12. 3. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
12. 3. 2007

Evropa, její hodnoty, sjednocení a "ústava"

O Evropě, Evropské unii, integraci a problémech s tím spojených, se poslední dobou vedou velmi horečné debaty. Zásadním bodem sváru je rozpor v chápání budoucího uspořádání Evropské unie. Zatímco jedna názorová skupina prosazuje Evropu více centralizovanou, uspořádanou na federativním základě a se silným vlivem evropských institucí, ta druhá je pro integraci mezivládní, založenou na volné spolupráci suverénních národních států, zohledňuje co nejmenší vměšování se evropských institucí do pravomocí národních států a podporuje spíše volnou ekonomickou unii. Obě dvě názorové skupiny, federalistická i nefederalistická, využívají pro svou argumentaci pojmy jako "evropské hodnoty", "evropský odkaz" a tak dále.

Ne vždy jsou tyto pojmy používány správně a ne vždy mají dotyční, kteří je používají na mysli právě je. Tato esej se pokusí odpovědět na otázky co to jsou "evropské hodnoty", zda unifikace Evropy znamená jejich konzervaci, či naopak rozrušování a konečně také to, zda je možné "evropské sjednocení" a pokud ano, tak na jaké bázi.

Evropa, nebo "Evropa" ?

Jedna podstatná věc se v diskusi o evropské integraci v zásadě přechází mlčením. Jde o to, zda by se Evropa, potažmo EU skutečně měla stát "státem" (v pravém slova smyslu) a pokud ano, tak proč. Kritikům unifikace Evropy je vytýkáno zpátečnictví, "antievropanství" a jejich odpůrci argumentují, že Evropská unie potřebuje silné rozhodovací centrum, stejně jako dokument (euroústavu), kde by "shrnula svojí podstatu, cíle a záměry do budoucna.

Tady evidentně dochází k (úmyslnému?) matení pojmů. Pokud budu hovořit za sebe, tak ačkoli jsem odpůrcem unifikace EU a "ústavy", s žádným textem, který by kupříkladu shrnoval hodnoty, na kterých je Evropa založena, či dokumentem, který by například zaváděl jakási pravidla vnitřního evropského trhu a ekonomiky, problém nemám.

Co to ale je Evropa? Na čem je založena? Vedou současné evropské politické elity Evropu správným směrem, neničí svou činností kořeny a základy Evropy jako takové, i když mluví o opaku? To jsou jedny z mnoha otázek, nad kterými je třeba se zamyslet, než si vůbec dovolíme o pojmech jako je budoucnost, či sjednocení Evropy hovořit. Evropa je jedinečným kontinentem, na jehož vývoji a budování se podílelo křesťanství (s předchozí absorpcí antických a jiných předkřesťanských tradic) a judaismus. Dlouhá staletí tohoto budování vytvořila hodnoty, na jejichž základech dnes evropská civilizace stojí. To nejcennější a nejpestřejší na Evropě je právě její různorodost. Různorodost, avšak taková, která nepřesahuje "hranice" stanovené staletími vlivu anticko-křesťansko-judaistické tradice. Jinými slovy řečeno, pro Evropu je jistě žádoucí různorodost jednotlivých národních kultur (české, ukrajinské, francouzské, německé), bylo by však naivní a hlavně nebezpečné předpokládat, že Evropu nějakým způsobem kulturně obohatí miliony neevropských imigrantů nenucených k asimilaci. A o to právě jde. Obávám se totiž, že současné evropské politické elity (které v drtivé většině podporují unifikaci), nejsou příliš nakloněné staletími prověřeným evropským hodnotám a tradicím (i když nezpochybňuji, že je v jejich řadách mnoho křesťanů), nýbrž podporují spíše v dnešní době tak populární teorie o "světlých multikulturních zítřcích" a "socialistickém ráji". "Evropa" těchto lidí však není v žádném případě slučitelná s Evropou tak, jak ji známe a znamená v podstatě její konec.

Sjednotit? Ano, ale..

Ti zastánci "staré dobré Evropy", kteří téměř v naprosté většině odmítají směřování dnešní tzv. evropské integrace jsou často napadání za to, že "nepochopili výzvy doby", že si v 21. století chtějí hrát na vlastním písečku národních zájmů, zatímco doba pokročila a je nutno mezi evropskými národy úzce spolupracovat. Byli jsme snad někdy proti spolupráci evropských národů? Podporoval někdo někdy národní izolacionizmus? Nikoli. Evropské národy spolu samozřejmě spolupracovat musí, tedy, měly by, ve vlastním zájmu. Mně, coby odpůrci unifikace, nebyla nikdy proti srsti spolupráce mezi evropskými národy. Co mi vadí, je právě onen proces tvrdé centralizace, přesouvání pravomocí vládnoucích institucí jednotlivých národních států do nevolených center, konzervace politické moci v jednom centru, nesmyslné vyhlášky šikanující jednotlivá odvětví národních průmyslů, zemědělství, sfér služeb a jdoucí tak proti oné pestrosti, která Evropu dělá právě Evropou.

