27. 4. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
29. 4. 2007

Virtuální bohoslužba jako pozvánka na oslavu Svátku práce

1. máj a jak je to spasením

Jakubova epištola 2,1-14

Jan Kriso mne správně upozornil na nepřesnost v mém textu z minulé neděle, ve kterém jsem napsal: „V církvi byl přijat názor o spasení jen některých“. Pan Kriso píše: „Církev však přiznává spásu lidem mimo církev, dokonce i věřícím mimo křesťanskou tradici, ba i mimo abrahámská náboženství. Tento koncept byl oficiálně přijat již během 2.vatikánského koncilu. Jistěže se jedná o naprostou marginálii, avšak v našich, tak protinábožensky naladěných luzích a hájích páchají takové drobné nepřesnosti mnoho škody“. Jan Kriso má pravdu – Druhý vatikánský koncil skutečně přijal nejen tuto formuli: "Církev je nutná ke spáse...Proto by nemohli být spaseni ti lidé, kteří vědí, že Bůh...založil církev jako nezbytnou, a přesto by nechtěli do ní vstoupit anebo v ní vytrvat“ , ale řekl také: "Věčné spásy mohou dosáhnout všichni, kdo bez vlastní viny neznají Kristovo evangelium a jeho církev, avšak s upřímným srdcem hledají Boha a snaží se pod vlivem milosti skutečně plnit jeho vůli, jak ji poznávají z hlasu svědomí". Omlouvám se tímto za zkratku, která se mohla římskokatolických bratří a sester dotknout a děkuji panu Krisovi za upozornění.

Jenže...

První máj a jeho tradice VÍCE INFORMACÍ

První máj jako TÉMA BL

Tyto formulace Katechismu katolické církve sice „rehabilitují“ příslušníky jiných, než křesťanských spiritualit (neznají totiž bez vlastní viny Kristovo evangelium a jeho církev), avšak co s námi křesťany - nekatolíky? Co se všemi těmi, kteří sice věří Kristu, ale nechce se jim – třeba z pro ně dobrých důvodů – přijmout tezi, že římskokatolická „církev je nezbytná“ a „nechtějí do ní vstoupit“? Ti nemají právo na spasení?

A zejména - co se všemi těmi, kteří byli věrnými církevníky, ale s církví udělali špatnou zkušenost? Obraz církve, který si ten, či onen o ní udělá, je zatraceně závislý na jejím zcela konkrétním chování ve zcela určité dějinné situaci. Každou církev vždy znovu „tady a teď“ legitimuje její svědectví života podstatně víc, než její učení.

Letos budeme u nás po 117. slavit První máj, svátek práce. Pokusme se na něj dívat prizmatem druhé poloviny 19. století a nenechme se odradit obrazem „existenčního pochodu“, který z něho udělali komunisté po druhé světové válce. Již zmiňovaný katechismus katolické církve říká: „Sociální nauka církve se vyvinula v devatenáctém století, v době, kdy bylo evangelium konfrontováno s moderní průmyslovou společností, s jejími novými strukturami ve výrobě spotřebního zboží, jejím novým pojetím společnosti, státu a autority, jejími novými formami práce a vlastnictví. Rozvoj církevní nauky v hospodářských a společenských záležitostech dosvědčuje trvalou hodnotu učení církve a zároveň pravý smysl její vždy živé a činorodé tradice.“

Zdroj ZDE

Kéž by to byla pravda! Sociální nauka katolické církve po Druhém vatikánském koncilu v šedesátých létech dvacátého století je věru sympatická.

Zdroj ZDE

V průběhu devatenáctého a v prvé půli dvacátého století však byly postoje nejen katolické, ale všech církví naprosto otřesné. Církve nejen že na počátku průmyslové revoluce nedosvědčily „trvalou hodnotu svého učení“, ale zachovaly se naprosto otřesně, hloupě, a antikristovsky, nevědouce vůbec která bije.

