27. 11. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
27. 11. 2006

DOKUMENT

Antikomunismus a (ne)udržitelný život

příspěvek na mezinárodní konferenci komunistických, dělnických a levicových stran "KSČM a další demokratické síly v boji za lidská práva a demokracii -- Aktivně proti antikomunismu" , která se konala ve dnech 25. - 26. 11. 2006

V roce 1968 jsem si jako činitel studentského hnutí Pražského jara představoval, že ve studené válce nevyhraje ani kapitalismus, ani komunismus, ale technický pokrok: kolem roku 2000 by měl být schopný uspokojit základní potřeby lidstva.

A ve skutečnosti? Technika byla ještě rychlejší, než si kdokoli dokázal představit -- ani spisovatelé science fiction se "netrefili": internet ani mobilní telefony nastoupily bleskově. Věda a technika by dnes uměla lidstvo nasytit, vzdělávat i vyléčit z nejhorších epidemií. Ale nůžky mezi stále větším počtem chudých a hrstkou stále bohatších se pořád rozevírají: hlady a na léčitelné nemoci umírá denně kolem 20 000 dětí. Jak je to možné?

Kapitálově silným skupinám se totiž podařilo pomocí masové reklamy v těch zemích, kde existuje koupěschopná poptávka, vytvořit umělé potřeby mas: už nestačí mít mobil, ale každý rok musí být nový, s vylepšením. Nestačí jedno auto pro rodinu, musí ho mít každý její zletilý člen. Nové skvělé cigarety běžně kouří děti od deseti let. Tomu se říká konzumní společnost. I ve střední Evropě jsme její zárodky položili v šedesátých letech, kdy vládnoucí komunistické strany odložily na neurčito původní ideály rovnosti a vyhlásily závody ve spotřebě s vyspělými kapitalistickými státy.

V 70. letech se objevila první varování, že extenzívní výroba a spotřeba ohrožuje existenci lidské civilizace znečišťováním životního prostředí i drancováním přírodních zdrojů. První reakce kapitalistických i komunistických politiků i médií byla: "To jsou nějací blázni, kteří by nás snad chtěli nahnat zpátky na stromy." Dnes, po více než 30 letech už víme, že měli pravdu. Dokonce i vlády (kromě USA) chápou, že hrozba nevratného oteplení atmosféry je reálná, a shodují se na (dosud nedostatečných) opatřeních, která by tomu měla předejít.

Nemá-li naše civilizace zaniknout, není na této planetě možný jiný život než trvale udržitelný. Udržitelná výroba a spotřeba znamená jen takové čerpání přírodních zdrojů, abychom na ní neohrozili život svých dětí. Příští generaci ji musíme být schopni předat ve stavu, který bude stejný nebo lepší než ten, v němž jsme ji dostali od našich předků.

Vzorec pro udržitelný rozvoj je ekonomika + ekologie + dvojnásobně sociální rozvoj. Kapitalismus, či jak se na nás valí ze všech médií eufemismus "čisté tržní hospodářství bez přívlastků", se však řídí jen krátkozrakým kritériem nejvyššího zisku. Rovnici udržitelného rozvoje proto není schopen vyřešit a žene tak svět nejen do globální katastrofy nejen ekologické, ale i sociální. Očekává se, že v tomto století rozpoutá války nejen o území, ale hlavně o přírodní energetické zdroje a dokonce i o pitnou vodu.

Globálním kapitalistům s jejich Světovými ekonomickými fóry (Davos) se od roku 2001 snaží čelit Světová i regionální sociální fóra, na nichž se levice a levý střed mobilizují pod heslem "Jiný svět je možný1" A že ta naděje zde je, ukazuje příklad Latinské Ameriky. Tam i v Evropě spolupracují na této nejširší platformě jak komunistická, tak ekologická hnutí. Je samozřejmostí, že ekologická hnutí i strany Zelených se hlásí k levici, neboť vědí, že hlavním nepřítelem udržitelného života je velkokapitál.

