O americké politice tříštivých bomb či střel s ochuzeným uranem a "změn režimů" by měli diskutovat i ti, které válka vyhnala z jejich domovů. Ti, kterým třeba i Česká republika poskytla asyl. Ti, kteří souhlasí s politikou okupace i ti, kteří, vyhnáni ze svých domovů minulými či současným režimem, našli druhý domov kdekoliv v Evropě. A snaží se přežít. O Iráku ale musejí hovořit i ti emigranti, kteří by mohli a měli pomoci při jeho obnově. Evropa se musí naučit rozumět Iráku, když už ho nedokázali američtí mariňáci přesně cílenými raketami srovnat se zemí. Protože ovládnout se jim ho nepodaří a jednoho dne okupační armáda odejde. Se sklopenou hlavou a vlajkou na půl žerdi. Jeden z pořadatelů konference, Faisal Ismail, pomáhá českým podnikatelským subjektům už dnes proniknout k účasti na poválečné obnově infrastruktury Iráku - například při rekonstrukci města Basra. Obnovovat Irák budou muset nakonec všichni.

Ano, Česká republika činem místopředsedy Parlamentu Zaorálka opravdu zpochybňuje svou "oficiální" politiku vůči Iráku. Oficiální politika totiž nikdy nebyla opravdu oficiální.

V agresivní válce USA a koalice poslušných nez mandátu OSN Česká republika nikdy nehrála prim. Naopak. Vzdorovala. Vzdorovali ti, kteří nechtěli hrát podle cizích not. Vymýšley se různé diplomatické iniciativy. Do poslední chvíle. Vláda po mnoha peripetiích a mediálních přestřelkách raději odvolala příliš proamerickou velvyslankyni Hybáškovou, která si v Kuvajtu pletla českou politiku a americkou politiku. Úcta k mezinárodnímu právu je v Česku zakořeněna - je součástí jeho státnosti. Československo se mohlo ve své zahraniční politice spoléhat vždy jen na respektování mezinárodního práva. Když přestalo platit, bylo zle. Vždy. Mnichov i 21. srpen nejsou události, na které by kdokoliv vzpomínal rád . Znamenaly totiž také okupaci.

24. 3. 2003 Mezinárodní právo a mezinárodní spravedlnost ZDE

Mgr. Vladimíra Levá, bývalá tisková mluvčí ministra Eduarda Zemana a posléze zaměstnankyně premiéra, se dříve jmenovala Al-Maliki. Její protiválečné aktivity jdou dlouhodobě známé. Jsou známé i protiextremistickému oddělení policie, které České mírové fórum vede mezi pacifistickými aktivistickými strukturami. Ale vždy museli policisté stát stranou. K jakémukoliv zásahu neměli důvod. Ten kus práce, který pro protiválečné aktivity v Praze udělala, jí mnozí nezapomenou. Dostala k jednacímu stolu bývalého kontraadmirála Bundeswehru, který válečný zločin nazval kupodivu nikoliv "bratrskou pomocí amerického lidu", ale válečným zločinem. Kontraadmirál v.v. Elmar Schmelling je dnes tajemníkem evropského sdružení Generálové proti válce. Žádnou válku! Tak křičeli v roce 2003 na Letné i na Václavském náměstí všichni, pro které OSN není jen třemi písmeny a jeho Charta jen cárem papíru. Tak křičely milióny lidí v celé Evropě, protože nic jiného než hlas proti nesmyslnému vraždění jim nezbyl.

24. 3. 2003 Nevládní mírová konference v Praze: Evropa ve světě trvale udržitelného míru ZDE

Ing. Faisal Ismail, CSc., jednatel obchodní firmy Polyhedron a předseda Česko-iráckého sdružení, žije v Praze už dlouho. Má Prahu rád, protože ho přijala. Má ale rád i Irák, svou vlast. V čele demonstrace proti válce nesl iráckou vlajku. Je proto "politicky nespolehlivý", aby se ho musel štítit vrátný v Parlamentu? Nikoliv. Podat ruku mu může i předseda Sněmovny. Proti "Válce o ropu" protestovaly jen v západní evropě milióny lidí. Sociálních demokratů, komunistů, anarchistů, odborářů, socialistů, liberálů i konzervaticů. Konal se Světový den proti válce v Iráku.

24. 3. 2003 Praha, den D: Žádnou válku! ZDE

Jako pořadatelé a sociální demokrat Lubomír Zaorálek jako gestor opravdu pořádně naštvali poslušného iráckého velvyslance Dhiu al Dabbasse, poslušné americké poradce i poslušné vládní občanské demokraty. Určitě nejvíce poslušného Alexandra Vondru, který se svými kontakty v USA už ani netají...

Koalice poslušných a jejich novinářských sluhů se proto dala dohromady. Občanská, demokratická společnost má mnoho podob.

24. 3. 2003 No, potěš pánbůh, máme se opravdu na co těšit aneb o co dnes v Iráku opravdu jde ZDE

30. 3. 2003: Peace, please... Demonstrace proti válce FOTOGALERIE