4. 7. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
6. 7. 2007

Skutečnou moudrost stačí šeptat

Hezké chvilky bez záruky od Věry Chytilové jsou velmi špatný film

< Věra Chytilová v Karlových Varech. Foto Dominika Švecová.

Natáčíte-li filmy, vždycky se podílíte na nějaké tradici. Existuje mnoho triků a modelů a formulí, kterých většina filmů do určité míry vždycky využívá.

A tyto skutečnosti nevybírají tvůrci náhodně – jsou to techniky, jejichž prostřednictvím tvůrce sděluje příběh či emoci divákovi. Například existuje známá "hollywoodská křivka" – kdy sled událostí dospěje přibližně půl hodiny před koncem filmu do krize, ale pak se krize uspokojivým způsobem vyřeší, než film skončí, a v důsledku řešení se postavy poučí o něčem novém, anebo se dostávají do nové situace.

Ale lidi už začíná hollywoodská křivka nudit. Děj začíná být předpověditelný, nerealistický, neuspokojivý, umělý. Taková struktura nám dnes připadá jako hluboce nepůvodní a proto nás nijak neovlivní.

I většina ostatních kinematografických technik a formulí se nakonec stává takovýmto způsobem otřepanými, nepřesvědčivými a nepoužitelnými. Každý skutečně talentovaný filmař musí být schopen s nimi citlivě pracovat – nemusí je nutně úplně opustit, ale musí jich používat citlivě, aby bylo jeho sdělení stále ještě komunikováno, ale novým a relevantním způsobem.

Používání filmových prostředků určuje, do jaké míry může film ovlivnit skutečnost. Což, pokud má film vůbec něco znamenat, je nezbytné. Ale, na druhé straně, film, ani žádné jiné umělecké dílo, není reprodukcí chaotického, rozlézajícího se světa.

Právě chaotickým, rozlézajícím se světem se zabývá Věra Chytilová ve svém nejnovějším filmu Hezké chvilky bez záruky. Chce ukázat, jak neuspokojivě chaotičtí, nervózní, iritující, obtěžující a sobečtí jsou obyvatelé tohoto světa. Problémem je, stejně jako v jiných filmech, kde umění a život nejsou dobře vyvážené (viz film Lola), že je nám sice jasné, čeho se Chytilová snaží dosáhnout, ale její film nás nezaujme (nebo, jako v mém případě, nás absolutně naštve.)

Film vypráví příběh psycholožky Hany a jejích šílených pacientů. Ti všichni spěchají a klopýtají životem a nejsou přitom vůbec schopni normálně vyjít se svými rodinnými příslušníky, milenci, či jinými členy společnosti.

Chytilová napsala scénář k svému filmu s psycholožkou Kateřinou Irmanovovou, a film se tak soustřeďuje na Haninu interakci s pacienty. Asi si budete myslet, že to vede k určitému psychologickému přístupu při vytváření filmových postav. Bohužel tomu tak vůbec není. Chytilová nedokáže svým postavám vdechnout život ani s nimi neumí zacházet citlivě. Redukuje je všechny na stereotypy a využívá při tom známých formulí.

Snad všechny postavy, které v tomto filmu vidíme, jsou známými jednorozměrnými modely. Boleslav Polívka diváka irituje, když "hraje sám sebe", tedy, hraje typickou sobeckou, znuděnou, bohatou filmovou hvězdu, která je posedlá jen sebou samým. Je překvapivé vidět herce, který byl v minulosti schopen tak citlivých hereckých výkonů, že sám sebe zobrazuje takto plochým a nepůvodním způsobem.

Pak ve filmu vystupuje Eva, galeristka, svobodná matka, která se obléká, jako by byla o dvacet let mladší, než skutečně je, a vrhá se na muže bez jakéhokoliv ohledu na svého syna. Je to také známý prototyp. Eva je typem promiskuitní, sobecké matky. Hana je zase ctnostnou pracující manželkou a matkou, která si nikdy nestěžuje. A samozřejmě je provdána za typicky primitivního, líného manžela."Kde mám večeři, ženská!" Ach, kolikrát jsme to už přece slyšeli.

Všechny postavy v tomto filmu odpovídají jen naprosto otřepané formuli. Jak může proboha mít tento film vůbec nějaký význam pro současnou společnost? Nejenže je nudné sledovat stereotypní, papírové postavy, avšak vzhledem k tomu, že to jsou typy, které jsou známé už snad tisíc let, film nám nedokáže říct nic o moderním světě, co bychom už nevěděli.

