31. 1. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
31. 1. 2007

ANALÝZA

Radar v Česku: bezpečnostní riziko nebo zbytečné obavy?

Americká raketová základna na území Česka  - TÉMA BL Americká vláda je připravena umístit v České republice radar a v Polsku protiraketovou základnu. Vládní špičky, prezident Klaus a zástupci opozice posoudili, zda americký radar je pro Česko bezpečnostním rizikem. Bezpečnostní rada státu vzápětí dala radaru zelenou - spustila přípravné kroky k tomu, aby mohlo padnout rozhodnutí o umístění radarové základny v Česku.

Začíná tedy proces, v němž má být projednáno tisíce detailů, na jehož konci bude učiněno rozhodnutí, zda bude Česká republika souhlasit s umístěním radarové základny v Česku, konkrétně ve Vojenském újezdu Brdy. Souhlas vlády nestačí, protože vybudování základny by znamenalo i příchod cizích vojáků na území republiky, souhlas by tak musely dát i obě komory parlamentu. Referendum o umístění radaru prý není nutné, protože otázka bezpečnosti republiky se nemá řešit referendem. Přitom všechny ankety a průzkumy veřejného mínění hovoří v neprospěch radaru.

S. Kaucký: Cizí protiraketová základna v Česku? ZDE

S. Kaucký: Protiraketová obrana USA: XBR a SBX radary ZDE
Š. Kotrba: Radarová základna: dezinformace znehodnocují občanskou debatu ZDE
O. Krejčí: Velké problémy malé základny raketové rozvědky ZDE
Karel Dolejší: Maginotova linie nad oblaky aneb Pro pocit jistoty ZDE
Egon T. Lánský: Spojenci, přátelé, ústavy, smlouvy, rakety, radary ZDE

Kvůli radaru se veřejnost rozdělila na dva tábory -- příznivců a odpůrců. Je vůbec nějaký důvod k rozruchu, kterého jsme svědky v poslední době? Konkrétní typ radaru nebyl zatím sdělen, ale pravděpodobně jde o typ radaru, který využívají ke stejným úkolům ve Spojených státech, tzn. XBR. Radar kmitočtového pásma X (8-12 GHz) je jedním z klíčových a nepostradatelných senzorů systému protiraketové obrany, součástí skupiny pozemních radarů GBR. Bez něj by antirakety byly "hluché a slepé". Radarů XBR má být do roku 2011 postaveno celkem 9. Staví se rovněž námořní verze SBX, instalovaná na plovoucí obří víceúčelové plošině a vyvíjena je i předsunutá verze radaru FDR (Forward Deployable Radar), přepravitelná vzduchem.

Radar s maximálním teoretickým dosahem 6700 km je napájen zdrojem o výkonu větším než 1 MW. Je schopen sledovat objekty o velikosti basebalového míčku ve vzdálenosti asi 4700 km. Radar, který je schopen dlouhodobě vyzařovat střední efektivní výkon 170 kW, není žádným drobečkem -- jeho plošná anténa má plochu 123 m2, vysílaná elektromagnetická energie je ve formě sérií impulzů soustřeďována do velmi úzkého svazku vždy do směru nad horizont (nikoliv po povrchu terénu). Jeho maximální dosah na typické bojové hlavice převyšuje 4000 km. Při ozařování cílů ve velkých vzdálenostech úzce spolupracuje se zdokonalenými radary včasné výstrahy UEWR.

Jak takový radar vypadá? Jde vlastně o poměrně rozsáhlý komplex objektů. Samotný radar bude instalován společně s dalšími prostředky a objekty zabezpečení -- vlastní malou elektrárnou, operačními sály, komunikačním střediskem, budovami technického vybavení a zázemím pro obsluhu a další. Jen samotný radar zabere plochu 150 x 150 metrů. Vlastní radar spočívá na pojezdovém mechanismu, uloženém na železobetonové základně výšky asi dvou pater, nad ní je radioprůzračná kopule. Jeho tvar lze přirovnat ke sportovnímu horkovzdušnému balónu, jen s tím rozdílem, že je vysoký asi jako šestipatrový dům. Za ostře hlídaným a zabezpečeným prostorem mají být ještě další dvě pásma tzv. vnitřních bezpečnostních zón, vybavená detektory pohyblivých objektů a kamerovým systémem (jejich plocha je závislá na okolním prostředí). Celková zastavěná plocha se odhaduje na přibližně 7 hektarů. Obsluhu a provoz má zajišťovat přibližně 30 až 60 vojenských a civilních specialistů, včetně dalšího zabezpečujícího personálu a ostrahy může celkový počet osob v objektu dosáhnout až 200.

