Zástupci Scholars for 9/11 Truth and Justice a obětí útoků z 11. září před časem z mnoha úhlů peticí napadli zprávu NIST, co do kvality vědeckých standardů a informace v ní obsažené, a žádali nápravu. NIST jejich četné návrhy poměrně velmi arogantním způsobem v prvním kole stížnosti zamítl. Například žádost, aby prozkoumal četná svědectví o přítomnosti výbušnin a možnost, že hrály roli, jednoduše znovu odmítl s tím, že se "testováním trosek na přítomnost reziduí výbušnin nezabývá" (a i kdyby tam nějaké prý nakrásně našla, nemuselo by to prý být "nutně směrodatné") - stejně jako se vůbec nezabývá tím, jak je možné, že se obě 110 patrové budovy , projektované na 200 kilometrový hurikán a náraz B 707, úplně zhroutily symetricky kolmo k zemi rychlostí jen o málo nižší, než volný pád, jak domečky z karet, že po nich zbyly hromady ocelových trosek vysoké maximálně pár pater, zato týdny skrývající jezírka roztavené oceli, přičemž většina statisíců tun betonu podlah se ve formě jemného prášku rozptýlila po území několika kilometrů čtverečních, spolu s tunami záhadně téměř nepoškozeného papíru a naopak mikroskopickými kuličkami železa, které evidentně prošlo bodem varu, atd... Odpověď na petici jasně naznačuje, že se těmito věcmi NIST zuby nehty vůbec zabývat nechce. Není tedy celkem divu - uvážíme-li, že pomalu dochází munice absurdních hypotéz k odvedení pozornosti a dostavuje se možná i únava z neustálého lhaní - že se do odpovědi na petici již vloudila věta: "celkový kolaps nejsme schopni plně vysvětlit".

Stížnosti na výsledky práce NIST nejsou ojedinělé. V srpnu například bývalý šéf oddělení výzkumu požárů v NIST James Quintiere volal po nezávislém prošetření způsobu, jak NIST kolaps Dvojčat zkoumá. Quintiere prohlásil, že závěry NIST jsou "pochybné", nedokázaly se držet standardních vědeckých postupů, a fakt, že nedokázaly nic říci o budově 7 svědčí o tom, že výzkum není kompletní.

O tom, že NIST dezinformuje veřejnost a jeho vědecké standardy jsou na velmi nízké úrovni se člověk může přesvědčit na jeho stránkách FAQ, kde například hned druhou, vysoce klíčovou otázku - po bezprostředních příčinách prohnutí nosníků pláště poškozených pater směrem dovnitř - vysvětluje stále mechanismem, který byl již před hodným časem velice přesvědčivě vědecky vyvrácen. Podobně tomu bylo svého času s teorií takzvaného "palačinkového kolapsu", kterého byly plné noviny a televize, včetně sugestivních obrázků nesmyslu. Tu už NIST pod tlakem naštěstí zcela opustil. Nebuďme přehnaně optimističtí, ale věci se přece jen pomaličku hýbou. Ve výzkumu neuvěřitelně liknavý NIST dal autorům petice celých 30 dní lhůty na odvolání. Šibeniční termín na napadení té snůšky arogance... Počkejme si tedy na další kolo.