To opět potvrdil šéf rakouské delegace sociální demokrat Albrecht Konecny na tiskové konferenci, která se konala po uzavřené schůzi na půdě českého senátu. Komise, která byla vytvořena na základě společné dohody šéfů vlád Česka a Rakouska, se skládá z deseti poslanců a tří senátorů vedených Janem Kasalem a z obdobného složení jedenácti zástupců dolní a horní komory vídeňského parlamentu.

Rakouská strana přivítala, že první jednání bylo ve znamení "ducha vytvoření pozitivní atmosféry" na obou stranách s přáním dosáhnout vzájemné dohody. "Jde více o psychologický než politický proces", prohlásil Konecny.

"Šlo o mimořádně věcné jednání a všichni účastníci z této diskuse vyšli nepoškozeni". Proto také nebyly nastoleny otázky, související s poruchami v provozu Temelína, které zveřejnilo vídeňské ministerstvo životního prostředí. To potvrdilo stížnosti rakouských odpůrců jaderné energie, že údajně čtrnáct poruch z dvaceti nebylo nahlášeno. Mělo se přitom jednat o poruchy stupně číslo jedna Mezinárodní atomové komise, které musí být nahlášeny podle Melkských dohod do 72 hodin Vídni.

Pro srovnání jde o nejnižší nebezpečí, protože katastrofa Černobylské jaderné elektrárny v roce 1986 byla hodnocena stupněm sedm. Český úřad pro jadernou bezpečnost však toto obvinění odmítá, protože původně tyto poruchy byly hodnoceny jako nulové a teprve po měsíci překvalifikovány na první stupeň.

Přesto, jak zdůraznil vedoucí české delegace, ani tato skutečnost nebyla utajována. Vedoucí rakouské delegace toto vysvětlení přijal a prohlásil, že proto se na tomto zasedání komise touto záležitostí nezabývala.

Pozitivní bilanci jednání komise ocenili i zástupci rakouských opozičních stran, kteří jsou v ní zastoupeni, Zelení a Svaz pro budoucnost Rakouska BZÖ a s jistými výhradami i člen za Svobodné. Mluvčí Zelených pro životní prostředí poslankyně Ruperta Lichteneckerová prohlásila, že přes všechny rozdíly na obou stranách byl sestaven korektní pracovní plán, i když půjde "o obtížnou cestu k řešení problémového temelínského reaktoru".

Poslankyně za BZÖ Ursula Haubnerová ocenila "velmi konstruktivní a otevřenou atmosféru" jednání a pozitivní signály na české straně. Zástupce za Svobodné Werner Neubauer ale prohlásil, že "je těžko hovořit o konstruktivitě jednání" a kritizoval prohlášení bývalého českého ministra průmyslu Milana Urbana.

Ten pohrozil odchodem z komise, když Rakušané budou odmítat návštěvu Temelína. Na druhé straně však uvítal, že byl přijat jeho návrh, aby příští zasedání komise v září se konalo ve Vídni. Rakouský tisk přináší přitom Urbanovu argumentaci, že Rakušané nemohou posuzovat bezpečnost Temelína, když jej odmítají osobně navštívit. Označují jej přitom za jednoho z hlavních zastánců rozšíření jaderné elektrárny o další dva reaktory.

Vídeňského zářijového zasedání komise by se pak měli zúčastnit experti na mezinárodní otázky a na něm by obě delegace podle Konecného měly podat své rozdílné návrhy. Vedoucí české delegace Kasal prohlásil, že česká strana plnila dohody z Melku, a proto je "považuje v zásadě za naplněné". Zopakoval přitom pozvání členů společné meziparlamentní komise do Temelína. Čeští zástupci zastávají názor, že "občané obou zemí mají právo na úplné, pravdivé a vyvážené informace o bezpečnosti Temelína".

Vídeňský list "Kurier" přinesl při příležitosti česko-rakouských jednání o Temelínu informaci, ze které vyplývá, že Vídeň se dostala do pozice nereálného bojovníka proti jaderné energetice.

V současné době je Rakousko obklopeno zeměmi, kde je v provozu na 38 jaderných reaktorů. V celém světě je pak v současné době 441 jaderných elektráren, vyrábějících 16 % elektrické energie. Další, zejména v jižní Americe, jsou plánovány nebo ve stavbě. O reálném omezení ani současná vláda v Německu nepočítá, protože ji nemá čím nahradit.