2. 3. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
2. 3. 2007

Mýlil se Marx?

Milý Bohuslave, nebudu předstírat, že se neznáme, i když jsme spolu již delší dobu nemluvili. Rád čtu Tvoje analýzy projevů našich politiků, které jsou opravdu dobré. Ale s posledním článkem "Trojí bída komunismu" sis moc práce nedal. V textu máš věcné chyby jako např. tu, že dialektiku objevil Hegel. Jako filosof zajisté víš, že dialektika je mnohem starší než tento německý myslitel a její původ sahá až do antického Řecka k Hérakleitovi. Místy si odporuješ, když například píšeš, že ve svých hlavních dílech Marx dialektiku nepoužíval a o něco dále tvrdíš, že právě díky dialektice se z Marxova historického materialismu stává snůška neomylných tvrzení.

Tento poslední, s prominutím nesmysl, přičetl jistý druhořadý autor K. R. Popperovi, který jej měl uvést ve své práci Otevřená společnost a její nepřátelé, díl II. Popper se sám tomuto tvrzení vysmívá a v uvedené knize, jejíž větší část druhého dílu je věnována právě polemice s Marxem, jej na základě empirických důkazů (!) rozhodně odmítá. Když ses již na počátku svého textu dovolával autorit, což, jak rovněž jistě víš, nemá žádnou vědeckou hodnotu, pak právě tento Popper považoval Marxe za vášnivého zastánce lidské svobody, který celý svůj život věnoval boji za humanizaci lidské společnosti a jehož vliv na všechny společenské vědy je nezvratný! Již z uvedeného je patrné, že i od autorů, jichž se dovoláváš, vybíráš jen to, co se Ti zrovna hodí. To u Tebe není obvyklé a stojí za zamyšlení.

Podívejme se však poněkud blíže na onen morální futurismus, který zmiňuješ. Tvé tvrzení, že z Marxova odhalení zákonitostí lidského vývoje vyplývá morální nihilismus, je naprosto mylné. Pokud bychom přijali tezi, že znalost zákonitostí vývoje lidské společnosti nám dává morální oprávnění k jakýmkoliv činům v přítomnosti, není jasné, jak spolu tato dvě tvrzení souvisí. Spíše se zdá, že si odporují.

Pokud se lidská společnost vyvíjí zákonitě, pak mohou lidé tomuto vývoji ve své uvědomělé činnosti napomáhat, nebo se snaží mu zabránit. Jejich činy se pak rozpadají do dvou, příp. do tří kategorií. První kategorie je ta, v níž jsou činy napomáhající, urychlující vývoj společnosti, ve druhé pak činy opačné a ve třetí neutrální. Již z tohoto pohledu není jedno, co děláme. Není zde proto žádná přípustnost čehokoliv, ale právě naopak nutnost pečlivého zvážení toho, co děláme, abychom vývoji skutečně pomohli. Pak jsme ovšem také odpovědni za výsledek své úvahy a žádná odvolávka na nutnou zákonitost dějin či přímo na Marxe nás této odpovědnosti nezbaví.

Tato mravní odpovědnost vynikne ještě více, když si poněkud přiblížíme Marxův historický materialismus.

Marx tvrdil, že vývoj lidské společnosti se řídí zákonitostmi, které jsou nezávislé na vůli jednotlivců. Tyto zákonitosti vypadají přibližně takto: Všichni lidé chtějí uspokojovat své materiální potřeby. Vstupují proto do vztahu s přírodou i mezi sebou navzájem. Avšak toto uspokojování lidských potřeb není možné bez použití nástrojů (později strojů a celých technologických systémů -- pracovních prostředků). Protože se lidé snaží dosáhnout tohoto uspokojení s co nejmenší námahou, tyto nástroje a stroje stále zdokonalují, zvyšují jejich účinnost. Avšak s tím, jak se mění tyto pracovní prostředky, mění se v závislosti na tom nutně i vztahy mezi lidmi v procesu výroby. Podle Marxe tedy, budeme-li žít na venkově a živit se zemědělskou prací s použitím jednoduchých nástrojů, budeme žít v prvobytně pospolné, později pak ve feudální společnosti. Pokud se těžiště výroby přesune do průmyslových podniků, feudalismus nutně zanikne a vznikne kapitalismus.

Pokud se nemýlím, právě toto nyní pozorujeme v Rusku i Číně a samotný pád tzv. komunistických režimů je skvělým potvrzením pravdivosti Marxovy teorie.