Znepokojující jsou i názory, že provoz radaru a jeho vyzařování nemají výrazně ovlivnit život v jeho okolí. Co si vůbec lze pod tímto tvrzení představit? Dostupné zdroje uvádějí některé údaje např. bezpečné zóny kolem radaru. Ta znamená, že v okruhu 13,5 km od radaru není možné používat výbušniny, v okruhu 8,6 km nesmí létat civilní letouny (4,5 km vojenské letouny) a po zemi se neautorizované osoby nesmí pohybovat ve vzdálenosti kratší než 0,5 km. Ve vzdálenosti nad 5 km nemá být ani rušen příjem TV vysílání a nad 10 km rádiového vysílání včetně sítě mobilních operátorů. Záření údajně prakticky nemá vliv na monitory počítačů a další domácí elektroniku. Provoz radaru si však vyžádá úzkou součinnost s dalšími radary. Koordinace mezi operátory radaru a orgány řízení letového provozu má být zárukou toho, že vyzařovaný hlavní svazek antény nebude ozařovat letouny ve vzduchu, přičemž letouny by neměly být negativně ovlivněny ani při ozáření hlavním svazkem ve vzdálenosti větší než 50 km. Důležité je, že radar má být povětšinu času pouze v tzv. "pohotovostním režimu", tzn. nažhaven, ale nemá vysílat. Vyzařování na plný výkon lze předpokládat jen v případě zvýšené bojové pohotovosti protiraketového systému. Jde spíš o to, zda tato omezení jsou tolik závažná, abychom se jimi zabývali, či nikoliv.

Radar není schopen "dívat se" za horizont v důsledku zakřivení Země. Z toho vyplývá snaha o optimální umístění radaru vzhledem k předpokládaným prostorům odpálení raket. Obecně platí - čím blíže je radar SBX k nepřátelským zemím, ze kterých hrozí raketový úder, tím včasnější může poskytovat výstrahu a tím účinněji může systém protiraketové obrany reagovat. Proto na území České republiky (Libavá, Jince).

Hlavním úkolem radaru XBR je zachytit, velmi přesně sledovat, rozlišovat a rozpoznávat druhy raket a oddělených bojových hlavic a vypočítávat přesné parametry jejich trajektorie a na jejich základě předpovídat pravděpodobné místo dopadu, resp. cíl úderu. V pozdějších fázích má radar rozlišovat a automaticky sledovat cíle, přičemž naměřená a neustále aktualizovaná data předávat komunikačnímu systému řízení navedení a přímo jednotlivým antiraketám. Tato činnost radaru trvá přibližně 15 až 20 minut a je zahájena poté, co rakety opustí atmosféru Země a zahájí střední fázi letu. Může sledovat a poskytovat data několika stovek cílů za minutu a současně zabezpečovat navedení několika antiraket do předpokládaných bodů střetu s nepřátelskými raketami. Rozlišuje skutečné bojové hlavice od klamných pro zajištění navedení prostředku EKV (Exoatmospheric Kill Vehicle) na tu správnou a její zničení s vysokou pravděpodobností. Po střetu vyhodnocuje, zda byla bojová hlavice zničena a zjišťuje četnost úlomků.

Česká veřejnost je médii v otázce radaru obvykle mylně informována. Čtenářům se na stůl dostane například informace, že už z fungujících radarů je zřejmé, že vlastně nejde o nic problematického. Jako by hlavní radar pro navedení antiraket neznamenal žádné riziko. Bohužel, opak je pravdou. Vzpomeňme jen, jak před lety probíhaly konflikty v Iráku, či v bývalé Jugoslávii. Pojem vzdušný elektronický úder je v různých zemích sice nazýván různě, ale vždy znamená to samé -- v první řadě zničit PVO protivníka, tzn. nejprve všechny radary, bez nichž nebude schopen odpálit jedinou raketu. Zdůraznění faktu, že radar se umísťuje na vyvýšené místo a vysílá vlny mírně vzhůru a podle dosavadních měření neohrožuje osoby, které stojí na zemi v jeho blízkém okolí, se zdá být pro okolní populaci s ohledem na jeho vyzařování výhodné. Je to však jedna strana mince. Bohužel, ta druhá již tak příznivá není.

Radar této kategorie, provedení a parametrů, který by měl být instalován ve vojenském újezdu Brd, by fungoval jako "vábnička" a v případě konfliktu by zcela jistě neunikl účinným zbraním.

Z které strany tedy bude našim lidem v okolí radaru hrozit větší nebezpečí -- ze strany radaru, nebo ze strany útočící zbraně?