Kdekdo může namítnout, že v neustále se rozšiřující Unii nelze jednat jinak, že je silné jádro zkrátka potřeba. To ale není pravda. Evropa může být silná a jednotná, ale jedině tak, že se spojí jednotlivé národní státy pod vlajku jakéhosi jednotného "evropského zájmu", ale ten musí být jedině v takové podobě, že bude vyjádřením zájmů všech národů.

Neexistuje "evropský zájem" sám o sobě, existují buď jednotlivé národní zájmy, nebo natolik velký zájem, na kterém však záleží všem evropským národům svobodně, bez diktátu shora. Takovým by mohla být třeba obrana vlastního civilizačního a kulturního dědictví tváří tvář hrozbě úbytku evropského obyvatelstva a střetnutí s islámem. Toto je jednota Evropy, za kterou bychom měli bojovat. Harmonizace daní, jednotné imigrační politiky, jednotné sociální politiky, to vše jsou jen utopie, které dříve, či později selžou a problémy Evropy nevyřeší, nýbrž více prohloubí.

Ústava?

Rád bych se také zastavil u fenoménu evropské ústavy. Co to je Ústava? Je nejvyšším právním aktem suverénního státu. Chce-li Evropská unie skutečně "Ústavu", pak je evidentní, že se chce zároveň i být jakýmsi "státem". Různé mezinárodní organizace, ať jde o NATO, OSN, či třeba Červený kříž, jistě své dokumenty mají, rozhodně však nemají ústavy.

Měli bychom chtít, aby se EU stala "státem"? Pokud si myslíme, že je lepší, aby náš právní řád přímo podléhal neovlivnitelné evropské jurisdikci (ve značné míře podléhá už dnes), pokud se chceme zbavit zbytků státní suverenity a zbytků oblastí, ve kterých mají naši volení zástupci zatím jakous takous "volnou ruku", potom asi ano. Pak se ale nabízí otázka, jaký měly smysl desítky let bojů za svobodu a národní suverenitu (ztracenou díky válkám a totalitním režimům), když se o tyto cenné věci dnes připravujeme sami, dobrovolně, "demokraticky" a často bohužel i s nadšením.

Rozhodně bych však stálo za úvahu vytvoření takového typu dokumentu, který jsem avizoval v úvodu. Vytvořit nějakou platformu, který by například shrnul evropské hodnoty, odkazoval na křesťanskou tradici, který by však žádným způsobem nezasahoval do suverenit jednotlivých národních států.

O podstatě a obsahu tzv. "euroústavy" toho již bylo napsáno mnoho a důvodů, proč toto dílo odmítnout je tolik, že o tom vycházejí samostatné publikace. Jednou z dalších věcí, která je často silně opomíjena jistě stojí za pozornost je také to, s jakým (někdy až fanatickým zanícením) se architekti euroústavy bijí za její přijetí. Nelze si při té příležitosti také nevzpomenout, s jakou frekvencí se v argumentech europeistů objevují výrazy typu "historická nezbytnost". Je jistě k věci si připomenout, že tento slogan byl před několika lety tvrdě používaný skalními budovateli socialistických zítřků, kdy znamenal jeden z nejsilnějších argumentů pro akceptování socialistického zřízení a spolupráci s režimem.

Tak jako byl odpor k socialistickému zřízení označovaný za nesmyslný, jeho nositelé označováni za zpátečníky a reakcionáře, existuje i dnes snaha názory na současnou evropskou integraci kritické (například odmítání euroústavy) karikovat, bagatelizovat a označovat za nesmyslné, protože "jednotná Evropa" je přeci "historická nezbytnost.

Evropa rozhodně žádnou "ústavu" nepotřebuje, protože její případné přijetí by znamenalo obrovský krok zpět. Našim cílem by měla být co největší decentralizace politické moci, protože jen ta skutečně odpovídá realitě evropského geopolitického prostoru a zájmu evropských národů. Jakákoli snaha přesouvat pravomoci jednotlivých národních vlád do jednoho centra znamená návrat k nedemokratickému rozhodování "shora" nevolenou elitou a s tím si Evropa již několikrát prožila své. Poučí se tentokrát ?

Závěr

Je tedy současný směr evropské integrace krok špatným směrem? Jednoznačně ano. Společné hodnoty vymyslet nelze. Ty buď existují, neexistují a pak se z nich vycházet dá, nebo naopak nikoli. Stejně tak se tomu má s pojmem "politický národ" (démos), který je důležitý pro politické sjednocení a vytvoření "jednotného státu". Obyvatelé Evropy sdílejí společné hodnoty, na kterých je naše kultura vybudována, avšak netvoří onen démos, politický národ. Z toho můžeme v zásadě vyvodit tři důležité věci : a) Evropané sdílí společné hodnoty a ty by měli bránit, b) Nejlépe je budou bránit společně, "celoevropsky", a konečně za c) Za jediné možné a uskutečnitelné "celoevropsky" lze chápat pouze faktickou existenci národních států, které budou společně ideu "evropských hodnot" bránit.