Celková tendence vývoje lidské společnosti pak je tendencí směřující k postupnému růstu lidské svobody a již samotný přechod od feudalismu ke kapitalismu je pokrokem na této cestě. Toto tvrzení je dostatečně doloženo již v Manifestu komunistické strany z r. 1848.

Tento vývoj probíhá nikoliv proto, že by se lidé jednoho dne rozhodli, že již mají dost těch aristokratických privilegií a panské zvůle a dají raději přednost občanské rovnosti a zastupitelské demokracii, ale proto, že se uvnitř feudální společnosti vyvinuly nové výrobní síly -- průmysl. V dalším vývoji výrobních sil se stane nevyhovujícím i kapitalistický systém výrobních vztahů. Nové a mnohem produktivnější výrobní síly budou vyžadovat jinou organizaci společnosti, a to takovou, v níž budou mít "výrobci vládu na svým vlastním dobrovolným sdružením". Pro Marxe tedy historický vývoj nutně směřuje ke společnosti, jež bude naplněním hesel Francouzské revoluce o rovnosti, svobodě a bratrství všech lidí.

Vrátíme-li se nyní k výše probírané otázce o naší odpovědnosti za činy, které konáme, a to ve světle tohoto upřesnění Marxova historického materialismu, pak je morálním požadavkem a ideálem volit takové činy, které napomáhají uskutečnění ideálu humánní společnosti.

Nemusím Ti snad připomínat, že zde nebude uplatnitelná jezuitská zásada "účel světí prostředky". Nebude uplatnitelná již proto, že její autoři, mezi něž opravdu nepatřil Marx, vycházeli z modelu společnosti řízené shora, z přesvědčení o vládcích, kteří jedině znají pravdu, a proto mají právo nemilosrdně vládnout svým poddaným. Naši i ruští komunisté měli mnohem blíže k této historické tradici nežli k radikálnímu demokratismu Marxovu (psal jsem o tom již v článku "Podstata komunismu".

Naproti tomu Marx ve své teorii tvrdí, že dějiny utvářejí lidé zdola. Již vzniklé rozpory mezi starým systémem výrobních vztahů, např. feudálním, a novým způsobem výroby, v tomto případě tedy průmyslovým, vzniká rozpor, který si lidé následně uvědomují a vyjadřují jej v podobě politických a morálních ideálů, o jejichž uskutečnění pak usilují. Jestliže již společnost ve svém vývoji dospěje na práh nové revoluce, nyní tedy socialistické, usiluje většina lidí o uskutečnění nyní jíž socialistických ideálů rovnosti, svobody a solidarity.

Pokud do té to etapy vývoje ještě nedospěla, není možné žádným způsobem, ani revolučním terorem, ani nijak jinak této změny dosáhnout. Z našich dějin nám zde může sloužit za příklad osud Táborské husitské komuny.

Pokud však již do této etapy dospěla, pak je jejím vlastním obsahem náhlý, tj. revoluční skok ze světa, v němž vládne privilegovaná menšina neprivilegované většině, do světa, v němž vládu mají všichni lidé nad svým "vlastním dobrovolným sdružením" a jenž bude politicky založen na metodách přímé demokracie. S tímto přechodem jsou tedy naprosto neslučitelné všechny metody, které omezují lidskou svobodu a nastolují vládu nějaké, jakékoliv menšiny nad bezprávnou většinou. Všechny činy, které by směřovaly k něčemu podobnému, jsou tedy z hlediska Marxovy filosofie dějin nemorální.

Vyvázání z morálních závazků lze dosáhnout právě opačným postupem založeným na přesvědčení, že dějiny je možné řídit dostatečně silnou vůlí, a to proto, že žádné objektivní zákony vývoje lidské společnosti neplatí. Lidé s takovým přesvědčením pak mohou věřit i tomu, že ve společnostech založených na etnické, či dokonce kmenové příslušnosti je možné ze dne na den nastolit parlamentní demokracii a multikulturní společnost. Za příklad takového jednání je možné považovat bombardování Jugoslávie i invazi do Iráku, jejíž morální následky jsou velmi dobře popsány ZDE. Toto ovšem platí jen, pokud bereme v úvahu ideologické a mediálně šířené ospravedlnění těchto činů, nikoliv skutečné motivy aktérů, skryté za touto moralistní clonou.

Mohl bych v této polemice s Tvým textem ještě pokračovat, ale zdá se mi, že jeho podstata nespočívá v kritice Marxe.