Tento film je absolutně nesympatický, stejně tak, jak je naprosto nerealistický. Postavy jsou buť naprosto sobecké a stupidní (Eva, nebo manžel), anebo totálně ctnostné (Hana). Proboha, přece si ve svém věku Chytilová už snad mohla uvědomit, že svět není takto černobílý, že lidská přirozenost se skládá z mnoha odstínů nejen černé, bílé a šedivé, ale z milionů dalších barev a zvláštností.

Film nepřináší z psychologického hlediska vůbec nic nového. Psychologie přece zkoumá činy lidí, které vyplývají z jejich mentálního a duševního rozpoložení. Ale v tomto filmu nemáme naprosto tušení, co se odehrává v myslích či srdcích postav. Namísto toho, aby Chytilová vstoupila do osobností svých postav, tancuje kolem nich svou hystericky pohyblivou kamerou, která v divácích nevyvolává nic než nevolnost.

Režisérka je ovšem touto technikou známa a spoléhá na ni už celá léta. Jenže: jaký semantický obsah nese tato technika? Co tato technika komunikuje? Má snad zdůrazňovat chaotickou podstatu světa? Pravděpodobně, ale když se snažíme pojednat o tom, jak jsou lidé špatní, či o tom, jak jsou emocionálně zakrnělí, bylo by přece lepší poskytnout jejich osobnosti určitou hloubku a tu zkoumat, a nikoliv zakrývat absenci jakékoliv skutečné moudrosti nervózním pohybem kamery.

Kamera, nervózně se pohybující sem a tam, má zjevně filmu dodat dynamičnost. Jenže pokud by film sděloval nějaké skutečné porozumění světu a dnešku, povrchní pohyby kamery by nebyly nutné.

Ano, Chytilová je "aktivistka". Ale dokazuje její hysterické poskakování vůbec něco? Jaký to má smysl vyvolávat v divákovi nepříjemné pocity. Křik funguje jen tehdy, má-li člověk co říci. A pokud má člověk opravdu co říci, křičet ani není nutné. Skutečnou moudrost a porozumění věcem stačí šeptat – lidé jim přesto porozumí.

Film Hezké chvilky bez záruky není ničím jiným než jen směsicí technik a stereotypů a formulí. Skutečný život do tohoto filmu nevkročí. Máme tu jen otřepanou strukturu několika provázaných příběhů, celou řadu plochých, nesympatických postav, a roztřesenou kameru. Z takového filmu se nedovíte nic o ničem.

