Několik desítek aktivních členů Strany zelených včetně některých členů Republikové rady, která je nejvyšším orgánem strany mezi sjezdy, projevilo ostrý nesouhlas s kroky "svého ministra zahraničí", jež podniká zejména v otázce euroústavy a s jeho postoji k umístění amerického radaru v České republice. Signatáři vnitrostranické výzvy požadují zahájení "vnitrostranické slaďovací debaty", jejímž cílem by mělo být to, aby Schwarzenberg respektoval volební program Strany zelených, za kterou byl do vlády navržen, a jednoznačně podporoval nové kolo debat o evropské ústavě. V těchto debatách by se podle nich měl řídit volebním programem strany. Dále chtějí, aby nepřijímal automaticky rétoriku o tzv. boji proti terorismu a zohledňoval zejména otázky lidských práv nejen v ČR a Evropě, ale i ve světě. Po Schwarzenbergovi dále požadují, aby prosazoval odmítnutí umístění americké radarové základny v ČR a to bez ohledu na jurisdikci, jíž by měla podléhat a aby v případě, že vláda radary neodmítne, prosazoval spolu s dalšími členy vlády za SZ všeobecné referendum o této otázce.

Vyhraněný postoj části členů strany nesdílí předseda Zelených Martin Bursík. Šest zelených poslanců minulý týden odmítlo podpořit levicí navrženou debatu o euroústavě a o americké základně a dalo tak vládní politice fakticky zelenou, třebaže postoj Zelených se s názorem ODS zdaleka nekryje. Bursík přesto říká, že názory českého vyjednavače o euroústavě Jana Zahradila nepředstavují oficiální pozici ČR. Ta podle něj není zatím přesně definovaná. "My nemáme doposud formulovanou společnou pozici k evropské ústavní smlouvě a vedeme o tom diskusi," řekl nedávno Bursík a dodal: "Dosavadní politické názory Jana Zahradila nelze považovat za oficiální pozici České republiky."

Stává se za těchto okolností jasnější, čím jsou oficiální postoje strany vyjádřené hlasováním ve Sněmovně motivovány? Zřejmé je, že je formuje do značné míry právě Bursík, z jehož iniciativy byl ostatně kníže Schwarzenberg do funkce nominován. A to přesto, že jeho postoje dlouhodobě znal, přesto, že SZ má v oblasti zahraniční politiky kompetentního poslance Ondřeje Lišku, který dlouhodobě proevropské postoje zastává. "Kladl Martin Bursík Karlu Schwarzenbergovi otázky po jeho postojích k ústavě a radaru před jeho nominací?," ptají se signatáři výzvy, a odpovídají si: "Vypadá to, že ano, neboť dnes není překvapen. Překvapeni ale musejí být voliči SZ a, jak patrno z hojné diskuse k tématu, překvapeni jsou i členové strany."

Nesouhlas části členů SZ s postoji zastávanými Schwarzenbergem i Bursíkem demonstruje vážné rozpory uvnitř strany samotné. Vítězný Bursík si sice užívá pozice kingmakera, se svými šesti poslanci získal na základě volebního výsledku čtyři ministerská křesla a určité programové ústupky, ale to jenom proto, že jednoznačně vsadil na modrou kartu. Nyní musí pádlovat mezi břehem zeleným a modrým, a členové jeho partaje mu to nijak neusnadňují. Jsou naopak stále dotěrnější. Připomínají mu stranický program a závazná usnesení. Tvrdí, že si obojí pragmaticky přizpůsobuje aktuální potřebě a koná spíše podle svých mocenských ambicí.

Zelení prodělali v posledních letech dvě závažné změny ve vedení. Bursík sice nemusí mít o svůj post před blížícím se sjezdem díky výsledku vážné obavy, ale zcela jistě jej čeká tvrdé utkání o tvář zelené politiky. Kritici jeho osobních, stranou neposvěcených postojů a s úsměvem leč pevně vyjadřovaných animozit, zřejmě nebudou v menšině.