V posledních několika letech se oba subjekty staly důležitými politickými a hospodářskými partnery. Jedná se již o pevně strukturované vzájemné vztahy, při kterých odborná ministerstva vedou intenzivní operativní dialog.

Vzájemné vztahy jsou směřovány k řešení ve čtyřech oblastech společného zájmu:

• ekonomických problémů a životního prostředí
• problematice svobod, bezpečnosti a práva
• bezpečnostního prostředí, krizových oblastí a nešíření jaderných zbraní
• výzkumu a výchovy včetně kulturních aspektů

Jsou připomínány souladné zájmy v oblasti mezinárodní bezpečnosti, a nehledě na jisté taktické rozdíly existuje stejná snaha hledat spravedlivá řešení a to i v těch nejsložitějších mezinárodních problémech, jakými jsou Blízký východ a iránské nukleární problematika.

Rusko bedlivě sleduje současný vývoj v EU, protože i na něm závisí vývoj vzájemných vztahů. Unie může zůstat mezivládní asociací, nebo mít nadnárodní funkce. Největší soused Ruska by měl však zůstat stabilní a předvídatelný - s nadějí, že změny a případná rozšíření nenaruší jednotný právní rámec EU zvláště v oblasti zajištění rovných práv lidí bez rozdílu původu země, národnosti či náboženství.

Putin zdůrazňuje, že se nyní vytváří vztahy pro budoucnost a nejenom pro dnešek - s tím, že doufá, že vzájemný dialog se neomezí jen na technické záležitosti jako jsou kvóty, tarify či protidampingová opatření, přestože jejich závažnost nelze podceňovat, ale je nutno uvažovat v perspektivě celých dekád s cíleným zájmem pro své občany.

Postoj Ruska z hlediska budoucnosti je známý - zajistit společný ekonomický prostor, svobodu pohybu občanů dle potřeb vzájemného obchodu, kultury a vědních oborů. Řada členů EU má obdobný přístup.

V příštím období je třeba připravit novou dohodu o spolupráci a partnerství, neboť stávající končí svoji platnost v roce 2007. Rusko by uvítalo kompaktní a politicky významný dokument, zaměřený do budoucna a určující cíle a mechanizmy vzájemné rovné spolupráce.

Putin ve svém článku vyjadřuje naději, že nový dokument by měl vést ke sblížení Ruska a EU a přípravné rozhovory je třeba soustředit tímto směrem a minimalizovat tendenci k "výměně stížností". Musí se začít psát nová stránka historie vzájemné spolupráce, bez obav o závislost. Ti, kteří varují před nebezpečím, že Evropa bude závislá na Rusku, mají jednoduché černobílé vidění. Stereotypní přístup má málo společného s realitou, ale snaží se ovlivňovat politické myšlení a opět nás svést do rizika vytváření nového dělení v Evropě. Minulost nemůže být zneužita k novému rozdělování. Historii nemůžeme změnit. "Naším současným cílem však je spojit naše síly, aby Rusko a EU mohly vytvářet společnou budoucnost jako partneři a spojenci. Rusko je připraveno v tomto smyslu pracovat a doufá, že konstruktivní přístup rovněž převládne i v EU.", píše Putin. To jsou závěrečná slova uváděné statě.

Deklarativní prohlášení prezidenta Putina nemá jen určitou obsahovou hodnotu. Má předně operativní charakter v jeho snaze o působení na vývoj spolupráce. Hledá pro svůj postoj spojence. To nemusí být jednoduchá role, neboť řada vnitřních věcí EU není dosud vyřešena a různost názorů a přístupů má širokou škálu. Tento stav se může projevit i v nejednotném přístupu ke spolupráci s Ruskem.

Ruský postoj však neobráží jen momentální stav. Je zaměřen do dlouhodobé perspektivy . Zde je možno se opřít o řadu pozitivních aspektů, které již EU s Ruskem spojují. Od aktivního a rozhodujícího přístupu Moskvy při řešení rozpadu bipolárního světa, který zakládá rozhodující prvky důvěry, až po již existující a stabilizující se projevy současné spolupráce. Jisté pseudoideologické tendence, o kterých se stať rovněž zmiňuje, by měly patřit minulosti, stejně jako jejich podvázanost s dobou rozděleného světa.

Perspektivní přátelské a strategické vztahy s Ruskem na druhou stranu usnadňují vnitřní diskusi v EU a jsou součástí celkové stabilizace evropského prostoru.