Letecká společnost se dostala po roce 2001 do ekonomických potíží v důsledku teroristického útoku na New York 11. září a epidemie SARS, poté co prudce poklesl zájem o cestování. Navíc SWISSAIR byl postižen jako spolupodílník dalších ztrátových evropských aerolinií, s kterými původně zamýšlel expandovat.

Výsledkem zřejmě chybné obchodní strategie bylo zhroucení společnosti a její převedení pod křídla německé Lufthansy jako firma SWISS, a zanechaný dluh ve výši 17 miliard švýcarských franků.

Žaloba postavila před ostře sledovaný soud nejen prezidenta společnosti Maria Cortiho, ale i členy správní rady, ve které zasedaly význačné osobnosti švýcarského politického a hospodářského života. Tak na soudní lavici zasedli s dalšími i prezident správní rady Eric Honegger, exšéf banky Credit Suisse Lukas Mühlemann, miliardář Thomas Schmidheiny a finanční šéfka Jacqualyn Fouseová.

Z třímilionové sumy odškodného obdržel Corti téměř půl milionu a samotný miliardář Schmidheiny dvě stě tisíc franků. Jako jediný na výzvu tisku, aby tuto sumu vrátil, prohlásil, že tak učiní prostřednictvím dobročinné organizace. Ostatní buď neodpověděli vůbec nebo prohlásili, že získané odškodné jim nestačí ani na krytí výdajů za obhájce v procesu, který trval od 16. ledna do 7. června letošního roku.

Tomu předcházelo šestileté vyšetřování, jehož výsledkem bylo přes čtyři tisíce pořadačů s materiály a několik desítek podaných žalob. Samotný proces, který trval 28 dní a probíhal pro veřejnost v městské hale před krajským soudem v Bülachu, přišel na 50 milionů franků. Další tři miliardy museli daňoví poplatníci zaplatit na krytí ztrát SWISSAIRu, aby bylo možno zabránit nejhorším dopadům na švýcarskou ekonomiku. Přesto přišlo o zaměstnání několik tisíc Švýcarů.

Sociální demokraté nyní žádají Spolkovou radu, aby nechala prošetřit odpovědně obžalobu předloženou soudu. Poukazují na to, že nejen curyšské státní zastupitelství trpí chronickým nedostatkem finančních prostředků a nízkou kvalifikací personálu, což způsobuje neschopnost účinně bojovat s hospodářskou kriminalitou.

Podle mínění sociálně demokratické poslankyně Susanne Leutenegger-Oberholzerové obyvatelstvo nemůže pochopit, že odpovědné orgány nejsou schopny odsoudit osoby, které zdravou firmu přivedou ke krachu, a ještě je odškodní. Dojde k jedinému závěru, že "malí se pověsí a velcí se nechají běžet".

Rovněž Svobodomyslná demokratická strana, blízko stojící k měšťáckým vrstvám, prohlásila, že kauza SWISSAIRu nesmí zůstat bez odpovědnosti jeho vedoucích. Ministr spravedlnosti za lidovou stranu Christoph Blocher upozornil, že Spolková rada nemůže přímo posuzovat soudy, ale ostře kritizoval curyšské státní zastupitelstvo, jakým způsobem tuto záležitost trestně právně "řešil".

Předseda krajského soudu v Bülachu Andrea Fischer při zdůvodnění rozsudku upozornil, že soud se mohl pouze zabývat žalobou podanou státním zastupitelstvem. Nemohl se tudíž zabývat krachem letecké společnosti, který neobsahovala, takže předložené důkazy byly nedostatečné.

Státní žalobce Christian Weber svolal tiskovou konferenci, na které nevyloučil, že se proti rozsudku odvolá. List Der Bund upozornil, že promlčení deliktů spadá až do roku 2016, a je proto dost času ve vyšetřování pokračovat.

Podle posledních informací byly již podány další tři žaloby týkající se škod až do výše 5 miliard franků. Likvidátor SWISSAIRu Karl Wüthrich vyjádřil přesvědčení, že by v následném občansko právním procesu mohlo být dosaženo též náhrady škod. Na ni si stále dělá naději postižených na dvacet tisíc věřitelů zkrachované společnosti. Wüthrich by chtěl alespoň dosáhnout, aby bylo dosaženo vypořádání s částkami na zabezpečení stáří u bývalých spolupracovníků SWISSAIRu.