5. 12. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
5. 12. 2006

Konflikt o podstatě pod nánosem pomíjivosti

Všimli jste si?

Za „prázdná slova“ označil prezident republiky Václav Klaus termíny „vzdělanostní společnost“ a „znalostní ekonomika“....

Lidé, kteří jsou silně přesvědčeni o své pravdě, jako například Václav Klaus, představují důkaz trvalého společenského rizika absolutismu, a to i tehdy, pokud by snad dokonce pravdu měli. Že ji až příliš často nemá, se mohl Václav Klaus přesvědčit v akademickém konfliktu, který vznikl na základě rozhovoru prezidenta České republiky pro Učitelský zpravodaj.

Václavu Klausovi s nezvyklou rázností odpověděl článkem v LN senátor a bývalý rektor Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška. Pod nánosem daleko „důležitějších“ informací o tom, co se nového (ne)stalo na politické scéně, se samozřejmě nějaká polemika na druhořadé téma o podstatě společnosti naprosto ztrácí. Je charakteristické, že média pouze znásobují politickou grotesku svým věrným stínováním a o věci jdoucí hlouběji pod jejich rozlišovací schopnost se pochopitelně nezajímají. Že by důkaz toho, jak ani naprosto otevřený a medializovaný problém není viditelný, pokud se vymyká zájmu průměru masy?

Co se stalo - prezident ve svém rozhovoru popřel termíny, jako vzdělanostní společnost a znalostní ekonomika s tím, že tyto termíny jsou prázdné a podstatu ekonomiky a společnosti karikující. Senátor Jiří Zlatuška na to reagoval - na novinový článek precizně zdrojovaným – článkem, v němž prezidentovo tvrzení zpochybňuje na základě prostých fakt o používání údajně prázdných termínů ve vědeckých kruzích.

Na mediálním hřišti se tak odehrává velmi aktuální a zajímavá polemika mezi názory dvou silných společenských autorit na současnou společnost a na určení její podstaty. Řeč není o tom, kdo bude příští dva měsíc premiérem, nýbrž o tom, jak by se měla společnost sama v sobě orientovat.

Na jedné straně stojí snaha o konzervativní pojetí skutečnosti, tedy snaha o její zasazení do historického rámce podle historických měřítek.

Na straně druhé je naopak tendence pojmenovat skutečnost, v porovnání s historií, nově a autenticky. Spor je zajímavý i z toho důvodu, že proti sobě nestojí názory naprostých a nesmiřitelných ideových odpůrců, protože oba spojuje základní idea liberalismu. Nejedná se tedy o spor levicově – pravicový, v němž by každá strana vycházela z naprosto protikladných premis. O to významnější debata o současné společenské funkci zvané vzdělávání je, a o to snadněji, ačkoliv ne lehce, se hledají průniky k zhodnocení.

Historie každou současnost učí o tom, kde všude existují hranice společnosti v jejím chování a jednání. Z toho by se dalo usuzovat, že právě tyto historické rámce, které jsou současnosti předkládány, určují také rozměry každé současnosti. To si myslí Václav Klaus, když se snaží popírat termíny vzdělanostní společnost a znalostní ekonomika. Václav Klaus se domnívá, že tyto pojmy, ačkoliv jsou současné, současnost v její podstatě nepostihují, protože tyto jevy byly a jsou obsaženy v historicky přítomných formách (slovy Václava Klause, důležitost vzdělání a znalostí platila vždycky, ne až v posledních letech či desetiletích). Václav Klaus dokonce varuje před tím, aby se tato slova nestala pro české školství „guiding principle“, tedy nosnými stavebními kameny jeho vývoje.

Jiří Zlatuška s tímto názorem kategoricky nesouhlasí a ve své reakci na rozhovor Václava Klause zejména dokazuje, že právě prezidentem kritizované chápání současnosti je vědecky obhajováno.

Není třeba polemizovat o tom, kdo má pravdu. O to důležitější je pokusit se o znázornění toho, zda skutečně vzdělávání a jeho význam pro společnost prošli a procházejí nějakou důležitou změnou, nebo jestli se jedná pouze o prázdnou manýru vyplývající ze snahy objevovat za každou cenu něco nového. Takové znázornění zároveň ukáže, zda skutečně existují pevné historické rámce pro jednání společnosti, jak si myslí Václav Klaus.

Vzdělávání se zcela jistě, bez ohledu na kvalitativní posun, změnilo. Vzdělávání se změnilo v tom smyslu, že zatímco v minulosti byla nepatrná část populace vzdělána univerzálně, nyní má být co největší část populace vzdělána specificky. mezi tím byl samozřejmě vývoj, který se dá pojmenovat jako rozvíjející se diferenciace společnosti/vzdělávání. Jinými slovy, cílem vzdělávání v době, kdy vzdělání bylo otázkou sociální privilegovanosti, byly naprosto jiné než cíle současné. Požadavky tak radikálně se proměněné společnosti jsou natolik očividné, že je nelze popřít domnělým přehnaným sebevědomím každé doby o své výjimečnosti v rámci historie. Proto je názor, který prezentuje Václav Klaus a který říká, že kvalita vzdělání poklesla, nutné poměřovat tímto měřítkem. Posun vzdělání od společenské výsady ke společenské nutnosti je viditelný na vcelku krátkém historickém úseku (v podstatě stačí pouze 20. století) a jedná se o posun od společenského privilegia k instrumentu nutnému pro efektivnější život společnosti. Jako takové je vzdělání otevřeno širokým masám společnosti a zvýšení obecné vzdělanostní úrovně, byť třeba na úkor prezidentem zmiňované „kvality“ vzdělání (měřeno podle tradičních kritérií platných pro určitou historickou situaci), je pro společnost jako celek přínosné. Je-li pak přínosná vyšší obecná úroveň vzdělání pro společnost, je možné tento přínos označit za kvalitu, za významnou kvalitu.

