11. 1. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
11. 1. 2007

Nevykonáš dvakrát stejný trest smrti

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg prohlásil v rozhovoru na Radiožurnálu, že ačkoliv je proti trestu smrti obecně, dokáže pochopit akt pomsty vykonaný na Saddámu Husajnovi během jeho popravy. Přirovnal tuto skutečnost ke vzpomínce na konec druhé světové války, kdy se celá společnost radovala při sledování záznamů z popravy nacisty K.H. Franka. Je to přirovnání hrubě zjednodušující, stejně jako všechna přirovnání mediálního formátu.

Zdánlivě jsou souvislosti jasné -- vysoký představitel totalitního režimu, který má osobně na svědomí mnoho lidských životů, je společností, na které se provinil, po zásluze potrestán. Jakoby v dálce, na pozadí obou příběhů, je však vcelku nesourodý kompars. Jednotlivé příběhy se totiž odehrávají v úplně rozdílném prostředí. A to prostředí, ačkoliv je v pozadí, zcela určuje, v jakých souvislostech je nutné oba příběhy vnímat. Stačí si je promítnout v trochu "kvalitnějším rozlišení" a najednou si mohou být zpočátku identické příběhy zcela cizí.

Je to jako v případě každé jiné události dějinného charakteru. Každá z nich je neopakovatelná a zvláště to platí o událostech, jakými jsou akty nejvyššího trestu za politické jednání. Je vůbec možné v takových případech brát nějaká přirovnání, když se pohybujeme v naprosto odlišných kontextech? Vždyť oba příběhy mluví o něčem úplně jiném.

Nepochybuji o tom, že lidé po druhé světové válce jásali plným právem nad smrtí K.H. Franka nebo jiných čelných představitelů nacismu. Velká většina z nich totiž byli oběťmi a jen malá část z nich jásala nad trestem pro ty, kterým oni sami před tím morálně podlehli. Je ovšem velmi nedořešenou otázkou, jak se dívat na lidi, kteří popravili Saddáma Husajna způsobem zpochybňujícím jejich vlastní důstojnost.

Jaká je vlastně jejich role v tomto příběhu? Je možné tvrdit, že jsou to oběti? Je důležité, a na to se velmi hrubě zapomíná, připomenout, že Saddám Husajn byl, a to podle mezinárodních organizací zabývajících se otázkami lidských práv typu Amnesty International, odsouzen v soudním procesu, který je označován přinejmenším za sporný, což by samo o sobě mělo vyloučit trest smrti jako konečný verdikt a akt.

Nelze zpochybnit to, že Husajn byl diktátorem. Ale on i jeho skutečné oběti mají plné právo na takový soudní proces, v němž nebudou zabíjeni advokáti obžalovaného a v němž soudci nebudou mít jinou než právní motivaci k tomu, aby vynesli rozsudek. Když dáme sporný soudní proces, v němž byl diktátor odsouzen v podstatě a více méně podle způsobu jemu velmi blízkého, do souvislosti s rychlou a "škodolibou" popravou, těžko se dobrat pocitů pochopení.

Nevím, zda-li je ještě možné po bližším ohledání příběhu postmoderního diktátora z neuralgické oblasti globalizovaného světa, jenž byl mocenským zásahem zvenčí svržen a zatčen a na základě této události také posléze souzen tak, aby byl co nejdříve odsouzen k nejvyššímu trestu, srovnáván s popravou jednoho z nejvyšších prominentů německého nacismu po druhé světové válce.

Už jen slovo válka, které jakoby také slouží ke srovnatelnosti obou příběhů, obnáší v obou příbězích úplně jiné významy. Zatímco druhá světová válka byla skutečně vybojována a zlo bylo na základě vlastní společenské i osobní oběti poraženo, aby na závěr bylo zúčtováno s těmi, kteří zlo představovali, v Iráku, ačkoliv se to může zdát nepochopitelné, nešlo o válku v pravém slova smyslu.

Rozhodně pak nešlo o válku srovnatelnou s druhou světovou válkou. Teď samozřejmě vůbec nemám na mysli počet obětí, rozsah konfliktu a podobné parametry. Jde o podstatu obou válek. Ve druhé světové válce zlo zaútočilo a nebylo jiné možnosti, než ho ve válce, v oboustranném boji o vlastní existenci, porazit. V Iráku se o vítězství jedné existence nad druhou nejednalo a nejedná, i když se o tom jedna strana snažila před konfliktem přesvědčit celý svět.

Byl to paradoxně útočník, který se za pomoci lži stavěl do role obránce, jemuž jde o záchranu celého světa před hrozbou jaderného konfliktu a růstu terorismu. Tato pseudorealista měla posloužit tomu, aby byl mocenský zásah -- útok na Irák -- považován za válku, takovou, jako byla druhá světová válka, tedy válka o vítězství existence světového dobra nad světovým zlem. Je pak vůbec možné pomýšlet na porovnávání dvou příběhů, které sice mají jeden společný bod, popravu despoty, ale jinak je všechno ostatní rozděluje?

