16. 1. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Guantánamo
16. 1. 2007

Guantánamo - americký gulag naší doby

Ukázka podmínek vězení v Guantánamu - protest v Istanbulu - foto scanpix-AFP

V minulých dnech mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International připomněla zvláštními demonstracemi, že před pěti lety Spojené státy americké otevřely kontroverzní věznici Guantánamo na americké základně na kubánském ostrově. Také v Česku, na Václavském náměstí v Praze, to bylo připomenuto tím, že tam bylo vypuštěno tolik balonků v oranžové barvě amerických vězňů, kolik jich ještě zůstává na Guantánamu. V této věznici bylo za dobu její existence zadržováno 775 lidí, z nichž dodnes jich tam zůstává 395.

Důvodem jejich věznění je podezření, že byli členy, nebo nějakým způsobem spolupracovali s teroristickou organizací Al Kajdou. Byli tam muslimové z Afghánistánu, či z okolních států, ale také asi dvě desítky lidí z Evropy, včetně mnoha mladistvých, nejstaršímu vězni pak bylo úctyhodných 98 let. Všichni z těch bývalých vězňů, které Američané nakonec propustili, si stěžovali na kruté fyzické i psychické týrání od amerických vyšetřovatelů i dozorců.

Zatímco v amerických věznicích má každý obžalovaný i z nejtěžších zločinů právo na styk s obhájcem, s rodinou i na dodržování základních lidských práv, Guantánamo je výjimkou. Podle americké vlády věznice není na americké půdě, ale na vojenské základně USA v zahraničí, a tak podle vládních právníků pro ni neplatí normální americké federální zákony. Zadržovaní lidé tam nejsou pokládáni ani za normální vězně, ani za zajaté vojáky, chráněné Ženevskou konvencí, ale za " nepřátelské bojovníky", s nimiž mohou zacházet americké úřady podle vlastních regulí. Tedy žádní obhájci, žádné styky s rodinou, ani možnosti odvolání vězňů k soudům. V důsledku tohoto postoje USA i poměrů na Guantánamu proto organizace Amnesty International označila toto vězení za " americký gulag naší doby". Prostě typický koncentrační tábor jaké byly nejen v někdejším Sovětském svazu, ale i v Mussoliniho Itálii na Liparských ostrovech , či v hitlerovském Německu.

Není divu, že brzy se stalo zacházení s těmito muslimskými vězni, podezřívanými se styků s Al Kajdou, předmětem mnoha kritik v USA i ve světě. Tyto kritiky zesílily zvláště poté, co americké vojenské úřady musely pod tíhou svědectví propuštěných vězňů přiznat, že vyšetřovatelé a dozorci s vězni zacházeli mnohdy velice špatně, týrali je, aby je donutili k přiznání, metodami v normálních demokratických zemích zcela nepřípustnými. Ku příkladu podle americké televize CNN téměř tři desítky pracovníků americké FBI přiznalo, že při výsleších byli vězni svázáni na zemi a ponecháváni až 24 hodin bez jídla a pití, aby "změkli". Jiní byli zase drženi několik dní bez možnosti spánku a vystavováni hlasité moderní hudbě. Jindy byla urážena jejich víra hanobením Koránu, případně jakoby křtem nebo zabalováním do izraelské vlajky.

Vzniká tu otázka, jak je možné, že se toto se může dít v 21. století v zemi, jež je pokládána za největší demokracii ve světě. Zvláště, když je signatářkou Konvence OSN proti týrání z roku 1984, jež zakazuje kruté, nelidské, či ponižující zacházení s lidmi. Bushova vláda se rozhodla zřídit Guantánamo v rámci boje proti terorismu, který zesílil po leteckém teroristickém náletu na mrakodrapy Světového obchodního centra v New Yorku, při čemž zahynulo na 3 000 lidí.

Jako právní základ k tomuto koncentračnímu tábor a způsobu zacházení s podezřívanými lidmi použila Bushova administrativa zákon " The Military Commission Act" z roku 2001, který umožňuje vojenským komisím vynášet rozsudky, včetně trestu smrti.