                 
Obsah vydání       12. 3. 2007
12. 3. 2007 Příští volby by se měly stát referendem o zrušení americké základny Tomáš  Stýblo
9. 3. 2007 Jací jsme?
12. 3. 2007 Příznivci protiraketové obrany se sejdou v pondělí
12. 3. 2007 Nezpůsobilé k výkonu funkce - i ze zákona Štěpán  Kotrba
12. 3. 2007 Hospoda není veřejný prostor, majitel má právo vybrat si klientelu Jan  Bláha, Darina  Martykánová
12. 3. 2007 Rasová diskriminace je v ČR a na Slovensku trestná
12. 3. 2007 Bláhové pomýlení a logická argumentace Lukáš  Posolda
12. 3. 2007 My jsme to nevěděli Zdeněk  Bárta
12. 3. 2007 Faunův labyrint -- skvělý film, který by měl najít cestu do českých kin Darina  Martykánová
12. 3. 2007 Dějepis není pohádkářství, aneb Jen pohádkám můžeme klidně věřit, protože víme, že jim nemůžeme věřit Uwe  Ladwig
12. 3. 2007 Zdar a nezdar „národní“ filosofie: Patočka, Masaryk Erazim  Kohák
12. 3. 2007 Sidžo o chvíli zmierenia Ján  Zambor
12. 3. 2007 Chtějí myslivci cenzurovat Českou televizi? Miroslav  Šuta
12. 3. 2007 Výzva k dialogu Irena  Zítková
12. 3. 2007 Renčův film Rebelové - ukázka naprostého neporozumění české kulturní minulosti Jan  Čulík
12. 3. 2007 Bajka o kompotu a marmeládě Jiří  Podhorecký
12. 3. 2007 Křesťanství mezi libertinstvím a farizejstvím Boris  Cvek
12. 3. 2007 François Bayrou: Budoucí francouzský prezident? Simone  Radačičová
12. 3. 2007 Jacques Chirac nebude kandidovat Simone  Radačičová
12. 3. 2007 Základnu za americkou pomoc pro české školy a zdravotnictví
12. 3. 2007 Druhá schůzka iniciativy "Jsme občané!"
12. 3. 2007 Iniciativa za Evropské ústavodárné shromáždění
12. 3. 2007 Evropa, její hodnoty, sjednocení a "ústava" Ondřej  Šlechta
12. 3. 2007 Jak rychle jezdit? Ivo  Antušek
12. 3. 2007 Rychlost Petr  Wagner
11. 3. 2007 Britští konzervativci plánují uvalit ekologickou daň na leteckou dopravu
10. 3. 2007 Tajné vězení CIA v Polsku bylo umístěno v bývalé výzvědné škole ze sovětské éry
10. 3. 2007 Putin: Zmodernizujeme ruskou armádu částkou 190 miliard dolarů
10. 3. 2007 Summit EU: dobrá zpráva pro klima
10. 3. 2007 Vladimír Špidla: Zelená kniha EU modernizuje pracovní právo Jiří  Asher
9. 3. 2007 Malá recenze na pana domovníka a jedno sympatické hnutí Bohuslav  Binka
9. 3. 2007 Londýn, město superbohatých
9. 3. 2007 Setkávání s profesorem Milanem Opočenským František  Schilla
18. 2. 2007 Hospodaření OSBL za leden 2007
22. 11. 2003 Adresy redakce

Evropská unie RSS 2.0      Historie >
12. 3. 2007 Iniciativa za Evropské ústavodárné shromáždění   
12. 3. 2007 Evropa, její hodnoty, sjednocení a "ústava" Ondřej  Šlechta
30. 1. 2007 Spojenci, přátelé, ústavy, smlouvy, rakety, radary Egon T. Lánský
30. 1. 2007 Občanská debata o míru a válce není seminář z matematiky pro první třídu Štěpán  Kotrba
6. 12. 2006 Vstup ČR do Schengenu koncem roku 2007 není automatický Radek  Vogl
10. 11. 2006 Turecko do Evropy nebo Evropa do Turecka...?!? Ladislav  Žák
23. 6. 2006 Do Schengenu nebo do ....?! Ladislav  Žák
26. 5. 2006 Klausovy liché obavy   
3. 1. 2006 Vzdají se Dánové svých výjimek? Jedni chtějí, druzí ne Roman  Grametbauer
17. 12. 2005 Evropská unie se dohodla na rozpočtu   
8. 12. 2005 Kudy ven ze slepé ulice evropské ústavní krize? Josef  Brož
6. 12. 2005 Je jasné, proč Ukrajinci nechtějí do EU Kamil  Abbid
25. 11. 2005 První debata z cyklu Zamyšlení nad Evropou Josef  Provazník
21. 11. 2005 Ač v EU, cizí nechceme a svoje nedáme Bohumil  Kartous
8. 11. 2005 Kam se dívá Evropská unie? Egon T. Lánský