Milý Bohuslave, jako červená nit se táhne Tvým textem otázka odpovědnosti za zločiny minulého komunistického režimu. Pokud bys jej napsal právě takto, mohl jsi se vyvarovat mnoha zkreslení i nepravd, jichž ses dopustil a především ses mohl vyvarovat křečovité snahy svalit odpovědnost za to, co náš národ postihlo, na Marxe. I kdyby Marx odpovídal tomu obrazu, který jsi o něm vykreslil (jako že vůbec neodpovídá), přece by to v žádném smyslu neřešilo problém odpovědnosti těch, kdož se rozhodli podporovat minulý totalitní režim. Člověk je nadán svobodnou vůlí (alespoň v hranicích historických možností, které jsou mu dány) a je proto vždy odpovědný za to, jakou ideologii si zvolil a jaké činy vykonal.

Možná, že kdybys napsal svůj text takto upřímněji, měl by teoretickou kvalitu, na jakou jsou u

Tvých textů čtenáři zvyklí.

Zdraví

Milan

P.S. S tou bídou máš ovšem pravdu, ale o tom jsem již psal jinde, jak asi víš.

                 
Obsah vydání       2. 3. 2007
4. 3. 2007 Moravec řídil diskusi věcně a profesionálně Štěpán  Kotrba
3. 3. 2007 Odpověď od Václava Moravce Václav  Moravec
4. 3. 2007 Bída akademické argumentace Bohumil  Kartous
3. 3. 2007 Americké antirakety se budou střílet do jiných zemí
3. 3. 2007 Rada proti rádiu Štěpán  Kotrba
4. 3. 2007 Generální prokurátor nechal soudním příkazem zakázat BBC, aby informovala o soudním slyšení o obviněních z vládní korupce
3. 3. 2007 Půst aneb filipika proti rituálům Zdeněk  Bárta
3. 3. 2007 Greenpeace: Zajistěte vyvážené informování veřejnoprávní České televize o amerických základnách, nebo odstupte!
3. 3. 2007 Přesun z IHT do Blesku? Michal  Brož
3. 3. 2007 Prohlášení starostů obcí a měst okresu Příbram k radaru USA
2. 3. 2007 Konečně reakce z České televize
3. 3. 2007 Václav Moravec: Propagandistické Britské listy nečtu
3. 3. 2007 Dopis Václavu Moravcovi Jan  Čulík
3. 3. 2007 Věc: Dopis Václava Moravce "jednomu čtenáři", bez data Milan  Nápravník
1. 3. 2007 Janečku, proč cenzurujete a zkreslujete v ČT veřejnou debatu?
3. 3. 2007 Doporučení Sašovi Vondrovi
2. 3. 2007 Proč Šiklová a Kocáb Bohumil  Kartous
3. 3. 2007 Prostá ideologie Jiřiny Šiklové
3. 3. 2007 Tři čtvrtiny obyvatel ČR chce referendum o základně, ČT jejich zástupcům neposkytne prostor
2. 3. 2007 "Nejvíce o americké základně dezinformují TV Nova a Britské listy"
2. 3. 2007 Petru Suchému: Prosím, vysvětlete, jak Britské listy dezinformují veřejnost
2. 3. 2007 Pokud bych to před volbami věděla...
1. 3. 2007 Nedělní Moravcova televizní debata bude zase propaganda
2. 3. 2007 Janeček a Šámal odmítají hovořit s iniciativou Ne základnám
2. 3. 2007 Nejde o názor, ale o to, zda jej někdo vůbec může vyslovit
2. 3. 2007 Smutný pád Václava Moravce Bohumil  Kartous
2. 3. 2007 Kdo vybíral účastníky vaší nedělní "debaty"?
3. 3. 2007 Úroveň Britských listů je stylisticky slabá
2. 3. 2007 Pozor! Nebavte se s televizí Nova Alex  Koenigsmark
2. 3. 2007 14. adar: Purim ad lo jada - až do ztráty vědomí Daniel  Mayer
2. 3. 2007 Rány egyptské Jiří  Staněk
2. 3. 2007 V práci mě diskriminují: Jsem žena
2. 3. 2007 Trojí bída komunismu III. aneb nacionalismus některých obhájců Marxe Bohuslav  Binka
2. 3. 2007 Mýlil se Marx? Milan  Valach
2. 3. 2007 Argumenty Josefa Víta jsou omezené Jiří  Holý
2. 3. 2007 Nekonečná bída antikapitalismu Luboš  Zálom
2. 3. 2007 BBC byla informována o pádu mrakodrapu v komplexu WTC půl hodiny předem Michal  Brož
2. 3. 2007 Dojem z léta F. X. Šalda
2. 3. 2007 Základny a svoboda tisku, aneb Největší nebezpečí hrozí čtvrté mocnosti v demokratickém státě od těch, kterých se neptají... Uwe  Ladwig
2. 3. 2007 Ekologie nebo nový "vědecký světový názor"? Michal  Petřík
2. 3. 2007 Horečka rychlosti Michal  Rusek
2. 3. 2007 Poděkujme základnou Američanům, aneb kulturní maloměšťáctví v apelu Alexandra Vondry Jan  Paul
2. 3. 2007 Nejabsurdnější bankovní poplatek v ČR
2. 3. 2007 Bez okupace jsme ruské základny nepřijali, odmítněme dnes americké Miloš  Pick
2. 3. 2007 Svaz zlodějů požaduje od státu náhradu ušlého zisku Wenzel  Lischka
2. 3. 2007 ANO REFERENDU -- jako politická strana? Milan  Daniel
1. 3. 2007 Vitex v Berouně: Kterak jsem zmlátil robocopa špejlí Vítězslav "Vitex" Dvořák
1. 3. 2007 Diskuse o radaru: Je na co být hrdý? Jan  Sládek
1. 3. 2007 Protestantské poselství MF Dnes: Andělé v tryskáčích Bohumil  Kartous
18. 2. 2007 Hospodaření OSBL za leden 2007
22. 11. 2003 Adresy redakce

