Cindy Sheehanová vstoupila do dějin, když v reakci na smrt svého čtyřiadvacetiletého syna Caseye, vojáka, který sloužil a padl v Iráku, veřejně vyhlásila, že vinu na jeho smrti má současný president G.W.Bush. Nezůstalo u toho - koupila malý pozemek právě vedle vjezdu do presidentova texaského ranče a utábořila se na něm, aby se zvýšila možnost natrefit presidenta, který se s ní odmítl setkat. Setkal se s ní jen jednou, když přijal skupinu pozůstalých, v které byla i Cindy, ale to setkání ji jen rozzuřilo. Na její otázky po smyslu irácké války se vyhnul odpovědi a pokaždé změnil téma hovoru, když se mu zmínila o Caseyovi.

Od dubna 2004, kdy padl její syn Casey pět dnů po svém příjezdu do Bagdádu, se pokoušela "den co den dát smrti svého syna nějaký smysl". Ale její syn, píše Sheehanová, "zemřel pro zemi, pro kterou je důležitější, kdo získá příští titul Superstar, než kolik lidí padne v příštích měsících". Demokraté a Republikáni si zahrávají s lidskými životy, kritizuje matka Sheehanová.

Stala se pro mnohé "tváří" domácího amerického protestu proti Bushově válce v Iráku. Nyní píše, že už jí nechce být. Je přesvědčena, že její syn zemřel "pro nic a za nic" a že byl "zabit svou vlastní zemí", která je vedena válečnou mašinérií, "která dokonce kontroluje, co si my myslíme". Nyní matka Sheehanová se vrací k tomu, co opustila - "Jdu domů a budu matkou pro své žijící děti a pokusím se získat zpět, co jsem ztratila".

Za své protestní aktivity zaplatila Sheehanová vysokou cenu. Její manžel ji po dvacetiosmiletém manželství opustil kvůli "nepřekonatelným rozporům", protože nesouhlasil s její protiválečnou aktivitou. Finančně je Sheehanová na dně, její zdraví je podlomeno, není ve stavu zaplatit léky, které potřebuje...

Cindy Sheehanová ale neúčtuje ve svém dopise jen s Bushovou vládní garniturou, nýbrž taky s Demokraty. Ti se k ní postavili zády, když od nich žádala to samé, jako od Republikánů. Taky americkému protiválečnému hnutí vyslovuje špatný posudek, když preferují osobní ješitnost před snahou o mír a životy amerických vojáků.

Nyní tedy ve svém otevřeném dopise píše : "Žij blaze, Ameriko (...) Už nejsi země, kterou miluji, když jsem musela poznat, že - libo kolik obětovávám - tě nemohu změnit, když sama nechceš. Teď to zůstává na tobě".

Podrobnosti v němčině ZDE ZDE