5. 1. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
5. 1. 2007

Kauza Redeker: Má zbabělost Francie kulturně-historické pozadí?

Loni v záři publikoval Robert Redeker, učitel filozofie na střední škole na jednom menším francouzském městě nedaleko Tolouse komentář v deníku Le Figaro. Byla to reakce na kontroverzi ohledně výroků papeže Benedikta o islámu a komentář měl název "Co by měl svobodný svět dělat tváří v tvář islámskému zastrašování?" "Face aux intimidations islamistes, que doit faire le monde libre ?" Byla to zuřivá kritika toho, co Redeker označil za snahu islámu "pokrýt svět svým kabátem z olova". "Ježíš je pánem lásky," napsal Redeker, ale "Mohamed je pánem nenávisti". Islám je jediným náboženstvím, které "otevřeně hlásá svatou válku".

Robert Redeker: "Face aux intimidations islamistes, que doit faire le monde libre ?" ZDE

Článek byl rychle přeložen do arabštiny. Po internetu se začalo šířit odsuzování Redekerovy "urážky proroka". Redeker začal dostávat velký počet výhrůžek dopisy i emaily. Na jedněch islámských internetových stránkách byl odsouzen k smrti a stránky uvedly jeho adresu a zveřejnily fotografii jeho domu. Redeker požádal o pomoc policii a francouzská kontrarozvědka mu doporučila, aby s rodinou utekl z domova a skryl se na tajném místě. Od té doby se -- na vlastní náklady -- Redeker skrývá na různých místech Francie pod ochranou policie.

Redekerův přítel a stoupenec, Christian Delacampagne, profesor francouzské literatury na Johns Hopkins University v USA, který o celé věci píše v konzervativním americkém časopise Commentary, byl zklamán zbabělou reakcí francouzské veřejnosti.

Pouze francouzský premiér Dominique de Villepin poctivě a otevřeně řekl, že vyhlašovat takto fatwu proti francouzskému intelektuálovi je nepřijatelné. Skupina centristických francouzských intelektuálů vydala jménem Redekera apel "na obranu základních svobod ve Francii".

Avšak drtivá většina reakcí, i ty, které byly koncipovány jako obrana svobody projevu, byly vůči Redekerovi nepřátelské. Francouzské odborové svazy učitelů se vyjádřily, že "nesdílejí Redekerovy názory". Levicové organizace na obranu lidských práv odsoudily jeho "neodpovědná prohlášení" a "hnusné názory". V médiích byl Redeker kritizován za to, že se vyjádřil tak neopatrně. Redakční rada prestižního deníku Le Monde charakterizovala Redekerův článek jako "přehnaný, zavádějící a urážlivý". Označila jeho výroky o Mohamedovi za "rouhačské" a tím vyjádřila názor, že zakladatel islámu musí být i nemuslimy považován za objekt uctivání, nikoliv za objekt investigace.

Je pravda, pokračuje profesor francouzské literatury, že Redekerovy formulace nebyly diplomatické. Ale odkdy je to ve Francii požadavkem pro intelektuální debatu? Velká část francouzského intelektuálního a politického establishmentu si vytvořila výjimku v těžce vydobyté tradici otevřené diskuse -- v otázkách islámu musí svoboda projevu být omezena.

Jak je možné, že se Francie dostala do této situace?

Nejbezprostřednějším vysvětlením je to, že ve Francii začne zanedlouho důležité předvolební období, prezident a parlament se budou volit letos v květnu. Ve Francii žije až pět milionů muslimů a většina z nich má volební právo. Žádná politická strana si nemůže dovolit dostat se do ostré konfrontace s touto komunitou.

Pozoruhodné je však, že zbaběle se chovají i francouzské sdělovací prostředky. Ve francouzském akademickém světě je absence svobody projevu známá. Psát o citlivých otázkách týkajících se rasy a náboženství nebylo pro francouzského vědce nikdy lehké, zejména pokud jeho názory nespadají do konvencí akademické levice. Opakovaně mě osobně varovali lidé, kteří to se mnou mysleli dobře, abych nepsal o antisemitismu, píše autor. Jejich rady jsem ignoroval a v roce 1983 jsem vydal knihu L'Invention du Racisme (Výmysl rasismu). Pak jsem už nenašel ve Francii práci univerzitního učitele. Naštěstí jsem ji našel v USA.

Ve Francii jsou nejspornější otázku rasy a náboženství dnes tabu, pokud člověk nemá "správné" politické názory. V roce 2004 byl jako kandidát na místo profesora na prestižní francouzské Mezinárodní koleji filozofie právě Robert Redeker, protože neměl protiamerické, ale pravicové názory a nebyl proti válce v Iráku.

Autor argumentuje, že je to proto, že se Francouzi vždycky chovali přátelsky vůči Arabům a islámu a snažili se vůči němu co nejvíce integrovat.