                 
Obsah vydání       4. 7. 2007
7. 7. 2007 Od filmů k rakům Jan  Čulík
8. 7. 2007 Vjačeslav Žarko vypovídá: ruský policista britským špiónem za 200 euro měsíčně Štěpán  Kotrba
7. 7. 2007 Hlavní cenu dostala Severní blata
8. 7. 2007 Katolička Petra Kováčová Boris  Cvek
7. 7. 2007 Ani národní hrdina, ani náboženský fanatik, ale světec Boris  Cvek
6. 7. 2013 Zpráva o smrti Mistra Jana Husa Petr z Mladoňovic
7. 7. 2007 Nový způsob evangelizace: rozbíjet rodiny jinověrců Štěpán  Kotrba
7. 7. 2007 Live Earth - megaakce rockových hudebníků na záchranu planety
7. 7. 2007 Téměř 50 britských univerzit na pokraji finančního kolapsu
7. 7. 2007 Rusko dává Evropě na výběr - své rakety chce rozmístit přímo uprostřed EU Štěpán  Kotrba
7. 7. 2007 Lavrov proti duchu studené války
7. 7. 2007 Clinton: protiraketový štít vytváří krizi
7. 7. 2007 Papež si myslí, že pouze katolíci mají právo zastupovat Krista...
6. 7. 2007 Názor dne (včerejšího)
7. 7. 2007 Prosté věci - prostě nejlepší Ema  Čulík
7. 7. 2007 Simple Things - simply the best Ema  Čulík
6. 7. 2007 Skutečnou moudrost stačí šeptat Ema  Čulík
6. 7. 2007 Pleasant Moments is very unpleasant Ema  Čulík
6. 7. 2007 Groteska, která mírně pobaví, prozření však nepřináší Jan  Čulík
6. 7. 2007 Zaplatíte akreditaci a na filmy se nedostanete? Jan  Čulík
6. 7. 2007 Stupidita Festivalového deníku, Karlovy Vary
6. 7. 2007 Názor dne (včerejšího)
6. 7. 2007 Americký Kongres se chystá zablokovat plán na protiraketovou obranu
5. 7. 2007 "Ivanov varoval Američany," píše ruský list Vzgljad Karel  Dolejší
5. 7. 2007 Spojené státy trvají na radaru v Česku, vláda ČR přikyvuje bez souhlasu parlamentu a přes odpor obyvatel
13. 7. 2005 Mistr Jan Hus - národní hrdina nebo nebezpečný náboženský fanatik? Petr  Sláma
5. 7. 2007 Austrálie "je v Iráku kvůli ropě"
5. 7. 2007 CIA: odtajněná přísně tajná zpráva o Československu 1968 Miroslav  Polreich
5. 7. 2007 Hrozba útoků v Británii snížena z nejvyššího stupně "kritický" na "vážný"
4. 7. 2007 Transparency International: přiznání ztěžuje zapírání Štěpán  Kotrba
5. 7. 2007 Rusové a Korejci: Většinou nezklamou Jan  Čulík
5. 7. 2007 Poněkud vzdělávací "thriller" Jan  Čulík
5. 7. 2007 Lidový a studentský filmový festival Karlovy Vary Jan  Čulík
4. 7. 2007 Mitchellova Venuše zřejmě nejlepší film letošního karlovarského festivalu Jan  Čulík
4. 7. 2007 Mladí čeští filmoví tvůrci: zvládají jakž takž vizuální stylizaci, myšlenkově jsou plytcí Jan  Čulík
4. 7. 2007 Ty špíno, vem si svůj batoh a vypadni Jan  Čulík
4. 7. 2007 Úterní pokračující projekce Štěpán  Kotrba
4. 7. 2007 Odmítáme terorismus
4. 7. 2007 Padli; aby pomohli zbavit zemi fašistické nadvlády Jan  Hamáček
4. 7. 2007 Poukázali jste záslužně na to, že z českých médií zmizely dobré fotografie
4. 7. 2007 Pane Čulíku, nepoučujte český národ
4. 7. 2007 Nechci nikoho poučovat, nechci nikoho měnit
4. 7. 2007 ■ ■ ■ Kateřina  Bolechová
4. 7. 2007 Nadace „Připomínka, odpovědnost, budoucnost“ ukončila svou činnost Richard  Seemann
4. 7. 2007 Sté výročí počátků největšího podvodu dějin? Jan  Zeman
4. 7. 2007 Tony odchádza. Nech žije Gordon? Radovan  Geist
3. 7. 2007 Od propagandy k propagandě Ivo  Šebestík
3. 7. 2007 Transparency International: tajný etický kodex Štěpán  Kotrba
1. 7. 2007 Bigotní dogmatismus zprava i zleva Jan  Čulík
3. 7. 2007 Skutečný život je skutečně napínavý Ema  Čulík
3. 7. 2007 Real life's a real thrill Ema  Čulík
3. 7. 2007 O drsném počasí a jemné lidské senzitivitě Jan  Čulík
3. 7. 2007 ...a bude hůř: Už jen zábavný thriller Jan  Čulík
3. 7. 2007 Válka generací a spiknutí metuzalémů Stanislav  Heczko
3. 7. 2007 O (ne)závislosti ruských médií Tomáš  Lipták, Inga  Kokalevská
1. 7. 2007 Lidé o tom chtějí mluvit, filmař to natočí, ale v médiích to systematičtěji nenajdete Jan  Čulík
2. 7. 2007 Fotografický deník: Karlovy Vary 2007 Štěpán  Kotrba
1. 7. 2007 Jak pomalu lze jít? Poetický film a umění zaujmout diváka Ema  Čulík
1. 7. 2007 How slow can you go? - Poetic film and the art of the audience Ema  Čulík
30. 6. 2007 Slibný začátek Jan  Čulík
30. 6. 2007 O slávě a o čistotě Jan  Čulík
29. 6. 2007 Film o lidské nedokonalosti Jan  Čulík
29. 6. 2007 Film, který neví, co chce říct Jan  Čulík
4. 5. 2007 Hospodaření OSBL za duben 2007
22. 11. 2003 Adresy redakce