Zámysl "mít v Česku jen radar" pravděpodobně uchlácholil značnou část české veřejnosti. Zastánci veřejně prohlašují, že vlastně o nic nejde, jen o nějaký, celkem nepodstatný radar, jakých už nyní v zemi máme celou řadu. Další lež, která je předkládána veřejnosti.

Žádný srovnatelný radar na našem území zatím není, neměl by ani žádné opodstatnění. Důvodem takového tvrzení je pravděpodobně neznalost souvislostí, které jsou však velmi závažné a alarmující. Radar je nedílnou součástí systému protiraketové obrany. Především je třeba si uvědomit, že radar XBR (o kterém se tady mluví) je hlavním senzorem, který poskytuje specifická a vysoce přesná data pro navedení antiraket. Bez dat z radaru se antiraketa do cíle prostě netrefí -- bude "hluchá a slepá". Není třeba zdůrazňovat, že právě radar se výrazně podílí na funkčnosti a účinnosti celého protiraketového systému, který by v případě vyřazení radaru z činnosti byl znatelně ochromen. Z toho logicky vyplývá, že první úder protivníka bude s největší pravděpodobností veden právě na radar. Který? Ten, co je nejblíže, tzn. v Česku.

Radar XBR, i přes své nesporné přednosti, má i mnoho nevýhod, které je třeba brát v úvahu. Na rozdíl od antiraket musí být umístěn na povrchu, nelze ho z důvodu principu činnosti schovat jako antirakety hluboko pod zem, je relativně velký, nelze ho ani rychle přemísťovat a proto je velmi zranitelný. Navíc jeho poloha bude v době GPS známá s doslova chirurgickou přesností. Radar se i prozrazuje svým vlastním vyzařováním, jeho signál je snadno "viditelný" prostředky elektronického průzkumu a zaměřování ze vzdálenosti tisíců kilometrů.

Lze předpokládat, že v době míru by byl provoz radaru pro lidi v jeho okolí relativně bezpečný, ale v případech vyhrocení situace či případného ozbrojeného konfliktu by to bylo přesně naopak -- radar by byl pro nepřítele zajímavým a lákavým cílem. O tom nelze pochybovat. Možnosti zničení radaru jsou poměrně široké - od použití protiradioelektronických řízených střel, přesných zbraní řízených družicovým navigačním systémem GPS, přes řízené střely s plochou dráhou letu, balistické rakety s konvenční či jadernou hlavicí a různé mikrovlnné zbraně a zbraně elektromagnetického impulzu, až po zbraň, převáženou teroristy osobním automobilem, či v podobě uneseného letounu. Nedávný konflikt v Libanonu jasně dokazuje, že účinnou zbraní k ničení i větších objektů může být i dálkově rádiem řízený, vyzbrojený bezpilotní prostředek, vybavený kamerou pro snímání terénu a letící pár metrů nad zemí. Proto je lehkovážné a krátkozraké tvrdit, že radar by byl za všech okolností zcela bezpečný. Jaké dopady by takový úder znamenal pro českou populaci a jaké škody by způsobil, by bylo přirozeně závislé na druhu a "kalibru" použité zbraně. Je pochopitelné, že myšlenka mít v Česku "jen radar" se pro mnohé nezasvěcené zdá být celkem přijatelná, protože necítí tak velké nebezpečí jako v případě umístění antiraket na našem území. Napomáhají tomu i názory, jako například, že radar tak, jak je koncipován, nebude mít negativní dopad na obyvatelstvo okolních obcí. Ani na kvalitu jejich života. Ani na kvalitu životního prostředí, jak tvrdí někteří politici. Jedná se o neuvěřitelnou naivitu, či o hluboce promyšlený tah? Není divu, české veřejnosti doposud nikdo otevřeně nevysvětlil možná nebezpečí, která sebou instalace a následný provoz radaru přinášejí. Že ale někteří nejvyšší představitelé státu nechápou podstatu rizik, je spíš na pováženou. Faktem je, že radar reálně představuje větší nebezpečí, než 10 antiraket v podzemních železobetonových silech hluboko v podzemí. "Mít v Česku jen radar" by se tedy dalo přeložit do srozumitelné češtiny jako "mít v Česku jen větší rizika". To, že takový objekt se má vybudovat zhruba 60 km jihozápadně od hlavního města Prahy, je skutečně na pováženou.