Kompletní článek v angličtině ZDE

Souhrnné informace o případu Redeker ve francouzštině - Wikipedia ZDE

                 
Obsah vydání       5. 1. 2007
7. 1. 2007 Izrael "plánuje jaderný úder proti Íránu"
7. 1. 2007 Varšavský arcibiskup rezignoval těsně před jmenováním
6. 1. 2007 Podepsal jsem výzvu "Jsme občané" Karel  Dolejší
6. 1. 2007 Přehodnotíme své styky se zeměmi, které kritizují popravu Saddáma Husajna
6. 1. 2007 Peníze a zabíjení v Iráku
5. 1. 2007 "Oběšením se Saddám Husajn stal mučedníkem"
5. 1. 2007 Tony Blair k Saddámově popravě mlčí
6. 1. 2007 "Ostudná oprátka" Viliama Bucherta Jan  Čulík
6. 1. 2007 Epifanie člověka aneb Roubíčku, oni jsou blb Zdeněk  Bárta
5. 1. 2005 Tři králové aneb Slavnost Zjevení Páně Irena  Ryšánková
5. 1. 2007 Oslí můstek k trojkoaliční smlouvě Ladislav  Žák
5. 1. 2007 Topolánek: Bydlím se svojí partnerkou Lucií Talmanovou. K jejímu těhotenství se nebudu vyjadřovat Mirek  Topolánek
6. 1. 2007 Čína a Rusko spolupracující jako nikdy předtím
5. 1. 2007 Nejhorší noční můra Spojených států: Tahá za nitky dnešní irácké vlády Írán?
5. 1. 2007 Dejte do ústavy prázdniny Bohumil  Kartous
5. 1. 2007 Michael  Marčák
5. 1. 2007 Charta 77 ako zárodok "občianskej spoločnosti" Eduard  Chmelár
5. 1. 2007 Buď chceme demokracii, ve které figurují čitelné osobnosti s politickou vizí, nebo bordel
5. 1. 2007 Kauza Redeker: Má zbabělost Francie kulturně-historické pozadí?
5. 1. 2007 Británie by měla přijmout muslimské hodnoty
5. 1. 2007 Michael  Marčák
5. 1. 2007 Sedmička je dobrá Václav  Dušek
5. 1. 2007 Svoboda - od čeho - k čemu, aneb Vždy ohrožené poměry Uwe  Ladwig
5. 1. 2007 Nebezpečné archivy: Kateřina Jacques a Ya Basta Topí  Pigula
5. 1. 2007 Nebezpeční novináři vs. osobní vývoj Jan  Motal
5. 1. 2007 Len tak mimochodom...
5. 1. 2007 Je těžké mluvit a myslet zároveň Bohumil  Kartous
5. 1. 2007 Michael  Marčák
5. 1. 2007 Kde jsi, doktore Galéne? Tomáš  Krček
5. 1. 2007 Mar del Plata, Pinamar, nebo Buenos Aires? Meike  Snijder
5. 1. 2007 Mar del Plata, Pinamar or Buenos Aires? Meike  Snijder
5. 1. 2007 Mikve Jiří  Staněk
5. 1. 2007 Ošklivý zlý slon Filip  Rožánek
5. 1. 2007 Čulíkova novoroční rada nad zlato aneb Proč se Moldavané usmívají? Josef  Brož
5. 1. 2007 Milan  Kozelka
5. 1. 2007 Krize klimatu, nepríjemná pravda Ala Gora Dobrota  Pucherová
5. 1. 2007 Čo po sebe zanecháva Kofi Annan Radovan  Geist
4. 1. 2007 Saddámova poprava: "Ještě jednou! Pořád to ještě není dost důstojné!"
4. 1. 2007 Konec starých časů Alex  Koenigsmark
4. 1. 2007 Závěrečná bilance vlády režimu Saddáma Husseina a možná východiska z krize Jaroslav  Bureš
4. 1. 2007 Lyrický optimismus z Glasgow aneb O Čulíkově kolizi mocenské spásy Josef  Brož
5. 1. 2007 Divadlo z Moskvy v Praze Ivan  Bednář
4. 1. 2007 Somálsko: dávat vinu obvyklým podezřelým, to je recept na vleklou regionální destabilizaci Mesfin  Gedlu
4. 1. 2007 Miloš, Gert, Milan, Frau A a vize budoucnosti Miloš  Pick
3. 1. 2007 Americký generál: "My bychom popravili Saddáma Husajna jinak"
3. 1. 2007 Všem občanům drahé divadlo Filip  Rožánek
3. 1. 2007 Novoroční zamyšlení Egon T. Lánský
5. 1. 2007 Britské listy rostou - za listopad skoro milión stažených stran
31. 12. 2006 Hospodaření OSBL za prosinec 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce