8. 8. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Topol M
8. 8. 2007

Rusko začíná sériovou výrobu nejmodernějších střel pro jaderné ponorky

Mezikontinentální balistické rakety SLBM Bulava M (morskoj), které mají dolet 8600 km a nesou každá deset jaderných hlavic (D-19M Bulava-30) či jednu o síle 500kt - 1Mt (D-19M Bulava-M - pak některé zdroje udávají dolet až 10 000 km) , pokládá od února 2004 prezident Putin i vedoucí projektu a hlavní konstruktér Jurij Solomonov za nejmodernější ruskou zbraň , schopnou proniknout jakýmkoliv obranným "deštníkem". SS-NX-30 je derivát střel Topol-M (SS-27), kromě nepatrného poklesu v doletu, vzniklého kvůli nutnosti startu z ponorky. Střela SS-27 je 21,9 metrů dlouhá, příliš dlouhá na to, aby se vešla do typické ruské ponorky. Nejspíše má pravdu, protože se jedná o takzvané kvazibalistické střely s vlastním astronaváděním, samostatnou inteligentní manévrující schopností nosiče i hlavic. Plánováno je i mobilní, pozemní řešení na tahači 8x8. Sergei Ivanov prohlásil, že "ruské ozbrojené síly budou dostávat do operačního nasazení tyto zbraně koncem roku 2007."

Největší předtím nasazená ruská SLBM byla R-39/ SS-N-20 Sturgeon - Jeseter, která byla 16 metrů dlouhá. První série střel Bulava 30 unesla šest samostatně naváděných hlavic o síle 150 kt. Bulava 47 s doletem 8 500 km nese pouze tři malé samostatně naváděné protibunkrové hlavice o síle 5 kt. 21. 12. 2005 v 05:19 UT byl z ruské atomové ponorky ponořené v Bílém moři odpálen druhý zkušební exemplář této nové střely. Hlavice rakety úspěšně dopadla v cílové oblasti Kura na Kamčatce. První zkouška se uskutečnila v září roku 2005. Poslední 28. června 2007. Doposud se touto střelou vyzbrojovaly ponorky třídy 941 Akula/ Typhoon, poslední test se uskutečnil na ponorce Dmitrij Donskoj.

Nová ruská ponorka čtvrté generace třídy Borej (Projekt 955) , jejíž první exemplář už byl spuštěn na vodu 2. listopadu 1996 v armádní loděnici Severodvinsku v Arkhangelské oblasti pod označením Jurij Dolgorukij, bude vybavena dvanácti těmito balistickými raketami - celkem se 120 samostatně naváděnými hlavicemi a je určena pro Severní oceán. Váha 14,7 - 24 tisíc tun. Maximální ponor 450 metrů. Trup je dlouhý 170 metrů a široký 13,5 metru. Posádka má mít 107 osob. Design trupu má dosáhnout nižších nákladů na údržbu a větší dostupnost náhradních dílů. 19. března 2004 započala stavba druhé ponorky "Alexandr Něvskij". Stavba ponorky "Vladimir Monomach ", byla započata 19. března 2006. "Poprvé za 17 let jsme vyrobili takové plavidlo, v podstatě je to první ruská strategická ponorka, ponorka nové generace," řekl první vicepremiér Sergej Ivanov. Alexandr Něvskij má být dokončen v roce 2009 a Vladimir Monomach v roce 2011. Obě ponorky jsou určeny pro Pacifik. Do roku 2020 má vzniknout 12 - 16 těchto ponorek.

Ruské vojenské námořnictvo v pondělí oznámilo, že po nedávném úspěšném testu nové balistické rakety Bulava-M začne sériovou výrobu těchto strategických střel pro své nejmodernější vojenské jaderné ponorky.

"Poslední pokusné odpálení rakety Bulava-M koncem června bylo velmi důležité. Vzhledem k výsledkům bylo rozhodnuto, že začne sériová výroba této nové výzbroje," citovala agentura Interfax admirála Vladimira Masorina, který velí ruskému vojenskému loďstvu. Raketu Bulava-M pokládá podle agentury Reuters ruský prezident Vladimir Putin za zbraň, která je s to prorazit každý systém protiraketové obrany. Střela má dolet osm tisíc kilometrů a může nést až deset jaderných hlavic se samostatnými dráhami letu.

Je určena pro ponorky nové generace Borej, z nichž první pod jménem Jurij Dolgorukij byla dána do provozu v dubnu. Ruská armáda po letech omezených investic do raketového arzenálu začala na jaře zkoušet nové zbraňové systémy. Moskva o nich tvrdí, že jsou schopny překonat součást amerického protiraketového deštníku, o jehož umístění ve střední Evropě Spojené státy přes ostré protesty Ruska v současnosti vyjednávají s Českou republikou a Polskem.

Takto pojala zprávu o započetí sériové výroby střel Bulava - M ČTK.

Ponorka třídy Borej Projektu 935 Dmitrij Konstantinovič s délkou 170 metrů, průměrem těla kolem 10 metrů a hloubkovou rychlostí přes 25 uzlů (přes 45km/h) má nosnost 20 SLBM střel R-39M Grom. Střely Bulava může nést i ponorka Projektu 941 Akula. Pro nové nukleární strategické ponorky Projektu 955 byl vytvořen raketový komplex D-19UTH pro nosiče na pevné palivo. Smlouvy START I a II umožňuje Rusku mít 1 750 - 1 900 hlavic na moři.

Ponorka Projektu 955 s 12 střelami Bulava - M dokáže střely vypouštět z hloubky do 65 metrů a při rychlosti až 15 uzlů a je navíc vybavena šesti odpalovacími šachtami na torpéda ráže 533 mm , kterými může odpalovat i střely RK-55-"Granat" (NATO-Code SS-N-21 Sampson) s jadernou hlavicí o síle 200 kT a doletem 2 400 km. Navazující Projekt 955A bude vybaven až 16 střelami Bulava - M. Celkem má být postaveno sedm ponorek této třídy do roku 2015. Podle deníku Pravda tyto lodě zůstanou ve službě ruského námořního strategického ponorkového loďstva do roku 2040-2050.

Už teď ale pokračuje vývoj následující generace 955. Sevmash pokračuje i ve stavbě víceúčelové nukleární ponorky Projektu 855 Jaseň, který bude překonávat parametry soupeřů ve většině charakteristik. "Severodvinsk " (NATO-Code GRANAY), hlavní náhradník 855 projektu, je mnohem více komplikovaný než dokonce plánované ponorky Projektu 955. Má mít jak více různorodých zbraní, tak má umožňovat různorodější taktiku. Má menší rozměry, mení posádku, vyšší ponor až do 600 metrů. V stejnou dobu velení ruského námořnictva uvažuje o nutnosti začít vývoj dalšího nového projektu víceúčelové jaderné ponorky menšího dosahu. Účel? Podmořský lovec.

Bulava M bude vyráběna sériově - v ruštině ZDE

Bulava M - mediální monitor - v ruštině ZDE
                 
Obsah vydání       8. 8. 2007
8. 8. 2007 Má smysl XBR radar bez antiraket? Stanislav  Kaucký
8. 8. 2007 Vstup do USA -- bez víz možná, bez problémů nikoli Jiří  Jírovec
8. 8. 2007 Martin Bursík nezemřel
8. 8. 2007 Rusko na pranýři Oskar  Krejčí
8. 8. 2007 Žijeme ve dvou různých světech, pane doktore
7. 8. 2007 Záhadná obrana XBR radaru v Brdech Stanislav  Kaucký
7. 8. 2007 Demokracie bez kritické kontroly tisku dlouho nevydrží, aneb O čem se v Praze nepíše Uwe  Ladwig
8. 8. 2007 Kontrolní otázka protiradarovým aktivistům
8. 8. 2007 Jak lze zamaskovat radar Jan  Neoral
8. 8. 2007 Neznalostí trpí Klvaňa, nebo Neoral?
8. 8. 2007 Vyšetřování pokračuje, nezapomeňte! Oskar  Krejčí
8. 8. 2007 Šanghajská organizace spolupráce uspořádala vojenské cvičení - v Rusku Štěpán  Kotrba
8. 8. 2007 Dejà vu Kateřina  Komorádová
7. 8. 2007 Co asi vicepremiér Čunek říct nechtěl Michal  Kuklík
8. 8. 2007 Vyšetřování skončilo, zapomeňte Petr  Wagner
8. 8. 2007 Prohra policajtoreportérů Štěpán  Kotrba
8. 8. 2007 Salichov rozhodl: Čunek je nevinen Boris  Cvek
8. 8. 2007 Za oponou neoliberálního humanitarismu: od Iráku k Darfúru Mesfin  Gedlu
8. 8. 2007 Inzerenti houfně opouštějí populární server Facebook
8. 8. 2007 Názor dne Oldřich  Průša
8. 8. 2007 Americký benzin za korunu litr Ctirad  Novák
8. 8. 2007 Zvíťazia mierové aktivity, či vidina ziskov?
8. 8. 2007 Král Bush I. Štěpán  Steiger
8. 8. 2007 Dávat těm, kteří chtějí víc
8. 8. 2007 Přijdou Zelení o své iluze? Tomáš  Krček
8. 8. 2007 Rusko začíná sériovou výrobu nejmodernějších střel pro jaderné ponorky Štěpán  Kotrba
7. 8. 2007 Jak Poláci "zabíjeli sovětské důstojníky"
7. 8. 2007 Jak vychovávat mladé vandaly?
7. 8. 2007 Američané "ztratili" v Iráku 190 000 zbraní
7. 8. 2007 Stroje, humanismus a evoluce society Miroslav  Vejlupek
7. 8. 2007 O dobré míře, aneb Bylo nebylo Michal  Kuklík
6. 8. 2007 Má to cenu, ale jen konkrétně - a s důkazy Ivan  David
7. 8. 2007 Romský problém v ČRo 6 Štěpán  Kotrba
7. 8. 2007 Rusko instalovalo protiraketový a protiletadlový systém S-400 Štěpán  Kotrba

Ruská varování před studenou válkou a asymetrické odpovědi RSS 2.0      Historie >
8. 8. 2007 Rusko na pranýři Oskar  Krejčí
8. 8. 2007 Rusko začíná sériovou výrobu nejmodernějších střel pro jaderné ponorky Štěpán  Kotrba
7. 8. 2007 Rusko instalovalo protiraketový a protiletadlový systém S-400 Štěpán  Kotrba
3. 8. 2007 Ruský ponor do velmocenské hloubky Štěpán  Kotrba
2. 8. 2007 Základna USA a výpověď smlouvy o důvěře Ruskem Miroslav  Polreich
31. 7. 2007 Jen dočasný mráz mezi Moskvou a Londýnem? Jiří G. Müller
24. 7. 2007 Bělorusko chce dodat zbraně Chavezovi - za miliardu dolarů Štěpán  Kotrba
24. 7. 2007 Továrny hrůzy: Made in America Nikola  Čech
18. 7. 2007 150 DNÍ LHŮTY: Zbraně nejsou na hraní Oskar  Krejčí
17. 7. 2007 Evropa a konvenční ozbrojené síly I.: Od Helsinek po Vídeň Zdeněk  Brousil
18. 6. 2007 Jak jsem potkal Rusko Ladislav  Žák
18. 6. 2007 Vychytralost Putinovy nabídky základny v Gabale Štěpán  Kotrba
16. 6. 2007 Raketový systém: USA odmietli ruskú ponuku   
15. 6. 2007 Americký protiraketový systém ve Východní Evropě: Neúplný systém, který kontinentu přinese menší bezpečnost   
14. 6. 2007 Putin o raketové obraně