Rafsandžání se snaží přesvědčit nejvyššího šéfa íránského státu, ajatolláha Ali Khameneiho -- který má konečné slovo ve všech státních záležitostech -- že je nutno dalšího vyjednávání, aby nedošlo ke katastrofálnímu konfliktu s USA a s Izraelem.

Rafsandžání dokázal svůj rostoucí vliv ohledně jaderné otázky tím, že se ve středu v Teheránu setkal s tamějším britským velvyslancem. Řekl mu, že je Írán ochoten podrobit se "veškerým verifikačním opatřením od odpovědných úřadů" a dokázat mírovou podstatu svého jaderného programu.

Rafsanždání zřejmě navrhoval plnou verifikaci jen jako součást budoucí dohody, o níž se teprve bude muset jednat, a nikoliv okamžitý přístup. Írán tento týden odmítl poskytnout přístup do země 38 inspektorům z Mezinárodního úřadu pro atomovou energii.

Rafsandžáního smířlivý postoj je v protikladu k postoji prezidenta Ahmadinedžáda, který vzdorně odmítá zastavit program obohacování uranu. Rafsandžání s ním nesouhlasí a vytvořil výbor pro dohled na vyjednávání o jaderné otázce. Výbor bude zkoumat, zda bylo mezinárodní postavení Íránu poškozena radikálními výroky prezidenta Ahnadinedžáda.

Britský deník Guardian informoval už minulý týden, že radikální postoje prezidenta Ahmadinedžáda kritizovali poslanci a silně znepokojený Khamenei. Vedlo to k posílení postavení Rafsandžáního. Ten tento týden také kritizoval Ahmadinedžáda za to, že nezprivatizoval státní podniky, jak bylo dohodnuto podle íránské ústavy a jak to podporuje Khamenei. Rafsandžání varoval, že ekonomiku Íránu předstihnou chudší sousední státy, pokud cenné státní podniky zůstanou i nadále pod státní kontrolou. Ahmadinedžád je široce kritizován za svou hospodářskou politiku, která šíří inflaci a nezvládá nezaměstnanost.

Podrobnosti v angličtině ZDE