Byly tak zabydlené v dosavadním světě, natolik etablované a zahleděné do vlastního života, že nechápaly, co se to vlastně děje. Totálně selhaly, až na osvícené jednotlivce vůbec nepochopily, že křesťanský svět prožívá proměnu srovnatelnou snad jen s pádem říše římské a zejména a hlavně: postavily se na špatnou stranu náhle vzniknuvší barikády.

Staré, osvědčené způsoby života se začaly hroutit, převážně dosud venkovské obyvatelstvo se začínalo stahovat do prudce  rostoucích měst za prací v nových továrnách. V průběhu této industrializace a urbanizace se oslabovala klasická podpůrná funkce rodiny, rodu a místního společenství.

Zmatené církve, místo aby provázely své ovečky do rostoucích dělnických sídlišť, pomáhaly jim a chránily je před dravými podnikavci, kteří z nich stahovali kůži, tvrdošíjně setrvávaly ve své dosavadní farnostní organizaci a zuby nehty se snažily konzervovat dosavadní systém společnosti.

Církve ztrácely vliv zejména na nové městské obyvatelstvo. Takto vzniklý „horror vacui“ musel být něčím vyplněn. Nový typ obyvatelstva Evropy si musel najít nové vyjádření své identity. V ideové oblasti to bylo nové náboženství – nacionalismus - které si vyžádalo v následujícím, dvacátém století hekatomby mrtvých obětí zejména v obou světových válkách a které dodnes straší v hlavě mnohým i pomazaným hlavám.

V hospodářské oblasti to byla zejména sociálně-demokratická myšlenka, která zcela vycházela z křesťanských ideálů sociální spravedlnosti, pouze rezignovala na nefunkční církevní instituce, které se v té době zcela odvrátily od biblického sociálního ethosu a odmítly solidaritu chudým.

Roku 1890 se tedy u nás slavil poprvé 1.máj . Na tuto událost reagovaly církve ostudně: Katolické noviny „Čech“ zahrály už předem dokonce na antisemitskou notu: „Luza, koupená židy, která místo Boha nastolila na svůj trůn žida Marxe, chce loupit a krást na 1. máje. Úřady ať hned pozavírají šílence, kteří jsou nebezpeční pořádku, který je Bohem posvěcen. Do kriminálu se socialisty!“

Zdroj: Roman Růžička ZDE

Ferdinand Císař, významný reformovaný farář v Kloboukách, který před deseti lety přijímal T. G. Masaryka do reformované církve, napsal k 1. máji 1890 kázání jménem „Socialismus“. Jde na to inteligentněji, než „Čech“, přiznává socialismu shodné myšlenky s křesťanstvím, avšak varuje: „Toť právě to hrozné, že k socialismu jak z pekel zapálená smola se lípne anarchism; že do květu reformy společenské ďábel vložil kletby zárodek jak motýl housenku. Ne opravit chce, ale zničit panující nyní společenský pořádek...a proto...utone v kalu zhovadilosti“.

Oproti tomu takový Jan Neruda ve svém známém fejetonu chápe, že se toho prvého máje stalo něco zásadního a závažného. Jak to, že tento intelektuál pochopil to, co ani jedna z církví nebyla schopna vůbec vnímat?

Toto ostudné selhání církve bylo v industrializovavší se Evropě a Americe pro její další existenci osudné a sebeosvícenějším postojům současných církví se zatím nedaří toto selhání napravit. Však to také nebylo selhání jen tak v nějaké marginální oblasti křesťanské víry – náš dnešní text to říká jasně ve svém závěru: „Na Božím soudu není milosrdenství pro toho, kdo neprokázal milosrdenství“. Je vůbec možné v této situaci prohlásit tyto celé skupiny lidí, tak zklamané církví právě v oblasti spravedlnosti, že nemají spásu?

Jakubova epištola, v této věci nepřipouští vytáčky. Pro lepší srozumitelnost si přeložme dnešní oddíl trochu volněji (podle J. Mrázka )

a srovnejme si jej s postoji církví zejména v tom devatenáctém století. Nebo snad někde i dnes?:

Jk 2.1 Nepleťte si víru v  Ježíše Krista s předsudky vůči lidem! Buď vaše víra spočívá spočívá v tom, čemu věřil Ježíš, co on považoval za slavné (důležité), anebo v tom, že nadbíháte některým, zejména bohatým lidem.

Jk 2,2 Mezi vás přijde člověk obalený prsteny (chrysodaktylios je Jakubův ironický novotvar a znamená zlatoprstenný) ve značkovém oblečení, prostě pan „někdo“, a současně chudák ve špinavých šatech.

Jk 2,3 A vy začnete uctivě obskakovat toho bohatého a mocného a štěbetáte: račte se posadit na tomto čestném místě, a tomu chudákovi řeknete, zalez si někam do kouta.

Jk 2,4 Copak to neznamená, že si lidi škatulkujete? Hrajete si na soudce, kterým to ještě ke všemu špatně myslí!

Jk 2,5 Copak nevíte, milovaní bratří, že Bůh stojí při chudých, kteří jsou bohatí jen tou vírou? Toho „Významného muže“ má Bůh stejně rád, jen by ho měl někdo upozornit, že jeho bohatství v naší hierarchii hodnot nic neznamená.

Jk 2,6-7 Vy jste ale ponížili chudého. Neměli byste nadržovat nikomu, když už to ale děláte, proč ještě ke všemu těm, kteří vám ubližují!

Jk 2,8 Jestliže naplňujete zákon Božího království: milovat budeš bližního jako sebe sama, dobře děláte.

Jk 2,9-11 Jestli ale někomu nadržujete, je to hřích. Zákon Božího království je celistvý a porušením již jen jeho části ničíte celou tu jeho vyváženou stavbu. Zakládáte si na tom, jak jste mravní, jak necizoložíte, ale což nevíte, že Ježíš řekl, že i hněv je vlastně vražda? (Mt 5,21-22) Jestliže se dopouštíte nespravedlnosti vůči chudým, porušujete celý Boží zákon.

Jk 2,12-13 Chcete-li tedy obstát před Božím soudem milosrdenství, pamatujte, že Boží soud bude nemilosrdný vůči těm, kdo se chovají nemilosrdně.

Na tento biblický oddíl – a nejen na něj, na celého Ježíše s jeho péčí o marginalizované - církev zapomněla na počátku moderní doby. Často si církve stěžují, že je nikdo nemá v tom ošklivém světě rád. Až přijdou na to, že jejich Pán a Spasitel ten ošklivý svět miluje a začnou ho milovat jako on – milovat, ne moralizovat – myslím, že jim Pán Bůh jejich hřích odpustí a zase je vezme na milost a začne je opět používat pro svou práci s tímto světem. Zatím však nemilosrdná církev prochází spravedlivě nemilosrdným soudem.

Jk 2,14 K čemu je to dobré, když někdo říká, že má víru, ale ta víra nic pořádného nedělá? Ta víra ho nemůže spasit.

A tak jsme na závěr opět u spasení. Komu vlastně náleží? Na to odpovídá jasně Ježíš Kristus: Ne každý, kdo mi říká Pane, Pane vejde do nebeského království, ale ten, kdo koná vůli mého Otce, který je v nebesích. (Mt 7,21)

A tou vůli našeho Otce nebeského je přeci milosrdenství a spravedlnost, není-liž pravda? A kdo o ni tehdá, v tom devatenáctém století usiloval? Jsem přesvědčen, že to byli ti, kteří tehdy zápasili za spravedlnost pro nově vznikající skupinu obyvatel – tovární zaměstnance, narozdíl od církví.

Máme, my křesťané, opravdu co napravovat!

                 
Obsah vydání       27. 4. 2007
29. 4. 2007 Británie se stává společností všudypřítomného elektronického sledování
29. 4. 2007 I to, co se nám nelíbí, se může stát politickou pravdou Darius  Nosreti
28. 4. 2007 Mám absolutní pohrdání pro Bushův tým
28. 4. 2007 Lidská práva na obtíž - IDET 2007
28. 4. 2007 Duben 2007 byl o tři stupně Celsia teplejší než průměr za posledních 300 let
27. 4. 2007 Daily Telegraph: Trokavec (poč. obyv. 97) bojuje proti Americe
29. 4. 2007 1. máj a jak je to spasením Zdeněk  Bárta
28. 4. 2007 Že by přece jenom předzvěst Sexmise...?!? Ladislav  Žák
28. 4. 2007 Vojáci proti válce varují
27. 4. 2007 Proč zahraniční novináře fascinuje referendum v Trokavci a v okolních obcích Jan  Čulík
28. 4. 2007 Bez samizdatu to nepůjde Milan  Valach
27. 4. 2007 Američané budou ignorovat názory občanů i české vlády
29. 4. 2007 Česká republika je v přístupu k internetu světově na 31. místě
27. 4. 2007 Evropský parlament vyzval Polsko: Přestaňte nenávidět homosexuály
27. 4. 2007 "Jak může smradlavej Arab sbalit Češku?"
27. 4. 2007 Okamžitý, bezbolestný a účinný klystýr - Česká televize
26. 4. 2007 Rusko varuje USA před zasahováním do jeho záležitostí
27. 4. 2007 Po privatizaci existují vážné problémy s bezpečností železniční dopravy
27. 4. 2007 Deník Metro informoval o protekci
27. 4. 2007 Běda zemi, v které si novináři úslužnost pletou se seriózností a za extremismus vydávají nezávislé postoje! Josef  Brož
26. 4. 2007 Miloš Čermák: Kotrba jako "odjištěný granát" Jan  Čulík
27. 4. 2007 Miloš Čermák a jeho hodnocení Štěpána Kotrby
27. 4. 2007 Nadělej prachy a natáhni bačkory! Miloš  Dokulil
27. 4. 2007 Vládní výdaje = moje výdaje Michal  Rusek
27. 4. 2007 Názor dne Oldřich  Průša
26. 4. 2007
27. 4. 2007 Americké zabíjení v kontextu amerického zabíjení Hynek  Štědrý
27. 4. 2007 Guatemala
27. 4. 2007 Konečná hovořila o deportaci židů, Topolánek řekl, že blábolí Andrea  Cerqueirová
27. 4. 2007 Po pádu komunismu došlo k syntéze těch nejhorších rysů komunismu a kapitalismu, ne těch nejlepších Miloš  Kaláb
27. 4. 2007 Česká televize -- až na dno hanby Milan  Valach
27. 4. 2007 Životní pojistky Václav  Dušek
27. 4. 2007 Pokrytectví Václava Havla Zdeněk  Vopat
27. 4. 2007 Zachránit život, a to po vlastní smrti, aneb Darovat má být lepší než vzít, a nejlepší by bylo darovat orgány Uwe  Ladwig
27. 4. 2007 Každý den Kateřina  Bolechová
27. 4. 2007 Ukázka profesionality a spolehlivosti slovenských médií
27. 4. 2007 Evropská bezpečnostní strategie a Doktrína lidské bezpečnosti pro Evropu
27. 4. 2007 Připomínka 550. výročí vzniku Jednoty bratrské
27. 4. 2007 ProtestFest 2oo7
27. 4. 2007 Prvomájový anarchistický happening v Uherském Hradišti
27. 4. 2007 Zastupitelé Prahy 5 a projektanti se společně projeli na kole
26. 4. 2007 Jak tomu bylo skutečně v Guatemale
26. 4. 2007 Držhubismus aneb Zakáže senátor Kubera (ODS) petice a demokracii? Miroslav  Šuta
26. 4. 2007 Jak "veřejnoprávní" Česká televize vymývá mozky dětem
26. 4. 2007 Býti z čeho jelenem Jan  Polívka
26. 4. 2007 K vyhození Štěpána Kotrby z Rady Českého rozhlasu
26. 4. 2007 Bude nutno začít vydávat samizdat
26. 4. 2007 Bez otevřenosti a odvahy kritického myšlení nelze "učit", tvořit, ani tvorbu posuzovat Jan  Paul
26. 4. 2007 Prohlášení k hrozící změně zákona o pobytu cizinců a zákona o azylu
26. 4. 2007 Grantový systém v České republice -- velice konzervativní systém Pavel  Kalenda
26. 4. 2007 V severní Americe se rychle rozšiřuje výroba alkoholu z kukuřice Miloš  Kaláb
26. 4. 2007 Z náplavky parkoviště Hynek  Hanke
26. 4. 2007 Němečtí Zelení a Projekt pro nové americké století Tomáš  Krček
22. 11. 2003 Adresy redakce
28. 4. 2007 Hospodaření OSBL za březen 2007

