Vhodnější výraz než přetransformovat jsem pro tuto „transakci“ nenašel. Myslím, že vystihuje podstatu Julínkova nápadu. A tak se pacient stane přeměnou na zákazníka pouze technickou, administrativní a tržní entitou, jako by nešlo o člověka o jeho zdraví, ale především jen o dobrý a úspěšný obchod. Pro úplnost dodávám,že autoři reformy termín „přetransformovat“ nepoužili.

Nejenom, že přeměnit pacienta v zákazníka je naprostý nesmysl, který se mohl vylíhnout pouze v neoliberálních mozcích, které nemají ani špetku něčeho, co obecně nazýváme humanismem. Bohužel lidská hlediska, lidská důstojnost, úcta k člověku je v dnešní dravé konzumní společnosti na ústupu a postupně mizí z našeho života a nevíce z mezilidských vztahů. Mám zejména na mysli bezohledné sobectví, které v novém prostředí vzklíčilo v hlavách mnohých lidí a dokázalo se prosadit, jako životní postoj nemalé části našich spoluobčanů.

Námitka. O jakém sobectví to hovořím? Vždyť máme lepší ústavu, zákony a nařízení, například stavíme bezbariérové přechody pro naše postižené občany... To však považuji za přirozené a zcela samozřejmé.

Reforma pana Julínka a doufám, že zůstane jen a jen jeho a ne naší reformou. Dle mého názoru neohrožuje pouze zdraví většiny lidí (bohatí si mohou zaplatit skoro vše) i když zrovna zdraví také ne, ale já ji považuji i za útok na lidskou důstojnost. S nadsázkou lze říci, že tyto připravované změny promění lékaře na „hokynáře“ a pacienty na pouhé „nákupčí“ svého zdraví. Jsem také pro reformu zdravotnictví a veřejného pojištění, ale ne na základě trhu, ale na základě , který vychází z člověka jeho lidské důstojnosti. To ,že reforma nerespektuje ani názory lékařů, pacientů, to v besedě dostatečně zaznělo. Podstatné a výchozí pro skutečnou reformu je financování systému. Dle mého názoru by bylo nejdříve nanejvýše potřebné důkladně, systémově a ne vytrženě ze souvislostí prověřit všechny výdaje a následně na základě veřejného pojištění případně i zvýšit odvody u nás pojištěnců. Ale to nemůže udělat jedna politická strana, která k tomu nemá vlastně ani mandát, musí zde být dohoda a souhlas všech politických stran, odborné veřejnosti a pacientů. Kdo však by v dnešní době řekl veřejně, že chce paltit více – nejen „na sebe“, ale i na ty druhé, kteří možná potřebují více péče, i když do systému více nepřinesli, neboť třeba berou menší plat?

Lidský život a lidské zdraví přeměnit a degradovat na pouhé subjekty liberálního prostředí a trhu na  „lidské zdroje a zákazníky“ je alespoň pro mne nepřijatelné. Pro zdravotní a veřejné pojišťovací systémy by měla být výchozí dvě hlediska – člověk a solidarita.

Ale vím, že tento názor nejspíše nenajde u současné vlády oporu. Možná nenajde oporu ani u vás, kteří ho čtou.