V Česku však je ještě 17 let po listopadu 1989 hlavním tématem médií "boj proti komunismu". Není zde ekologická organizace (ani žádné hnutí ochránců lidských práv), která by se hlásila k levici. Strana zelených se dokonce po celou dobu své existence buď otevřeně prohlašovala za pravicovou, nebo se spojovala s pravicovými stranami, letos dokonce s neoliberální ODS. Tzv. "volební pat" 100:100 by nebyl žádným patem, pokud by se šest poslanců Zelených nepřidalo k pravici. Předseda této strany dokonce do televize prohlásil, že jejím hlavním úkolem je zabránit tomu, aby zde komunisté měli jakýkoli vliv, teprve na druhém místě je pak zájem o životní prostředí.

Není divu, že největším antikomunistou je senátor, zvolený za Stranu zelených. Ten se již od svého zvolení (i hlasy komunistických voličů) o otázky udržitelného života vůbec nezajímá, zato se po celou dobu snaží o zákaz komunistické strany. Byl to on, kdo podal trestní oznámení na Komunistický svaz mládeže, na jehož základě Ministerstvo vnitra tuto mládežnickou organizaci (s jejím rudozeleným programem) rozpustilo.

Také ve výročních zprávách ministerstva vnitra i Bezpečnostní informační služby se pravidelně kromě reálně existujícího nebezpečí pravicového extremismu věnuje stejná pozornost uměle zfabrikovanému "levicovému extremismu". Sociální fóra s několika desítkami účastníků jsou zde dokonce uváděna jako téměř jediné potenciální nebezpečí pro "demokratický pořádek" v České republice!

Nadnárodní velkokapitál, ovládající české "národní" hospodářství si takovým vymýváním mozků zajišťuje, že se odbory ani ekologičtí aktivisté nepřidají k "extremistické" platformě a že jejich hon za co největším ziskem bez ohledu na životní prostředí a sociální dopady nebude nikdo narušovat.

Komunistická strana Čech a Moravy bohužel na tento vypjatý antikomunismus, ovládající celou prakticky celou českou společnost, v první řadě mladé lidi, nedokáže adekvátně reagovat. Její reakce jsou kontraproduktivní: její staří členové (průměrný věk členské základny je přes 70 let) jsou na urážky přecitlivělí a tlačí vedení strany k podávání trestních oznámení, které policie vzápětí odkládá. Často si kladou chybné otázky, na něž odpovědi nemohou být jiné než také chybné: Nemáme se za co stydět -- Nenecháme si plivat na minulost -- Nebudeme se omlouvat antikomunistům -- Nejdůležitější je zachovat si svou komunistickou identitu (včetně názvu strany).

Ano, to všechno členové strany cítí jako důležité. Ale je to také zájem obyčejných lidí, na něž se odvoláváme ve svém heslu "S lidmi pro lidi"? Ne, ty zajímají problémy současnosti a jejich řešení pro budoucnost. Obzvláště mladí lidé, i přes rostoucí individualismus a egoismus ve společnosti, jsou pozitivně naladěni vůči ochraně životního prostředí, lidských práv a menšin.

Přes opakovaná volání není komunistická strana schopná z těchto témat učinit svá hlavní a nechává si je krást antikomunistickou pravicí. Také proto nebyla v posledních volbách v hlavním městě Praze schopna získat více než 0,1 % hlasů mladých prvovoličů. Ty nezaujme obrana "Za nás to bylo lepší", chtějí slyšet konkrétní návody na realizaci teze

"Jiný (sociálně a ekologicky spravedlivý) svět je možný, pojďme tedy spolu svět změnit!"

Nenávistné reakce na nenávistný antikomunismus nás k socialismu neposunou, také propast tří generací je podle sociologů nepřeklenutelná. Tohle rozhodně není udržitelný rozvoj strany, ale přímá poukázka na její bezvýznamnost v horizontu cca 15 let. Reálně zde hrozí, že se prozření obyvatelstva Česka o zhoubnosti kapitalistické cesty o generaci odloží a nová generace bude muset pracně budovat novou revoluční stranu nebo politické hnutí, aby ten svůj jiný svět uskutečnila. Jestliže tohle nechceme, musíme přestat lhát sami sobě, opustit pohodlí schůzování sami mezi sebou a vyjít ven diskutovat s mladými lidmi jako rovní s rovnými, i když jsou ve vleku primitivního antikomunismu. A třeba zrovna o životním prostředí. Jsem si jist, že společnou řeč najdeme.

