7. 5. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
7. 5. 2007

Sarkozyho velký úkol

Evropa v těchto dnech zažívá událost, jež může představovat důležitý zvrat v jejích dějinách, ale přirozeně také nemusí. Osobnost politiků, kteří dokáží více než jen být korouhvičkou větru davového mínění, politiků s vizí a vlastní odpovědností je nutnou podmínkou pro jakoukoli společenskou změnu, mající větší ambice než jen hledání rovnováhy partikulárních zájmů. To je důvod, proč Churchill, Adenauer či de Gaulle zůstanou dějinnými pojmy, zatímco Chirac se vytratí z paměti jako slaboch a žvanil.

Vrcholnou ambicí politika nemá být to, že bude opět zvolen, ba ani to, že zvládne vytvořit program, který bude receptem na ideální společnost. Je totiž zřejmé, že politik nemá být ani šaškem pro davy, ani nemůže být bohem. Především by to měl být čestný člověk s odvahou, rozumem a odpovědností. Musí jednat, flexibilně uznávat své omyly, musí mu jít o věc samu víc než o potlesk za ni. Má být připraven, že prohraje a že bude korigován (jako nyní Tony Blair v Británii) svými oponenty, jejichž respekt a vážnost si ovšem pro svou odvahu a odpovědnost získá i přes své omyly, zaujatosti a přešlapy. Nikdo není dokonalý, tím méně politici, kteří nosí Frodův prsten moci na ruce, ale vážnost si získá ten, kdo se opravdu a poctivě snaží o všeobecné dobro.

Francouzské prezidentské volby ukázaly, že výrazné osobnosti mohou zřetelně rehabilitovat demokracii a přitáhnout historické množství voličů k urnám. Domnívám se, že v nich nešlo tolik o volební program, o teze, ideologii. Oba kandidáti se naopak v kampani zřeďovali, totiž ve strachu o středového, nerozhodnutého voliče. Hlavní otázkou byla otázka důvěry. Chirac a Jospin byli v minulých volbách tak obehraní, nedůvěryhodní, prázdní, že lidé volby ignorovali a pustili tak do druhého kola Le Pena. Tehdy bylo možné mluvit o krizi demokracie. Dnes ale konečně po desítkách let tradičního gaullismu a socialismu vstoupil do arény někdo jiný, dvě nové vize pro Francii i pro Evropu. Voliči dali velkou důvěru oběma, byť vyhrát musela jen jedna. A to vítězství, jak řekl Sarkozy hned po oznámení odhadů výsledků, není rozdělením Francie, je mnohem spíše odpovědností, kterou dostal k tomu, aby ji ozdravil, sjednotil a dal jí novou vitalitu.

Změna je život. Nejjednodušší ze všeho je setrvačnost, čili změna samovolná, změna bez úsilí -- takovou změnou je rozklad a zaostávání. To, na čem stojí kontinentální demokracie, muselo také relativně nedávno v těžkém hledání vznikat aktivitou odpovědných politiků jako de facto výsledek poválečného světového řádu. Francie, nedávno světová koloniální mocnost, měla se svou rolí v nové éře vždy velké problémy. Zatížená levicovým intelektualismem, hrdostí na minulou dominanci, vichystickým defétismem, nesnášenlivostí k nastupující anglosaské době a k liberalismu představuje až do dnešního dne bizarní politický útvar, který jako by ani vůbec nepatřil do Evropy jedenadvacátého století. Sarkozy, který nikdy nepatřil ke tradičním elitám Francie a který etnicky snad ani Francouz není, se v žádném případě nezdá být dědicem tradic gaullismu. Liberalismus snad konečně přestane být ve Francii sprostým slovem a poskytne své inspirace pravici i levici, aby se obě zmodernizovaly a obrodily. Stará ukřivděnost spolu s pocitem výjimečnosti snad skončí a Francouzi se mnohem více začnou cítit Evropany, již sdílejí politické problémy Skandinávců, Němců, Britů..., od nichž je gaullismus dosud spíše izoloval. Velkou úlohou pro Sarkozyho je udělat z dosud do sebe zahleděné, jaksi retardované Francie znovu lídra evropské politiky, který povzbudí v poměrném systému zpatované Němce a který se nebude dívat na USA a na světovou politiku zápecnicky a zakomplexovaně. Jen tak se může i francouzština stát znovu sexy. Jen tak, že se přestane bát a ochraňovat, nýbrž získá odvahu, byť odvahu k podlehnutí.

Držím palce nové Francii a nové Evropě. Držím palce Sarkozymu. Držím palce paní Royal, aby se jí podařilo svým souputníkům vysvětlit, že ona a nikoli návrat k Jospinovi je jedinou smysluplnou alternativou k Sarkozymu -- ona, která bude mít odvahu opustit tradiční elitářský socialismus francouzský a nechat se proti blairovskému Sarkozymu inspirovat socialismem skandinávským. Vive la France!

