5. 1. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
5. 1. 2007

Buď chceme demokracii, ve které figurují čitelné osobnosti s politickou vizí, nebo bordel

Polemika s článkem Bohumila Kartouse "Dejte do ústavy prázdniny"

Pan Kartous sleduje ve svých úvahách vždy jen jednu, pro něj typickou logiku. Viníci všeho nedobrého jsou napravo a budoucnost hledejme vlevo. Nezbývá než mu doporučit zamyslet se nad tím, kdo stál u zrodu ústavy. Kdo zformuloval pravidla, podle kterých jsou politické strany nuceny již víc jak patnáct let hrát.

Už samotná skutečnost, že počet členů parlamentu je sudý (200) je zarážející. Vždyť každý kdo někdy navštívil právníka s prosbou o zformulování smlouvy mezi dvěma obchodními partnery byl následně informován, že zde se absolutní spravedlnost zásadně nedoporučuje, tedy ať se partneři domluví, kdo z nich bude mít 49% a kdo 51%. Tím se lze vyhnout sporům a je jasné, kdo má "navrch", míní čtenář Alexander Vojta.

Tedy ústava je zdá se viníkem a tudíž hlavně její autoři. V jejím důsledku vzniká nestabilita. V ČR po každých parlamentních volbách následovala komplikovaná jednání, která většinou vedla k politické schizofrenii. Žádná ze stran nebyla schopná realizovat politiku v duchu svého programu, který ji umožnil "výhru" ve volbách. Mám na mysli i poslední "funkční" vládu koalice ČSSD a středopravolevých stran.

Dalším prvkem způsobujícím problémy je zásada o poměrném, nikoli většinovém zastoupení politických stran zakotvená v ústavě. Tedy podle logiky vítěz bere vše a ti, co prohrají, mají "smůlu".

Vyskytují se dnes názory, že většinový systém v podstatě začal fungovat jaksi samovolně, ale to není správné.

Přece není možné hledat prapodivné cestičky k získání různých přeběhlíků k posílení pozice v parlamentu. To je dle mého názoru lepší rovnou s poslaneckým mandátem začít obchodovat, jak to bylo běžné již za vlád prezidentů Masaryka a Beneše.

Možná to měli lidé jako pan Jičínský na mysli.

Dochází k postupné diskreditaci demokratického systému, jeho znevěrohodnění před voliči a občany dnes volby již jen pasivně sledujícími.

Tím tak přirozeně vzniká prostor pro populisty, demagogy, a tak diktátory a uzurpátory všeho druhu. Většina těchto postav v historii získala své postavení právě jen díky chaosu, nedůvěře občanů ve svou politickou reprezentaci.

Nemá pak smysl obviňovat prezidenty, předsedy skorovlád a představitele politických stran. Je potřeba hledat viníky vzniklé situace. Nyní se odehrávají jen důsledky. Na důležitá místa ve vládě a státní správě nejsou jmenovaní jen lidé hájící program (dlouhodobou strategii) politické reprezentace, která získala mandát vítězstvím ve volbách díky předloženému programu, ale i osobnosti vyhovující bůhví komu.

Tak je možné, že například úřad dostane A.Vondra, nabídka padne i směrem k lidem jako je režisérka Třeštíková ap. Nic proti podobným lidem nemám, ale nezaznamenal jsem je, jak hájí politiku strany v řádných volbách.

Nezaznamenal jsem jejich vystoupení, ve kterým by předem (než padla informace o jejich jmenování - navržení do funkce) zcela transparentně objasnili své politické postoje a představy - které, jak si troufám předpokládat, by byly v úzkém souladu s politikou strany, která za nimi stojí. Pak se může stát, že po každých volbách budeme naslouchat úvahám bývalého prezidenta V. Havla, že úřednická vláda nebo tzv. vláda odborníků není tak úplně špatná.

Je víc než jasné, že volby a parlamentní demokracie jsou v těchto úvahách nadbytečné, protože pravým cílem je skrze spřízněné osobnosti prosazování vlastních představ. Časem bude jedno, kdo z podobným typem návrhů přijde, on se vždy někdo ochotný najde.

Buď chceme demokracii, ve které figurují čitelné osobnosti s politickou vizí, nebo bordel. Znovu tedy připomínám svou otázku z úvodu textu - Kdo za to může?

