RF by si přála, aby se s organizace vyvinula obdobná instituce, jakou je OBSE v Evropě. V roce 2004 získalo pozorovatelský status Mongolsko. O rok později se pozorovateli staly Írán, Indie a Pákistán. Žádost USA, aby se směly summitu zúčastnit, byla odmítnuta, naopak byly vyzvány, aby vyklidily základny ve Střední Asii. Uzbekistán již smlouvu s USA vypověděl. V roce 2005 Šanghajská organizace spolupráce na závěr její schůzky v Kazachstánu vyzvala Američany vedenou koalici v Afghánistánu, aby stanovila jasný časový plán stahování svých jednotek z členských zemí této organizace. Jak Uzbekistán, tak Kyrgyzstán mají na svém území základny, které Američané využívají. (Uzbekistán je tvrdá diktatura.) Na posledním summitu v říjnu 2005 v Moskvě bylo mimo jiné projednáno propojení bankovních ústavů členských států. Ruská federace i Čína mají snahu aktivizovat v rámci ŠOS také vojenskou spolupráci. Organizace však získává na silný popud Číny i roli v oblasti rozvoje ekonomické spolupráce mezi členskými zeměmi. Čína vyčlenila 920 milionů dolarů na projekty se zeměmi Střední Asie. Čínské investice hrají roli ve finančně nákladných projektech napříč celou Střední Asií. Čína především vyvíjí spolupráci v oblasti energetiky, což v případě Kyrgyzstánu nebo Tádžikistánu znamená podpora ve výstavbě a rekonstrukci vodních elektráren. Společně s Fondem trvalého rozvoje Kazachstánu a Státní rozvojovou bankou Čína plánuje financovat výstavbu systémů elektrických sítí či metalurgického závodu v Pavlodarské oblasti. Střední Asie je také vděčným importérem čínského zboží. Jednací řečí ŠOS Je ruština a čínština.

Při cvičení na střelnici Čebarkul účastníci vyslali do akce celkem 70 bojových helikoptér, bombardérů, výsadkových letounů, skoro 100 tanků a obrněných vozů. Podle oficiálního plánu manévrů provedly zúčastněné armády letecký průzkum, výsadkový průzkum, blokování vesnic, úder proti pomocníkům nepřátel a proti dalším subjektům.

Po společném cvičení, čínský hlavní velitel manévrů, náměstek náčelníka generálního štábu čínské armády Xu Qiliang uvedl, že prostřednictvím společného cvičení se čínská armáda obeznámila a přizpůsobila prostředí v místě manévrů. Účastníci současně prokázali dobrou spolupráci a svědomitost. Domnívá se, že první cvičení dosáhlo výborného úspěchu.

Ruská zahraniční politika tradičně nahlíží na mezinárodní vztahy, zvláště v politicko-bezpečnostní oblasti, jako na hierarchický systém. Na jeho vrcholu je OSN s Radou bezpečnosti, v níž má RF stálé členství a tzv. právo veta, a jejíž rozhodnutí jsou podle mezinárodního práva závazná. Pod ní podle tohoto pohledu fungují jednotlivé mezinárodní organizace. Členské a pozorovatelské země Šanghajské organizace spolupráce zaujímají rozlohu 37,4 milionů čtverečních kilometrů (více než tři pětiny velikosti Eurasie), mají dohromady 2,82 miliard obyvatel a 6,5 milionů vojáků. Na území Šanghajské organizace je více zdrojů ropy a zemního plny než kontrolují země OPEC. Rusko, Čína , Indie a Pákistán jsou vlastníci jaderných zbraní. Společné protiteroristické manévry členských zemí Organizace šanghajské spolupráce už uspořádaly tyto země v Číně v roce 2003, v ujgurské autonomní oblasti Xinjiang. Místopředseda čínské Ústřední vojenské komise a ministr obrany Chao Gangchuan po ukončení manévrů jednal s ruským velitelem, který manévry sledoval. Ministr tehdy řekl, že Čína a Rusko mají širší společné zájmy a povinnosti v mezinárodních záležitostech. Úspěšný průběh manévrů podle čínského ministra plně dokázal pevné odhodlání a velkou sílu Organizace šanghajské spolupráce bojovat proti terorismu. Čína je dle tehdejších oficiálních prohlášení "ochotna společně s Ruskem přispět k rozvoji této organizace a k udržení regionální bezpečnosti a stability a světového míru." Informace přinesl čínský rozhlas.

Richard Heinberg: Energetická geopolitika 2006 ZDE

Globální hrozba ze strany nejrozsáhlejšího militaristického komplexu všech dob ZDE

Šanghajské organizace spolupráce TÉMA BL