Ačkoliv ministr Gates prohlašuje, že nebude učiněn žádný krok bez souhlasu české vlády, navrhl přítomnost ruských vojáků na základně v Brdech při své nedávné návštěvě Moskvy. Spojené státy tak ústy svého ministra obrany rozhodovaly ,,o nás bez nás". Jedna mocnost zve vojáky jiné mocnosti na území třetího státu, který si dobře pamatuje ne zas tak dávnou okupaci jednou z těchto velmocí, a je to dokonce vydáváno za diplomatické vítězství.

Iniciativa Ne základnám upozorňuje, že takovéto jednání představitelů americké administrativy a armády není neobvyklé a potýká se s ním většina zemí, které vojenské základny USA hostí. Dobře známým případem je základna v dánském Thule, na níž byly téměř deset let uskladněny jaderné zbraně bez vědomí dánské strany. Gatesův návrh ukazuje, že obavy z podobného vývoje v případě brdské radarové základny jsou zcela oprávněné.

Skutečnost, že premiér Topolánek americký návrh okamžitě neodmítl a místo toho oznámil, že "necítí potřebu to komentovat", je jen dalším důkazem toho, že v otázce radaru nehájí zájmy České republiky, ale je zcela poplatný administrativě USA.

Iniciativa Ne základnám dlouhodobě upozorňuje, že v případě umístění základny se Česká republika může stát pouhou figurkou v souboji velmocí bez jakékoli možnosti ovlivňovat dění na svém území.

Závažné bylo i vyjádření ministra Gatese, že základny ,,budou spuštěny" až tehdy, kdy se potvrdí íránská hrozba. Nabízí se však otázka proč stavět základny, které nám mohou být úplně k ničemu. Místo eskalování mezinárodního napětí budováním takovýchto systémů a vyhrožováním třetí světovou válkou by se měly Spojené státy v zájmu svých občanů i ostatních obyvatel světa soustředit na dialog a rozvojovou spolupráci. Argument o spuštění základny až tehdy, kdy se prokáže nebezpečí, také vyvolává otázky o tom, jaké jsou skutečné motivy rozmísťování těchto systémů. Írán podle poslední zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) spolupracuje s jejími inspektory a ti nezjistili žádné obohacování uranu k výrobě atomové bomby.