Komentátor nemůže být objektivní

21. 2. 2007 / Daniel Veselý

Reakce na článek Richarda Pragera "Podivnosti pana Veselého"

V prvé řadě bych chtěl poděkovat panu Pragerovi; negativní reklama zůstává stále reklamou. Také bych rád znovu zdůraznil můj obecný pohled na tuto bolavou kauzu. Domnívám se, že tento spor ubíjí nejen Palestince, ale i Izraelce. Sebevražedné atentáty i marné pokusy o ně jsou tím pravým středobodem, kde se setkává veškerý marasmus, neboť síla útlaku (utlačovaný národ stojící na existenci utrpení druhého) se projevuje ve zdánlivé iracionalitě a pro nás neuchopitelného strádání a odhodlání. Uznávám tedy, že sebevražední atentátníci jsou především "obětmi izraelského teroru".

Autor reakce na můj článek "Palestina pod lupou" mi ve značné míře vyčítá nedostatek erudice, schopnost analýzy a malou věrohodnost mých zdrojů informací. Vytkl bych mu v zásadě to samé, jelikož se snažil má tvrzení ne-li vyvrátit, tak alespoň zpochybnit, aniž by vyšel z konkrétního zdroje. Šlo spíš o zmatené výroky, jejichž důvěryhodnost bych rád zpochybnil.

Považuji humanitární organizaci Betselem za jeden z nejdůvěryhodnějších pramenů, co se statistik a publikovaných zpráv týče, a to z jednoduchého důvodu. Její práce je v okruhu publicistů a autorů, jichž si vážím pro jejich schopnost líčení, podání, hodnocení a hlavně hlubokou znalost té které kauzy samotného konfliktu, ceněna. Ve svých předešlých článcích na toto téma se často o těchto osobnostech zmiňuji či cituji z jejich prací nebo je parafrázuji.

Neméně zajímavými prameny, které jsem dosud neuvedl, jsou třeba Electronic Intifada a Bitter Fruits, kde se může zájemce dozvědět o názorech členů izraelského Knesetu (parlamentu), vlády i opozice, ale i o názorech palestinských předáků napříč politickým spektrem

Další organizace postihující smutnou statistku týkající se obětí konfliktu -- Palestinian Red Crescent (Palestinský červený půlměsíc) poskytuje často emociálně nabité a často sporné informace, avšak i tak je třeba se s prací tohoto seskupení seznámit. Gush-Shalom se zdá být rovněž lehce nevyváženým zdrojem informací, tentokrát ale ve prospěch izraelské strany. To samé platí, dle mého, o organizaci Peace Now. Tyto organizace byly opakovaně vystavovány kritice menších nevládních organizací i elitních publicistů, například Jonathana Cooka z Nazaretu, kvůli nezdravému vměšování izraelských orgánů.

Amnesty International, Human Rights Watch, BBC a další prameny bývaly v minulosti, ale také dnes, často nařčeny z publikace nepřesných údajů i jejich cíleného zamlčování a zkreslování. Mám za to, že čím větší informační těleso, tím větší je pravděpodobnost lobbování politických a ekonomických skupin, korupce, střetu zájmů atd. Zářným příkladem mohou být OSN a Greenpeace.

Statistiky organizace Betselem se týkají i zbořených domů, postavených načerno na půdě, která podle mezinárodního práva patří Palestincům, hlavně ve východním Jeruzalémě -- centru palestinského politického a kulturního života, kde se množí ilegálně postavené izraelské domy, což pan Prager okázale opomíjí. O tomto se zmiňuje i tak pomýlený zdroj, jako je Wikipedia. Stejné je to i se Západním břehem, který má podle mezinárodního práva a OSN celý patřit Palestincům, a to již od vydání tzv. Partition Plan v roce 1947, kdy jim bylo přiřknuto ovšem daleko větší území spadající pod statut Západního břehu (podle této dohody mělo židovským přistěhovalcům připadnout o něco větší území historické Palestiny než palestinským domorodcům, jichž bylo ale dvakrát více, a ti to pochopitelně odmítli). Opět existují mapky v archívu OSN i jinde o postupném kolonizování Západního břehu Izraelci. V současnosti je v rukou Izraele kolem 40% území Západního břehu, té nejúrodnější půdy, bohaté na vodní zdroje, a kolonizace stále pokračuje.

A to navzdory faktu, že „sebevražedníci“ drželi skoro roční půst a ještě dříve dodržoval Hamás déle než rok unilaterální příměří, distancujíc se od odpalovačů raket Kassam, které mají na svědomí osm lidských životů, zmařených během pěti let ostřelování. Příměří bylo soustavně narušované izraelskými vpády, nálety a promyšleným zabíjením civilistů pod maskou "likvidace teroristů".

Zmatek, panující ohledně zločinů, jako je cílené vraždění Palestinců, a jejich vyvracení panem Pragerem, je typickou izraelskou propagandou a rétorikou svalování viny na podezřelé teroristy a zavání uměle šířenou paranoiou, ač drtivá většina zabitých, i podle zpráv Amnesty International, byli civilisté, jak je možné snadno se přesvědčit.

Zdroj: Amnesty International ZDE

Premiér Olmert před časem navštívil jednu z vojenských základen v Negevu, o čemž se izraelská periodika zmiňují. O tuhém výcviku a mentálním drilu jsem se dozvěděl od nevlastního švagra, který je Američan, zatvrzelý republikán a bushovec. Společně s IDF zde prováděly americké jednotky vojenské manévry a podstupovaly ideologickou masáž, o čemž mi barvitě vykládal.

O výstavbě židovských osad v Negevu, kde byly a jsou standardně ničeny brlohy beduínů, se může každý přesvědčit na vyhledavači Google, zadá-li tři slova "settlement in Negev".

Výstavba zdi a plotu "Wall/Fence" ZDE

O krádeži nebo eufemisticky "záboru" palestinských daní ZDE

Pan Prager hovoří o tom, že "před převzetím těchto území (patrně Palestinskou samosprávou v roce 1993 díky dohodám z Osla) Arafatem měli Palestinci jednu z nejvyšších životních úrovní v arabském světě". Pochybuji, že právě tam, jelikož například rodiče druhé ženy mého otce prožili dlouhá normalizační léta v teroristické, avšak poměrně rovnostářské Libyi, kde, jako ostatně v mnohých arabských zemích, byla relativně vážně brána v potaz sociální otázka. Ostatně Kaddáfího Zelená kniha není zas takový paskvil. Irák byl před Saddámovou invazí do Kuvajtu ekonomicky relativně vyspělou zemí, o petrolejových monarchiích nemluvě.

Nevím, zda by pan Prager preferoval žití v poměrně klidném Československu Husákových let, nebo figuroval coby živý terč s kamenem či molotovovým koktejlem v ruce, čelíc izraelským bojovým helikoptérám během 1. intifády, dárkem to od amerického pobratima.

Uvažme, jak velký má dopad kritika US/izraelského vojenského a rasistického molochu, který vytrvale likviduje palestinský životní prostor a je časovanou rozbuškou v této oblasti (tento moloch je na jaře tohoto roku připraven napadnout Írán za podobně hanebných podmínek, za jakých byl napaden Irák, možná nukleárním taktickým atakem), ve srovnání s goebbelsovskou propagandou největších světových médií, izraelskou lobby, prorostlou nejmocnějším politickým a vojenským aparátem světa, společně s propagandou vlivných amerických křesťanských fundamentalistů?

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 3.1. 2017