Virtuální bohoslužby - kázání na víkend RSS 2.0      Historie >
29. 4. 2007 1. máj a jak je to spasením Zdeněk  Bárta
22. 4. 2007 Opravdový pastýř položí svůj život za své ovce Zdeněk  Bárta
6. 4. 2007 Postmoderní Velikonoce Zdeněk  Bárta
1. 4. 2007 Květná neděle s Kurtem Vonnegutem Zdeněk  Bárta
27. 3. 2007 Perly sviním Zdeněk  Bárta
18. 3. 2007 Zbožnost k ničemu Zdeněk  Bárta
12. 3. 2007 My jsme to nevěděli Zdeněk  Bárta
3. 3. 2007 Půst aneb filipika proti rituálům Zdeněk  Bárta
25. 2. 2007 ...a neuveď nás v pokušení... Zdeněk  Bárta
17. 2. 2007 Ó běda bláznivým masopustníkóm - aneb Hus, Luther a chvála internetu Zdeněk  Bárta
20. 1. 2007 Zrádce národa, či prorok dialogu? Zdeněk  Bárta
6. 1. 2007 Epifanie člověka aneb Roubíčku, oni jsou blb Zdeněk  Bárta
31. 12. 2006 Silvestrovské státní náboženství v roce 2006 Zdeněk  Bárta
24. 12. 2006 Problém nastane, když se náboženství stane samoúčelné Zdeněk  Bárta
11. 11. 2006 Povýšená nízkost a ponížená lidskost Zdeněk  Bárta

1. máj RSS 2.0      Historie >
29. 4. 2007 1. máj a jak je to spasením Zdeněk  Bárta
5. 5. 2006 ...večerní máj, byl práce čas... Karel  Dolejší
4. 5. 2006 První máj včera, dnes a zítra Pavel  Pečínka
2. 5. 2006 1. máj: Německá koalice hledá svou tvář Richard  Seemann
29. 4. 2005 1. máj - Svátek práce v Praze: demonstrace levice i pravice, anarchisté v Brně   
11. 5. 2004 1. máj 2004 -- ľavica mimo mesta Martin  Muránsky
3. 5. 2004 Vítej v EU, Stando! Štěpán  Kotrba
1. 5. 2004 První máj a jeho tradice   
1. 5. 2004 Máj 1890 Jan  Neruda
1. 5. 2004 Slavný den Jaroslav  Seifert
1. 5. 2004   
30. 4. 2004 Co je to vlastně marxismus Stanislav  Heczko
30. 4. 2004 Nové zdanění důchodů odhlasováno   
30. 4. 2004 Stávkokaz Štěpán  Kotrba
28. 4. 2004 "Za anarchistický svět, proti kapitalistické Evropě"