Kvalita individuální úrovně vzdělání, o které se zmiňuje prezident Klaus, by samozřejmě neměla být kvalitou, která má být důrazem na vzdělání společnosti jako celku, diskriminována. V tomto případě leze ale zjistit poměrně dobrou záruku toho, že se tak nestane. Právě individuální kvalita se totiž nepochybně projeví v tom, že z několikanásobně většího počtu celkově vzdělávaných lidí vzejde také více skutečně vzdělaných lidí, ať už to v kontextu současných požadavků na vzdělání znamená to či ono. Lze totiž na základě pouhé pravděpodobnosti konstatovat, že bude-li mít více lidí možnost vzdělávat se, bude také počet kvalitně vzdělaných vyšší než v době, kdy procesem vzdělávání prochází jen sociálními zákony redukovaná „elita“.

Mají-li tedy pojmy vzdělanostní společnost a znalostní ekonomika takovýto význam, těžko je lze diskriminovat, aniž by tím nebyla zároveň dotčena společnost ve svých postižitelných projevech. A to je také návod k řešení onoho akademického sporu.

                 
Obsah vydání       5. 12. 2006
5. 12. 2006 Konflikt o podstatě pod nánosem pomíjivosti Bohumil  Kartous
5. 12. 2006 Spin doctoring Mladé fronty Dnes aneb příliš drahá smrt Štěpán  Kotrba
5. 12. 2006 Víc otázek než odpovědí Petr  Wagner
5. 12. 2006 Zoufalství Věra  Rosí
5. 12. 2006 Čína dokončila vývoj vlastního operačního systému pro velké servery Štěpán  Kotrba
5. 12. 2006 Šedesát dní od parlamentních voleb v Rakousku Richard  Seemann
5. 12. 2006 Michael  Marčák
5. 12. 2006 Zaorálek: Naším cílem bylo vysvětlovat, spojovat a hledat společná východiska Lubomír  Zaorálek
5. 12. 2006 Proč by v českém Parlamentu nemohla znít obhajoba i kritika USA? Štěpán  Kotrba
4. 12. 2006 Konference o Iráku bude, ale jinde Štěpán  Kotrba
5. 12. 2006 Jsme tady správně? Renata  Hanušová
5. 12. 2006 Každodenní právo, aneb Legal, illegal, scheissegal Uwe  Ladwig
4. 12. 2006 Biotechnologie v medicíně - Smíme vše, co umíme?
5. 12. 2006 Tři pohledy na divadlo Jaroslava Duška Tomáš  Koloc
5. 12. 2006 Plesová sezóna I. Alex  Koenigsmark
5. 12. 2006 Michael  Marčák
5. 12. 2006 Izrael, Palestina a USA: Osudové souvislosti Daniel  Veselý
5. 12. 2006 Více rakoviny v okolí spaloven odpadů prokázala francouzská studie - CNIID žádá spalovnové moratorium Miroslav  Šuta
5. 12. 2006 Ošetřovatel vraždil v nemocnici pacienty Josef  Vít
4. 12. 2006 Riziko polonia-210 v britských letadlech bylo "nesmyslně zveličeno"
4. 12. 2006 Kofi Annan: Život v Iráku je nyní horší než za Saddáma Husajna
4. 12. 2006 Litviněnkova smrt je "zneužívána proti Putinovi"
4. 12. 2006 Írán zablokoval přístup k Wikipedii, k Amazonu a YouTube
4. 12. 2006 Je redaktor ČT Martin Rusek nemanželským synem Saddáma Husseina? Lubomír  Brožek
4. 12. 2006 James Wolfensohn: Světu budou vévodit Čína a Indie
4. 12. 2006 Británie posílá zpět do Darfuru oběť opakovaného znásilnění
4. 12. 2006 Potřeba odlišnosti Zdena  Bratršovská, František  Hrdlička
4. 12. 2006 BORATománie jako důkaz blbosti intelektuálů Štefan  Švec
4. 12. 2006 Co mi říká mé jazykové IQ Tomáš  Koloc
22. 11. 2003 Adresy redakce
21. 11. 2006 Hospodaření OSBL za říjen 2006

Školství RSS 2.0      Historie >
5. 12. 2006 Konflikt o podstatě pod nánosem pomíjivosti Bohumil  Kartous
30. 11. 2006 Rozhodovací pomoc pro studenty, aneb Konečně konec školních let - ale co potom? Uwe  Ladwig
20. 11. 2006 Nové technologie vzdělávání František  Augusta
20. 11. 2006 Vysoký intelekt a vůdcovství v genech Michal  Giboda
20. 11. 2006 Rozhněvaní angličtí studenti vyžadují za své školné kvalitu   
2. 11. 2006 Školné podle Britů odrazuje mladé lidi od studia   
10. 10. 2006 Pedagogika na rozcestí? František  Augusta
11. 9. 2006 Univerzity usvědčují podvádějící studenty   
9. 9. 2006 Když jsem já šel tou putimskou branou... Jaromír  Máša
8. 9. 2006 Návrh změn pro české školství Radek  Sárközi
4. 8. 2006 Co bude se školstvím po prázdninách? František  Augusta
30. 6. 2006 Šikana na vysokých školách   
29. 6. 2006 Nikoli jen na okraj koaliční smlouvy; především však o vzdělávání Miloš  Dokulil
29. 6. 2006 O českém vysokém školství Jan  Čulík
29. 6. 2006 Kvalita českého školství se rapidně zhoršila