Oba příběhy skutečně není možné srovnávat a porozumění jim musí probíhat dosud neprošlapanou cestou, která nás nesvádí do vyjetých kolejí vedoucích vždy na to stejné místo, ale k hledání nových cest, ke kterým koneckonců vedou všechny vcelku zjevné ukazatele. Věřit by se mělo jim, ne tomu, že někdo před námi šel tou a tou cestou, i když to je samozřejmě pohodlnější a pro většinu lidí přirozené. Jít po vyšlapaných cestách, to není koneckonců nic jiného než rituál, a ten je nutné neustále zpochybňovat. V tom tkví síla západní civilizace a na to je třeba pamatovat, aby se tato energie nepozorovaně nevytratila někam do minulosti.

                 
Obsah vydání       11. 1. 2007
11. 1. 2007 Britští konzervativci budou požadovat snížení emisí uhlíku o 80 procent
11. 1. 2007 Evropská unie plánuje "novou průmyslovou revoluci"
11. 1. 2007 Václav Havel: O kom je vlastně jeho příběh? Pavel  Černý
11. 1. 2007 Nevykonáš dvakrát stejný trest smrti Bohumil  Kartous
11. 1. 2007 Nomádi ve městě Sandra  Wain
11. 1. 2007 Všechny zvony světa Václav  Dušek
11. 1. 2007 Nezadržateľná pohroma? Vladimír  Olej ml.
11. 1. 2007 Vědecké a profesní vzdělávání žen, aneb Německo má jen jednu možnost, kdyby chtělo být dále úspěšné Uwe  Ladwig
11. 1. 2007 Krvavé omalovánky Josef  Mikovec
11. 1. 2007 Globálny etický konsenzus je možný Eduard  Chmelár
11. 1. 2007 Úvod do patafyziky Josef  Kroutvor
11. 1. 2007 Azbuka na ústupe Peter  Stupavský
11. 1. 2007 Kuchtová na půl cesty od jádra
11. 1. 2007 O státě českém Pavel  Kopecký
11. 1. 2007 Nedělejte reklamu ČSSD
11. 1. 2007 Nechutné a tragické
11. 1. 2007 Nejsem tunelář
11. 1. 2007 ČSSD: Nejhorší šmíra
11. 1. 2007 Desatero programových podmínek ČSSD pro toleranci vlády
10. 1. 2007 Rakety a jejich dvojí politická funkce Miroslav  Polreich
10. 1. 2007 Zpravodajství iráckého odboje za dny 16. -- 31. prosince 2006
10. 1. 2007 Jeden příklad za všechny Ladislav  Žák
10. 1. 2007 Rozhovor: Briti veria vlastným mýtom Tomáš  Mrva
10. 1. 2007 Když svádí Bůh Petra  Hudcová
10. 1. 2007 Dvojí reakce na popravu Saddáma Husajna Jiří  Jírovec
9. 1. 2007 Rybičky Václava Moravce Bohumil  Kartous
31. 12. 2006 Hospodaření OSBL za prosinec 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce

Soud a poprava Saddáma Husseina RSS 2.0      Historie >
11. 1. 2007 Nevykonáš dvakrát stejný trest smrti Bohumil  Kartous
10. 1. 2007 Dvojí reakce na popravu Saddáma Husajna Jiří  Jírovec
9. 1. 2007 Pomsta, nebo trest? Petr  Wagner
9. 1. 2007 Bylo správné otisknout fotografii oběšeného Saddáma Husajna?   
8. 1. 2007 Začátek roku už je, ale americká vláda stále neřekla, jestli chce stavět raketovou základnu v Česku Štěpán  Kotrba
6. 1. 2007 "Ostudná oprátka" Viliama Bucherta Jan  Čulík
6. 1. 2007 Přehodnotíme své styky se zeměmi, které kritizují popravu Saddáma Husajna   
5. 1. 2007 "Oběšením se Saddám Husajn stal mučedníkem"   
5. 1. 2007 Tony Blair k Saddámově popravě mlčí   
4. 1. 2007 Závěrečná bilance vlády režimu Saddáma Husseina a možná východiska z krize Jaroslav  Bureš
4. 1. 2007 Saddámova poprava: "Ještě jednou! Pořád to ještě není dost důstojné!"   
3. 1. 2007 Strana Baas zvolila Saddámova nástupce   
3. 1. 2007 Americký generál: "My bychom popravili Saddáma Husajna jinak"   
2. 1. 2007 Když už chcete někoho zabít, zabijte ho důstojně! Jan  Paul
2. 1. 2007 Irák bude vyšetřovat, kdo nafilmoval Saddámovu popravu   

Schwarzenberg - rakouský problém české zahraniční politiky RSS 2.0      Historie >
11. 1. 2007 O státě českém Pavel  Kopecký
11. 1. 2007 Desatero programových podmínek ČSSD pro toleranci vlády   
11. 1. 2007 Nevykonáš dvakrát stejný trest smrti Bohumil  Kartous
9. 1. 2007 Napoleon? Antonín  Hubený
8. 1. 2007 Mirek, beránek boží Zdeněk  Jemelík