Vznik radarové základny má podle kabinetu znamenat rovněž příliv zahraničních investic, například tím, že se zlepší infrastruktura v dané oblasti. Kvůli radaru? Asi těžko. Velvyslanectví USA v ČR předpokládá, že na výstavbě zařízení by se rovněž mohly podílet české firmy, které se budou moci ucházet o zakázky a služby nebo výzkum a vývoj. Nic víc, než další nesmysl - ekonomický přínos pro ČR by byl prakticky nulový. Naopak, Velvyslanectví uvádí, že USA nemají v úmyslu platit hostitelské zemi za užívání příslušné lokality ani nájem, ani paušální částku. Kde je tedy ukryt významný ekonomický přínos pro ČR? Ve výzkumu a vývoji? Možná. Je čest, že si USA vybraly Česko, je to samozřejmě i otázka prestiže, tvrdí někteří vládní činitelé. Není všechno zlaté, co se třpytí.

Česká veřejnost by měla mít právo vědět všechna pro i proti o takovém kroku. Jak si ale má obyčejný český člověk udělat názor na věc, když politici omílají stále dokola fráze o posílení bezpečnosti ČR a novináři převracejí fakta naruby? Nebylo by lepší, kdyby srozumitelně vysvětlili důvody takového kroku a všechna rizika s tím spojená? Asi ne, to by totiž s největší pravděpodobností narazili na poměrně tvrdý odpor veřejnosti. Pohodlnější a snadnější je prohlásit, že se jedná o otázku bezpečnosti země a do ní nemá veřejnost co mluvit, protože tomu nerozumí.

Ing. Stanislav Kaucký byl analytikem odboru komunikačních strategií a služeb Armády ČR, nyní působí jako redaktor nezávislého vojensko odborného měsíčníku ATM - Armády, technika, militaria

Jiří G. Müller, Stanislav Kliment 22. 5. 2006: V čím zájmu a proti komu je "protiraketový štít"? ZDE

Stanislav Kaucký 3. 10. 2006: Protiraketová obrana USA: Výsledky testů budí rozpaky v odborných kruzích ZDE
Karel Dolejší 17. 8. 2006: Rakety "darebáckých států" používají kapalná paliva a mezikontinentální balistické rakety nelétají podle pravidel civilních kosmických letů ZDE

Miroslav Polreich 10. 1. 2007: Rakety a jejich dvojí politická funkce ZDE

Miroslav Polreich 27.11.2006: Multipolarizace zahraniční politiky pokračuje ZDE
Miroslav Polreich 22. 9. 2006: Rozpad "Osy zla" : svět chce mír, média a Vondra chtějí krev ZDE
Jakub Rolčík 15. 8. 2006: Protiraketová základna v ČR: Fyzikální nesmysl ZDE
Jiří G. Müller 14. 8. 2006: Referendum o americké základně potřebuje informace, ale pravdivé ZDE
Miroslav Polreich 1. 1.2005: Apokalypsa a civilizační princip ZDE
Miroslav Polreich 29. 7. 2004: Hvězdné války a globální bezpečnostní prostředí ZDE

další materiály na téma "Americká protiraketová základna na území České republiky" TÉMA BL

                 
Obsah vydání       31. 1. 2007
31. 1. 2007 Evropa se obává amerického útoku na Írán
31. 1. 2007 Oznámení o rozhodnutí...
31. 1. 2007 Washinton Post: Proti americkým raketám ve východní Evropě protestují místní lidi i Rusko
31. 1. 2007 Radar v Česku: bezpečnostní riziko nebo zbytečné obavy? Stanislav  Kaucký
31. 1. 2007 Základna: minimálně deset let dohadování českých politiků, vojáků a vědců za zády občanů Štěpán  Kotrba
31. 1. 2007 Balistické rakety už nejsou v Česku dávno ! Štěpán  Kotrba
31. 1. 2007 Chci to slyšet Jan  Skácel
31. 1. 2007 Poslední zhasne! Jan  Stejskal
31. 1. 2007 Jak dál v Somálsku? Mesfin  Gedlu
31. 1. 2007 David Ray Griffin, Nový Pearl Harbor Nikola  Čech
31. 1. 2007 Mez slušné diskuse
31. 1. 2007 Česká pravice i levice se chovají k životnímu prostředí stejně bezohledně Miroslav  Šuta
31. 1. 2007 Byl komunismus lepší než kapitalismus? Uwe  Ladwig
30. 1. 2007 Velké problémy malé základny raketové rozvědky Oskar  Krejčí
30. 1. 2007 Nové americké vojenské základny: Vedlejší efekt nebo příčiny války?
31. 1. 2007 "NE!" americké základně znamená "NE!" Americe? Miloš  Dokulil
31. 1. 2007 Kdo je odborníkem? Antonín  Hubený
31. 1. 2007 Pan Cvek by měl přestat hledat trojského koně, kde již není Daniel  Veselý
31. 1. 2007 Skleněné korálky... Michal  Rusek
30. 1. 2007 Spojenci, přátelé, ústavy, smlouvy, rakety, radary Egon T. Lánský
29. 1. 2007 Česká republika je jediným státem EU, který nepodporuje činnost Mezinárodního trestního soudu
30. 1. 2007 Několik poznámek k diskusi o základnách Michael  Kroh
30. 1. 2007 Homosexualita v demokracii aneb vůle k soužití Darina  Martykánová
30. 1. 2007 Jednání o mezinárodním obchodu se točí dokola Ludmila  Štěrbová
30. 1. 2007 Všem, koho to může zajímat: O případu Adély Rajdlové
30. 1. 2007 Role šumperského rodáka při holocaustu Jiří  Glonek
29. 1. 2007 Maginotova linie nad oblaky aneb Pro pocit jistoty Karel  Dolejší
29. 1. 2007 České dráhy: Psycholog Matoušek a psychologie železničního zdravotnictví Naděžda Vodsloň Chorkovská
29. 1. 2007 Mají rozhodnout o základně politici a vojáci, anebo občané-voliči? Miloš  Dokulil
31. 12. 2006 Hospodaření OSBL za prosinec 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce

Americká protiraketová základna v České republice RSS 2.0      Historie >
31. 1. 2007 Kdo je odborníkem? Antonín  Hubený
31. 1. 2007 Pan Cvek by měl přestat hledat trojského koně, kde již není Daniel  Veselý
31. 1. 2007 Oznámení o rozhodnutí...   
31. 1. 2007 Základna: minimálně deset let dohadování českých politiků, vojáků a vědců za zády občanů Štěpán  Kotrba
31. 1. 2007 Radar v Česku: bezpečnostní riziko nebo zbytečné obavy? Stanislav  Kaucký
31. 1. 2007 Washinton Post: Proti americkým raketám ve východní Evropě protestují místní lidi i Rusko   
31. 1. 2007 "NE!" americké základně znamená "NE!" Americe? Miloš  Dokulil
30. 1. 2007 Nové americké vojenské základny: Vedlejší efekt nebo příčiny války?   
30. 1. 2007 A proč jsem proti já? Pavel  Zoch
30. 1. 2007 Co vy na to?   
30. 1. 2007 Když se dva perou, třetí se směje   
30. 1. 2007 ČR nebude americkým vazalem   
30. 1. 2007 Chcete muset zase chodit na vojnu?   
30. 1. 2007 Pozoruhodné důvody, proč neuspořádat referendum   
30. 1. 2007 Pro referendum   

Radar v Brdech - klíčové argumenty RSS 2.0      Historie >
31. 1. 2007 Základna: minimálně deset let dohadování českých politiků, vojáků a vědců za zády občanů Štěpán  Kotrba
31. 1. 2007 Radar v Česku: bezpečnostní riziko nebo zbytečné obavy? Stanislav  Kaucký
30. 1. 2007 Spojenci, přátelé, ústavy, smlouvy, rakety, radary Egon T. Lánský
30. 1. 2007 Občanská debata o míru a válce není seminář z matematiky pro první třídu Štěpán  Kotrba
30. 1. 2007 Velké problémy malé základny raketové rozvědky Oskar  Krejčí
29. 1. 2007 Maginotova linie nad oblaky aneb Pro pocit jistoty Karel  Dolejší
25. 1. 2007 Radarová základna: dezinformace znehodnocují občanskou debatu Štěpán  Kotrba
23. 1. 2007 Americké radary na českém území? Byznys s hloupostí. Luboš  Wišniewski
23. 1. 2007 Pod raketovým cedníkem Česko a Polsko jedno jsou Milan  Daniel
20. 1. 2007 Lhali vám, občané, lhali. A lhali vám skoro všichni... Štěpán  Kotrba
10. 1. 2007 Rakety a jejich dvojí politická funkce Miroslav  Polreich
7. 11. 2006 Protiraketová obrana USA: družicový systém SBIRS Stanislav  Kaucký
13. 10. 2006 Bezpečnost v Asii - alarmující doprovodná akce Fóra 2000 Miroslav  Polreich
3. 10. 2006 Protiraketová obrana USA: Výsledky testů budí rozpaky v odborných kruzích Stanislav  Kaucký
28. 8. 2006 Protiraketová obrana USA: XBR a SBX radary Stanislav  Kaucký