Avšak americký Nejvyšší soud rozhodl, že na základě tohoto zákona není možno ani věznit, ani provádět výslechy osob podezřelých z terorizmu. Proto na obranu proti rostoucí kritice amerických metod na Guantanámu odhlasoval 29. září 2006 americký Kongres nové znění zákona " The Military Commission Act", které 17. října podepsal prezident Bush.

Tak bez ohledu na Konvenci OSN proti týrání konečně dostalo Guantánamo americký legální základ. Tím se ovšem nic nezměnilo na tom, že tato věznice je koncentrák a že vězni tam mají poměry jako v koncentračním táboře, a že proto již dva z nich raději zvolili sebevraždu. Zda Bushova administrativa hodlá i nadále tam držet dosavadních 395 vězňů bez soudu, či zda některým povolí soudní projednání jejich obvinění, zůstává zatím ze strany USA nezodpovězenou otázkou. Britská BBC se však domnívá, že několik desítek vězňů by mohlo na jaře konečně stanout před americkým, pravděpodobně vojenským soudem. Ostatní však mají zůstat nadále ve vězení, bez obvinění a bez soudu.

Případ Guantánamo je něco, čím se Bushova administrativa rozhodně nemůže před veřejností doma i ve světě chlubit. V její globální politice, hlavně v muslimském a arabském světa, pak to zůstane pro protiamerické kritiky pádným důkazem dvojí morálky a politického pokrytectví dnešního vládního Washingtonu.

Guantánamo - mediální archiv sítě World News ZDE

                 
Obsah vydání       16. 1. 2007
16. 1. 2007 Lidská práva a Česko Egon T. Lánský
16. 1. 2007 Korupce je účinnější než válka Bohumil  Kartous
16. 1. 2007 Rozvědka MI6 zpochybnila Blairovo tvrzení o "bezpečnosti státu"
16. 1. 2007 Problémy utváření, nebo změna paradigmatu? Sir Roderic Lyne, Strobe  Talbott, Kodži  Watanabe
16. 1. 2007 Tanzánský "prostředník" obdržel úplatek ve výši 12 milionů dolarů
16. 1. 2007 Německo chce zakázat nacistické symboly v celé EU
16. 1. 2007 Sterilizace Heleny Ferenčíkové
16. 1. 2007 Vějička evropské lidskoprávní politiky a vějička boje proti terorismu Štěpán  Kotrba
16. 1. 2007 Rovnost! Co, prosím? Uwe  Ladwig
16. 1. 2007 Guantánamo - americký gulag naší doby Jiří G. Müller
16. 1. 2007 ■ ■ ■ Michaela  Chrobáková
16. 1. 2007 Povolební krize a ústava III. Zdeněk  Jemelík
16. 1. 2007 V Somálsku nejde o "islamský terorizmus" Matúš  Holý
16. 1. 2007 V nedělních TV-otázkách bylo dost dvorných úsměvů, aniž se ozvalo "Obušku, z pytle ven!" Miloš  Dokulil
16. 1. 2007 Věcná nepřesnost Miloše Dokulila
16. 1. 2007 Věcná nepřesnost Miloše Dokulila
16. 1. 2007 Věcné nepřesnosti pánů Vagery a Marka Jakub  Žytek
16. 1. 2007 Prima lunaparium Pavel  Kopecký
16. 1. 2007 Povrchní reakce Patrik  Nacher
15. 1. 2007 Jak se chodí po vodě? Martin  Škabraha
15. 1. 2007 Je v Čechách právo více než politika? Jiří  David
15. 1. 2007 Když měl Martin Luther King svůj sen
15. 1. 2007 Oriana Fallaci a umění rozhovoru
20. 4. 2006 V celách smrti ve světě čeká přes 20 000 osob
15. 1. 2007 Policie v Evropě bude mít přístup k dababázi DNA evropských občanů
15. 1. 2007 Dvě nové vysoké školy ekonomické v Českých Budějovicích Michal  Giboda
13. 1. 2007 Irák, Bush, pozitivní a negativní svoboda a ta pravá legrace
16. 1. 2007 Impérium chystá úder Daniel  Veselý
22. 11. 2003 Adresy redakce
31. 12. 2006 Hospodaření OSBL za prosinec 2006