Zpráva obsahuje informace o práci BStU v uplynulých dvou letech a plnění zákonem daných úkolů. Pověřenkyně upozornila, že v poslední době se zájem o dějiny NDR zřetelně zvýšil. To se odrazilo především v tom, jaké materiály připravovala úřadovna pro různé instituce, které se zabývají érou diktatury SED a v počtu individuálních žádostí o přístup a seznámení se s jednotlivými svazky státní bezpečnosti. Birthlerová konstatovala, že v posledních pěti letech se situace stabilizovala, ale v minulém roce opět zájem o jednotlivé svazky podstatně vzrostl, a to oproti roku 2005 o 20 procent. Celkem bylo podáno 97 tisíc žádostí a tento vzestupný trend se projevuje i v prvních měsících letošního roku.

Současně však lze pozorovat, jak bývalí pachatelé z řad STASI se snaží na základě existujících svazků pošpinit své oběti. Jejich aktivity jsou ukázkou různých pokusů se od éry diktatury SED v oblasti politiky i kultury distancovat, v horším případě je legitimovat nebo dokonce ji prezentovat jako oprávněnou. Spolková pověřenkyně ve zprávě dále poukazuje na důležitost spolupráce s jednotlivými spolkovými zeměmi při rozšiřování poznatků o diktatuře SED a jejího represivního aparátu především na školách. Předávání znalostí o době druhé německé diktatury je důležité pro osvětu současné generace. Proto je nutno ještě více prohloubit osvětlovací a výzkumnou činnost o tomto období ve všech oblastech života.

Úřad spolupracuje také se zahraničím a ve zprávě zaznamenává i navázání spolupráce s českou stranou. Z ní vyplývá, že v roce 2OO5 navštívila úřad delegace ústavního výboru Poslanecké sněmovny, která se seznámila se zacházením s tajnými úředními doklady. Navázány byly kontakty i s ÚDV a v listopadu téhož roku absolvoval pětičlenný tým historiků pracovní návštěvu. Zvláštní pozornost věnoval informačním pohovorům o práci úřadu a seznámil se s dokumentačním centrem a odbornou knihovnou. V květnu minulého roku zavítala další delegace z ÚDV k třídennímu pracovnímu pobytu, na kterém vyjádřila svou snahu zpracovávat dějinné souvislosti. V únoru letošního roku se v Praze konala výstava "Běženci z velvyslanectví a jejich cesta z Prahy do Hofu", kterou připravily úřadovny BStU z Drážďan, Lipska a Saské Kamenice.

Rozšíření možností úřadu umožnila i novelizace zákona Bundestagem s platností od prosince minulého roku. Ten ulehčil přístup k dokumentům STASI pro výzkum a studium a zlepšil tak podle Birthlerové podmínky pro jejich současný výzkum a zpracování. Nyní je tedy možnost přezkoumat spolupráci určitých osobností z politického a kulturního života s východoněmeckým režimem. Týká se to jak členů spolkové a zemských vlád, poslanců, komunálních zastupitelů a vysokých úředníků, tak rovněž soudců, vojáků a především sportovních reprezentantů. Od existence úřadu bylo tak podáno na 1,75 milionů žádostí a téměř všechny se týkaly osob z nových spolkových zemí včetně Berlína. Rovněž zaměstnávání bývalých spolupracovníků ministerstva státní bezpečnosti a STASI jsou úřadem posuzována. Spolková pověřenkyně se přitom kriticky vyjádřila k personálním rozhodnutím na počátku devadesátých let, které však nelze dodatečně korigovat.

V následném období lze očekávat neutuchající zájem o zjišťování personálních svazků, které nadále budou plynule vyřizovány.. Těm, kteří na to mají nárok, bude proto přátelsky vyhovováno, protože dějiny NDR ještě dlouho nebudou zpracovány Vzhledem k tomu, že se minulost často bagatelizuje, musí se především mladí lidé poučit na dějinách obou německých diktatur, aby mohli ocenit, co pro ně znamená svoboda a demokracie, zdůraznila spolková pověřenkyně pro dokumenty STASI Birthlerová.

Zpráva byla zveřejněna v době, kdy státní ministr pro kulturu křesťanský demokrat Bernd Neumann předložil návrh na zrušení této instituce. Stalo se tak po předchozí několikaměsíční diskusi, aby akta STASI byla převedena do spolkového a zemských archivů. Cílem by mělo být zefektivnění práce s těmito dokumenty a sjednocení výzkumné práce o období nacistické diktatury. Tento návrh nachází podporu také u části spolkové vlády a Bundestagu.

Zakladatel úřadu a jeho první šéf Joachim Gauck v rozhovoru pro Deutschlandfunk se ostře postavil proti tomuto návrhu. Upozornil na "vynikající úspěchy", které byly dosaženy za 16 let jeho existence. Podle jeho názoru "nejsou změny nutné a navíc by odporovaly zákonu".