Autor je předseda Komise pro strategii životního prostředí ÚV KSČM

                 
Obsah vydání       27. 11. 2006
27. 11. 2006 Michael Moore: Musíme činit pokání. Stáhněte teď americká vojska z Iráku
28. 11. 2006 Polonium-210 nalezeno v Londýně na několika místech
27. 11. 2006 Poláci už splnili v Iráku svou misi
27. 11. 2006 Jak opustit Irák se ctí
27. 11. 2006 Jak a kdy osvobozovat lidi od diktátorů, a kdy ne Vladimír  Rott
26. 11. 2006 Tajná studie USA: Výsledkem americké okupace Iráku je občanská válka
25. 11. 2006 Z hviezdy médií prezidentka? Radovan  Geist
24. 11. 2006 Demokracie a jaderné zbraně Alexej G. Arbatov
27. 11. 2006 Post-doctoral fellowship at Oxford University
24. 11. 2006 Putin: Rusko je přirozeným členem evropské rodiny Miroslav  Polreich
27. 11. 2006 Opravdu byl bývalý špión otráven poloniem 210? Štěpán  Kotrba
26. 11. 2006 Smrt ruského špiona spojena s krádežemi jaderného materiálu
25. 11. 2006 Smrt ruského špiona: Vážné zdravotní riziko veřejnosti
27. 11. 2006 Poplatky uvalené na CD a DVD
27. 11. 2006 Multipolarizace zahraniční politiky pokračuje Miroslav  Polreich
27. 11. 2006 Daleká cesta František Emanuel Zelenka
27. 11. 2006 O loajalitě a únicích informací Jan  Polívka
26. 11. 2006 Říjen 2006: rekordní čtenost stránek Britských listů
27. 11. 2006 Co s cizincem, který už není cizinec Uwe  Ladwig
27. 11. 2006 "Štětinova" senátní komise Stanislav A. Hošek
27. 11. 2006 Co Vojtěch Filip o antikomunismu neřekl a říci měl Štěpán  Kotrba
27. 11. 2006 Vojtěch Filip dal najevo, že KSČM není slušná strana Jan  Čulík
27. 11. 2006 Svět bez komunistů by byl světem nacistů Lubomír  Novotný
27. 11. 2006 Antikomunismus a dnešní komunisté Boris  Cvek
27. 11. 2006 Filip: Popřením nejzákladnějších lidských práv je antikomunismus Vojtěch  Filip
27. 11. 2006 Antikomunismus a (ne)udržitelný život Miroslav  Prokeš
27. 11. 2006 Antikomunismus všedního dne Kateřina  Konečná
27. 11. 2006 Přestaňte myslet na to, jak hrozné to bylo za socialismu Miloslav "Kraken" Junek
27. 11. 2006 Gottwaldovo místo v dějinách komunistického hnutí Miloslav  Ransdorf
27. 11. 2006 Tenkrát ve Frývaldově 25. 11. 1931... Vladislav  Černík
27. 11. 2006 Mexiko: policejní represe posílily síť občanské společnosti Eva  Malířová
27. 11. 2006 Rath prohrál soud s Julínkem?
27. 11. 2006 Krádež a "krádež"
27. 11. 2006 Čeští vojáci v Afghánistánu a ... mrtví Španělé v madridských vlacích? Vladislav  Černík
27. 11. 2006 Poslední dny Christianie?
27. 11. 2006 Varlata ztracená a znovu nalezená František  Schilla
27. 11. 2006 Reklama z Nového Zélandu
27. 11. 2006 Válka proti prezidentovi pokračuje Zdeněk  Jemelík
27. 11. 2006 Viscontiho Tadzio Boris  Cvek
25. 11. 2006 Kudy a jak dále? Jiří  Paroubek
25. 11. 2006 Maji ženy povinnost chlapům vařit? Lenka  Vytlačilová
25. 11. 2006 Ti mrda, ne? Štěpán  Kotrba
25. 11. 2006 Jiří Karas jedná jako zákoníkové a farizeové Boris  Cvek
24. 11. 2006 "Když umíral Říman ve svém domě, přijal nejstarší syn v jeho polibku jeho vydechnutí a zavolal jej jménem" (conclamatio) Jan  Paul
24. 11. 2006 Vrtění Hučínem a zakroucené paragrafy Filip  Rožánek
25. 11. 2006 Kto postaví nedobytnejšiu pevnosť Británia? Tomáš  Mrva
21. 11. 2006 Hospodaření OSBL za říjen 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce

Komunistická idea a její reflexe v politice i teorii RSS 2.0      Historie >
27. 11. 2006 Antikomunismus a (ne)udržitelný život Miroslav  Prokeš
27. 11. 2006 Antikomunismus všedního dne Kateřina  Konečná
27. 11. 2006 Tenkrát ve Frývaldově 25. 11. 1931... Vladislav  Černík
27. 11. 2006 Filip: Popřením nejzákladnějších lidských práv je antikomunismus Vojtěch  Filip
27. 11. 2006 Co Vojtěch Filip o antikomunismu neřekl a říci měl Štěpán  Kotrba
31. 10. 2006 Zvítězila Velká říjnová revoluce, provedená v listopadu? Daniel  Rovný
24. 10. 2006 Zakažme bibli a Platóna Ondřej  Slačálek
20. 10. 2006 Myšlenková policie a svoboda projevu   
20. 10. 2006 Server mladých komunistů je mimo provoz Štěpán  Kotrba
19. 10. 2006 Je v České republice svoboda projevu? Jan  Čulík
7. 10. 2006 KSČM: "Co potřebujeme, je sebevědomí" Vojtěch  Filip
6. 10. 2006 Jak vlastně vypadá dnešní KSČM? Lubomír  Novotný
9. 5. 2006 Zrušení komunistů nemusí přinést kýžený výsledek Vít  Horák
30. 4. 2006 Odpovědnost za verbální šíření nenávisti Štěpán  Kotrba
12. 4. 2006 Ani po více než měsíci Ministerstvo vnitra mladým komunistům neodpovědělo Milan  Krajča

Petice "Zrušte komunisty" a co z toho nakonec bylo RSS 2.0      Historie >
27. 11. 2006 Antikomunismus a (ne)udržitelný život Miroslav  Prokeš
27. 11. 2006 Antikomunismus všedního dne Kateřina  Konečná
27. 11. 2006 Filip: Popřením nejzákladnějších lidských práv je antikomunismus Vojtěch  Filip
27. 11. 2006 Co Vojtěch Filip o antikomunismu neřekl a říci měl Štěpán  Kotrba
24. 11. 2006 Vrtění Hučínem a zakroucené paragrafy Filip  Rožánek
23. 11. 2006 ...a nebo partaj jako vřed Ladislav  Žák
18. 11. 2006 Veřejná služba v rukou cenzorů Janečka, Lamberta, Savického, Baumruka a dalších Martin  Vadas
17. 11. 2006 Sedmnáctý po sedmnácté Stanislav  Křeček
31. 10. 2006 KSM protestuje proti nepravdivému prohlášení pražské policie   
26. 10. 2006 Zakázat! Martin  Šaffek
26. 10. 2006 Češi zakázali levicový extremismus -- pravicový lze hlásat dál Karel  Dolejší
24. 10. 2006 Zakažme bibli a Platóna Ondřej  Slačálek
20. 10. 2006 Myšlenková policie a svoboda projevu   
20. 10. 2006 Server mladých komunistů je mimo provoz Štěpán  Kotrba
19. 10. 2006 Je v České republice svoboda projevu? Jan  Čulík