Komunistická idea a její reflexe v politice i teorii RSS 2.0      Historie >
2. 3. 2007 Nekonečná bída antikapitalismu Luboš  Zálom
2. 3. 2007 Argumenty Josefa Víta jsou omezené Jiří  Holý
2. 3. 2007 Trojí bída komunismu III. aneb nacionalismus některých obhájců Marxe Bohuslav  Binka
2. 3. 2007 Mýlil se Marx? Milan  Valach
1. 3. 2007 Trojí bída komunismu II. Bohuslav  Binka
1. 3. 2007 Trojí bída hlubinného ekologa Michael  Kroh
1. 3. 2007 Trojí bída antikomunismu Josef  Vít
28. 2. 2007 Trojí bída komunismu Bohuslav  Binka
14. 2. 2007 Marx je mrtev, ať žije Marx! Martin  Škabraha
1. 2. 2007 Ekologická politika KSČM aneb Audiatur et altera pars Miroslav  Prokeš
31. 1. 2007 Byl komunismus lepší než kapitalismus? Uwe  Ladwig
26. 1. 2007 Čo znamená socializmus 21. storočia vo Venezuele? Gregory  Wilpert
23. 1. 2007 Šéfredaktor deníku Daily Mail obvinil BBC z "kulturního marxismu"   
15. 1. 2007 Jak se chodí po vodě? Martin  Škabraha
18. 12. 2006 I v marxismu je to jinak   

Karl Marx RSS 2.0      Historie >
2. 3. 2007 Nekonečná bída antikapitalismu Luboš  Zálom
2. 3. 2007 Argumenty Josefa Víta jsou omezené Jiří  Holý
2. 3. 2007 Trojí bída komunismu III. aneb nacionalismus některých obhájců Marxe Bohuslav  Binka
2. 3. 2007 Mýlil se Marx? Milan  Valach
1. 3. 2007 Trojí bída komunismu II. Bohuslav  Binka
1. 3. 2007 Trojí bída hlubinného ekologa Michael  Kroh
1. 3. 2007 Trojí bída antikomunismu Josef  Vít
28. 2. 2007 Trojí bída komunismu Bohuslav  Binka
24. 2. 2007 Ecce homo economicus!   
23. 2. 2007 Pragmatika energetické i jaderné bezpečnosti - vyvážená multilaterální politika Štěpán  Kotrba
14. 2. 2007 Marx je mrtev, ať žije Marx! Martin  Škabraha
31. 1. 2007 Byl komunismus lepší než kapitalismus? Uwe  Ladwig
26. 1. 2007 Čo znamená socializmus 21. storočia vo Venezuele? Gregory  Wilpert
23. 1. 2007 Šéfredaktor deníku Daily Mail obvinil BBC z "kulturního marxismu"   
15. 1. 2007 Jak se chodí po vodě? Martin  Škabraha