                 
Obsah vydání       5. 1. 2007
7. 1. 2007 Izrael "plánuje jaderný úder proti Íránu"
7. 1. 2007 Varšavský arcibiskup rezignoval těsně před jmenováním
6. 1. 2007 Podepsal jsem výzvu "Jsme občané" Karel  Dolejší
6. 1. 2007 Přehodnotíme své styky se zeměmi, které kritizují popravu Saddáma Husajna
6. 1. 2007 Peníze a zabíjení v Iráku
5. 1. 2007 "Oběšením se Saddám Husajn stal mučedníkem"
5. 1. 2007 Tony Blair k Saddámově popravě mlčí
6. 1. 2007 "Ostudná oprátka" Viliama Bucherta Jan  Čulík
6. 1. 2007 Epifanie člověka aneb Roubíčku, oni jsou blb Zdeněk  Bárta
5. 1. 2005 Tři králové aneb Slavnost Zjevení Páně Irena  Ryšánková
5. 1. 2007 Oslí můstek k trojkoaliční smlouvě Ladislav  Žák
5. 1. 2007 Topolánek: Bydlím se svojí partnerkou Lucií Talmanovou. K jejímu těhotenství se nebudu vyjadřovat Mirek  Topolánek
6. 1. 2007 Čína a Rusko spolupracující jako nikdy předtím
5. 1. 2007 Nejhorší noční můra Spojených států: Tahá za nitky dnešní irácké vlády Írán?
5. 1. 2007 Dejte do ústavy prázdniny Bohumil  Kartous
5. 1. 2007 Michael  Marčák
5. 1. 2007 Charta 77 ako zárodok "občianskej spoločnosti" Eduard  Chmelár
5. 1. 2007 Buď chceme demokracii, ve které figurují čitelné osobnosti s politickou vizí, nebo bordel
5. 1. 2007 Kauza Redeker: Má zbabělost Francie kulturně-historické pozadí?
5. 1. 2007 Británie by měla přijmout muslimské hodnoty
5. 1. 2007 Michael  Marčák
5. 1. 2007 Sedmička je dobrá Václav  Dušek
5. 1. 2007 Svoboda - od čeho - k čemu, aneb Vždy ohrožené poměry Uwe  Ladwig
5. 1. 2007 Nebezpečné archivy: Kateřina Jacques a Ya Basta Topí  Pigula
5. 1. 2007 Nebezpeční novináři vs. osobní vývoj Jan  Motal
5. 1. 2007 Len tak mimochodom...
5. 1. 2007 Je těžké mluvit a myslet zároveň Bohumil  Kartous
5. 1. 2007 Michael  Marčák
5. 1. 2007 Kde jsi, doktore Galéne? Tomáš  Krček
5. 1. 2007 Mar del Plata, Pinamar, nebo Buenos Aires? Meike  Snijder
5. 1. 2007 Mar del Plata, Pinamar or Buenos Aires? Meike  Snijder
5. 1. 2007 Mikve Jiří  Staněk
5. 1. 2007 Ošklivý zlý slon Filip  Rožánek
5. 1. 2007 Čulíkova novoroční rada nad zlato aneb Proč se Moldavané usmívají? Josef  Brož
5. 1. 2007 Milan  Kozelka
5. 1. 2007 Krize klimatu, nepríjemná pravda Ala Gora Dobrota  Pucherová
5. 1. 2007 Čo po sebe zanecháva Kofi Annan Radovan  Geist
4. 1. 2007 Saddámova poprava: "Ještě jednou! Pořád to ještě není dost důstojné!"
4. 1. 2007 Konec starých časů Alex  Koenigsmark
4. 1. 2007 Závěrečná bilance vlády režimu Saddáma Husseina a možná východiska z krize Jaroslav  Bureš
4. 1. 2007 Lyrický optimismus z Glasgow aneb O Čulíkově kolizi mocenské spásy Josef  Brož
5. 1. 2007 Divadlo z Moskvy v Praze Ivan  Bednář
4. 1. 2007 Somálsko: dávat vinu obvyklým podezřelým, to je recept na vleklou regionální destabilizaci Mesfin  Gedlu
4. 1. 2007 Miloš, Gert, Milan, Frau A a vize budoucnosti Miloš  Pick
3. 1. 2007 Americký generál: "My bychom popravili Saddáma Husajna jinak"
3. 1. 2007 Všem občanům drahé divadlo Filip  Rožánek
3. 1. 2007 Novoroční zamyšlení Egon T. Lánský
5. 1. 2007 Britské listy rostou - za listopad skoro milión stažených stran
31. 12. 2006 Hospodaření OSBL za prosinec 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce

České volby v roce 2006 a povolební pat RSS 2.0      Historie >
5. 1. 2007 Nebezpečné archivy: Kateřina Jacques a Ya Basta Topí  Pigula
5. 1. 2007 Dejte do ústavy prázdniny Bohumil  Kartous
5. 1. 2007 Buď chceme demokracii, ve které figurují čitelné osobnosti s politickou vizí, nebo bordel   
31. 12. 2006 Kondom Oldřich  Průša
29. 12. 2006 Očišťuje se ODS (aspoň trochu) od starého balastu? Boris  Cvek
23. 12. 2006 Proč média nepíší, že Klaus porušuje ústavu?   
22. 12. 2006 O Klausovi, vládě, která nebyla jmenována, a českém právním řádu   
22. 12. 2006 Konečně se zbláznili Oldřich  Průša
21. 12. 2006 Agenda 2010 není ústupem z programových pozic ČSSD -- je to přímo dezerce Martin  Kunštek
21. 12. 2006 Přeběhlíci v poslaneckých řadách: pošlapávání demokracie Dalibor  Jenne
20. 12. 2006 Mýty a iluze české politiky Oskar  Krejčí
19. 12. 2006 Agenda 2010 není ústupem od programových pozic Jiří  Havel
15. 12. 2006 Ústavněprávní volnomyšlenkáři Oldřich  Průša
14. 12. 2006 Mýto, Kapsch a politika   
14. 12. 2006 Mýtus, který skončil už dávno Bořivoj  Horský