe. V každém případě odpověď na tuto beznaději, na zdánlivě konečné slovo smrti, křivdy a hříchu je pro křesťanství jiné tajemství, totiž Golgota.

Křesťanský Bůh nesedí v nebi, aby vládl, soudil a trestal. Kdyby byl takový, smrt by měla již navždy pravdu. Ale Bůh není počtář reality. Nechce ji na druhou stranu vylhat, smést ze stolu a dějiny plné krve a utrpení lusknutím prstů nahradit selankou. To by bylo opět vítězství smrti, zapomnění, prázdnoty a zbytečnosti. Pro Boha má každý nekonečnou cenu, v celé deformitě svého osudu, se všemi křivdami, jež zažil na sobě i učinil druhým. Je třeba ho zachránit a též zároveň učinit zadost spravedlnosti, přinést oběť, vykoupit svět. A to je vtělení a smrt Boha na kříži. Proto se říká, že Kristus na kříži rozdrtil smrt, smetl moc hříchu, otevřel cestu spáse, která se týká všeho a všech, kdykoli předtím i kdykoli potom -- celých věků a celého kosmu.

V této naději má láska a pravda reálný smysl. Ten, kdo žije kdesi v skrytu a zapomnění, ale přináší ovoce lásky -- a to nikoli proto, aby si zajistil jako kupčík věčný život, ale protože prostě miluje a jen láska je důvod lásky -- ten přináší na svět perspektivu světla, je Boží, patří k Bohu, a tak je i světcem. Nikdy nebude zapomenuto, že jím je, byť by ho církve odsoudily a lidé zlynčovali a dějiny zapomněly. O tom je církevní svátek Všech svatých (1. listopadu dle římské tradice), svátek věnovaný všem neznámým, zapomenutým světcům, všem světcům, jež míjíme cestou do práce či ve vlastní rodině, všem světcům, které nevidíme pro slepost vlastního egoismu, chyceni na třpytku v síti zmaru a smrti.

V Dušičkách (podle římské liturgie 2. listopadu) křesťané vyjadřují svou víru v to, že smrtí vše nekončí a že zemřelí nejsou odbyti. Vzpomínky zaniknou, sláva pomine, potomstvo se změní v prach stejně jako předkové. Smyslem Dušiček není péče o hroby svých blízkých, jejich smyslem je být se všemi zemřelými za celé miliony let. Je to solidarita a aliance spaseného lidstva, mrtvého i živého, je to naděje, že smrt není poslední slovo... a že láska ji na kříži přemohla.

                 
Obsah vydání       2. 11. 2007
4. 11. 2007 Prezident Mušaraf vyhlásil výjimečný stav
3. 11. 2007 Je Jiří Lábus nenapravitelným kolaborantem? Petr  Nachtmann
4. 11. 2007 Ano, nechávám na sobě dříví štípat Vladimír  Mikuša
3. 11. 2007 Poučení z Čunkova vývoje ve straně a společnosti Štěpán  Kotrba
4. 11. 2007 Nejsem přívrženec konspiračních teorií Petr  Wagner
4. 11. 2007 Nebudu už číst Britské listy s takovým zájmem jako dříve
3. 11. 2007 Martin Luther, obcování a očistec Zdeněk  Bárta
3. 11. 2007 O zdražování a reformách
4. 11. 2007 Upřímnost normalizačních kádrů
4. 11. 2007 Jak to bylo "opravdu" s Plastic People
4. 11. 2007 Plastic People "patří ke kvalitní kultuře"
4. 11. 2007 Svědectví pana Lachouta "není pravdivé"
2. 11. 2007 Nemám jasno v kauze Čunek Jindřich  Kalous
2. 11. 2007 Češi jsou rádi, když za ně tahá kaštany z ohně někdo jiný
2. 11. 2007 Rada ČT bude prověřovat nejen reportáž o Čunkovi, ale práci celé redakce publicistiky Štěpán  Kotrba
2. 11. 2007 Předseda Syndikátu novinářů neví, která bije
2. 11. 2007 Abychom nezapomněli na smrt Boris  Cvek
3. 11. 2007 Radar: Rusové nebudou v Brdech, tvrdí vysoký úředník českého ministerstva zahraničí
2. 11. 2007 O Paroubkově osudu nejspíše rozhodne prezidentská volba Štěpán  Kotrba
2. 11. 2007 Zákon je zákon, ale... Boris  Cvek
2. 11. 2007 Unijní smlouva ve čtvrtce másla Karel  Košťál
1. 11. 2007 Inflace podpisů angažovaných petentů Štěpán  Kotrba
3. 11. 2007 Startér - soutěž začínajících kapel vyhlašuje druhý ročník
2. 11. 2007 Čtvrtá etapa čunkiády Stanislav A. Hošek
2. 11. 2007 Všem otrokům, kteří se cítí svobodní Ladislav  Žák
2. 11. 2007 Lidé nejsou bezmocní, jsou odevzdaní
2. 11. 2007 Je mi z vás úplně špatně
2. 11. 2007 Co znamená schopnost ČT potopit Čunka
2. 11. 2007 Manipulace?
2. 11. 2007 Když jsou pravidla špatná, je nutno je změnit, ne je porušovat
1. 11. 2007 Čunek: Špinavostí se dostal k moci, špinavost ho od moci zase dostane
2. 11. 2007 Za určitých okolností je porušování zákonů nutné
2. 11. 2007 Proti politikovi se v ČR nikdy nepovede spravedlivý proces
2. 11. 2007 V ČR fungují jen Parkinsonovy zákony
1. 11. 2007 Spravedlivý proces
2. 11. 2007 Čunek odstoupil pozdě Pavel  Kováčik
2. 11. 2007 ČSSD chce posílit transparentnost neziskového sektoru
2. 11. 2007 Bém, beton a blob Tomáš  Samek
1. 11. 2007 Lze tvar návrhu nové Národní knihovny alias "Chobotnice" určit alespoň trochu přesněji než jen slovy ? Jiří  Nezval
2. 11. 2007 Londýnská policie shledána vinnou ze zabití Brazilce
2. 11. 2007 Neděle Ivan  Blatný
2. 11. 2007 Po Gymplu Tomáš  Koloc
2. 11. 2007 Divokým Kurdistánem a dál na východ Daniel  Veselý
2. 11. 2007 Roztomilý pán aneb pojednání o rodině a státu Anna  Čurdová
2. 11. 2007 Ochrana životního prostředí v praxi, aneb Opatření proti nečistotě vzduchu Uwe  Ladwig
1. 11. 2007 Škoda, že do BL (skoro vůbec) nepíší chytří pravičáci Stanislav A. Hošek
1. 11. 2007 Čunek může být čuně, ale čuňaty se nesmí stát novináři Štěpán  Kotrba
1. 11. 2007 Sarkozy v přední linii v boji za "Zvyšování Životní Úrovně Pracujících"
20. 10. 2007 Hospodaření OSBL za září 2007