                 
Obsah vydání       7. 5. 2007
8. 5. 2007 Topolánek: VŠUDE UMÍRAJÍ LIDÉ. Někteří ve válkách, někteří při autonehodách, někteří jen tak. Jan  Neoral
8. 5. 2007 Czech Prime Minister Topolánek: People die everywhere. Some of them die in the wars, others during car crashes, some just die Jan  Neoral
8. 5. 2007 XBR radar v Brdech zřejmě nebude jediný Stanislav  Kaucký
8. 5. 2007 Jak zavléci Česko do samého středu Hvězdných válek Štěpán  Kotrba
8. 5. 2007 Bush zase udělal faux pas před anglickou královnou
8. 5. 2007 Rozpačité oslavy Michal  Mašín
8. 5. 2003 Osvobození ČSR
9. 5. 2006 Děň Pobědy Štěpán  Kotrba
7. 5. 2007 Premiér v brdském ringu Pavel  Čámský
8. 5. 2007 Další obce řekly NE výstavbě radaru
7. 5. 2007 Hodnota právnického titulu Vlasty Parkanové je nulová Bohumil  Kartous
7. 5. 2007 Americký raketový deštník v Evropě: Logika, nebo jen provokace?
7. 5. 2007 Nechoď, Vašku, s pány na led
7. 5. 2007 Ohlédnutí za bezvýsledným jednáním Petr  Pešek
7. 5. 2007 Sarkozyho velký úkol Boris  Cvek
7. 5. 2007 Mezinárodní konference proti militarizaci Evropy Štěpán  Kotrba, Jan  Berousek
6. 5. 2007 Prague Declaration
7. 5. 2007 Most Jan  Skácel
6. 5. 2007 Sarkozy vyhrál francouzské prezidentské volby
7. 5. 2007 Sarkozy ve Francii i v EU Michal  Petřík
7. 5. 2007 Fenomén Topolánek Ivo  Šebestík
7. 5. 2007 Slepá spravedlnost ministra nespravedlnosti Zdeněk  Jemelík
7. 5. 2007 Berme tělesnou výchovu vážně Alois  Michálek
7. 5. 2007 Jelcinův odkaz: Naprostý rozvrat Ruska Daniel  Veselý
7. 5. 2007 Radary včasné výstrahy Stanislav  Kaucký
7. 5. 2007 Zelení: O limitech těžby již rozhodla referenda v dotčených obcích
7. 5. 2007 Prznění mrtvol Radek  Mikula
7. 5. 2007 Proč mladí nechtějí volit sociální demokracii Adam  Rykala
7. 5. 2007 Žurnalista ve službě, o níž odborníci málokdy mluví, aneb Komu zpravodaj nemá poskytovat zprávy? Uwe  Ladwig
6. 5. 2007 Dělníci na vinici, aneb co za to? Zdeněk  Bárta
6. 5. 2007 Sněmovna pustila dál referendum o radaru Andrea  Cerqueirová
6. 5. 2007 Incident s politikou Egona Lánského na Světě knihy
5. 5. 2007 Vědci OSN: Není moc času
22. 11. 2003 Adresy redakce
4. 5. 2007 Hospodaření OSBL za duben 2007

Francie RSS 2.0      Historie >
7. 5. 2007 Sarkozy ve Francii i v EU Michal  Petřík
7. 5. 2007 Sarkozyho velký úkol Boris  Cvek
6. 5. 2007 Sarkozy vyhrál francouzské prezidentské volby   
4. 5. 2007 Může stát žena v čele státu mezi samými "galskými kohouty"? Miloš  Dokulil
4. 5. 2007 Probudí se Francouzi o víkendu v Sarkozyho náručí? Josef  Brož
22. 4. 2007 Francie: Volby začaly.... Simone  Radačičová
20. 4. 2007 Francie volí: Bayrou, Royal, Sarkozy....? Simone  Radačičová
18. 4. 2007 Americká základna v Brdech tématem francouzské prezidentské kampaně Karel  Košťál
22. 3. 2007 Prezident Chirac podpořil Sarkozyho kandidaturu "mezi zuby" Josef  Brož
12. 3. 2007 François Bayrou: Budoucí francouzský prezident? Simone  Radačičová
2. 2. 2007 Boj o Elysejský palác: Kdo se bude smát naposledy? Josef  Brož
2. 2. 2007 Francouzský prezident vzal zpět výrok, že íránské jaderné zbraně nejsou nebezpečné   
25. 1. 2007 Evropská ústava: jak dál? Simone  Radačičová
15. 1. 2007 Sarkozy byl zvolen kandidátem na prezidenta Simone  Radačičová
25. 11. 2006 Z hviezdy médií prezidentka? Radovan  Geist