Ženy - bohyně, vládkyně či otrokyně? RSS 2.0      Historie >
1. 7. 2007 Městu a světu: Rozepnutý poklopec stínového premiéra Štěpán  Kotrba
21. 6. 2007 Jak se ženy mohou dostat do managementu Uwe  Ladwig
20. 6. 2007 Polsko se odvolá proti odškodnění pro ženu, která přišla o zrak   
19. 6. 2007 Diskurs banalizace - novinařina jako věštění z křišťálové koule Mirek  Vodrážka
31. 5. 2007 Omezení násilníci Václav  Dušek
18. 5. 2007 Když se necestuje ale sportuje - první Češka na vrcholu nejvyšší hory světa Eliška  Děcká
18. 5. 2007 Omyly ministryně Stehlíkové a premiéra Topolánka aneb proč nemá smysl pozitivní diskriminace vlády Anna  Čurdová
17. 5. 2007 Topolánkův trapas století   
12. 5. 2007 Saúdská Arábie uzavřela kanadský stánek, protože hosteskami byly ženy Miloš  Kaláb
25. 4. 2007 Mít dítě v ČR je katastrofální handikap Lenka  Vytlačilová
16. 4. 2007 Rodičovství – výzva pro celou společnost Darina  Martykánová
16. 4. 2007 Mít v ČR dítě je katastrofální handicap   
9. 4. 2007 Biologicky přirozené bylo zůstat na stromech Petra  Procházková
6. 4. 2007 K maskulinní totalitě a feministickému radikalismu Jiří  Drašnar
6. 4. 2007 Profesionální žena Darina  Martykánová

Český film RSS 2.0      Historie >
4. 7. 2007 Mladí čeští filmoví tvůrci: zvládají jakž takž vizuální stylizaci, myšlenkově jsou plytcí Jan  Čulík
3. 7. 2007 O drsném počasí a jemné lidské senzitivitě Jan  Čulík
3. 7. 2007 ...a bude hůř: Už jen zábavný thriller Jan  Čulík
2. 7. 2007 Je nesprávné pomíjet Menzelův láskyplný pohled   
1. 7. 2007 Lidé o tom chtějí mluvit, filmař to natočí, ale v médiích to systematičtěji nenajdete Jan  Čulík
1. 7. 2007 Bigotní dogmatismus zprava i zleva Jan  Čulík
29. 6. 2007 Film, který neví, co chce říct Jan  Čulík
29. 6. 2007 Film o lidské nedokonalosti Jan  Čulík
5. 6. 2007 Tajnost dnešního českého filmu Tomáš  Koloc
30. 5. 2007 Bestiář: Překvapuje banalitou i mechaničností Jan  Čulík
29. 5. 2007 Tajnosti: Snad nejhlubší a nejpozoruhodnější film z poslední doby Jan  Čulík
28. 5. 2007 Vratné lahve: Sentimentální variace na známé téma Jan  Čulík
23. 5. 2007 Zemřel filmový režisér Pavel Hobl   
14. 5. 2007 Konec básníků v Čechách Jan  Čulík
14. 5. 2007 Jak básníci neztrácejí naději Jan  Čulík

Filmový festival Karlovy Vary 2007 RSS 2.0      Historie >
4. 7. 2007 Mitchellova Venuše zřejmě nejlepší film letošního karlovarského festivalu Jan  Čulík
4. 7. 2007 Ty špíno, vem si svůj batoh a vypadni Jan  Čulík
4. 7. 2007 Úterní pokračující projekce Štěpán  Kotrba
4. 7. 2007 Mladí čeští filmoví tvůrci: zvládají jakž takž vizuální stylizaci, myšlenkově jsou plytcí Jan  Čulík
3. 7. 2007 Skutečný život je skutečně napínavý Ema  Čulík
3. 7. 2007 Real life's a real thrill Ema  Čulík
3. 7. 2007 O drsném počasí a jemné lidské senzitivitě Jan  Čulík
3. 7. 2007 ...a bude hůř: Už jen zábavný thriller Jan  Čulík
2. 7. 2007 Fotografický deník: Karlovy Vary 2007 Štěpán  Kotrba
1. 7. 2007 Lidé o tom chtějí mluvit, filmař to natočí, ale v médiích to systematičtěji nenajdete Jan  Čulík
1. 7. 2007 Bigotní dogmatismus zprava i zleva Jan  Čulík
1. 7. 2007 Jak pomalu lze jít? Poetický film a umění zaujmout diváka Ema  Čulík
1. 7. 2007 How slow can you go? - Poetic film and the art of the audience Ema  Čulík
30. 6. 2007 Slibný začátek Jan  Čulík
30. 6. 2007 O slávě a o čistotě Jan  Čulík